Krevní cukr zásobuje buňky energií. Pokud je hladina krevního cukru dlouhodobě v nerovnováze, nastává problém. Jak se projevuje vysoká hladina krevního cukru, čím je nebezpečná a jak se dá snížit i bez léků?
Obsah článku:
Co je hladina krevního cukru?
Hladina krevního cukru neboli glykémie označuje množství glukózy, která cirkuluje v krevním oběhu. Glukóza je hlavním zdrojem energie pro většinu buněk lidského těla a její hladinu reguluje hormon inzulin, který se tvoří ve slinivce břišní. Optimální hladina cukru v krvi je nezbytná pro správné fungování organismu a celkové zdraví.
Hladina krevního cukru a zdraví
Hladina krevního cukru (glykémie) patří mezi důležité ukazatele našeho zdravotního stavu. Pokud je totiž hladina krevního cukru dlouhodobě vysoká, zvyšuje se riziko celé řady onemocnění. Vysoká hladina krevního cukru neboli hyperglykémie je hlavním rizikovým faktorem vzniku cukrovky 2. typu, srdečně-cévních onemocnění a poškození řady orgánů včetně ledvin, očí a nervů.
Příčiny hyperglykémie
Mezi hlavní faktory, které negativně ovlivňují hladinu krevního cukru, patří především špatné stravovací návyky, nadváha a obezita, užívání některých léků, sedavý způsob života a chronický stres.
Hyperglykémie (vysoká hladina krevního cukru) je také častým doprovodným stavem u jiných zdravotních problémů, jako je vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoký cholesterol (hypercholesterolémie) nebo některá hormonální a nádorová onemocnění.
Největší vliv na hladinu krevního cukru má ale životní styl, obzvlášť náš jídelníček. Jídlo a v něm obsažené živiny přímo i nepřímo ovlivňují hladinu cukru v krvi. Některé potraviny glykémii zvyšují málo, jiné zase hodně.
Kromě toho, dlouhodobě nadměrná konzumace nezdravých potravin přispívá také ke snížené citlivosti buněk na hormon inzulin (inzulinová rezistence), který odpovídá za správné hospodaření s krevním cukrem v těle. To může vést k dlouhodobé hyperglykémii a vzniku cukrovky 2. typu.
Diabetes mellitus neboli cukrovka: když je cukr v krvi příliš vysoký
Diabetes mellitus (cukrovka) je chronické onemocnění, při kterém tělo není schopné správně zpracovávat glukózu – tedy základní cukr, který je hlavním zdrojem energie pro většinu našich orgánů. Příčinou této poruchy je relativní nebo absolutní nedostatek hormonu inzulinu, který se podílí na využití krevního cukru (glukózy) v organismu.
U zdravého člověka inzulin umožňuje vstup cukru z krve do buněk, kde slouží jako zdroj energie. U cukrovky je inzulinu nedostatek (diabetes mellitus 1. typu) nebo buňky na inzulin nereagují (diabetes mellitus 2. typu).
Nedostatek inzulinu vede k tomu, že se glukóza nedostává na místo potřeby – k buňkám, ale hromadí se v krvi. Důsledkem je zvýšená hladina cukru v krvi neboli hyperglykémie.
Rozlišujeme 3 základní typy cukrovky:
- Diabetes mellitus 1. typu – slinivka břišní neprodukuje inzulin vůbec. Nejčastěji jde o vrozené onemocnění provázené celoživotní nutností dodávat inzulin v injekční formě.
- Diabetes mellitus 2. typu – slinivka břišní produkuje inzulinu málo nebo ho tvoří dostatek, ale buňky na něj nejsou schopné reagovat a ztrácí vůči němu citlivost (tzv. inzulinová rezistence). V drtivé většině případů vzniká tento typ cukrovky na základě nezdravé životosprávy a léčba spočívá hlavně v trvalé úpravě jídelníčku a pravidelném pohybu.
