Jaterní dieta: Povolené i zakázané potraviny, tipy do jídelníčku

Játra jsou jeden z klíčových orgánů, který pomáhá zajišťovat zdraví našeho organismu. Jejich komplexní role v každodenním životě je pro mnoho z nás často neznámá a o jednotlivých jaterních funkcích se dozvídáme až v momentě, kdy se objeví konkrétní zdravotní problém.

Proč je důležité mít zdravá játra?

Správná funkce jater je naprosto zásadní pro náš imunitní systém, regulaci zánětu a homeostázu v těle. Dále játra zastávají důležitou roli v syntéze různých látek, nepostradatelné jsou také při detoxikaci a vyloučení škodlivin z těla. 

Velkou úlohu sehrávají i při metabolismu živin a jsou zásobárnou některých vitaminů a minerálních látek. 

Pokud patříte k těm, co se potýkají se zdravotními problémy spojenými s játry a nebo byste si rádi udrželi co nejdéle celkové zdraví, v tomto článku se dozvíte, jak můžete vaše zdraví podpořit prostřednictvím zdravých jater.

Role výživy při podpoře funkce jater

Stravovací návyky mohou ovlivnit regeneraci jater a rozvoj jaterních onemocnění. Výživa má přímý vliv na celkové zdraví, ovlivňuje výskyt civilizačních onemocnění: jako je např. obezita, kardiovaskulární onemocnění, diabetes, různá onkologická onemocnění či jaterní poškození.

Na základě výzkumů víme, že množství a typ přijatých makronutrientů (sacharidů, bílkovin a tuků) může ovlivnit ukládání tuku v játrech. 

Středomořská strava a obecně diety bohaté na celozrnné potraviny, omega-3 mastné kyseliny a omezený příjem nasycených mastných kyselin společně s omezeným příjmem přidaných sacharidů, především s vysokým obsahem fruktózy, mohou mít příznivý vliv na zdraví jater. Rovněž optimální příjem mikronutrientů hraje klíčovou roli pro zdraví jater. Podrobnější informace o výživě budou rozepsány níže.

Nejčastější nemoci jater 

Jaterních onemocnění existuje celá řada. Mezi nejčastější patří metabolické poruchy typu nealkoholická steatóza a nealkoholická steatohepatitida (NASH), dále jaterní záněty = hepatitidy, jaterní cirhóza, onemocnění jater způsobené nadměrnou konzumací alkoholu, portální hypertenze a jaterní encefalopatie. 

Nealkoholická steatóza a nealkoholická steatohepatitida 

Nealkoholická steatóza (NAFLD: z anglického Non-Alcoholic Fatty Liver Disease) je stav, kdy se v játrech hromadí přebytečný tuk (steatóza = ztučnění jater). Jaterní tkáň při tomto onemocnění není významně poškozena. Naproti tomu při závažnější formě: nealkoholické steatohepatitidě (NASH: NonAlcoholic SteatoHepatitis) už k poškození jaterních buněk a jaterní tkáně dochází. 

Rozvíjí se zánět a ten může vést až k cirhóze ​jater a případně dalším zdravotním komplikacím. Tato jaterní onemocnění nejčastěji vznikají na podkladě metabolického syndromu, kam patří obezita, inzulinová rezistence či dyslipidemie.

Hepatitida

Hepatitida je zánět jater. K jejímu rozvoji dochází na základě virových infekcí (hepatitida A, B, C, D, E), může být také způsobena nadměrnou konzumací alkoholu či toxinů, nebo v důsledku autoimunitních onemocnění či jako vedlejší účinek některých léků. Při chronickém zánětu jater hrozí poškození jaterní tkáně, které může dojít až do stavu cirhózy.

Cirhóza a selhání jater

Cirhóza je pokročilé a konečné stádium onemocnění jater, při kterém dochází ke ztrátě schopnosti regenerace jater, výraznému poškození a zjizvení jaterní tkáně. Jedná se o nevratný stav. 

Závažnými komplikacemi jaterní cirhózy jsou portální hypertenze, hepatocelulární karcinom či úplné​​ selhání jater. K cirhóze může dojít na základě několika jaterních onemocnění. Vzniká v důsledku chronických virových infekcí (hepatitid). 

Rovněž může být cirhóza způsobena metabolickými onemocněními jako jsou nealkoholická steatóza jater a nealkoholická steatohepatitida. Může k ní docházet na základě excesivní konzumace alkoholu. Také se cirhóza může rozvinout v důsledku autoimunitních onemocnění, kterými jsou např. autoimunitní hepatitida, primární biliární cholangitida a primární sklerozující cholangitida.

Příznaky cirhózy jater

Počáteční stádia cirhózy mohou být i bezpříznaková, s narůstajícím poškozením jaterní tkáně se mohou objevovat příznaky jako je únava, slabost, hubnutí a ztráta chuti k jídlu, žloutenka, svědění kůže, bolest a otok břicha, objevit se může tmavá moč, světlá stolice, otok končetin, náchylnost ke vzniku modřin a krvácení, křečové žíly v jícnu a žaludku či změny chování, zhoršení kognice apod. 

Včasná diagnóza a správná léčba mohou pomoci ke zpomalení rozvoje cirhózy jater a zlepšit kvalitu života, proto je důležité při zpozorování těchto symptomů co nejdříve navštívit lékaře.

Jaterní onemocnění způsobená alkoholem 

Vzhledem k oblibě alkoholických nápojů v naší populaci bohužel zcela běžně dochází i k jaterním onemocněním zapříčiněných nadměrnou a dlouhodobou konzumací alkoholu. Tato onemocnění postupně poškozují jaterní tkáň a v průběhu času může docházet k trvalým zdravotním komplikacím, v závažnějších případech až ke smrti. Mezi  onemocnění související s nadměrnou konzumací alkoholu patří:

Alkoholová steatóza jater 

Jedná se o nejčasnější stádium alkoholového poškození jater, i v tomto případě se v játrech hromadí tuk. Jde o reverzibilní stav a při vyloučení konzumace alkoholu se játra regenerují.

Alkoholová hepatitida

Jedná se o závažnější stav, při kterém dochází k zánětu, otoku a poškození jaterních buněk, což může vést k cirhóze. Alkoholová hepatitida může být v závažnějších případech až život ohrožujícím stavem.

Alkoholová jaterní cirhóza 

Jedná se o pokročilé a nevratné stádium jaterního onemocnění. Dochází k fibrotizaci (zjizvení) a poškození jaterní tkáně. Játra jsou poškozena v takové míře, že už nemohou optimálně fungovat. 

