Co jíst při rekonvalescenci: Od chřipky přes průjem po operace, radí nutriční specialistka

Co by měla obsahovat strava po nemoci, jaké potraviny zařadit, čemu se raději vyhýbat a jak přistupovat ke stravě při různých typech onemocnění?

Zpátky na nohy po nemoci

Období zotavování je pro lidské tělo stejně důležité jako samotná léčba nemoci. Ve fázi rekonvalescence se obnovují síly, opravují se poškozené tkáně, dochází k posílení imunitního systému a doplňují se energetické zásoby v těle. Strava proto hraje během rekonvalescence nesmírně důležitou roli.

Tělo potřebuje pro zotavení více než klid. Důležitá je i výživa

Během nemoci a následného zotavování dochází v těle k celé řadě procesů, které zvyšují energetické i nutriční nároky organismu. Některé nemoci mohou vést ke značné ztrátě tekutin, elektrolytů, vitaminů a minerálních látek. Organismus navíc často spotřebovává i více bílkovin, aby opravil poškozené tkáně, produkoval protilátky a udržel si důležitou svalovou hmotu.

Vhodně sestavený jídelníček může zásadně urychlit uzdravení a celkově posílit fyzický i psychický stav. Správně zvolená výživa také dokáže zamezit opětovnému oslabení organismu, a tím snížit riziko návratu nemoci nebo nákazy novou infekcí.

Strava ve fázi zotavování by měla být:

• nutričně bohatá a vyvážená – s dostatkem makroživin (bílkovin, tuků a sacharidů) i mikroživin (vitaminů a minerálních látek)
• snadno stravitelná – aby zbytečně nezatěžovala oslabený trávicí trakt
• pravidelná a pestrá – podporující zdravou chuť k jídlu, optimální trávení a vyváženou hladinu cukru v krvi
• doplněna o správnou hydrataci – s dostatkem tekutin a elektrolytů (zejména při průjmu, horečce a zvracení)
• protizánětlivá – obsahující složky, které podporují hojení a imunitu

Strava při zotavování: Na kterých živinách záleží?

Bílkoviny – základní kámen pro obnovu tkání

Bílkoviny (proteiny) jsou nezbytné pro obnovu svalové hmoty, tvorbu enzymů, hormonů a pro správnou funkci imunitního systému. Při rekonvalescenci je důležité zajistit jejich dostatečný příjem, a to ideálně z kvalitních a dobře stravitelných zdrojů.

Vhodné zdroje bílkovin:

• libové maso (kuřecí, krůtí, hovězí zadní maso, vepřová kýta a panenka, telecí)
• ryby (losos, pstruh, treska, tuňák, candát)
• vejce
• mléčné výrobky (bílé jogurty, tvarohy, kefíry, tvrdé sýry do 30 % tuku v sušině, cottage sýr, mozzarella, tvarůžky, podmáslí)
• luštěniny
• tofu, tempeh, seitan

Při rekonvalescenci (zotavování po nemoci, operaci nebo úrazu) je potřeba bílkovin vyšší než za běžného stavu, protože tělo bílkoviny intenzivněji používá k opravě tkání, podpoře imunity a udržení svalové hmoty. Doporučené množství závisí na několika faktorech – tělesné hmotnosti, věku, zdravotním stavu, množství svalové hmoty, předchozí fyzické aktivitě a závažnosti rekonvalescence.

Obecně se doporučuje při rekonvalescenci přijímat 1,2–2,0 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně. Vyšší dávky (blížící se 2,0 g/kg) se používají po operacích nebo úrazech, při infekcích, u starších osob (kvůli riziku svalové ztráty), při podvýživě nebo úbytku svalové hmoty.

Sacharidy – důležitý zdroj energie

Při nemoci se může zdát jako logické omezit příjem sacharidů, aby nedošlo ke zbytečnému nárůstu tělesné hmotnosti z důvodu snížené pohybové aktivity. Sacharidy ale dodávají tělu energii, kterou během nemoci často vyčerpá. Z tohoto důvodu není vhodné sacharidy v jídelníčku příliš omezovat, i když se hýbete méně nebo vůbec.