- Gestační (těhotenská) cukrovka – objevuje se dočasně u některých těhotných žen v důsledku hormonálních změn a po porodu obvykle postupně mizí.
Normální hladina cukru v krvi
Normální hladina krevního cukru (glykémie) nalačno je 3,8–5,6 mmol/l. Pokud vám lékař opakovaně naměří vyšší hodnoty, může jít o první signál počínající cukrovky. Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi může poškozovat nejen cévy, ale i další tělesné tkáně od očí až po ledviny. Z tohoto důvodu je vhodné hladinu krevního cukru pravidelně sledovat.
- Při nalačno naměřené hladině krevního cukru mezi 5,6 a 6,9 mmol/l se jedná o tzv. hraniční glykémii (tzv. prediabetes).
- Za cukrovku se označuje opakovaně naměřená glykémie nalačno nad 7,0 mmol/l nebo několikrát náhodně naměřená glykémie nad 11,1 mmol/l.
Pozor, hodnoty cukru v krvi během dne kolísají
Hladina cukru v krvi přirozeně kolísá. Především v závislosti na tom, kdy jste naposledy jedli, co jste jedli a jak velkou jste měli fyzickou námahu. Normální hladina krevního cukru závisí ale i na dalších faktorech. Optimální hodnoty glykémie se liší i v závislosti na zdravotním stavu a věku.
Tabulka normálních hodnot cukru v krvi u zdravého člověka
Denní doba | Normální hodnota |
Nalačno | 3,8–5,6 mmol/l |
Po jídle | do 7,5 mmol/l |
Tabulka normálních hodnot cukru v krvi u diabetika
Denní doba | Výborně léčený diabetes | Uspokojivě léčený diabetes | Špatně léčený diabetes |
Nalačno | od 4,0 do 6,0 mmol/l | od 6,1 do 8,0 mmol/l | 8,1 mmol/l a více |
Po jídle | od 5,0 do 7,5 mmol/l | od 7,6 do 9,0 mmol/l | 9,1 mmol/l a více |
Příznaky hyperglykémie
Nejčastějšími příznaky hyperglykémie jsou:
- velký pocit žízně
- časté močení
- suchost v ústech
- chronická únava
- svalová slabost
- rozostřené vidění
- neustálý hlad nebo naopak nechutenství
- zápach moči po acetonu
Nebezpečí hrozí i při příliš nízké hodnotě
Riziková je jak vysoká, tak i nízká hladina krevního cukru. Pokles hodnoty pod 3,3 mmol/l nalačno se nazývá hypoglykémie. Kritická je hodnota glykémie pod 2,2 mmol/l. V tomto stavu vázne zásobování mozkové tkáně i dalších buněk glukózou a hrozí poškození mozku.
Mírná hypoglykémie se u zdravých dospělých objevuje například při nízkém příjmu potravy či vysoké tělesné zátěži a většinou ji vyrovnáme příjmem potravy. Závažnější nebo déletrvající hypoglykémie však může způsobit vážné zdravotní komplikace.
Jak změřit glykémii?
Nejjednodušší cestou je požádat lékaře o kontrolu cukru v krvi v rámci preventivní prohlídky. Máte na ni nárok každé 2 roky. Měření glykémie se většinou provádí nalačno, tedy ideálně po ránu nebo v dopoledních hodinách.
Další možností je pořídit si domácí glukometr. Z kapky krve, kterou nanesete na speciální papírek, vám glukometr ihned ukáže aktuální hodnotu. Hodí se k orientačnímu měření například po cvičení nebo ráno po probuzení. Glykémii vám změří také ve větších lékárnách, některých nutričních poradnách nebo ve stáncích v rámci osvětových dnů.
Mezinárodní den boje proti diabetu stanovila Mezinárodní federace pro cukrovku (IDF) na 14. listopadu.