Současně může docházet ke komplikacím cirhózy v podobě portální hypertenze, jaterní encefalopatie, zvýšeného rizika jaterního karcinomu a vývoje ascitu (nahromadění tekutiny v dutině břišní).

Alkoholová cirhóza je jednou z nejzávažnějších forem jaterního onemocnění, které může vést k jaternímu selhání a smrti.

Portální hypertenze a jaterní encefalopatie

Jako portální hypertenzi označujeme stav, kdy dochází ke zvýšení krevního tlaku v portální žíle. Tato hypertenze způsobuje vznik varixů a vnitřní krvácení. 

Jaterní encefalopatie se rozvíjí na základě nahromadění toxických látek v krvi, které za běžných podmínek játra odstraňují​​. Pokud dojde k poruše jejich detoxikační funkce, metabolity způsobí inhibici nervového přenosu v centrální nervové soustavě a dojde k neuropsychickým změnám. 

Ty mohou způsobit např. zmatenost, snížení kognitivních funkcí a změny v chování.  K jaterní encefalopatii může dojít na základě jaterní cirhózy.

Méně častá onemocnění jater

Mezi méně častá jaterní onemocnění dále patří autoimunitní, genetické poruchy a karcinomy jater.

Autoimunitní jaterní onemocnění 

Mezi autoimunitní onemocnění jater patří autoimunitní hepatitida, primární biliární cholangitida nebo primární sklerozující cholangitida. Tyto autoimunitní stavy jsou charakterizovány abnormální imunitní odpovědí, která poškozuje jaterní tkáň nebo žlučové cesty, v závažnějších případech dochází k cirhóze jater. Léčba autoimunitních onemocnění je převážně farmakologcká, v některých případech je nutná i transplantace jater.

Hemochromatóza

Hemochromatóza je genetické onemocnění, které se vyznačuje akumulací železa v těle, především v játrech, v srdci a slinivce břišní. Toto hromadění železa v těle způsobuje různé zdravotní problémy a neléčená hemochromatóza může vést k závažným komplikacím, včetně cirhózy jater nebo rakoviny jater. Hemochromatóza je běžně diagnostikována a léčena.

Wilsonova choroba

Wilsonova choroba je vzácné genetické onemocnění, které způsobuje akumulaci mědi v různých orgánech, zejména v játrech a mozku. Mezi komplikace onemocnění související s játry patří jejich zvětšení, žloutenka, cirhóza a v nejzávažnějších případech akutní selhání jater. 

V závažných případech může neléčené onemocnění vést k závažnému poškození orgánů až ke smrti. Podobně jako hemochromatóza je i Wilsonova choroba diagnostikována a léčena.

Alagille syndrom

Alagille syndrom je další genetické onemocnění, které kromě srdce, ledvin, kostí a očí postihuje především játra. V jeho důsledku mimo jiné dochází k cholestáze. Jedná se o snížený odtok žluče z jater, který může způsobit svědění kůže, žloutenku a v závažnějších případech jaterní cirhózu. Diagnostika je vzhledem k širokému spektru příznaků složitější, léčba může v některých případech zahrnovat i transplantaci jater. 

Gilbertův syndrom

Gilbertův syndrom je rovněž genetické onemocnění jater, které se projevuje mírnou poruchou zpracování bilirubinu v játrech. Onemocnění není nijak závažné, nevede k poškození jater a jiným zdravotním komplikacím, a proto v mnohých případech nevyžaduje léčbu. Měla by být zvýšená opatrnost při užívání některých léků a při konzumaci alkoholu.

Biliární atresie 

Biliární atresie je vážná vrozená anomálie. Dochází při ní k nedovyvinutí nebo zablokování žlučových cest. Odtok žluči z jater do střev je neprůchodný, dochází k poškození jater, které může vést až k jaternímu selhání. Jedná se o život ohrožující onemocnění, které se nejčastěji projevuje krátce po narození, či v průběhu šestinedělí. 

Mezi příznaky onemocnění patří žluté zbarvení kůže a bělma očí (žloutenka), tmavá moč, světlá stolice a zvětšení jater. Onemocnění lze chirurgicky léčit, nicméně i přesto se může pojit s pozdějšími komplikacemi a v mnohých případech později dochází k transplantaci jater.

Akutní hepatální porfyrie (AHP)

Akutní hepatální porfyrie je skupina vzácných genetických onemocnění, které způsobují mutace enzymů v biosyntetické dráze hemu (skupině látek v těle obsahujících železo). Mohou se projevovat mnoha symptomy, které do různé míry ovlivňují život pacientů, v závažnějších případech mohou způsobovat až život ohrožující ataky. Konkrétní léčba tohoto onemocnění není, proto se zaměřuje na zmírnění symptomů. 

Benigní nádory jater

Nejčastějšími typy benigních (nezhoubných) nádorů jater jsou hepatální hemangiom, fokální nodulární hyperplazie a hepatocelulární adenom. Do této skupiny patří i jaterní cysty, což  jsou většinou dutiny naplněné tekutinou. Tyto benigní nádory bývají asymptomatické, nezpůsobují žádné potíže a k jejich zjištění dochází náhodně. Pouze ve výjimečných případech se mohou objevit komplikace, které je třeba léčit.

Maligní nádory jater

Mezi maligní nádory jater patří primární hepatocelulární karcinom nebo intrahepatální cholangiokarcinom. Sekundární nádory se označují jako jaterní metastázy. Maligní nádory jater jsou méně časté než benigní nádory, ale mají závažnější prognózu. Pojí se s pokročilým jaterním onemocněním nebo se jedná o rozšíření již probíhajícícho nádorového onemocnění a vyžadují komplexní onkologickou péči.

Funkce jater

Jak už bylo zmíněno v úvodu, játra jsou naprosto zásadní orgán důležitý pro udržování celkového zdraví našeho organismu. V následujících bodech probereme jejich nejvýznamnější funkce. 

Detoxikace

Játra jsou jedním z našich hlavních detoxikačních orgánů. Hrají zásadní roli při zpracování, přeměně a rozkladu cizích látek z potravy a toxinů, které v těle vznikají v rámci metabolismu, nebo se do těla dostávají stravou, včetně léků, alkoholu a environmentálních toxinů. 

Velká část těchto látek tvoří sloučeniny přitahující tuky, které naše tělo nedokáže v dané podobě odstranit. Proto musejí být tyto látky různými biotransformačními reakcemi převedeny na metabolity přitahující vodu, jež lze prostřednictvím žluče nebo moči z těla jednoduše vyloučit. 