Příjem sacharidů můžete mírně snížit, ale ne drasticky omezit nebo úplně vynechat z jídelníčku. Celková potřeba sacharidů se bude odvíjet od individuálních potřeb jedince a jeho životního stylu. 

V období rekonvalescence se obecně doporučuje příjem 3–5 g sacharidů na kilogram tělesné hmotnosti denně, v závislosti na úrovni fyzické aktivity, energetických potřebách a typu onemocnění.

Vhodné je upřednostnit komplexní sacharidy s nízkým glykemickým indexem, které se vstřebávají pomalu a dodávají energii rovnoměrně. Naopak byste měli snížit podíl jednoduchých cukrů, které prudce zvyšují hladinu krevního cukru (např. sladkosti, křehké pečivo, potraviny z bílé mouky, fast food, čokoláda s nízkým procentem kakaa).

Vhodné zdroje sacharidů:

• celozrnné obiloviny (ovesné vločky, celozrnný chléb, žitné pečivo, hnědá rýže, celozrnný kuskus, quinoa, pohanka, amarant, celozrnné těstoviny,  celozrnná tortilla)
• brambory
• batáty
• rýže basmati
• zelenina
• ovoce
• luštěniny

Zdravé tuky – protizánětlivé živiny

Zdravé tuky podporují vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K), přispívají k regeneraci buněčných membrán a některé z nich mají i přímé protizánětlivé účinky. Obecně by tuky měly tvořit 25–35 % z celkového denního energetického příjmu.

Při zvýšené potřebě energie (např. po operacích, při podvýživě nebo nechutenství) může být podíl tuků ve stravě i vyšší, protože tuky jsou energeticky velmi vydatné (1 g tuků obsahuje dvakrát více energie než sacharidy a bílkoviny).

Vhodné zdroje tuků:

• rostlinné oleje (olivový, lněný, řepkový, avokádový)
• avokádo
• ořechy a semínka (vlašské ořechy, lněná semínka)
• tučné ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny (losos, makrela, sardinky, tuňák)
• olivy
• 100% ořechová „másla“

Vitaminy a minerální látky 

Vitaminy a minerální látky hrají během rekonvalescence zásadní roli, protože se podílí na hojení, imunitní funkci, regeneraci tkání a ochraně buněk před oxidačním stresem. Jejich potřeba může být při nemoci nebo po ní zvýšená, takže je důležité dbát na jejich dostatečný příjem z potravy nebo doplňků stravy (v případě nedostatku). 

Navíc po nemoci tělo často trpí deficitem některých mikroživin. Zvláště důležité jsou vitaminy skupiny B, vitamin C, A, D, E a z minerálních látek zejména zinek, železo, hořčík, vápník a selen.

Vhodné zdroje vitaminů a minerálních látek:

• Vitamin C – ovoce a zelenina (zejména citrusy, paprika, brokolice), šípky
• Vitamin A – mrkev, batáty, dýně, játra, vejce
• Vitaminy skupiny B – maso, vejce, celozrnné potraviny, luštěniny, ořechy, semínka
• Vitamin D – sluneční záření, tučné ryby, mořské plody, vejce, rybí olej jako doplněk stravy (doporučuje se užívat hlavně v zimě)
• Vitamin E – ořechy, semínka, rostlinné oleje
• Zinek – maso, dýňová semínka, celozrnné obiloviny
• Železo – červené maso, luštěniny, špenát (lépe se vstřebává s vitaminem C)
• Vápník a hořčík – mléčné výrobky, sýry, ořechy, listová zelenina
• Selen – para ořechy (pozor na množství – stačí 1–2 denně)

Výživa při rekonvalescenci: Vhodné a nevhodné potraviny 

Co jíst během nemoci a po ní?

Při výběru potravin během zotavování platí jednoduché pravidlo: kvalita nad kvantitou. Zaměřte se proto na potraviny, které mají vysokou nutriční hodnotu (nerovná se kalorickou hodnotu), jsou lehce stravitelné a přirozené.