Jednoduché tipy, jak snížit cukr v krvi
Jezte zdravě a vyváženě
Ve vašem jídelníčku by měly převažovat přirozené potraviny a co nejméně průmyslově zpracované potraviny. Nezapomínejte na dostatek bílkovin, zdravé tuky, kvalitní sacharidy a vlákninu.
Mezi vhodné zdroje těchto živin patří zelenina, ovoce, libové maso, ryby, luštěniny, celozrnné obiloviny, brambory, zakysané mléčné výrobky, ořechy, semínka, vejce a kvalitní rostlinné tuky.
Hlídejte si příjem sacharidů a jejich zdroje
Sacharidy patří mezi tři základní živiny (spolu s bílkovinami a tuky) a přímo ovlivňují hladinu cukru v krvi. Proto je potřeba volit sacharidy uváženě a konzumovat je s mírou.
Sacharidy rozhodně nejsou „špatné“, ale je potřeba myslet na to, jaké sacharidy ve svém jídelníčku nejvíc konzumujete.
- Jednoduché cukry prudce zvyšují hladinu krevního cukru, proto je vhodné jejich konzumaci omezit. Najdete je v podobě sladkostí, sladkého pečiva, stolního a třtinového cukru, medu a dalších sladidel (např. javorového a datlového sirupu), sušenek, koláčů, dezertů, zákusků, koblih, instantních kaší, zapékaných müsli, energetických tyčinek a dalších průmyslově zpracovaných potravin. Pokud váš jídelníček obsahuje větší množství jednoduchých cukrů, hladina krevního cukru bude skákat nahoru dolů a důsledkem bude neustálý hlad, chutě na sladké a nárůst tělesné hmotnosti v důsledku ukládání tělesného tuku.
- Komplexní sacharidy tělo tráví pomaleji a nezvyšují prudce krevní cukr. Tyto sacharidy by měly být primárním zdrojem sacharidů ve vašem jídelníčku. Obsahují totiž i vysoký obsah prospěšných živin a vlákniny. Mezi komplexní sacharidy patří celozrnné pečivo a obiloviny, ovesné vločky, celozrnné a žitné těstoviny, rýže, luštěniny, brambory, pohanka, quinoa, amarant a jáhly.
A jak je to s ovocem?
Ovoce je sice zdrojem jednoduchých cukrů, nicméně obsahuje vysoký podíl vody, vlákniny a dalších prospěšných živin (vitaminů, minerálních látek, antioxidantů). Benefity konzumace ovoce výrazně převažují nad negativy, a z tohoto důvodu je přiměřené množství ovoce nedílnou součástí zdravého a vyváženého jídelníčku.
Zvyšte příjem zeleniny
Zelenina je cenným zdrojem vitaminů a vlákniny. Právě vláknina pomáhá snižovat hladinu krevního cukru, protože zpomaluje trávení a vstřebávání sacharidů z jídla. Snažte se denně sníst alespoň 400 gramů zeleniny a preferujte čerstvou zeleninu nad tepelně upravenou zeleninou.
Zaměřte se na zdravé tuky
Tuky by měly v jídelníčku zaujímat 25–30 % vašeho energetického příjmu. Kromě celkového příjmu je potřeba si hlídat i správné zdroje tuků. Do jídelníčku zaraďte více zdravých tuků s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin – například ořechy, semínka, tučné ryby, avokádo, olivy, olivový olej, lněný olej a avokádový olej.
Na druhou stranu snižte příjem tuků s vysokým podílem nasycených mastných kyselin, které se vyskytují v tučných mléčných výrobcích (sýry nad 45 % t.v.s., máslo, smetana), tučných druzích masa, sádle a tučných uzeninách (salámy, párky, klobásy, jitrnice, prejt apod.).
