Cukrovka 1. typu: Dieta, jídelníček a další tipy

Diabetes mellitus 1. typu neboli cukrovka typu 1 je chronické onemocnění, pro které je typická vysoká hladina krevního cukru – hyperglykémie. Pokud se správně neléčí, může vést k závažným komplikacím, které ohrožují člověka na životě.

Cukrovka 1. typu: když imunita napadá buňky vlastního těla 

Diabetes mellitus (cukrovka) 1. typu je celoživotní onemocnění, které vzniká na podkladě autoimunitního zánětu. Jedná se o poruchu imunitního systému člověka, který začne produkovat protilátky proti vlastním buňkám slinivky břišní a ničí je. Ve slinivce se vytváří hormon inzulin, který je nezbytný pro hospodaření s glukózou a umožňuje její vstup do buněk, kde slouží jako zdroj energie.

Jak funguje glukóza

Glukóza je základním a pohotovým zdrojem energie pro lidské tělo. Vyskytuje se v krvi a slouží jako jediný zdroj energie pro červené krvinky, mozek a nervovou tkáň. Energie uvolněná štěpením glukózy je buď okamžitě využita nebo se ukládá do zásoby. 

Přímým zdrojem glukózy je naše potrava nebo zásobní polysacharid zvaný glykogen, který se nachází v játrech a svalech našeho těla. Jak příliš nízká hladina glukózy v krvi, tak i vysoká hladina glukózy v krvi může vést k vážným dopadům na zdraví.

Změny v těle při diabetu 1. typu

Při cukrovce 1. typu postupně dochází k poškození buněk slinivky břišní a úplnému nedostatku inzulinu. Následkem nedostatku inzulinu je hromadění glukózy v krvi s rozvojem hyperglykémie. Zánět často probíhá dlouho před vznikem prvních příznaků cukrovky, někdy i několik let před jejich rozvojem. U některých lidí se onemocnění nemusí vůbec projevit, u jiných se projeví hned v útlém věku. Hyperglykémie se objevuje až v pokročilé fázi zánětu, kdy kapacita buněk slinivky břišní klesne zhruba na 20–30 %.

Přesná příčina cukrovky 1. typu není stále známá

Diabetes mellitus 1. typu je onemocnění, které vzniká na základě genetických faktorů i faktorů vnějšího prostředí. Samotné genetické předpoklady však cukrovku automaticky nevyvolají. Autoimunitní poškození slinivky břišní nastartuje obvykle až nějaká nemoc, nejčastěji viróza, infekce nebo těžký úraz.

příčiny cukrovky 1. typu

Diabetes mellitus 1. typu a 2. typu. Jaké jsou rozdíly?

Mezi nejčastější typy cukrovky patří diabetes mellitus 1. typu a diabetes mellitus 2. typu. Pro diabetes mellitus 1. typu je typický úplný nedostatek hormonu inzulinu, zatímco u cukrovky 2. typu dochází ke snížené citlivosti buněk na inzulin (inzulin se sice tvoří, ale buňky na něj nereagují). Diabetes mellitus 2. typu souvisí hlavně s nezdravým životním stylem a nadváhou, kdežto diabetes mellitus 1. typu je podmíněný poruchou imunitního systému.

Cukrovka 1. typu postihuje hlavně mladé lidi. Její výskyt stále roste

Diabetes mellitus 1. typu je charakteristický zejména pro mladší věkové kategorie. Cukrovka 1. typu se nejčastěji projevuje už v průběhu dospívání. Objevit se však může v kterémkoliv věku, a to i u dospělých a starších lidí. 

Pokud se cukrovka objeví až v dospělosti nebo později, mluvíme o tzv. LADA cukrovce (latentní autoimunitní diabetes dospělých). Cukrovkou trpí v současnosti více než 9 % české populace a diabetici 1. typu tvoří asi 7 % z celkového počtu diabetiků.

Jak se diabetes projevuje? Poznejte hlavní příznaky cukrovky

Mezi hlavní příznaky cukrovky 1. typu patří extrémní žízeň, časté močení, nechtěné hubnutí a nechutenství. Pokud k takovým projevům dojde bez zjevné příčiny, je vhodné absolvovat vyšetření glykémie pro potvrzení nebo vyloučení cukrovky. Pokud cukrovku nerozpoznáme včas, může se rozvinout ketoacidóza (hromadění kyselých zplodin – ketolátek) až život ohrožující ketoacidotické koma.

Hodnoty cukru v krvi

Za normálních podmínek si organismus udržuje hladinu krevního cukru (glykémii) v rozmezí mezi 3,8–5,6 mmol/l nalačno. Po jídle se glykémie samozřejmě zvyšuje, ale neměla by přesáhnout hodnotu 7,8 mmol/l. O diabetu mluvíme, když hladina krevního cukru opakovaně přesáhne 11,1 mmol/l nalačno nebo po jídle. Hodnota glykémie mezi 7,8–11,0 mmol se označuje za tzv. poruchu glukózové tolerance.