V rámci detoxikační schopnosti se také játra podílí na imunitní ochraně organismu, a to prostřednictvím filtrování patogenů z krve, odstraňování bakterií a starých nebo poškozených červených krvinek z krevního oběhu, současně i samotnou produkcí imunitních faktorů.

Metabolismus živin

Játra jsou centrálním orgánem pro udržování metabolické rovnováhy v těle. Slouží jako zásobárna energie, vitaminů a minerálních látek. Napomáhají zpracovávat a přeměňovat přijaté živiny. Detoxikují organismus, zajišťují hormonální regulaci a spoustu dalších důležitých metabolických procesů v těle. Všechny tyto procesy jsou nezbytné pro udržování energetické rovnováhy v těle, efektivní trávení, zpracování a distribuci živin ze stravy. Patří mezi ně:

Glykolýza

Oxidace (rozklad) glukózy, kdy dochází ke vzniku energie.

Glykogeneze

Spojování molekul glukózy do dlouhých řetězců glykogenu, který je následně skladován především v játrech a svalech, kde slouží jako pohotová zásobárna energie.

Glukoneogeneze

Proces syntézy glukózy z glycerolu, aminokyselin, pyruvátu a laktátu. Jedná se tvorbu okamžitě využitelné energie v průběhu hladovění.

Lipogeneze

Proces syntézy mastných kyselin z acetyl-CoA. Jedná se o zásobní energii ve formě tělesného tuku. 

Přeměna a deaminace aminokyselin

V průběhu metabolismu bílkovin játra přeměňují aminokyseliny na látky, které mohou být využité pro tvorbu bílkovin a energetický metabolismus. Zároveň procesem deaminace z aminokyselin přeměňují toxický amoniak na močovinu, která je následně vyloučena přes ledviny močí z těla ven.

Metabolismus cholesterolu

V játrech dochází jednak k syntéze cholesterolu, zároveň cholesterol játra využívají pro tvorbu žlučových kyselin, které jsou důležité pro trávení a absorpci tuků a vitaminů rozpustných v tucích.

Regulace hormonů a energetická rovnováha 

Játra hrají zásadní roli v regulaci a metabolismu mnoha hormonů v těle a pomáhají tak udržovat hormonální i energetickou rovnováhu. Regulují hormony inzulin a glukagon, které se podílejí na metabolismu glukózy a lipidů, čímž pomáhají udržovat stálou a zdravou hladinu glukózy v krvi. Pokud hladina klesá, dojde k rozkladu glykogenu na glukózu (glykogenolýza) nebo k tvorbě glukózy z aminokyselin a glycerolu (glukoneogeneze). 

Podobně jsou játra zodpovědná za syntézu hormonu angiotenzinogenu (regulace krevního tlaku) a hormonu IGF-1 (inzulinu podobný růstový faktor, který má důležitou roli v růstu a opravě tkání).

Metabolismus alkoholu

Prostřednictvím enzymu alkoholdehydrogenázy oxidují játra toxický ethanol na acetaldehyd. Ten je pro tělo také toxický a proto následuje další oxidace. Za pomoci enzymu acetaldehyddehydrogenáza vzniká oxidací kyselina octová (acetát), která je dále zpracovávána v Krebsově cyklu a v dýchacím řetězci. Při tomto procesu dochází k produkci energie.

Pozor! Játra mají omezenou kapacitu pro zpracování alkoholu a na základě genetických rozdílů je tato kapacita u každého jiná. Při konzumaci většího množství alkoholu, než játra dokážou zpracovat, se začíná acetaldehyd v těle hromadit. V krátkodobém horizontu může nadměrné množství acetaldehydu způsobovat symptomy opojení a kocoviny, jako jsou např. bolest hlavy, nevolnost a zvracení. Z dlouhodobého hlediska může ale dojít k poškození jaterních buněk. To může vést až k závažnému a nevratnému poškození jater, hepatocelulárnímu karcinomu a nebo ke smrti.

Zásoba vitaminů a minerálních látek

Játra jsou klíčovým orgánem pro skladování některých vitaminů a minerálních látek. Současně pomáhají udržet energetickou rovnováhu v těle. Jejich optimální fungování je zásadní v prevenci určitých nutričních deficitů a pro optimální fungování metabolických procesů v těle.  

Vitaminy rozpustné v tucích

Játra jsou zásobárnou všech vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K), které v těle sehrávají spoustu důležitých úkolů, jako jsou zdraví kůže a očí (vitamin A), regulace metabolismu vápníku, podpora zdraví kostí a imunity (vitamin D), ochrana buněk před oxidačním stresem (vitamin E) a srážení krve (vitamin K).

Vitaminy rozpustné ve vodě

V játrech se také ukládají vitaminy B12 a B9 (folát/kyselina listová) rozpustné ve vodě. Oba dva tyto vitaminy jsou klíčové pro tvorbu DNA, kyselina listová je pak zásadní pro správnou funkci nervového systému, vývoj neurální trubice a další buněčné procesy.

Minerální látky

Z minerálních látech jsou v játrech uložené železo a měď. Železo je nepostradatelné pro syntézu hemoglobinu (proteinu v červených krvinkách, který zajišťuje přenos kyslíku z plic do ostatních částí těla) a erytropoézu (proces tvorby červených krvinek). Měď se podílí na spoustě metabolických procesech v těle, včetně metabolismu železa.

Glykogen

Jak už bylo zmíněno v předchozí kapitole, mimo vitaminů a minerálních látek jsou játra také zásobárnou energie ve formě glykogenu.

Syntéza bílkovin a koagulačních faktorů

Játra jsou velmi důležitá pro syntézu mnoha bílkovin a koagulačních (srážecích) faktorů, klíčových pro správné fungování krevního oběhu, srážení krve, hojení ran a dalších. Mezi hlavní syntetizované látky patří:

Plazmatické proteiny

Z plazmatických proteinů játra syntetizují albumin. Ten hraje významnou roli v transportu hormonů, léků, bilirubinu a dalších. Zároveň se podílí na udržení onkotického tlaku krve, což pomáhá udržovat rovnováhu tekutin mezi krevním oběhem a tkáněmi.

Koagulační faktory

V procesu srážení krve játra syntetizují fibrinogen (faktor I), protrombin (faktor II), a další faktory, které zajišťují optimální tvorbu sraženiny v místě poranění a zabraňují nekontrolovanému krvácení.

Ostatní bílkoviny

Játra dále syntetizují např. transferrin, který transportuje železo po těle a nebo ceruloplazmin, který zajišťuje transport mědi po těle.

