Nejlepší potraviny v srpnu: Seznam sezónního ovoce, zeleniny a bylinek

Srpen, poslední letní měsíc, náleží švestkám, blumám, mirabelkám, hroznovému vínu a brusinkám. Pozadu ale nezůstávají ani zeleninové záhony, na kterých se stále sklízí špenát, hlávkový salát, rajčata, papriky a další. Užívejte si léta, nejbohatšího období v roce na čerstvé ovoce a zeleninu.

V osmém díle seriálu nás čekají další letní druhy ovoce, zeleniny a bylin, jež se sklízí, sbírají či trhají především v srpnu. Současně pokračuje období, kdy se nasbírané ovoce a zelenina nejen jí, ale zejména zavařuje, nakládá nebo se jinak zpracovává, aby nás mohlo zásobovat vitaminy a minerály také během zimy. 

PŘEČTĚTE SI PŘEDCHOZÍ DÍLY: 

Nejlepší potraviny v březnu: Přehled sezónního ovoce, zeleniny i bylinek

Nejlepší potraviny v dubnu: Seznam sezónního ovoce, zeleniny a bylinek

Nejlepší potraviny v květnu: Seznam sezónního ovoce, zeleniny a bylinek

Nejlepší potraviny v červnu: Seznam sezónního ovoce, zeleniny i bylinek

Nejlepší potraviny v červenci: Seznam sezónního ovoce, zeleniny a bylinek

Čerstvé ovoce v srpnu

V srpnu vrcholí sezóna ostružin, malin, rybízu, broskví, meruněk, nektarinek, švestek a začínají dozrávat jablka, hrušky, blumy, mirabelky, ringle, hroznové víno a brusinky. 

Švestky

V červenci a především v srpnu, někdy ještě na začátku září, probíhá sklizeň modrofialových švestek, z nichž se vyrábí kompoty a povidla. Obsahují celou řadu vitaminů: A, B-komplex nebo C, minerálů: draslík, zinek a železo. Důležitými složkami jsou rovněž sorbitol, pektin, flavonoidy, antioxidanty a ovocné kyseliny.

Švestky se jí čerstvé nebo se přidávají do koláčů, sladkých knedlíků a plněného plundrového pečiva. Ze švestek se vyrábí povidla, kompoty nebo se suší. Také se z nich připravují sladké omáčky ke zvěřině či sýrům. Švestky lze v ledničce uchovávat týden, za ideálních podmínek mohou vydržet až dva měsíce. Vypeckované švestky lze zmrazit.

Mezi poddruhy švestky domácí patří také oblíbené ryngle, blumy, špendlíky a mirabelky. Dozrávají ve stejném období a používají se a zpracovávají podobným způsobem.

Hroznové víno 

Ať už bílé nebo červené hroznové víno patří k oblíbeným druhům ovoce nejen kvůli vínu nebo moštu, jež se z nich vyrábí. Hrozny se jí čerstvé, přidávají se do ovocných salátů a dezertů, podávají se k sýrům a také se hodí do snídaňových müsli směsí. Sušené hrozny označujeme jako rozinky.

Vinná réva pravděpodobně pochází ze střední a západní Asie. Do Evropy ji z výprav dovezli před stovkami let Římané. Obsahuje vitaminy B1, B6 a B3, a cenné minerály draslík, vápník a železo. Existují různé odrůdy, které se liší obsahem živin i množstvím cukru.

Jablka

Díky dobré skladovatelnosti jsou jablka jako jedna z malá druhů ovoce a zeleniny dostupná takřka po celý rok. Sklízí se v létě od července do září. Jsou bohaté na nejrůznější vitaminy, minerály, obsahují spousty vlákniny a jejich využití je opravdu rozmanité. 

Jsou dobrým zdrojem energie, přičemž obsahují jen malé množství kalorií (cca 50 až 70 kcal v jednom jablku). Jí se čerstvé, přidávají se do sladkého pečiva a závinů, zpracovávají se do kompotů, přesnídávek a džusů.

Existují letní, podzimní a zimní odrůdy. Mezi letní odrůdy se řadí Ametyst, Nela, Daria, Letní průsvitné. Šampion, Matčino, Malinové hornokrajské, Rosabel a Lobo jsou podzimní jablka. Ze zimních odrůd jsou nejznámější Jonagold, Golden Delicious, Jonathan nebo Spartan.

Hrušky

Podobně jako jablka je možné hrušky skladovat několik měsíců až do jara. Obzvlášť dlouhou trvanlivostí se vyznačují sušené hrušky. Obsahují vitamin A, vitaminy skupiny B, vitamin C, hořčík, draslík a také vlákninu. 