Neléčená cukrovka vede k závažným komplikacím. Dá se jim však vyhnout

Pokud se cukrovka 1. typu dlouhodobě neléčí, vede k rozvoji závažných zdravotních komplikací. Tyto komplikace jsou podobné jako u cukrovky 2. typu a mohou ohrozit člověka i na životě. Dlouhodobě vysoká hladina cukru v krvi při cukrovce vede k poškození buněk, tkání a orgánů.

Hlavní komplikace cukrovky:

  • infarkt myokardu
  • cévní mozková příhoda
  • ateroskleróza
  • vyšší náchylnost k infekcím
  • poškození ledvin až nutnost dialýzy (diabetická nefropatie)
  • postižení očí až slepota (diabetická retinopatie)
  • poškození nervů (diabetická neuropatie)
  • syndrom diabetické nohy – odumírání tkáně dolních končetin od kotníku směrem k prstům vedoucí až k amputaci nohy
následky cukrovky

Léčba cukrovky 1. typu se neobejde bez inzulinu. Důležitá je i strava a pohyb

Při cukrovce 1. typu zanikají buňky slinivky břišní a zaniká také tvorba inzulinu. Po jídle dochází k normálnímu štěpení potravy a energie z ní se dostává do krve, ale bez inzulinu nemůže být efektivně využita. Glukóza nemůže vstoupit do buněk a hromadí se v krvi. Základem léčby je proto celoživotní podávání inzulinu spolu s diabetickou dietou a pravidelnou fyzickou aktivitou.

Pokud diabetes včas podchytíme, můžeme zahájit i vhodná režimová opatření. Při spolupráci diabetika je potom riziko komplikací minimální a může žít naprosto plnohodnotný život. Extrémně důležitá je také spolupráce s diabetologem, který diabetikovi poskytne potřebné informace pro život s cukrovkou a naučí ho pracovat se správným dávkováním inzulinu.

Cíle léčby u dospělých osob s diabetem 1. typu1

Ukazatel Doporučené hodnoty
glykovaný hemoglobin pod 45 (60) mmol/mol
glykémie před jídlem 4 až 6 (pod 8) mmol/l
glykémie po jídle 5 až 7,5 (pod 9) mmol/l
krevní tlak pod 130/80 (pod 140/90) mmHg
celkový cholesterol pod 4,5 mmol/l
LDL-cholesterol pod 2,5 mmol/l
HDL-cholesterol (muži/ženy) nad 1/1,2 mmol/l

Poznámka: V závorkách jsou uvedeny maximální hodnoty u diabetiků, kteří mají větší riziko hypoglykémií a kardiovaskulárních onemocnění.

Aplikace inzulinu

Diabetici 1. typu jsou celoživotně závislí na aplikaci inzulinu. Cílem je napodobit přirozenou tvorbu inzulinu pomocí injekčně aplikovaného inzulinu, který má udržovat hladinu krevního cukru v normálním rozmezí. Podávají se dva hlavní typy inzulinu – krátkodobě působící inzulin a dlouhodobě působící inzulin.

  • Krátkodobě působící inzulin – účinek nastupuje rychle (do 15–30 minut) a aplikuje se těsně před hlavními jídly.
  • Dlouhodobě působící inzulin – účinek se dostavuje pomaleji a přetrvává až 24 hodin, proto se podává jednou denně (většinou před spaním).

Potřeba inzulinu se může měnit v závislosti na mnoha faktorech – množství a skladbě zkonzumovaného jídla, pohybové aktivitě, stresu, nemoci, změny prostředí nebo užívání některých léků. Z tohoto důvodu je nutné pravidelně monitorovat glykémii a na základě naměřených údajů odhadnout potřebnou dávku inzulinu a zhodnotit, kolik sacharidů sníst. Každý diabetik by proto měl být vybaven glukometrem a pravidelně si měřit hodnoty glykémie (alespoň 4× denně).

Jídelníček při cukrovce 1. typu

Diabetici 1. typu by měli jíst zdravě a přiměřeně svému životnímu stylu – příjem a výdej energie by měl zůstat v rovnováze. Pouze v případě nadváhy je možné kalorický příjem snížit, ale nejlépe pod dohledem nutričního terapeuta. Jídelníček by měl být pestrý s vyváženým příjmem bílkovin, sacharidů i tuků. Základem jídelníčku by měly být samozřejmě co nejméně průmyslově zpracované potraviny.