Přeměna a rozklad aminokyselin

V rámci syntézy dochází také k přeměně a rozkladu různých aminokyselin v krvi. Játra tak regulují hladinu některých aminokyselin, nezbytných pro syntézu různých proteinů v těle. Tato syntéza bílkovin a koagulačních faktorů je klíčová pro mnoho tělesných funkcí, včetně imunitní odpovědi, přenosu živin a udržování celkového zdraví.

Výživa při podpoře zdravých jater 

Výživa má zásadní význam pro udržení optimálního zdraví včetně správné funkce jater. Klíčový je adekvátní příjem všech makroživin, vitaminů, minerálních látek, vlákniny, antioxidantů a jiných bioaktivních látek. 

Tuky 

Nadměrný příjem nasycených mastných kyselin a trans nenasycených mastných kyselin může vést k akumulaci tuku v játrech. V důsledku toho může docházet k postupnému vzniku výše popsaných onemocnění nealkoholické steatózy a nealkoholické steatohepatitidy. Mohou v nejtěžších případech končit nezvratnou cirhózou, selháním jater, rakovinou jater nebo až smrtí.

Nasycené mastné kyseliny

Nasycené mastné kyseliny zastávají v našem těle spoustu funkcí včetně toho, že jsou významným zdrojem energie. Nicméně jejich příjem ze stravy je potřeba regulovat, neboť ve vyšším množství způsobují mimo jiné zánětlivé procesy v těle a přispívají k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. 

Mezi nejvýznamnější zdroje nasycených mastných kyselin patří tučné maso a výrobky z něj. Proto místo tučnějších kousků masa upřednostňujte libovější alternativy. Podobně jsou významným zdrojem nasycených mastných kyselin také plnotučné a smetanové mléčné výrobky. Místo nich proto častěji vybírejte polotučné, případně nízkotučné varianty.

Trans nenasycené mastné kyseliny 

Trans nenasycené mastné kyseliny (ztužené tuky) se snažte ideálně úplně vyřadit ze svého jídelníčku. Na zdraví mají pouze negativní vliv: zvyšují LDL („zlý“) cholesterol a snižují HDL („hodný“) cholesterol, čímž zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění. 

Dále se podílejí na zánětlivých procesech v organismu a inzulinové rezistenci. Nejčastěji se vyskytují ve vysoce průmyslově zpracovaných potravinách: sladkostech (jemné pečivo, sušenky apod.) a slaných pochutinách (smažené snacky, fastfoody apod.) 

Nenasycené mastné kyseliny

Nenasycené mastné kyseliny jsou podobně jako ty nasycené velmi důležitou součástí naší stravy a v těle zastávají mnoho funkcí. Jejich adekvátní příjem je mimo jiné také důležitý pro podporu kardiovaskulárního zdraví a regulaci zánětu v těle. Jejich příjem ze stravy je proto vhodné navyšovat. Vyskytují se v rostlinných i živočišných potravinách a dělíme je do dvou hlavních kategorií:

Mononenasycené mastné kyseliny

Mononenasycené mastné kyseliny obsahují především olivový a řepkový olej, arašídy, ořechy, sezam, dýňová semínka nebo avokádo.

Polynenasycené mastné kyseliny

Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny najdeme především v rybách, mořských plodech a mořských řasách. Také se vyskytují v avokádu, vlašských ořechách, lněném semínku, chia semínku, konopném semínku, olivovém, řepkovém a sójovém oleji. 

Omega-6 mastné kyseliny potom obsahují především slunečnicový, řepkový, sójový, sezamový nebo kukuřičný olej, vlašské i jiné ořechy, slunečnicová, piniová a jiná semínka.  

Bílkoviny

Bílkoviny jsou základní stavební kameny těla nezbytné pro růst, opravu a obnovu tkání. Hrají klíčovou roli v tvorbě hormonů, enzymů, neurotransmiterů, protilátek a buněk imunitního systému. Podporují tak celkovou funkci a obranyschopnost našeho organismu a zároveň jsou důležité pro udržení svalové hmoty, zdraví kůže, vlasů i nehtů.

Vhodné zdroje bílkovin

Mezi velmi vhodné bílkoviny řadíme především libové živočišné zdroje, které obsahují plné aminokyselinové spektrum. Z rostlinných zdrojů je potom vhodné kombinovat více druhů (luštěniny + obiloviny; obiloviny + ořechy/semena; luštěniny + ořechy a semena) aby bylo zajištěno plnohodnotné aminokyselinové spektrum pro optimální využití organismem.

Libové maso

Kuřecí, krůtí nebo králičí maso, zvěřina, libové hovězí (např. kýta nebo roštěná) a libové vepřové (např. panenka nebo kotleta) jsou skvělými zdroji plnohodnotných kvalitních bílkovin.

Ryby

Velmi vhodné jsou méně tučné ryby, např. treska, pstruh, tuňák, losos, sardinky, makrela, a další. Bílkoviny z rybího masa jsou plnohodnotné, dobře vstřebatelné a navíc obsahují zdraví prospěšné omega-3 polynenasycené mastné kyseliny.

Mléčné výrobky a vejce

Velmi vhodným zdrojem bílkovin jsou také vejce, tvaroh, skyr, řecký jogurt a tvrdé sýry (ideálně v polotučných či nízkotučných variantách pro omezení příjmu nasycených mastných kyselin). Dále jsou vhodné čerstvé sýry typu cottage, nebo mozzarella v light verzi a další středně tučné až nízkotučné sýry. 

Pozor ale u tvarůžků, obsahují sice vysoké množství bílkovin, současně i soli. Nadměrný příjem soli může vést k zadržování vody, zvýšení krevního tlaku a zatěžovat tak játra.

Luštěniny a vegetariánské náhražky masa

Z rostlinných zdrojů jsou hlavními zástupci bílkovin luštěniny: fazole, čočka, hrách, cizrna, sója. Dále jsou to výrobky z luštěnin jako tofu nebo tempeh a jiné rostlinné náhražky či izoláty, typu seitan, robi, a další alternativy masa. 

Další zdroje bílkovin

Mezi další (o něco méně vhodné) zdroje bílkovin patří ty rostlinné. Mohou primárně obsahovat jiné makroživiny (tuky, sacharidy), nebo může jít o různé proteinové výrobky a sladkosti, které mohou být i velmi dobře využitelným zdrojem bílkovin, ale jsou ochuzeny o ostatní živiny z přirozeně se vyskytujících potravin.

Posledním, méně vhodným zdrojem, bílkovin jsou tučné živočišné výrobky, které nejsou příliš vhodné z důvodu vysokého obsahu nasycených mastných kyselin (viz výše). 