Top 10 potravin pro zotavení z nemoci

1. Libový kuřecí vývar – tradiční a účinný zdroj tekutin, elektrolytů, aminokyselin a kolagenu
2. Libové maso (kuřecí a krůtí prsa, hovězí zadní, vepřová kýta a panenka, králík) – skvělý zdroj bílkovin
3. Jogurt s živými kulturami – posiluje střevní mikrobiom a imunitní funkce
4. Kefír – zdroj probiotik s blahodárným účinkem na střeva
5. Ovesné vločky a celozrnné obiloviny – zdroj komplexních sacharidů, vlákniny a B vitaminů
6. Zelenina a ovoce – bohaté na vitaminy a antioxidanty
7. Ryby – lehké na trávení, obsahují kvalitní bílkoviny a omega-3 mastné kyseliny
8. Vejce – kompletní bílkovina a zdroj cholinu pro obnovu buněk
9. Med – přírodní antiseptikum s mírným antibakteriálním účinkem
10. Zázvor – působí protizánětlivě, podporuje trávení a zmírňuje nevolnost

Kterým potravinám se vyhnout?

V období zotavování po nemoci je organismus citlivější a jeho regenerační kapacita závisí nejen na tom, co tělu dáváme, ale i na tom, čemu se dokážeme vyhnout. Některé potraviny, nápoje a zlozvyky mohou zbytečně zatěžovat trávicí systém, oslabovat imunitu, zpomalovat hojení nebo vyvolávat zánětlivé reakce.

Potraviny, které mohou zpomalit uzdravení

1.  Smažená a tučná jídla – Jsou těžce stravitelná, často způsobují nadýmání, nevolnost nebo průjem. Jejich nadměrná konzumace navíc přetěžuje trávicí orgány (slinivka, játra, žlučník), což organismus během zotavování nepotřebuje.

2.  Průmyslově zpracované potraviny – Obsahují nezdravé tuky, cukry, konzervanty, umělá sladidla, barviva a trans mastné kyseliny. Jsou to například polotovary, instantní pokrmy, sladkosti, křehké pečivo, pizza, zmrzlina a slané snacky.

3.  Přidané cukry – Nadměrný příjem cukru oslabuje imunitní systém a podporuje zánětlivé reakce v těle. Vyhýbejte se slazeným nápojům, sušenkám, koláčům, bílému pečivu a sladkým jogurtům.

4.  Alkohol – Zatěžuje játra, která jsou zodpovědná za detoxikaci organismu. Snižuje také schopnost organismu bojovat s infekcemi a zpomaluje hojení tkání.

5.  Nadměrné množství soli – Může vést k zadržování vody v těle, zatěžovat ledviny a oběhový systém. Omezte proto konzumaci uzenin (zejména těch tučných), instantních polévek, konzervovaných potravin, slaných oříšků a chipsů.

6.  Rafinované sacharidy – Zbytečně zatěžují organismus a patří mezi tzv. prázdné kalorie. Obsahují pouze kalorie, ale prakticky žádné vitaminy, minerální látky, antioxidanty a vlákninu. Patří mezi ně například bílé pečivo, bílý chléb, bílá rýže a těstoviny, sladkosti, sladké pečivo a sladké tyčinky. Nahraďte tyto potraviny raději celozrnnými variantami, které obsahují komplexní sacharidy a více prospěšných látek (celozrnné a žitné pečivo, ovesné vločky, celozrnné těstoviny).

7.  Sladké a energetické nápoje

8.  Alkohol – Kromě oslabení imunity může způsobit i ztrátu důležitých živin (např. vitaminů skupiny B, hořčíku a zinku).

Jak jíst při konkrétních typech nemocí

Při rekonvalescenci je důležité přizpůsobit stravu typu onemocnění, které člověk prodělal. Každé onemocnění klade na organismus odlišné nároky, a tedy i skladba jídelníčku v období zotavení bude po každé nemoci jiná. Pojďme se podívat na výživová doporučení při různých zdravotních problémech.

Co jíst po chřipce a jiných virových infekcích

Virové infekce (včetně chřipky a nachlazení) oslabují imunitní systém, vedou často ke ztrátě tekutin (z důvodu pocení a horečky) a chuti k jídlu. Když tělo bojuje s virovou infekcí, potřebuje hlavně tekutiny, vitaminy (zejména vitamin C) a lehce stravitelnou stravu.