Důležité je také vyhýbat se tzv. trans-tukům. Trans-tuky neboli trans mastné kyseliny patří mezi velice škodlivé tuky, které zvyšují hladinu „zlého“ LDL cholesterolu a celkového cholesterolu v krvi. Současně snižují hladinu „hodného“ HDL cholesterolu a působí prozánětlivě, čímž zvyšují riziko srdečně-cévních onemocnění, aterosklerózy a cukrovky 2. typu.
Hlavním zdrojem trans-mastných kyselin jsou ztužené tuky, polotovary, smažená jídla, sladkosti, jídla z fast foodu a další průmyslově zpracované potraviny.
Nezapomínejte na dostatek bílkovin
Bílkoviny jsou důležitými stavebními kameny našeho těla a měly by tvořit 15–20 % celkového energetického příjmu. Bílkoviny by se zároveň měly vyskytovat v každém denním chodu.
Mezi vhodné zdroje bílkovin patří libové maso, ryby, nízkotučné a středně tučné mléčné výrobky, luštěniny, vejce, šmakoun, tofu a tempeh. Bílkoviny zpomalují vstřebávání sacharidů ze střeva do krve a omezují tak nárůst glykémie po jídle.
Vyhněte se slazeným napojům
Slazené nápoje obsahují vysoké množství jednoduchých sacharidů (cukrů) a jejich pravidelná konzumace negativně ovlivňuje hladinu krevního cukru. Slazené nápoje navíc stimulují pocit hladu, zvyšují riziko vzniku zubního kazu a mohou být příčinou nechtěného nabírání tělesného tuku.
Pokud si chcete udržet zdravou hodnotu krevního cukru, vyvarujte se pravidelnému popíjení slazených minerálních vod, limonád, sirupů, slazených mléčných nápojů a energetických drinků. Pozor také na džusy a ovocné šťávy, a to včetně domácích.
Hýbejte se
Pohyb nezanedbatelným způsobem ovlivňuje hladinu krevního cukru. Pravidelná pohybová aktivita přispívá ke snížení glykémie zejména v důsledku zvýšení inzulinové senzitivity.
Působí také preventivně na vznik srdečně-cévních onemocnění, protože zlepšuje krevní tlak, cholesterol a celkový lipidový profil. Ideální je hýbat se alespoň 4× týdně po dobu 30–60 minut.
Naprosto nejlepší je zařadit vytrvalostní aktivity i silový trénink (posilování). Posilováním budujete svaly, které pro svou činnost spotřebovávají větší množství glukózy, což snižuje hladinu krevního cukru z dlouhodobého hlediska. Pokud vás cvičení nebaví, netrapte se. Můžete si zvolit jakoukoliv aktivitu, kterou máte rádi, třeba i pravidelné procházky. Každý krok se počítá.
Omezte alkohol
Alkoholické nápoje výrazně ovlivňují hladinu krevního cukru, a to v negativním smyslu slova. Na hladinu krevního cukru působí jak samotný alkohol, tak cukry obsažené v řadě alkoholických nápojů. Konzumace alkoholu zhoršuje schopnost udržovat stálou hladinu cukru v krvi. Z tohoto důvodu je lepší při zvýšené hladině krevního cukru s alkoholem šetřit.
Glykemický index a glykemická nálož
Z pohledu hladiny krevního cukru a výběru vhodných sacharidů se můžete setkat s pojmy jako „glykemický index“ a „glykemická nálož“.
Glykemický index
Glykemický index (GI) udává schopnost konkrétní potraviny zvýšit hladinu glukózy v krvi (glykémii) a hodnotu vzestupu glykémie porovnává s hladinou krevního cukru (glukózy) po příjmu referenční sacharidové potraviny. Za referenční potravinu je obvykle považováno 50 g čisté glukózy s glykemickým indexem GI = 100.