Ořechy a semena

Ořechy a semínka z rostlinných zdrojů jsou také určitým zdrojem bílkovin, obsahují ale vysoké množství tuků, a proto patří spíš do kategorie tuků. 

Obiloviny

Podobně i obiloviny obsahují určité množství bílkovin, označujeme je ale jako hlavní zdroj sacharidů, nikoli bílkovin.

Proteinové prášky

Dalším zdrojem bílkovin mohou být různé proteinové prášky a práškové izoláty bílkovin. Může se jednat o vhodný a dobře využitelný zdroj bílkovin, nicméně by tyto náhražky/izoláty měly ostatní zdroje bílkovin pouze doplňovat, neměly by být považované za hlavní zdroje bílkovin. 

Proteinové potraviny

Podobně jako u proteinových prášků je tomu i u různých proteinových tyčinek, krekrů, nápojů apod. Může se jednat a vhodný a dobře stravitelný zdroj bílkovin, vždy by měl být ale kladen důraz na plnohodnotné základní zdroje bílkovin, které samy o sobě přirozeně obsahují spoustu dalších prospěšných živin. 

Vláknina

Celozrnné potraviny a vláknina jsou klíčové pro správnou funkci trávicího traktu a celkového zdraví. Vláknina podporuje střevní peristaltiku, zdravý střevní mikrobiom a pomáhá předcházet zácpě či průjmu. 

Také pomáhá udržovat hladinu cukru v krvi a může být prevencí některých gastrointestinálních onemocnění, včetně divertikulózy, hemoroidů a rovněž může snížit riziko vzniku kolorektálního karcinomu​​.

Ovoce a zelenina

Kromě mnoha mikroprvků a bioaktivních látek jsou důležitým zdrojem vlákniny ovoce a zelenina. Vhodné je snažit se o co nejvíce pestrý výběr barev a druhů ovoce i zeleniny. Upřednostňujte více lokální dostupné druhy v čerstvém stavu. 

Nicméně hodnotná je i vařená zelenina či ovoce a není vůbec problém (především v zimních měsících) zařazovat i mražené ovoce a zeleninu: mražené jsou v nejvyšší kvalitě a čerstvosti, proto si uchovávají téměř všechna svoje pozitiva.  

Celozrnné obiloviny, pečivo a přílohy

Velmi zásadním zdrojem vlákniny ze stravy jsou přílohy. Ať už se jedná o celozrnné obiloviny typu ovesné, žitné, pohankové či ječné vločky, celozrnné cereálie nebo směsi na přípravu snídaňových kaší. (U těchto výrobků jen pozor na množství cukrů a tuků. Ideálně bez přidaných cukrů a tuky jen nenasycené z ořechů a semínek). 

Z pečiva jsou významným zdrojem vlákniny především celozrnné či žitné pečivo. Dále jsou vhodné celozrnné přílohy typu celozrnný kuskus, celozrnné těstoviny, celozrnná, hnědá a nebo natural rýže, bulgur, quinoa, kroupy, pohanka, jáhly a další.

Luštěniny, ořechy a semínka

Poslední kategorií významných zdrojů vlákniny jsou luštěniny, ořechy a semena. I v tomto případě je vhodná pestrost. Kombinujte všechny druhy ořechů a semínek, stejně jako střídejte jednotlivé druhy luštěnin, ať už ve formě vařených luštěnin jako přílohy, do salátů nebo polévek, na zahuštění či ve formě pomazánek apod. 

Antioxidanty

Další velmi důležitou složku stravy v rámci celkového zdraví představují antioxidanty. Játra jsou jako hlavní detoxikační orgán neustále vystavena různým toxickým látkám a volným radikálům, které mohou způsobovat poškození, zánět a rozvoj dalších jaterních onemocnění​​. 

Antioxidanty mají schopnost volné radikály vychytávat a udržovat tak rovnováhu mezi antioxidačními a oxidačními procesy. Pokud ale dojde k porušení rovnováhy mezi těmito dvěma procesy v játrech, vzniká oxidativní stres, který může vést k mnohým zdravotním problémům. 

Proto je potřebné v rámci výživy zajistit přísun takových potravin, které obsahují složky s antioxidačními účinky. Antioxidační účinky vykazují následující mikroprvky, bioaktivní látky a potraviny:

Vitamin C

Vitamin C obsahuje velké množství ovoce a zeleniny, mezi jeho nejvýznamnější zdroje patří např. černý rybíz, kiwi, citrusy, jahody nebo papája. Ze zeleniny potom paprika, květák, brokolice, kapusta a nebo třeba brambory.

Vitamin E

Vitamin E je vitamin rozpustný v tucích, proto jej najdeme zejména ve zdrojích tuku. Vyskytuje se např v ořechách, semenech, olivách, v pšeničných klíčcích, v mléčném tuku, ale i v některé listové zelenině (špenát a mangold). 

Selen

Selen obsahují ořechy a semena (nejvýznamnějším zdrojem jsou para ořechy), mořské plody, mořské ryby, vejce a celozrnné obiloviny.

Zinek 

Zinek se nachází v mase (především v hovězím a vepřovém), mořských plodech (zejména v ústřicích), v celozrnných obilovinách, ořechách a semenech.

Karotenoidy 

Mezi nejvýznamnější karotenoidy (přírodní pigmenty) řadíme beta-karoten, lutein, zeaxantin,  lykopen a astaxantin. 

• Beta-karoten se nachází zejméně v oranžově zbarvených potravinách: především v mrkvi, batátech, dýni, meruňkách a nebo třeba v papáje.
• Lutein a zeaxantin najdeme především v zelené listové zelenině jako je špenát a kapusta, dále v brokolici, kukuřici, v červené a žluté paprice a nebo ve vaječných žloutcích. 
• Lykopen a astaxantin jsou zodpovědní za červenou barvu, lykopen najdeme například v rajčatech, melounu, grepu nebo v papáji, astaxantin je potom zodpovědný za zbarvení některých mořských řas, lososa, kraba a nebo například humra.

Polyfenoly

Polyfenolů existuje celá řada a vyskytují se v mnoha druzích ovoce, zeleniny, ořechů, semen, koření, bylin, v kávě, čaji, kakau a dalších rostlinách. Polyfenoly se dělí na několik skupin, mezi ty nejznámější patří flavonoidy, fenolové kyseliny, stilbeny,  lignany a taniny.