Doporučené potraviny:

• libové vývary (kuřecí, hovězí) s kořenovou zeleninou
• libové maso a ryby (zdroj bílkovin)
• rýže, brambory, těstoviny (zdroj komplexních sacharidů)
• ovoce a zelenina (zdroj vlákniny, vitaminů, minerálních látek a antioxidantů)
• bílé jogurty a kefíry (zdroj probiotik a vápníku)
• sýry do 30 % t.v.s. (zdroj bílkovin a vápníku)
• dostatek tekutin: voda, bylinkové čaje (šalvěj, lipový květ, heřmánek)
• čerstvé šťávy z citrusů nebo šípku (zdroj vitaminu C)

Na co si dát naopak pozor: Vyhýbejte se smaženým a mastným jídlům, sladkostem a alkoholu.

Co jíst po bakteriálních infekcích a antibiotické léčbě

Antibiotika sice likvidují škodlivé bakterie, ale současně narušují střevní mikroflóru. Proto je klíčové obnovit střevní mikrobiom pomocí probiotik a prebiotik.

Doporučené potraviny:

• zakysané mléčné výrobky (kefír, acidofilní mléko, bílý jogurt)
• fermentovaná zelenina (kysané zelí, kimchi)
• vláknina (celozrnné obiloviny, ovoce, zelenina, luštěniny, hnědá rýže, ovesné vločky, brambory)
• lehce stravitelné bílkoviny (libové maso, ryby, vejce)
• česnek a cibule – přirozené prebiotikum
• zdravé tuky (ořechy, semínka, rostlinné oleje, avokádo)

Na co si dát pozor: Omezte cukry a rafinované sacharidy, které podporují růst nežádoucích bakterií.

Co jíst při průjmu

Při zažívacích problémech jako jsou průjmy a zvracení je extrémně důležitá obnova tekutin a elektrolytů, ale také šetřící dieta.

Doporučené potraviny:

• banány
• suché bílé pečivo (ne čerstvé)
• rýže (nebo rýžový odvar)
• vařená mrkev
• jablečné pyré nebo přesnídávka
• slabý černý nebo mátový čaj
• libový kuřecí vývar
• zeleninový vývar

Postupně zařazujte:

• vařenou zeleninu (mrkev, cuketa)
• lehce stravitelné bílkoviny (kuřecí maso, netučné ryby)
• zakysané mléčné výrobky (podle individuální snášenlivosti)
• a nakonec běžnou stravu

Na co si dát pozor: Mléčné výrobky (dočasně), tučná jídla, alkohol, káva, sladkosti, luštěniny a syrová zelenina

Co jíst po operacích a chirurgických zákrocích

Tělo po operaci potřebuje zvýšené množství bílkovin, vitaminu C, zinku a dalších látek podporujících hojení ran a obnovu tkání.

Doporučené potraviny:

• výživné polévky s masem a zeleninou
• dušené nebo vařené libové maso
• ryby
• vejce
• cottage sýr
• řecký jogurt
• ovoce a zelenina
• zdravé tuky (ořechy, semínka, rostlinné oleje, avokádo)
• celozrnné obiloviny
• kvalitní přílohy – brambory, batáty, těstoviny, rýže, kuskus, quinoa, jáhly, pohanka

Vyhněte se: Průmyslově zpracovaným potravinám, které mohou zhoršit zánět nebo zpomalit hojení.

Co jíst při chronických onemocněních

Lidé s chronickými nemocemi (cukrovka 1. typu nebo 2. typu, srdeční choroby, autoimunitní onemocnění) by měli dodržovat individuálně nastavený dietní režim. Ten je vhodné konzultovat s nutričním terapeutem nebo nutričním specialistou. V hlavních zásadách se však výživová doporučení scházejí.