Jíst se mohou čerstvé. Často se z nich vyrábí kompoty, čatní a šťávy nebo se používají při pečení do koláčů a do závinů. Taktéž vyniknou ve spojení se slanými jídly, jako jsou sýry a maso, zejména se zvěřinou. 

Rybíz 

Od konce června až do srpna se sbírají malé kulaté šťavnaté bobule rybízu, jež se vyznačují charakteristickou sladkokyselou chutí. Jí se čerstvý, vyrábí se z něj džemy a šťávy. Také se hodně používá při pečení koláčů a dortů nebo se přidává do dezertů a zmrzlin, ale hodí se i k sýrům a masovým pokrmům.

Jedná se o nízkokalorické ovoce s vysokým obsahem vitaminů a minerálů. Obsahuje třeba vitamin C, draslík, vápník nebo železo. Obsahuje až 4× více céčka oproti citrusovým plodům. Je vynikajícím zdrojem rozpustné formy vlákniny pektinu, který podporuje zdravé trávení.

Brusinky

Malé červené plody rostoucí na nízkých keřích mívají spíše trpkou až nahořklou chuť. Nejí se proto tolik čerstvé, ale častěji se z nich vyrábí šťávy, džemy a kompoty. Brusinky vyniknou zejména v kombinaci se zvěřinovými a sýrovými pokrmy. Jsou zdrojem vitaminu C, vitaminu skupiny B. Dále obsahují karotenoidy, hořčík, železo a draslík. Brusinky jsou často zmiňovány ve spojení s prevencí a léčbou zánětu močových cest.

Ostružiny

Jsou další druh nízkokalorického ovoce. 100 g ostružin obsahuje pouze 44 kcal a navíc jsou bohaté na vitaminy A, B, C a E. Z minerálů obsahují draslík, hořčík a vápník. Nachází se v nich flavonoidy s mnoha přínosy na zdraví, kdy prospívají zdraví srdce, pomáhají regulovat krevní tlak a posilovat imunitní systém.

Jí se syrové samotné, přimíchané do ovocných salátů a mléčných výrobků, koláčů, dortů a dezertů podobně jako borůvky. Obecně se velmi dobře kombinují s jinými bobulemi. Jsou samozřejmě také vhodné k přípravě džemů, čatní, kompotů a podobně.

Broskve 

Šťavnaté a sladké broskve patří mezi rychle kazivé druhy ovoce. Musí se proto co nejdříve zkonzumovat nebo je zpracovat jiným způsobem. Broskve se přidávají do dezertů, koláčů, salátů i zmrzlin. Vyrábí se z nich kompoty, džusy a šťávy. 

Broskve obsahují spoustu vody a minimum cukru a kalorií. Jsou velmi bohaté na vitamin C a vitaminy skupiny B. Z minerálů obsahují především hořčík, železo, vápník a draslík. 

Čerstvá zelenina v srpnu

Ze zeleniny se sklízí polorané a polopozdní brambory, květák, kedlubna, pórek, okurka, lilek, cuketa, brokolice, hrášek, hrách, kapusta, červená řepa, mrkev, rajčata, špenát, ledový salát, patizon, celer, česnek, sladké i pálivé papriky, hlávkové zelí, dýně, růžičková kapusta, tuřín a mnoho dalších.

Ředkev setá

Nepleťte si ředkev s ředkvičkami, které jsou jednou z jejích odrůd. Konzumuje se podzemní část ředkve kořen. Může být barvy bílé, růžové, červené, hnědé, modré či dokonce černé. Vnitřek je vždy bílý. Ředkev se sklízí od srpna až do října.

Ředkev patří mezi nízkokalorické druhy zeleniny. Je bohatá na vitaminy B, vitamin C, vápník a draslík. Typickou štiplavou chuť jí dodávají hořčičné oleje. Konzumuje se syrová například v salátu nebo nakrájená na tenké plátky na chlebu s máslem. Lze ji také tepelně upravovat. Dušená se hodí k masu.

Meloun

Ačkoliv jej mnozí považují za ovoce, meloun patří mezi plodovou zeleninu, konkrétně čeledi tykvovité. Lze jej pěstovat v našich podmínkách, vyžaduje ale hodně slunce a vody. Sklizeň přichází v druhé polovině až na konci srpna a v září. Díky tuhé a tlusté slupce vydrží skladování i 2 až 3 měsíce po sklizni.

Nejznámější jsou dva druhy. Vodní meloun má zelenou slupku a červenou dužinu a meloun cukrový má slupku i dužinu žlutou. Vodní meloun obsahuje až 93 % vody, cukrový zhruba o 10 % méně. Plody mají vysoký podíl vitaminu A, řady B a C, železa, vápníku a taktéž jsou vydatnými zdroji kyseliny listové, jablečné a citronové.