• Flavonoidy jsou nejrozsáhlejší skupina polyfenolů, nachází se v ovoci, zelenině, v ořechách, semenech, v koření, luštěninách a nebo také v kakaových bobech, zeleném či černém čaji. Mezi nejznámější zástupce flavonoidů patří např. kvercetin, který najdeme v tmavém  bobulovitém ovoci, jablkách, cibuli a červeném víně. Dále je známý rutin, který najdeme v pohance, jablkách, citrusech, černém a zeleném čaji a fíkách a nebo jsou známé antokyany, zodpovědné za červenou, fialovou až modrou barvu v červených hroznech, červeném zelí a červených, fialových až modrých bobulovinách. Známý je i fytoestrogen – isoflavon, který se vyskytuje v sóje.  
• Fenolové kyseliny se vyskytují v ovoci, zelenině, v ořechách, koření, v kávě, čaji, ale také v pšenici, žitu, ječmenu a luštěninách .  
• Mezi stilbeny řadíme známý resveratrol, který se vyskytuje v červených hroznech (a červeném víně), dále v dalším bobulovitém ovoci jako jsou maliny, borůvky a nebo brusinky, v kakaových bobech, a nebo v arašídech.
• Lignany se vyskytují především v ořechách a semenech, celozrnných obilovinách a některých druzích zeleniny a ovoce. 
• Taniny se vyskytují především v zeleném a černém čaji či kávě, ale najdeme je např. i v hroznech (červeném víně), v ořechách, koření i některém ovoci. 

Ubiquinon 

Ubiquinon je další antioxidant, známý pod označením koenzym Q10. Najdeme jej např. v mase a vnitřnostech, v rybách a nebo třeba v celozrnných obilovinách.

Ostatní

Mimo konkrétní zmíněné antioxidanty existují stovky až tisíce dalších. Velká část z nich  se vyskytuje převážně v rostlinné říši, nicméně mnohé najdeme i v živočišných potravinách. Seznam dalších antioxidantů by byl velmi obsáhlý, za zmínku snad stojí ještě kurkumin, jako hlavní složka kurkumy; kapsaicin, který je zodpovědný za pálivost chilli papriček; allicin, jako hlavní antioxidant v česneku, nebo gingeroly a shogaoly, které najdeme v zázvoru. 

Jisti si můžete být tím, že konzumací širokého sortimentu ovoce a zeleniny, ořechů, semen, celozrnných obilovin, ryb, masa, vajec a koření tak mimo spousty dalších prospěšných látek do těla dostanete i antioxidanty, které pomohou chránit vaše tělo před volnými radikály. 

Cukr

Nadměrná konzumace jednoduchých sacharidů a přidaných cukrů se pojí s mnoha zdravotními komplikacemi od zánětu, přes obezitu, diabetes, kardiovaskulární onemocnění až po jaterní poškození. 

Pro játra je ve vysokých dávkách riziková především fruktóza. Přirozeně se vyskytuje v ovoci a pokud jej konzumujete v jeho celém stavu, toto množství fruktózy je pro játra bezpečné. 

Rizikový je ale vysoký příjem fruktózy ve formě glukózovo-fruktózového sirupu a obdobných sladidel, které se používají ke slazení mnoha různých výrobků. Pokud dochází ke konzumaci nadměrného množství těchto přidaných cukrů, v játrech se z nich vytváří tuk a ten následně může vést k nealkoholické steatóze nebo steatohepatitidě jater, případně k cirhóze a dalším závažnějším komplikacím spojených s těmito onemocněními. 

Z tohoto důvodu je vhodné omezit množství přidaných cukrů na minimum. Konzumace neochucených mléčných výrobků, ovoce a zeleniny je přirozeným zdrojem jednoduchých sacharidů (cukrů), která je naprosto v pořádku.

Doporučení pro omezení cukrů je směřováno především pro cukry přidané ve formě slazených nápojů, slazených mléčných výrobků, sladkostí apod. 

Stejně tak je vhodné omezit nadměrnou konzumaci džusů a ovocných šťáv v jejich nezředěné formě. Proto čtěte složení potravin. Pokud je ve výčtu složení uveden cukr, třtinový cukr, fruktóza, glukóza, sacharóza, maltóza, dextróza, fruktózový, fruktózovo-glukózový sirup a další sirupy nebo i med, znamená to, že je výrobek doslazený. 

Pokud se tato ochucující složka nachází na prvních místech ve výčtu složení, její zastoupení je v potravině zásadní. V tabulce složení se potom dozvíte celkové množství cukrů ve 100 gramech výrobku v kolonce „z toho cukry“. 

Do tohoto množství se nicméně mimo přidané cukry započítávají i cukry přirozeně se vyskytující v ovoci nebo mléce, proto bude např. i neslazený mléčný výrobek nebo výrobek z ovoce obsahovat jednoduché cukry. 

Sledujte tedy složení, abyste si mohli ověřit poměr surovin (ve výčtu složení jsou uváděny sestupně od nejvyššího po nejnižší množství) a zda jsou cukry v daném výrobku v přirozeném stavu a nebo jsou přidané. Ty přidané cukry se snažte ve svém jídelníčku co nejvíce omezit.

Pokud je výrobek slazený čekankovým sirupem, jedná se o výjimku v kategorii sirupů. Sladivost tomuto sirupu dodává inulin (z kořene čekanky), což je vláknina. V tabulce složení tak dojde k navýšení vlákniny, nikoli jednoduchých cukrů.

Vysoce průmyslově zpracované potraviny

Vysoce průmyslově zpracované a smažené potraviny často obsahují velké množství nasycených nebo trans nenasycených mastných kyselin, přidaných cukrů, obsahují produkty pokročilé glykace, a další složky, které způsobují oxidační stres a mohou tak přispívat k rozvoji mnoha jaterních onemocnění: od nealkoholické steatózy až po jaterní selhání či rakovinu.

Z tohoto důvodu je vhodné upřednostňovat převážně čerstvé a co nejméně zpracované potraviny. Vyvarujte se časté konzumaci sladkých či slaných pochutin nebo stravování ve  fastfoodech. Místo smažení a fritování raději upřednostňujte vaření, dušení, přípravu v páře, pečení, restování nebo grilování na menším množství vhodného tuku. 

Alkohol

Vliv alkoholu na zdraví jater byl zmíněn v kapitole jaterní onemocnění způsobené alkoholem. Nadměrná konzumace alkoholu může významně ovlivnit celkové zdraví i zdraví jater samotných. „Bezpečná“ dávka alkoholu je pro každého jiná. 

Alkohol obecně nelze v žádném množství považovat za zdraví prospěšný či naprosto neškodný. Naopak lze tvrdit, že alkohol je v každém množství pro tělo individuálně větší či menší zátěží. 

Přestože v kapitole „antioxidanty“ bylo mezi těmito prospěšnými látkami mimo jiné zmiňované jako zdroj antioxidantů i víno, neměl by být z tohoto vyvozován závěr, že vzhledem k antioxidantům je vhodné víno konzumovat jako ochranu před volnými radikály.