Doporučuje se:

• vyvážený jídelníček s důrazem na dostatečný příjem bílkovin
• minimalizace jednoduchých cukrů a soli
• omezení průmyslově zpracovaných potravin
• zvýšený příjem vitaminů, minerálních látek a antioxidantů (ovoce, zelenina)
• zvýšený příjem vlákniny (celozrnné potraviny, ovoce, zelenina, luštěniny)
• snížení spotřeby nasycených tuků (tučná masa, tučné uzeniny, plnotučné mléčné výrobky, máslo, sádlo)
• preferování zdravých tuků obsahujících nenasycené mastné kyseliny (ořechy, semínka, tučné ryby, avokádo, olivy, rostlinné oleje – olivový, lněný, avokádový, řepkový)
• dostatečný pitný režim
• pravidelný pohyb
• omezení alkoholu
• zanechání kouření

Nezapomínejte na pitný režim

Správná hydratace je jedním ze základních pilířů úspěšného zotavení po nemoci. Voda hraje nezastupitelnou roli v řadě fyziologických procesů – reguluje tělesnou teplotu, pomáhá při transportu živin, podporuje vylučování toxinů a zplodin metabolismu, a zajišťuje správnou funkci metabolismu. 

Během onemocnění i po něm bývá typická zvýšená ztráta tekutin (horečkou, pocením, průjmem nebo zvracením), a proto je jejich doplnění naprosto nezbytné.

Při rekonvalescenci se doporučuje vypít 2,0–2,5 litru denně pro dospělého člověka, více při horečkách nebo zvýšeném pocení. Vhodné je pít po menších dávkách během celého dne, ne vypít jednorázově velké množství tekutin. Ideální je řídit se i barvou moči – čirá až světle žlutá je známkou dobré hydratace.

Jaké nápoje pít?

1. Voda

• Ideální základní nápoj – čistá, neslazená, bez chemických příměsí
• Pokud je potřeba, doporučujeme jemně dochutit citronem nebo lístkem máty

2. Bylinné čaje

• Podporují trávení, uvolňují hleny, působí protizánětlivě
• Heřmánek – zklidňuje trávení i nervy
• Máta – proti nevolnosti a nadýmání
• Šalvěj, lipový květ, bez černý – podporují pocení a přirozenou detoxikaci organismu

3. Zeleninové vývary

• Nutričně bohaté, obsahují elektrolyty, minerální a přirozené látky posilující obranyschopnost
• Doporučují se při nechutenství nebo slabosti jako náhrada běžného jídla

4. Ředěné ovocné šťávy (bez přidaného cukru)

• Nejlépe čerstvě lisované (např. z pomeranče, jablka, mrkve)
• Ideální je ředit vodou v poměru 1:1 pro snazší trávení a menší zatížení organismu cukrem

5. Kefír

• Posiluje střevní mikroflóru, proto je vhodný zejména po užívání antibiotik
• Zvolte neslazené varianty bez přidaných aditiv

Kterým nápojům se raději vyhnout?

• Sladké limonády a džusy – obsahují nadbytečný cukr a málo živin
• Káva a silný čaj (ve velkém množství) – dehydratují, mohou dráždit žaludek
• Alkohol – zatěžuje játra, oslabuje imunitu a zpomaluje regeneraci
• Energetické nápoje – nevhodné kvůli vysokému obsahu kofeinu a cukru

Další rizikové faktory, které brzdí regeneraci

• Nedostatek spánku – Spánek je zásadní pro obnovu buněk a regeneraci nervového systému. Ideální je spát 7 až 9 hodin denně.
• Stres – Stres negativně ovlivňuje hormonální rovnováhu a zpomaluje imunitní reakce.
• Nechutenství a ztráta zájmu o jídlo – Ztráta chuti k jídlu je častým projevem během i po nemoci. Může být důsledkem infekce, horečky, užívání léků, ale i psychického vyčerpání. Přestože je dočasná, je důležité na ni vhodně reagovat. Začněte malými porcemi, ale jezte častěji (např. 5–6× denně). Zaměřte se na chuťově výraznější, ale lehká jídla (vývary, kaše s ovocem, kefíry, ovocem ochucené jogurty). Podporujte chuť k jídlu přirozeným způsobem – pomůže i krátká procházka na čerstvém vzduchu, hezky upravené jídlo nebo příjemné prostředí při stolování.
• Emoční přejídání – Někteří lidé reagují na nemoc a stres spojený s rekonvalescencí zvýšeným příjmem potravy. Sklon k tzv. emočnímu přejídání může vést k nadměrnému energetickému příjmu, který přispívá k nechtěnému nárůstu tělesné hmotnosti. 