Velmi důležité je, aby měl diabetik 1. typu přehled o složení své stravy. Díky tomu může odhadovat množství zkonzumovaného jídla a upravit dávku inzulinu podle naměřené glykémie nebo plánované fyzické aktivity.

jídelníček při cukrovce 1. typu

Desatero zdravého stravování při cukrovce 1. typu

  1. Zaměřte se na přirozené potraviny a omezte konzumaci ultra-zpracovaných potravin.
  2. Jezte pravidelně a rozvrhněte si svůj jídelníček do 4 až 6 porcí denně.
  3. Upravte dávku inzulinu podle množství sacharidů v jídle.
  4. Omezte v jídelníčku přidané cukry (sladkosti, slazené nápoje, stolní cukr, med, javorový sirup a datlový sirup).
  5. Zaměřte se na komplexní sacharidy a potraviny s nižším glykemickým indexem
  6.  (celozrnné nebo žitné pečivo, brambory, rýže Basmati, natural rýže, celozrnné těstoviny, celozrnný kuskus, quinoa, pohanka nebo jáhly).
  7. Nezapomínejte na kvalitní bílkoviny (libové maso, ryby, nízkotučné a středně tučné mléčné výrobky, luštěniny, vejce, šmakoun, tofu a tempeh).
  8. Omezte příjem nasycených tuků (tučné uzeniny, tučné mléčné výrobky, sádlo) – měly by tvořit jen 1/3 z celkového příjmu tuků.
  9. Dejte přednost nenasyceným tukům (ořechy, semínka, tučné ryby, avokádo, olivy, olivový olej, lněný olej a avokádový olej) – měly by tvořit 2/3 z celkového příjmu tuků.
  10. Zvyšte příjem zeleniny (alespoň 400 gramů za den) a ovoce konzumujte v přiměřeném množství.
  11. Dbejte na pestrost v jídelníčku.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ
26 smoothie receptů na každý den!

Fyzická aktivita při cukrovce 1. typu

Pohyb by měl být neodmyslitelnou součástí života diabetika 1. i 2. typu. Zatímco u diabetiků 2. typu je pohyb důležitý hlavně s ohledem na redukci nadváhy, u diabetiků 1. typu přispívá k lepší kompenzaci onemocnění a zvyšuje kvalitu života. Pravidelná fyzická aktivita totiž zlepšuje celkovou kondici, ale také citlivost tkání na hormon inzulin.

Pravidelný pohyb přispívá k lepšímu využití glukózy ve svalových buňkách při nižší potřebě inzulinu. Fyzická aktivita také zlepšuje vstřebávání injekčně podávaného inzulinu z podkoží. Za ideální se považuje strávit alespoň 30 minut denně fyzickou aktivitou. Důležitá je ovšem pravidelnost.

Při fyzické zátěži nezapomínejte na pitný režim

Přibližně 30 až 60 minut před pohybovou aktivitou vypijte 300 až 600 ml pitné vody. Během zátěže potom pijte každých 15 minut přibližně 150 až 300 ml vody (podle intenzity zátěže a teploty ovzduší).

Mějte na paměti, že fyzická aktivita snižuje hladinu glykémie

Při náročnější fyzické zátěži je proto nutné myslet na častější sledování glykémie a podle aktuální potřeby upravit dávku inzulinu nebo doplnit sacharidy. Důvodem je prevence hypoglykémie – příliš nízké hladiny krevního cukru.

Diabetici 1. typu jsou mnohem více náchylnější k riziku hypoglykémie než diabetici 2. typu. Proto musí vzít v úvahu typ, intenzitu, frekvenci a délku fyzické zátěže a její vliv na hladinu glukózy v krvi. Pokud je to možné, mělo by být cvičení naplánováno v závislosti na příjmu jídla a aplikaci inzulinu. Stejná pravidla platí pro diabetiky 2. typu, kteří užívají inzulin nebo perorální antidiabetika.

Riziku hypoglykémie a hyperglykémie během cvičení lze předejít třemi způsoby:

  1. zvýšeným/sníženým množstvím jídla
  2. upravením dávky inzulinu – inzulin je vhodné aplikovat do partií, které jsou pohybem méně zatíženy
  3. kombinací obou postupů 

Kdy rozhodně necvičit?

  • při hypoglykémii (pod 3,0 mmol/l)
  • při hyperglykémii (nad 16,0 mmol/l)
  • při ketoacidóze (ketolátky v krvi nad 1,5 mmol/l)
  • pokud máte retinopatii (poškození oční sítnice) – vyhněte se silovému cvičení, skokům, otřesům a tréninku s vysokou intenzitou
  • při poškození cév v oblasti dolních končetin – doporučuje se jen chůze, plavání a rekreační cyklistika
  • při nefropatii (poškození ledvin) – volte pouze aktivity s nízkou intenzitou, které netrvají moc dlouho

PŘEČTĚTE SI TAKÉ
Cukrovka 1. typu je složité onemocnění. Zvládání vyžaduje dostatek informací, říká Kateřina Fortelková z Cukrovka bez obalu

Základní pravidla pro pohyb u diabetiků 1. typu2, 3

Závěr: Diabetes 1. typu postihuje lidi každého věku

  • Objevit se může už v dospívání.
  • Výskyt roste a při neléčení může dojít až k závažným následkům.
  • Nemocní potřebují celoživotní dodávání inzulinu.
  • Dodržování diety při cukrovce ulevuje a zmírňuje riziko závažných komplikací.