Potraviny dělíme podle hodnoty glykemického indexu na:
- Potraviny s vysokým glykemickým indexem (GI > 70) – prudce zvyšují hladinu glykémie a produkci inzulinu, což je následně provázeno prudkým poklesem hladiny krevního cukru, protože inzulin „odklízí“ glukózu do buněk. Ostrý pokles hladiny krevního cukru může vést k hypoglykémii, která je provázena pocity hladu, chutí na sladké a podrážděností. Čím vyšší je nárůst hladiny krevního cukru po jídle, tím více inzulinu je zapotřebí. Nadměrná spotřeba potravin s vysokým GI tak stimuluje slinivku břišní k většímu vyplavení inzulinu a dochází k neustálému střídání vysoké a nízké glykémie, což zatěžuje celý organismus. Mezi potraviny s vysokým GI patří například kukuřičné lupínky, sladké pečivo (croissant, buchty, koblihy, koláče), chipsy, pufované rýžové chlebíky, popcorn, burizony, bílá pšeničná mouka a výrobky z ní, pivo, med a bramborová kaše.
- Potraviny se středním glykemickým indexem (GI = 55-69) – zvyšují hladinu krevního cukru středně rychle. Patří sem některé druhy ovoce a zeleniny (kukuřice, ananas, banány, červená řepa), sušené ovoce, brambory, kuskus, celozrnné pečivo a bílá rýže.
- Potraviny s nízkým glykemickým indexem (GI < 55) – zvedají hladinu krevního cukru pozvolna, energie z nich se uvolňuje postupně a navozují pocit sytosti po delší čas.
Potraviny s nízkým GI jsou proto velmi vhodné především při kontrole tělesné hmotnosti a hubnoucích režimových opatřeních. Mezi potraviny s nízkým GI patří zelenina, většina druhů ovoce, luštěniny, ořechy, celozrnná rýže, celozrnné a žitné pečivo.
Obecně je v rámci „zdravé“ výživy a při udržování optimální hmotnosti nebo redukci váhy vhodnější preferovat potraviny s nízkým až středním GI, které zvyšují hladinu krevního cukru mírně, a tím navozují delší pocit sytosti. Čím je glykemický index potraviny vyšší, tím větší výkyvy v glykémii tato potravina způsobuje.
Glykemický index má jedno velké úskalí – jeho hodnotu ovlivňuje celá řada faktorů. Jednotlivé hodnoty glykemického indexu mají poměrně nízkou vypovídací hodnotu, protože výsledný GI je ovlivněn celkovým složením jídla a přípravou pokrmu. Ve skutečnosti málokdo jíme pouze čistě sacharidové potraviny, ale kombinujeme je vždy s jinými složkami výživy, jako jsou bílkoviny a tuky. Nedáme si jen rýži, ale dáme si k ní i maso. Rýži občas převaříme nebo si k ovoci dáme jogurt a ořechy apod.
Vše, co k základní sacharidové potravině přidáme a to, jak ji zpracujeme, ovlivní výslednou hodnotu glykemického indexu. Glykemický index je proto jen orientačním ukazatelem, který může pomoct při výběru vhodnějších a méně vhodnějších sacharidů při udržování správné hladiny krevního cukru.
Glykemická nálož
Vzhledem k některým omezením glykemického indexu byl zaveden do praxe další ukazatel, který slouží k hodnocení celkového glykemického účinku potravin. Tímto ukazatelem je tzv. glykemická nálož. Glykemická nálož (GL, glycemic load) vypovídá o absolutních hodnotách vzestupu glykémie po konzumaci potravy a zároveň o inzulinové odezvě (produkci inzulinu ze slinivky břišní do krevního oběhu).
Glykemická nálož bere v potaz glykemický index potraviny i celkové množství sacharidů obsažené v porci dané potraviny, proto je v porovnání s glykemickým indexem praktičtějším a o něco lepším ukazatelem celkového metabolického účinku sacharidů. Glykemická nálož se vypočítá vynásobením hodnoty GI celkovým obsahem sacharidů v porci, a tato hodnota se následně vydělí stem.