Jak zvládnout emoční přejídání? 

Věnujte pozornost signálům hladu a sytosti a vyhýbejte se „zobání“ z nudy – najděte si jiné uklidňující činnosti (čtení, poslech hudby, meditace, jóga). Nezakazujte si „nezdravé“ potraviny úplně, ale zaměřte se na rovnováhu – zdravé jídlo by mělo v jídelníčku převažovat z 80 %.

Vzorový jídelníček po nemoci

Po nemoci je důležité tělu dodat živiny, které podpoří regeneraci, posílí imunitní systém a zároveň nezatíží trávení. Jídelníček by měl být pestrý, lehce stravitelný a bohatý na bílkoviny, vitaminy i tekutiny. 

Jak může vypadat takový jídelníček při rekonvalescenci?

• Snídaně: Ovesná kaše s banánem, lněným semínkem a lžičkou medu, heřmánkový čaj
• Dopolední svačina: Bílý jogurt (do 3 % tuku) s borůvkami a ovesnými vločkami
• Oběd: Pečený losos s dušenou brokolicí a brambory
• Odpolední svačina: Plátek žitného chleba s pažitkovým tvarohem a okurkou
• Večeře: Kuřecí vývar s kořenovou zeleninou a rýží, kousek celozrnného pečiva
• 2. večeře (volitelné): Cottage sýr s jahodami

Poznámka: Tento jídelníček se hodí například při nachlazení, chřipce a běžných respiračních nemocech, ale vhodný je také při chronických problémech, jako je cukrovka 2. typu, hypertenze nebo vysoký cholesterol v krvi. Nevhodný je naopak při probíhajícím průjmu a zvracení.

Závěr: Co si z článku odnést?

• Nemoc je často signálem, že tělo potřebuje pauzu, regeneraci a změnu. 
• Rekonvalescence je velmi důležitou součástí nemoci, která vyžaduje nejen odpočinek, ale i kvalitní stravu. 
• Ideální jídelníček po nemoci obsahuje dostatek kvalitních bílkovin, komplexních sacharidů, zdravých tuků a vlákniny, je bohatý na vitaminy a minerální látky (zejména vitamin C, D, zinek, železo a hořčík), zatímco omezuje průmyslově zpracované potraviny, cukry, alkohol a těžko stravitelná jídla.