Vězte, že alkohol ve víně konzumovaný pravidelně a v nadměrném množství by měl na organismus i přes určitý příjem antioxidantů celkově neblahý efekt (antioxidanty je možné přijímat ze spousty jiných zdrojů). 

Česká republika se v konzumaci alkoholu bohužel řadí na horní příčky, proto je vhodné se nad jeho konzumací zamýšlet. Jako maximální množství alkoholu, které by významně nemělo poškozovat zdraví, je pro muže považováno přibližně 0,5 l piva, 0,2 l vína nebo 0,04 l lihoviny, pro ženy pak přibližně polovina. 

Toto tolerované množství alkoholu je však individuální. Jestli tedy alkohol nechcete vyřadit ze svého života zcela, snažte se jeho konzumaci snížit na minimum. 

Životní styl optimální pro zdraví jater

Výživa

Jako „dieta“ pro zdraví jater platí racionální vyvážená strava, kterou doporučují zdravotnické organizace. Jedná se o stravu bohatou na rozmanité druhy ovoce a zeleniny, komplexní sacharidy a vlákninu ve formě celozrnných obilovin, příloh či pečiva, dále vyvážený příjem nasycených a nenasycených mastných kyselin s dostatkem omega-3 polynenasycených mastných kyselin a adekvátní příjem živočišných a rostlinných bílkovin. Tím zajistíte dostatečný příjem makroživin i mikroživin včertně antioxidantů a dalších biologicky aktivních látek s pozitivním vlivem na zdraví. 

• Jídelníček pro jarní očistu jater a žlučníku I.
• Jídelníček pro jarní očistu jater a žlučníku II.
• Jídelníček pro jarní očistu jater a žlučníku III.
• Zdravý jídelníček pro podporu jater

Pokud se potýkáte s některým z onemocnění jater, určitě své stravovací návyky konzultujte s lékařem, nebo nutričním terapeutem. Některá jaterní onemocnění, obzvlášť určité jejich fáze si vyžadují přísnější omezení příjmu tuků nebo vyžadují jiný poměr příjmu ostatních makro a mikroživin. Stejně tak je vhodné konzultovat svůj jídelníček, pokud se chystáte učinit významnou změnu. 

Pitný režim

Podobně je zásadní dodržovat dostatečný příjem tekutin. Základ by měla tvořit neochucená kohoutková voda. Může být doplněná o neochucené minerální vody, čaj či bylinné nálevy. 

Podobně lze zařadit i kvalitní kávu a zelený nebo černý čaj, ty ovšem v umírněném množství a ideálně v průběhu dopoledne nebo brzy po obědě, aby kofein neovlivňoval kvalitu spánku. 

Slazené nápoje včetně džusů zařazujte spíše výjimečně. Podobně je to i u nápojů ochucených umělými sladidly. Alkohol by měl být úplně vyřazený, nebo omezený na minimum. 

Stres

Pro optimální fungování celého organismu je důležité regulovat i hladiny stresu. Pokud trpíte chronickým stresem, hledejte cesty jak jej snížit. Pomoci může libovolná forma fyzické aktivity, meditace, mindfulness nebo jiné techniky, které pracují s dechem. 

Podobně může být velmi nápomocných i pár minut denně věnovaný aktivitě, která vás baví a máte ji rádi, případně hovor s přáteli nebo někým blízkým a podobně. Nebo může pomoci kombinace zvýšení kvality spánku, množství pohybu během dne a vyvážená strava.

Spánek

Spánek je velmi často podceňovaný faktor. Dostatečně dlouhý a kvalitní spánek má zásadní vliv na fungování celého organismu během dne. Ovlivňuje nejen regeneraci, únavu, hormonální odezvu, kognitivní funkce atd. 

Nekvalitní nebo nedostatečný spánek může vést  ke zvýšenému riziku metabolických poruch, včetně problémů s játry. Snažte se proto spát 7 až 9 hodin denně. Ideálně uléhejte a vstávejte v pravidelném režimu. 

Cca1,5 hod před ulehnutím omezte působení modré složky světla: používejte červené filtry na displejích, pořiďte si brýle, které blokují modrou složku světla a nebo si pořiďte osvětlení, které neobsahuje modrou složku. 

Poslední jídlo si dopřejte nejpozději dvě až tři hodiny před spaním a uléhejte do klidné, plně zatemněné místnosti s nižší teplotou, než máte v ostatních místnostech (ideálně do 21°C).  

Pohyb

Pohyb je dalším z nepostradatelných aspektů zdravého životního stylu, který se podepisuje i na zdravém fungování jater. Pravidelná fyzická aktivita ovlivňuje kvalitu spánku, má vliv na stres a celkovou náladu, a je prevencí onemocnění souvisejících s obezitou a metabolickým syndromem. 

Proto se snažte každý den alespoň nějakou formu pohybu zařadit. Ať už se jedná o úklid v domácnosti nebo práci na zahradě, použití schodů místo výtahu, chůze místo jiného dopravního prostředku, nebo to může být jakákoliv libovolná cílená sportovní aktivita. 

Souhrn: Jaterní dieta zahrnuje celý komplex opatření

• Pokud se potýkáte s některým z jaterních onemocnění, vždy je nutné konzultovat váš životní styl a stravování s lékařem nebo nutričním terapeutem. Při konkrétních jaterních onemocněních může být nutné individuálně nastavit optimální příjem všech živin. 
• Na nutričního terapeuta se samozřejmě můžete obrátit i v moment, kdy jaterním onemocněním netrpíte, ale máte potřebu se ujistit, zda je váš jídelníček nastaven optimálně k vašim potřebám. 
• Snažíte-li se stravovat a chovat tak, abyste preventivně podpořili celkové zdraví a zdraví vašich jater, řiďte se doporučeními pro zdravý životní styl, dbejte na dostatečný příjem všech makro i mikroživin ze stravy, včetně antioxidantů a dalších biologicky aktivních látek. 
• Základ stravy by měl tvořit široký sortiment základních surovin, s minimem vysoce průmyslově zpracovaných potravin, polotovarů a snacků s nasycenými a trans nenasycenými tuky a přidanými cukry. 
• Dbejte na dostatečnou hydrataci, ale alkohol se snažte omezit na minimum. 
• Dostatečně se v průběhu dne hýbejte, věnujte pozornost délce a kvalitě vašeho spánku a míře stresu. 

Pokud se zaměříte na všechny tyto parametry, vaše játra a celé tělo vám budou vděčné. 