Glykemický index = GI * celkový obsah sacharidů v konzumované porci (v gramech) / 100
Dělení potravin podle glykemické nálože:
- Nízká GL (10 a méně) – zelenina, méně sladké ovoce (například bobulovité plody), neslazené mléčné výrobky a sýry
- Střední GL (11-19) – sladké ovoce, škrobovitá zelenina, celozrnné obiloviny, vařené brambory
- Vysoká GL (20 a více) – sladkosti, čokoláda, těstoviny, bílá rýže, sladké pečivo
Ukázkový jídelníček při vysoké hladině krevního cukru
Den 1
- Snídaně: Jáhlová kaše s nízkotučným řeckým jogurtem a lesním ovocem
- Svačina: Polotučný tvaroh s jablkem a kešu ořechy
- Oběd: Kuřecí prsa na zelenině, vařené brambory
- Svačina: Knäckebrot s cottage sýrem, kedlubna
- Večeře: Celozrnný chléb s žervé a libovou šunkou, rajčata
Den 2
- Snídaně: Míchaná vejce s šunkou, žitný chléb, paprika
- Svačina: Bílý jogurt (do 3 % tuku) s malinami
- Oběd: Celozrnné těstoviny s rajčatovou omáčkou a nízkotučnou mozzarellou
- Svačina: Neochucený kefír
- Večeře: Pečený losos s batáty, salát
Den 3
- Snídaně: Neslazené müsli s bílým jogurtem (do 3 % tuku) a hruškou
- Svačina: Ricotta s tvarohem a ovocem
- Oběd: Zapečený kuskus se zeleninou a sýrem (30 % t.v.s.)
- Svačina: Hummus, křehké plátky, paprika
- Večeře: Celozrnný toust s avokádem a libovou šunkou, okurka
Poznámka: Jídelníček slouží pouze k inspiraci. Velikost porcí a skladbu jídelníčku je nutné vždy individuálně přizpůsobit daným potřebám a zdravotnímu stavu jedince.
Kdy navštívit lékaře?
Už se nějakou dobu snažíte dodržovat vyváženou stravu a snažíte se snížit hladinu cukru v krvi, ale stále se nemění nebo máte dokonce další potíže? Pak je načase navštívit lékaře, který posoudí váš zdravotní stav a navrhne případnou další léčbu.
Vhodné je konzultovat svůj jídelníček se specialistou na výživu (nejlépe nutričním terapeutem), který odhalí případné chyby ve vašem stravování a doporučí konkrétní změny.
Shrnutí: Jak bojovat proti vysokému krevnímu cukru?
- Hyperglykémie se může objevit nárazově po jídle, nebo chronicky třeba v důsledku nezdravé životosprávy.
- Čím déle trvá, tím větší hrozí zdravotní rizika – od poškození očí až po ohrožení mrtvicí.
- Rizika snížíte pravidelnou kontrolou glykémie u lékaře a zdravým životním stylem.
Dostatek spánku a pohybové aktivity, omezení stresu spolu se zdravou stravou vám pomohou udržet glykémii pod kontrolou.
Zdroje
- Kocová, Markéta & Šídlo, Luděk. (2014). Diabetes mellitus – hrozba pro jednotlivce i pro celou společnost. Demografie. 56. 160‒171.
- Olšovský, J. (2018). Diabetes mellitus 2. typu: průvodce ošetřujícího lékaře. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Maxdorf. Farmakoterapie pro praxi. ISBN 978-80-7345-558-3.
- Petroni, M. L., Brodosi, L., Marchignoli, F., Sasdelli, A. S., Caraceni, P., Marchesini, G., & Ravaioli, F. (2021). Nutrition in Patients with Type 2 Diabetes: Present Knowledge and Remaining Challenges. Nutrients, 13(8), 2748.