Zdroje

1. Bauer, J., Biolo, G., Cederholm, T., & Morley, J. E. (2013). Evidence-based recommendations for optimal dietary protein intake in older people: A position paper from the PROT-AGE Study Group. Journal of the American Medical Directors Association, 14(8), 542–559.
2. Cederholm, T., Bosaeus, I., Barazzoni, R., et al. (2017). Diagnostic criteria for malnutrition – An ESPEN Consensus Statement. Clinical Nutrition, 36(1), 49–50.
3. Elia, M., & Stratton, R. J. (2017). The cost-effectiveness of oral nutritional supplements in the community. Proceedings of the Nutrition Society, 76(3), 351–358.
4. Gibson, S. J., & Helwig, D. (2014). Nutrition and rehabilitation: The role of nutrition in recovery from illness and injury. Journal of Rehabilitation Research and Development, 51(6), 935–944.
5. Kondrup, J., Allison, S. P., Elia, M., Vellas, B., & Plauth, M. (2003). ESPEN guidelines for nutrition screening 2002. Clinical Nutrition, 22(4), 415–421.
6. Boirie, Y., Dangin, M., Gachon, P., et al. (1997). Slow and fast dietary proteins differently modulate postprandial protein accretion. Proceedings of the National Academy of Sciences, 94(26), 14930–14935.
7. Campbell, W. W., & Leidy, H. J. (2007). Dietary protein and resistance training effects on muscle and body composition in older persons. Journal of the American Geriatrics Society, 55(8), 1301–1309.
8. Jäger, R., Purpura, M., & Kerksick, C. M. (2017). The role of protein timing in enhancing muscle mass, strength, and performance during resistance exercise training. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 14(1), 1–9.
9. Phillips, S. M., & Van Loon, L. J. (2011). Dietary protein for athletes: From requirements to optimum adaptation. Journal of Sports Sciences, 29(sup1), S29–S38.
10. Tang, J. E., Moore, D. R., Kujbida, G. W., et al. (2009). Ingestion of casein and whey proteins result in muscle anabolism after resistance exercise. Medicine and Science in Sports and Exercise, 41(11), 2079–2085.
11. Jeukendrup, A., & Killer, S. C. (2010). The myths surrounding pre-exercise carbohydrate feeding. International Journal of Sport Nutrition and Exercise Metabolism, 20(6), 473–479.
12. Micha, R., Peñalvo, J. L., Cudhea, F., & Rehm, C. D. (2017). Association between dietary factors and mortality from heart disease, stroke, and type 2 diabetes in the United States. JAMA, 317(9), 912–924.
13. Sacks, F. M., Bray, G. A., Carey, V. J., et al. (2009). Comparison of weight-loss diets with different compositions of fat, protein, and carbohydrates. New England Journal of Medicine, 360(9), 859–873.
14. Siri-Tarino, P. W., Sun, Q., Hu, F. B., & Krauss, R. M. (2010). Saturated fat, carbohydrate, and cardiovascular disease. American Journal of Clinical Nutrition, 91(3), 502–509.
15. Bendich, A., & Langseth, L. (1995). The health effects of vitamin C supplementation: A review. Journal of the American College of Nutrition, 14(2), 124–136.
16. Lichtenstein, A. H., & Schwab, U. (2015). Nutritional interventions in cardiovascular disease. Circulation, 132(8), 732–741.
17. Vellas, B., Cederholm, T., & Boulanger, G. (2018). Role of nutrition in health and disease in older adults. British Journal of Nutrition, 120(6), 678–687.
18. Mamerow, M. M., Mettler, J. A., English, K. L., & Casperson, S. L. (2014). Dietary protein distribution positively influences 24-h muscle protein synthesis in healthy adults. Journal of Nutrition, 144(6), 876–880.
19. Kono, S., & Tu, S. (2015). Antioxidant properties of vitamin E and vitamin C in rehabilitation. Nutrients, 7(1), 1–11.
20. de Groot, L. C., & van Staveren, W. A. (2005). Nutritional interventions in rehabilitation. Journal of Clinical Nutrition, 23(6), 1274–1283.
21. González, M., & Ferrer, J. A. (2017). Postoperative nutritional strategies in rehabilitation. European Journal of Clinical Nutrition, 71(2), 144–150.
22. Nicklas, B. J., & You, T. (2012). Dietary approaches to weight loss in older adults: A review of clinical trials. Journal of Nutrition, 142(4), 686–693.
23. Leonard, M., & Korpan, S. (2014). Role of vitamin D in muscle recovery during rehabilitation. Journal of Musculoskeletal & Neuronal Interactions, 12(4), 286–295.
24. Greenberg, J., & Barro, M. (2015). Critical role of macronutrient intake during injury recovery. Journal of Rehabilitation Research and Development, 52(5), 345–350.
25. Choi, S. J., & Kim, S. H. (2013). Nutritional status in elderly patients with rehabilitation needs. Nutrition Reviews, 71(1), 45–55.
26. Wilson, W., & Wang, X. (2016). The impact of zinc supplementation on muscle function during rehabilitation. Nutritional Neuroscience, 19(1), 45–52.
27. Kim, H. J., & Yoo, J. (2018). Clinical strategies for nutritional rehabilitation in critically ill patients. Critical Care Medicine, 46(6), 1201–1210.
28. O'Connor, P. J., & McGuire, S. (2015). The role of protein and caloric intake in rehabilitation of older patients. Journal of Aging and Health, 27(3), 125–136.
29. Frith, J., & Martin, D. (2014). Impact of diet in recovery from major surgery. British Journal of Surgery, 101(5), 1185–1190.
30. McMahon, C., & Weider, B. (2019). Assessing the effect of post-exercise nutritional support on rehabilitation outcomes. Sports Medicine, 49(7), 1043–1052.