Ateroskleróza: Příznaky a pomoc při léčbě zdravým jídelníčkem

Srdeční příhoda a mozková mrtvice. Snad každý tyto život ohrožující stavy ze svého okolí zná a nikdo je na vlastní kůži nechce zažít. Co tyto zdravotní komplikace spojuje? Na vině je dlouhá léta tichý a neviditelný proces aterosklerózy. 

Proč a jak k němu dochází? Lze zdravotním komplikacím aterosklerózy předejít? Pojďme si to rozebrat v následujících řádcích.

Co je ateroskleróza

Ateroskleróza je chronické zánětlivé onemocnění cév, které může vyvolat závažné komplikace oběhového systému, život ohrožující stavy a v nejzazších případech až smrt. Tento komplexní a dlouhodobý proces se vyznačuje postupným ukládáním tukových látek do vnitřní stěny cév, zejména tepen. 

Kromě cholesterolu se zde hromadí také vápník a další složky. Vznikající usazeniny odborně nazýváme ateromy, aterosklerotické (ateromové) pláty (plaky). 

Ateromy se postupně zvětšují, jejich hromadění způsobuje zúžení cévních stěn, snížení jejich elasticity a omezení průtoku krve. V důsledku těchto změn může ateroskleróza časem vyústit v závažné zdravotní komplikace, mezi které patří infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, embolie či ischemická choroba dolních končetin.

Vznik a rozvoj aterosklerózy

Jak se ateroskleróza vyvíjí?

1. Proces aterosklerózy začíná narušením vrstvy buněk, která pokrývá vnitřní stěnu cév, odborně endotelu. Endotel sehrává klíčovou roli v udržování průtoku krve, regulaci zánětlivých procesů a prevenci tvorby krevních sraženin. 

Poškození této vnitřní stélky cév může vznikat v důsledku: 

1. vysokých hladin LDL (tzv. špatného) cholesterolu, který se snadno v cévní stěně ukládá;
2. hypertenze (vysokého krevního tlaku), který mechanicky endotel poškozuje;
3. cukrovky (diabetu mellitu), při které vysoké hladiny cukru v krvi podporují tvorbu reaktivních forem kyslíku a přispívají k poškození cév;
4. chronického zánětu, který funkci endotelu dále oslabuje;
5. nezdravého životního stylu zahrnujícího neadekvátní výživu, nedostatečnou fyzickou aktivitu, kouření apod. 
6. Poškozený endotel umožňuje průnik částic do stěny cévy,  které se začínají na stěně ukládat, podléhají oxidaci a spouštějí imunitní reakci. 
7. Do takto poškozených míst na stěně cév jsou signálními molekulami přitahovány buňky imunitního systému (zejména monocyty, T-lymfocyty). T-lymfocyty koordinují imunitní odpověď a monocyty se přeměňují na tzv. makrofágy, ty pohlcují oxidovaný LDL cholesterol a přeměňují ho na pěnové buňky. 
8. Hromadění pěnových buněk společně s dalšími imunitními buňkami v cévní stěně vede k tvorbě tukových proužků, což je první viditelná známka aterosklerózy. 
9. Tukové proužky se postupně zvětšují a mění v ateromy, shluky mrtvých buněk, lipidů, imunitních buněk, vazivové tkáně a krevních sraženin.
10. Ateromy mohou časem zužovat a nebo zcela zablokovat cévy. V pokročilých stádiích může dojít k prasknutí ateromu, což vede ke vzniku krevní sraženiny (trombu), která může vést k infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě nebo jiné vážné zdravotní komplikaci [1, 3, 4].  

Kdo a proč je aterosklerózou ohrožen? 

Jako původce kardiovaskulárních onemocnění ateroskleróza patří mezi jednu z hlavních příčin úmrtí na celém světě [9]. Samotný počátek a proces rozvoje tohoto onemocnění začíná už v dětství. 

Ve středním věku pak vykazuje 71 % mužů a 43 % žen známky subklinické aterosklerózy. To znamená, že tvorba ateromových plátů tiše probíhá bez jakýchkoliv zjevných příznaků nebo komplikací. Tyto změny na stěnách cév lze detekovat například jejich ultrazvukem nebo CT angiografií [10]. 

Průběh a rozvoj aterosklerózy ovlivňuje kombinace různých faktorů. Klíčovou roli hrají aspekty životního stylu, jako jsou nevhodný způsob stravování, nedostatek fyzické aktivity a kouření. 

Mezi další významné vlivy patří obezita, vysoký krevní tlak, diabetes mellitus, přítomnost chronických infekcí a zánětlivých procesů v těle, genetické predispozice a pokročilý věk. Tyto faktory často působí společně a urychlují patologické změny, které vedou k rozvoji aterosklerózy.