- Ley, S. H., Hamdy, O., Mohan, V., & Hu, F. B. (2014). Prevention and management of type 2 diabetes: dietary components and nutritional strategies. Lancet, 383(9933), 1999–2007.
- Szczerba, E., Barbaresko, J., Schiemann, T., Stahl-Pehe, A., Schwingshackl, L., & Schlesinger, S. (2023). Diet in the management of type 2 diabetes: umbrella review of systematic reviews with meta-analyses of randomised controlled trials. BMJ Medicine, 2(1), e000664.
- Churuangsuk, C., Hall, J., Reynolds, A., Griffin, S. J., Combet, E., & Lean, M. E. J. (2022). Diets for weight management in adults with type 2 diabetes: an umbrella review of published meta-analyses and systematic review of trials of diets for diabetes remission. Diabetologia, 65(1), 14–36.
- Rosolová, H. (2022). Prediabetes. Vnitřní lékařství, 68(2), 82–84.
- Piťhová, P. (2021). Diabetik v ordinaci praktického lékaře – 1. část, Diabetes mellitus 2. typu a jeho léčba. Medicína pro praxi, 18(2), 104–111.
- Kvapil, M. (2002). Nové trendy v léčbě diabetu 2. typu umožňují dosáhnout lepších výsledků. Interní medicína pro praxi, 4(11), 540–544.
- Piťhová, P., & Charvát, J. (2005). Výživa a doplňky výživy u diabetických pacientů. Medicína pro praxi, 4, 139–142.
- Turner, G., Quigg, S., Davoren, P., Basile, R., McAuley, S. A., & Coombes, J. S. (2019). Resources to Guide Exercise Specialists Managing Adults with Diabetes. Sports Medicine – Open, 5(1), 20.
- Piccoli, A., Cannata, F., Strollo, R., Pedone, C., Leanza, G., Russo, F., Greto, V., Isgrò, C., Quattrocchi, C. C., Massaroni, C., Silvestri, S., Vadalà, G., Bisogno, T., Denaro, V., Pozzilli, P., Tang, S. Y., Silva, M. J., Conte, C., Papalia, R., Maccarrone, M., & Napoli, N. (2020). Sclerostin Regulation, Microarchitecture, and Advanced Glycation End-Products in the Bone of Elderly Women With Type 2 Diabetes. The Journal of Bone and Mineral Research, 35(12), 2415–2422.
- Maahs, D. M., West, N. A., Lawrence, J. M., & Mayer-Davis, E. J. (2010). Epidemiology of type 1 diabetes. Endocrinology and Metabolism Clinics of North America, 39, 481–497.
- Piercy, K. L., & Troiano, R. P. (2018). Physical Activity Guidelines for Americans From the US Department of Health and Human Services. Circulation: Cardiovascular Quality and Outcomes, 11 (11).
- Abushamat, L. A., McClatchey, P. M., Scalzo, R. L., & Reusch, J. E. B. (2019). The Role of Exercise in Diabetes. [cit. 18.6.2021]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31751111/
- Deakin, V., Wilson, D., & Cooper, G. (2009). Special needs: the athlete with diabetes. In L. Burke, & V. Deakin (Eds.), Clinical Sports Nutrition (4 ed., pp. 578-595). McGraw-Hill Education.
- Moriarity, J. M. (1997). The diabetic athlete. In: Sallis R, Massimino F, eds. Essentials of sports medicine (pp. 69-79). St. Louis: Mosby-Year Book.
- Birrer, R. B., & Sedaghat, V-D. (2003). Exercise and diabetes mellitus, optimizing performance in patients who have type 1 diabetes. Physician and Sportsmedicine, 31(5), 29–33.
- Brož, J. (2012). Co je diabetes mellitus. Praha: Ing. Slávka Wiesnerová. ISBN 978-80-904809-8-8.
- Krčová, D. (2019). Sportovní výživa na míru. Praha: Erasport. ISBN 978-80-905685-6-3.