BezHladovění.cz

Ovesné vločky a dieta

Česko, stejně jako jiné státy Evropy, jsou tradičně po dlouhé časy světem ovládaným pšenicí. Právě z ní se vyrábí bílá mouka na pečivo, těstoviny a bezpočet dalších výrobků. Proč právě pšenice? Díky vysokému obsahu lepku má tato obilovina skvělé vlastnosti pro tvorbu nadýchaného a pružného těsta. Má tady velkou výživovou hodnotu a dá se – například oproti ovsu – dlouho skladovat.

Obsah článku

Naši předci si se zdravým stravováním hlavu příliš nelámali, a tak stála pšenice dlouho v popředí zájmu. Teprve v poslední době se začínají prosazovat alternativy, a to v podobě žita, ovse, kukuřice a dalších zdraví více svědčících obilnin s menším (nebo žádným) obsahem lepku, nižším glykemickým indexem a obecně prospěšnějšími vlastnostmi. Žitný chléb sice není tak nadýchaný, kyprý, chutný a krásný jako ten pšeničný, ale je dietnější a nejen našemu trávicímu traktu svědčí lépe.

Proč zařadit vločky do jídelníčku?

A co náš oves? Ten bychom mohli označit za krále mezi obilninami, co se zdravého stravování týká. Základním zpracováním této obiloviny jsou pak právě ovesné vločky, které jsou oblíbené nejen mezi zdravě žijícími a s váhou bojujícími lidmi, ale také například mezi sportovci. Jaké mají výhody?

  • Významný zdroj energie
  • Vhodná součást jídelníčku jak při hubnutí, tak při nabírání svalové hmoty
  • Vysoký obsah vitamínů a minerálů
  • Nízký obsah kalorií
  • Jsou snadno stravitelné, příznivě působí na trávicí soustavu, při potížích se střevy, žaludkem apod.
  • Snižují cholesterol
  • Pomáhají při hyperfunkci štítné žlázy
  • Neobsahují lepek
  • Údajně mohou stimulovat zvýšení hladiny testosteronu, napomáhat nárůstu svalové hmoty a odbourávání tuků
  • Obsahují dostatek kvalitních proteinů
  • Regulují hladinu glukózy
  • Zmírňují vysoký tlak
  • Působí pozitivně na nervovou soustavu

Ovesné vločky se v průměru ze 60 – 70 % skládají z polysacharidů, mají 15 – 20 % bílkovin a až 15 % vlákniny. Tuky tvoří pouze 7 % a jedná se o kvalitní tuky, které obsahují i určitý menší podíl vzácných, ale zásadních omega-3 nenasycených mastných kyselin (jejich denní potřebu však rozhodně ovesné vločky nepokryjí). Dále ve vločkách najdete vitamíny B6, B1, E, minerální látky jako vápník a železo či fosfor a lecitin.

Fenomén müsli

Pravděpodobně nejznámějším výrobkem z ovesných vloček je známé müsli. Vynález, který dali světu Švýcaři a jehož původ sahá k začátku minulého století, ale rozmachu doznal až o cca 60 let později.

Obecně bylo a je müsli propagováno jako součást racionální stravy. Jako obvykle je to pravda jen z poloviny. Müsli existuje totiž bezpočet druhů, a to navzdory tomu, že základ je prostý a stejný – ovesné vločky, sušené ovoce a zpravidla ořechy.

  1. Sypané nebo zapékané – zapékané müsli je křupavé, chutnější, ale kvůli přípravě má také méně cenných látek, a naopak je kaloričtější. Pro dietní stravování je tedy podstatně vhodnější müsli sypané.
  2. Doslazované müsli – některá müsli jsou doslazována a obsahují tedy cukr. Samozřejmě jsou chutnější, ale pro zdravé stravování nebo dietu zásadně méně vhodné.

Nedoslazované, sypané müsli může být tedy poměrně dobrou variantou na zdravou snídani nebo po vyčerpávajícím cvičení, kdy je třeba doplnit sacharidy. Nejde se jím však ládovat s představou, že jsou přece zdravé, tak jich můžu sníst, kolik chci. Jelikož je součástí müsli ovoce, rozinky a ořechy (jednoduché cukry, tuky), zacházejte s tímto pokrmem s mírou.

Ovesné kaše

Obilné kaše jsou jednou z nejstarších a v minulosti byly také jednou z nejvýznamnějších součástí lidské stravy. Doklady o obilné kaši, coby součásti jídelníčku, máme již z pravěku. Jejich oblibou pak byli známí zejména naši předkové – tedy Slované – kteří je konzumovali vařené ve vodě či mléce, ochucované sušeným ovocem, medem apod. čili takřka v moderní podobě (skoro by se dalo říct, že prvenství v objevu müsli tedy patří jim).

Mezi obiloviny oblíbené pro výrobu těchto kaší patřila pšenice, proso, ale také oves. Samozřejmě i Germáni a jiné národy kaše znali a jedli, ale obvykle ne v tak sofistikovaných podobách a takovém množství. Ovesná kaše je však dodnes důležitou tradiční součástí například anglické kuchyně.

Nejklasičtější ovesná kaše je připravována na sladko. Vločky se povaří v mléce a dochutí medem, skořicí případně sušeným ovocem. Podávat se však může i s čerstvým ovocem. Výborně se k ní hodí jablka, hrušky, ale například i banány či švestky. Někdy se dělá i ovesná kaše s jogurtem, čokoládová a podobně. V některých případech už však samozřejmě nejde mluvit o příliš dietním jídle, nicméně pro lidi, kteří netrpí problémy s nadváhou, jde stále o například výbornou snídani.

Ačkoli je samozřejmě možné připravit ovesnou kaši i na slano, jde o poměrně neobvyklou alternativu. Možností jsou například ovesné vločky vařené ve vodě s vařenou zeleninou apod.

Ovesné vločky však nemusíme konzumovat pouze v podobě kaší. Mohou být také základem pro karbanátky, pomazánky, polévky a další jídla.

Baví vás žít zdravě? Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout.
Upozornění na nové články, jídelníčky a recepty posíláme 3x týdně (po, st, pá). Z odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Redakce

Redakce

Každý den vám přinášíme novinky a zajímavosti ze světa zdravého životního stylu a hubnutí.

Share via
Send this to a friend