Sladké a pálivé papriky

V srpnu pokračuje sklizeň různých odrůd paprik, které mohou být sladké i pálivé. Ty sladší obsahují vitaminy C, A a E a karotenoidy. Pálivé jsou zdrojem vitaminů C a za pikantní chutí stojí látka kapsaicin. Jí se jak syrové, tak i tepelné upravované. Chilli papričky se s oblibou suší.

Špenát

Tato chutná listová zelenina obsahuje velké množství cenných živin, ale rychle se kazí. Čerstvý se proto musí sníst co nejdříve nebo jej lze zmrazit. Špenát je zdrojem vitaminů B a C, draslíku, hořčíku, železa a vápníku. Je to jedna z nejlepších nízkokalorických potravin, jež se hodí do redukční diety. 

Mladé listy se mohou jíst syrové, jinak se zpracovává tepelně. Hodí se k masu, rybám nebo do slaných koláčů a závinů se špenátovou náplní.

Lilek

Je známý také jako baklažán. Je nízkokalorický, ale také poměrně chudý na živiny. Nikdy se nejí syrový, protože obsahuje alkaloidy, které mohou vyvolat nevolnost. Může se dusit, péct i grilovat. Je součástí oblíbeného francouzského pokrmu ratatouille.

Cuketa

Do ratatouille se spolu s lilkem přidává i cuketa, která se sbírá od června až do října. Cukety dosahují délky až 40 cm a nejčastěji mívají tmavě či světle zelenou slupku, výjimečně bílou nebo žlutou. Chuťově bývají bohatší spíše menší cukety.

Obsahuje větší množství vitaminu A, B, C, vápníku, hořčíku, železa a jen minimum kalorií. Je lehce stravitelná. Může se jíst syrová, ale většinou se tepelně upravuje podobně jako lilek v troubě nebo na grilu. Lze z ní připravit vynikající krémovou polévku a veganské těstoviny.

Polníček

Listy polníčku se vyznačují svěží zelenou barvou a jemnou chutí. Je bohatý na železo, vitamin A a C a kyselinu listovou (B9). Nejčastěji se přidává do letních zeleninových salátů jako část základní salátové směsi, dále se podává jako příloha k masovým pokrmům nebo sýrům.

Dýně 

V srpnu začíná sklizeň dýně. Vaří se z ní polévky a omáčky a pečou se sladké koláče. Z jejích semen se vyrábí vysoce ceněný dýňový olej. Pěstují se různé odrůdy. Ty nejznámější jsou máslová dýně, dýně hokkaido, špagetová dýně a patizon. 

Obecně jsou dýně skvělým zdrojem karotenoidů, draslíku a železa. Olej z dýňových semen obsahuje velké množství vitaminu E. Jsou nízkokalorické. Jedná se o velmi všestranný druh zeleniny, z něhož se připravují slané i sladké pokrmy. U některých druhů se konzumuje celá dýně včetně slupky.

Patizon

Zvláštně tvarovaný druh dýně se připravuje podobně jako cuketa. Můžete jej smažit, naplnit masem, přidat do polévek nebo jej syrový přidat do salátů. Rychle změkne, a proto se hodí do minutek. Také se dá konzervovat ve sladkokyselém nálevu podobně jako okurky. Starší plody lze skladovat jako dýně.

Patizon obsahuje málo kalorií, hodně vody, vitaminů a minerálů, například železo a draslík. Má jen nízký obsah sodíku. Je vhodný i pro diabetiky, jelikož neobsahuje téměř žádné cukry.

Hlávkové zelí

Sklízí se v létě, ale jeho hlavní sezóna přichází od podzimu do jara, kdy se konzumuje jako kysané zelí, které obsahuje spoustu vitaminů a minerálů. Podává se jako samostatný salát nebo jako příloha.

Čerstvé zelí obsahuje málo kalorií, hodně vlákniny, vitaminu C, B (zejména kyselinu listovou) a vitamin E. Z minerálů je bohatý na vápník a hořčík. Obsažené glukosinoláty posilují imunitu a neutralizují volné radikály.

Hlávkové zelí se jí syrové, vaří se, dusí, zapéká nebo nakládá. Přidává se také do polévek (zelňačka a boršč) a často se podává k dušeným pokrmům.

Nejlepší bylinky rostoucí v srpnu

Vedle ovoce a zeleniny je srpen bohatý na zdraví prospěšné byliny, které se mohou využívat v kuchyni při přípravě jídel, přírodním léčitelství, při péči o krásnou pokožku a hebké vlasy či v aromaterapii.