Zdroje:

1. Acute Hepatic Porphyria (AHP). American Liver Foundation [online]. 2023 [cit. 2023-01-14]. Dostupné z: https://liverfoundation.org/liver-diseases/rare-disease/acute-hepatic-porphyria-ahp/
2. Alcohol-Associated Liver Disease. American Liver Foundation [online]. 2023 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://liverfoundation.org/liver-diseases/alcohol-associated-liver-disease/
3. Benzie IF, Choi SW. Antioxidants in food: content, measurement, significance, action, cautions, caveats, and research needs. Adv Food Nutr Res. 2014;71:1-53. doi: 10.1016/B978-0-12-800270-4.00001-8. PMID: 24484938.
4. BOWLUS, Christopher L. Primary sclerosing cholangitis. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases [online]. 2022 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://www.niddk.nih.gov/health-information/liver-disease/primary-sclerosing-cholangitis/all-content
5. Casas-Grajales S, Muriel P. Antioxidants in liver health. World J Gastrointest Pharmacol Ther. 2015 Aug 6;6(3):59-72. doi: 10.4292/wjgpt.v6.i3.59. PMID: 26261734; PMCID: PMC4526841.
6. Chiang, John. (2014). Liver Physiology: MetaboLism and Detoxification. 10.1016/B978-0-12-386456-7.04202-7. 
7. CHUNG, Raymond. What Is Viral Hepatitis? National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases [online]. 2017 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://www.niddk.nih.gov/health-information/liver-disease/viral-hepatitis/what-is-viral-hepatitis
8. DI BISCEGLIE, Adrian M. Hemochromatosis. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases [online]. 2020 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://www.niddk.nih.gov/health-information/liver-disease/hemochromatosis/all-content
9. Gilbert syndrome. American Liver Foundation [online]. 2023 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://liverfoundation.org/liver-diseases/rare-disease/gilbert-syndrome/
10. Gülçin İ. Antioxidant activity of food constituents: an overview. Arch Toxicol. 2012 Mar;86(3):345-91. doi: 10.1007/s00204-011-0774-2. Epub 2011 Nov 20. PMID: 22102161.
11. HAMEED, Bilal. Cirrhosis. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases [online]. 2023 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://www.niddk.nih.gov/health-information/liver-disease/cirrhosis/all-content
12. Hussain T, Tan B, Yin Y, Blachier F, Tossou MC, Rahu N. Oxidative Stress and Inflammation: What Polyphenols Can Do for Us? Oxid Med Cell Longev. 2016;2016:7432797. doi: 10.1155/2016/7432797. Epub 2016 Sep 22. PMID: 27738491; PMCID: PMC5055983.
13. Karl J. Oldhafer, Victoria Habbel, Katja Horling, Georgios Makridis, Kim Caroline Wagner; Benign Liver Tumors. Visc Med 13 August 2020; 36 (4): 292–303.
14. Li S, Tan HY, Wang N, Zhang ZJ, Lao L, Wong CW, Feng Y. The Role of Oxidative Stress and Antioxidants in Liver Diseases. Int J Mol Sci. 2015 Nov 2;16(11):26087-124. doi: 10.3390/ijms161125942. PMID: 26540040; PMCID: PMC4661801.
15. MEDICI, Valentina. Wilson disease. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases [online]. 2018 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://www.niddk.nih.gov/health-information/liver-disease/wilson-disease/all-content
16. Nunes EA, Colenso-Semple L, McKellar SR, Yau T, Ali MU, Fitzpatrick-Lewis D, Sherifali D, Gaudichon C, Tomé D, Atherton PJ, Robles MC, Naranjo-Modad S, Braun M, Landi F, Phillips SM. Systematic review and meta-analysis of protein intake to support muscle mass and function in healthy adults. J Cachexia Sarcopenia Muscle. 2022 Apr;13(2):795-810. doi: 10.1002/jcsm.12922. Epub 2022 Feb 20. PMID: 35187864; PMCID: PMC8978023.
17. PICCOLI, David A. Alagille syndrome. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases [online]. 2019 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://www.niddk.nih.gov/health-information/liver-disease/alagille-syndrome/all-content
18. SHNEIDER, Benjamin L. Biliary atresia. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases [online]. 2017 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://www.niddk.nih.gov/health-information/liver-disease/biliary-atresia/all-content
19. Srivatanakul P, Sriplung H, Deerasamee S. Epidemiology of liver cancer: an overview. Asian Pac J Cancer Prev. 2004 Apr-Jun;5(2):118-25. PMID: 15244512.
20. THE LIVER FRIENDLY DIET. Fatty Liver Foundation [online]. 2023 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://www.fattyliverfoundation.org/liver_friendly_diet#gsc.tab=0
21. TANA, Michele. Autoimmune Hepatitis. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases [online]. 2023 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://www.niddk.nih.gov/health-information/liver-disease/autoimmune-hepatitis/all-content
22. Ter Horst KW, Serlie MJ. Fructose Consumption, Lipogenesis, and Non-Alcoholic Fatty Liver Disease. Nutrients. 2017 Sep 6;9(9):981. doi: 10.3390/nu9090981. PMID: 28878197; PMCID: PMC5622741.
23. TETRI, Brent A. Nonalcoholic Fatty Liver Disease & NASH. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases [online]. 2021 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://www.niddk.nih.gov/health-information/liver-disease/nafld-nash/all-content
24. VIERLING, John Moore. Primary biliary cholangitis. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases [online]. 2021 [cit. 2024-01-14]. Dostupné z: https://www.niddk.nih.gov/health-information/liver-disease/primary-biliary-cholangitis/all-content
25. Winters-van Eekelen, E., Verkouter, I., Peters, H.P.F. et al. Effects of dietary macronutrients on liver fat content in adults: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Eur J Clin Nutr 75, 588–601 (2021). https://doi.org/10.1038/s41430-020-00778-1
26. Zhao L, Deng C, Lin Z, Giovannucci E, Zhang X. Dietary Fats, Serum Cholesterol and Liver Cancer Risk: A Systematic Review and Meta-Analysis of Prospective Studies. Cancers (Basel). 2021 Mar 30;13(7):1580. doi: 10.3390/cancers13071580. PMID: 33808094; PMCID: PMC8037522.
27. Zhou X, Guan Q, Wang Y, Lin D, Du B. Effect of Different Cooking Methods on Nutrients, Antioxidant Activities and Flavors of Three Varieties of Lentinus edodes. Foods. 2022 Sep 5;11(17):2713. doi: 10.3390/foods11172713. PMID: 36076896; PMCID: PMC9455590.