Zdroje

1.  https://www.cukrovka.cz/zakladni-rezimova-opatreni

2.  Turner, G., Quigg, S., Davoren, P., Basile, R., McAuley, S. A., & Coombes, J. S. (2019). Resources to Guide Exercise Specialists Managing Adults with Diabetes. Sports Medicine – Open, 5(1), 20.

3.  Lakewood Hospital Diabetes [online]. Type 2 Diabetes Pre-Exercise Blood Sugar Guidelines [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: https://my.clevelandclinic.org/ccf/media/files/Regional_Locations/Lakewood-Hospital/lakewood-pre-exercise.pdf

4.  Cannata, F., Vadalà, G., Ambrosio, L., Papalia, R., & Napoli, N. (2020). Nutritional Therapy for Athletes with Diabetes. Journal of Functional Morphology and Kinesiology, 5(4), 83.

5.  Piccoli, A., Cannata, F., Strollo, R., Pedone, C., Leanza, G., Russo, F., Greto, V., Isgrò, C., Quattrocchi, C. C., Massaroni, C., Silvestri, S., Vadalà, G., Bisogno, T., Denaro, V., Pozzilli, P., Tang, S. Y., Silva, M. J., Conte, C., Papalia, R., Maccarrone, M., & Napoli, N. (2020). Sclerostin Regulation, Microarchitecture, and Advanced Glycation End-Products in the Bone of Elderly Women With Type 2 Diabetes. The Journal of Bone and Mineral Research, 35(12), 2415–2422.

6.  Maahs, D. M., West, N. A., Lawrence, J. M., & Mayer-Davis, E. J. (2010). Epidemiology of type 1 diabetes. Endocrinology and Metabolism Clinics of North America, 39, 481–497. 

7.  Piercy, K. L., & Troiano, R. P. (2018). Physical Activity Guidelines for Americans From the US Department of Health and Human Services. Circulation: Cardiovascular Quality and Outcomes, 11 (11).

8.  Abushamat, L. A., McClatchey, P. M., Scalzo, R. L., & Reusch, J. E. B. (2019). The Role of Exercise in Diabetes. [cit. 18.6.2021]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31751111/

9.  Deakin, V., Wilson, D., & Cooper, G. (2009). Special needs: the athlete with diabetes. In L. Burke, & V. Deakin (Eds.), Clinical Sports Nutrition (4 ed., pp. 578-595). McGraw-Hill Education.

10.   Moriarity, J. M. (1997). The diabetic athlete. In: Sallis R, Massimino F, eds. Essentials of sports medicine (pp. 69-79). St. Louis: Mosby-Year Book.

11.   Birrer, R. B., & Sedaghat, V-D. (2003). Exercise and diabetes mellitus, optimizing performance in patients who have type 1 diabetes. Physician and Sportsmedicine, 31(5), 29–33.

12.   Brož, J. (2012). Co je diabetes mellitus. Praha: Ing. Slávka Wiesnerová. ISBN 978-80-904809-8-8.

13.   ÚZIS ČR: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. (2017). Výskyt a léčba diabetu mellitu podle sídla zdravotnického zařízení léčby. [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: https://reporting.uzis.cz/cr/index.php?pg=souhrnne-prehledy–ukazatele-zdravotniho-stavu–vyskyt-a-lecba-diabetu-mellitu-podle-sidla-zdravotnickeho-zarizeni-lecby

 

Zjistěte za pár vteřin, zda máte na svou výšku optimální váhu

Jsem . Je mi let.

Vážím kg. Měřím cm.

Daniela Krčová

Daniela Krčová

Jsem nutriční specialistka a výživu člověka jsem vystudovala v magisterském studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po ukončení studia jsem založila svou vlastní nutriční poradnu v Ostravě (NutriD poradna), ve které pomáhám lidem se správnými a trvale udržitelnými stravovacími návyky. Věnuji se hlavně sportovní výživě a hubnutí, ale zaměřuji se také na výživu při potravinových alergiích a intolerancích, cukrovce, vysokém krevním tlaku nebo třeba na výživu těhotných a kojících žen. Mezi mé hlavní zájmy patří posilování, běhání a turistika.