Řepík lékařský

Tuto starou léčivku využívali již staří Řekové. Cenné látky obsahuje nať. Jedná se zejména o třísloviny, silice, kyselinu křemičitou, hořčiny, cholin, flavonoidy, vitamin C, železo a křemík. Užívá se na podporu žlučníku a jater, pozitivně působí na činnost močové soustavy i na dýchací cesty a posiluje imunitní systém. 

Zlatobýl obecný

Obsahuje saponiny, silice, třísloviny, flavonoidy, fenolové kyseliny a další účinné látky. Může podpořit látkovou výměnu. Má močopudné a protizánětlivé účinky. Muži zlatobýl užívají při problémech s prostatou, ženy při silném menstruačním krvácení. Může urychlit hojení ran a ekzémů.

Anýz bedrník

Kvůli sladké chuti se přidává do cukroví a bonbónů. Rovněž se z něj vyrábí aromatický olej, který má uvolňující a uklidňující účinky. Semena anýzu se žvýkají pro lepší dech a čaj ze semen anýzu se doporučuje při zánětech horních cest dýchacích nebo na uklidnění nervů. Anýz podporuje tvorbu mateřského mléka v období kojení. Přisuzují se mu afrodiziakální účinky.

Chmel otáčivý

Chmel je spojený především s vařením piva. Tato bylina se ale také používá v kuchyni či v tradiční lidové medicíně. Obsahuje spoustu vitaminů, podporuje zdravé trávení a má mírné sedativní účinky.

Jeřáb ptačí

Plody a květy obsahují mírně jedovatou kyselinu parasorbinovou, karotenoid sorbusin, pektin a další látky. Mají mírně projímavé a močopudné účinky. Čerstvé jeřabiny mohou u lidí vést k lehké otravě v podobě nevolnosti a bolesti  hlavy. Tepelně upravené kompoty, džemy nebo sušené plody jsou zdravotně nezávadné, obsahují spoustu vitaminů a minerálů a skvěle chutnají.

Jestřabina lékařská

Z rostliny se používá pouze kvetoucí nať. Nejčastěji se používá jako čaj na podporu tvorby mateřského mléka. Také pomáhá snížit hladinu cukru v krvi u diabetiků 2. typu bez nutnosti aplikace inzulinu. Má močopudné účinky, chrání játra a může podpořit i hubnutí.

Kozlík lékařský

Jedna z nejznámějších bylinek se používá především v souvislosti s nespavostí. Sbírá se kořen, který se suší. Přidává se do čajových směsí nebo se z něj vyrábí doplňky stravy. Má zklidňující účinky a podporuje spánek. Pomáhá zmírnit stresové stavy, nervozitu, úzkost či neklid. Čínská tradiční medicína ho používá také k léčbě chřipky a revmatismu.

Tipy na recepty se srpnovým ovocem a zeleninou

• Dušený lilek s houbami a miso pastou
• Fit salát s broskví, quinoou a borůvkami
• Salát s quinoou, špenátem a dýní
• Rybízová posypka na koláče a sladké snídaně
• Krůtí špízy s cuketou na grilu
• Zapečená dýně s bramborem
• Dýňové rizoto z jáhel a hřejivého koření
• Cizrnová pomazánka s pečenou dýní
• Dýňová polévka po Thajsku
• Pečená dýně s arašídovým hummusem
• Zdravý dýňový koláč
• Pohanková kaše s pečenou hruškou
• Ovesná kaše zahuštěná cuketou
• Košíčky plněné ořechovou a jablečnou náplní
• Zdravý jablkový závin ze špaldové mouky
• Nadýchaná bezlepková bublanina s ovocem
• Slané lívance bez kynutí s rajčaty
• Plněné žampiony rajčaty a mozzarellou
• Pečená růžičková kapusta jako svačina i příloha
• Pečené brambory se sezónní zeleninou
• Dýňový guláš s fazolemi adzuki
• Dýňové placičky se šalvějí

Závěrečné shrnutí: Srpnové ovoce a zelenina se hodí zejména k zavařování

O vysokém obsahu vitaminů, minerálů a dalších cenných látek v ovoci i zelenině vás už asi nemusíme dlouze přesvědčovat. Můžete-li, dopřávejte si denně různé druhy sezónních plodin, nejlépe vypěstovaných doma na zahradě.

Nezapomeňte, že většinu druhů ovoce a zeleniny lze zpracovat tak, abyste je mohli jíst také během zimy:

• jablka a hrušky lze skladovat až do jara, stejně tak brambory, cibuli, česnek a některé další druhy zeleniny a ovoce,
• ovoce se zpracovává do džemů, marmelád, čatní, šťáv a džusů,
• zelenina se nakládá a zavařuje, platí to nejen pro okurky, ale také další druhy jako česnek, květák nebo hlávkové zelí,
• některé druhy ovoce a zeleniny je možné také zamrazit. Uchovají si tak maximum živin.