Příznaky aterosklerózy

Ateroskleróza se rozvíjí pomalu a dlouho zůstává bezpříznaková. Projevuje se až v pokročilých fázích onemocnění, kdy zúžené nebo ucpané tepny začnou omezovat průtok krve do orgánů a tkání. Může ovlivnit více orgánů a vést k širokým komplikacím. 

Chronický zánět a aterosklerotické plaky podporovují tvorbu krevních sraženin, které vedou k vážným nebo život ohrožujícím ischemickým událostem, jako jsou infarkt myokardu, cévní mozková příhoda či ischemická choroba dolních končetin. Jak se projevuje ateroskleróza podle možné lokalizace na těle:

Periferní arteriální onemocnění (tepny dolních končetin)

Chladné končetiny

Prsty u nohou či celé nohy jsou chladné, často bývá tento příznak spojený se slabým pulsem v dolních končetinách

Kožní změny

Na nohou může docházet ke změně barvy kůže, ke vředům a špatně hojícím se ranám 

Přerušovaná klaudikace neboli křeče nebo bolest nohou

Charakteristická je bolest nebo křeče v postižené končetině během fyzické námahy, které ustupují, když je končetina v klidu. Nejčastěji se potíže objevují v lýtku, ale mohou zasáhnout jakoukoli část končetiny. V pokročilejších stádiích mohou dané potíže přetrvávat i v klidu. 

Koronární ateroskleróza (srdeční tepny)

Infarkt myokardu

Bolest na hrudi, doprovázená pocením, nevolností a slabostí.

Angina pectoris

Tlaková, svíravá nebo pálivá bolest na hrudi, která může vystřelovat do ramen, krku, čelisti nebo až do zad. Obvykle se zhoršuje při námaze nebo stresu.

Dušnost

Obtíže s dýcháním při fyzické námaze. 

Karotická ateroskleróza (mozkové tepny)

Cévní mozková příhoda (mrtvice)

• Náhlá slabost nebo ochrnutí na jedné straně těla (viditelná neobvyklá asymetrie, např. povadlý jeden koutek úst), zmatenost, obtíže s mluvením nebo porozuměním, ztráta zraku nebo rovnováhy.
• Objevit se může přechodný ischemický záchvat, který upozorňuje hrozící riziko mrtvice. Jedná se o krátkodobé příznaky mrtvice, které obvykle vymizí do 24 hodin.

Další příznaky

• Při renální ateroskleróze dochází ke zhoršení funkce ledvin nebo k úplnému selhání ledvin. Typický je vysoký krevní tlak, který nereaguje na léčbu.
• Ateroskleróza může být také spojena se zhoršením kognitivních funkcí, kdy dochází k pomalejší rychlosti zpracování informací a problémům s dlouhodobou i krátkodobou pamětí.
• Souviset může i se zvýšenými depresivními příznaky a to zejména u osob v pokročilém věku.
• Časnými indikátory systémové aterosklerózy mohou být rovněž potíže se zrakem, které upozorňují na riziko srdečních a mozkových komplikací.
• Ateroskleróza může být spojena s erektilní dysfunkcí a příznaky dolních močových cest, vyznačuje se zejména nočním močením u mužů středního věku.

S ohledem na bezpříznakový počátek onemocnění je velmi důležité pravidelně kontrolovat rizikové faktory, jako jsou hladiny cholesterolu, krevní tlak a hladina glukózy v krvi, aby bylo možné předejít závažným komplikacím onemocnění. Velmi důležitá je pak také znalost a pochopení příznaků aterosklerózy, což může pomoci včasně detekovat a léčit onemocnění a tím předejít závažným komplikacím [2 4, 7].

Prevence aterosklerózy a jejich komplikací

Mimo pravidelného monitoringu krevních parametrů je třeba se zaměřit na vhodnou životosprávu, kam patří vyvážená strava, ale i dostatek fyzické aktivity, snížení stresové zátěže a zanechání kouření.  

Strava

Strava představuje jeden z významných ovlivnitelných faktorů, který může rozvoj a průběh aterosklerózy zásadně ovlivnit. Vyvážená strava hraje klíčovou roli v regulaci rizikových parametrů, jako jsou hladiny cholesterolu a glukózy v krvi, krevní tlak či zánětlivé procesy v těle. 

Jaký vliv mají na průběh aterosklerózy jednotlivé skupiny potravin? 

Fermentované potraviny

• Fermentované mléčné produkty, jako jsou jogurt, kefír, kefírové či acidofilní mléko, podmáslí, kyška apod. mohou mít ochranný účinek na srdce. Podobně jako fermentované mléčné výrobky mají protektivní vliv také fermentované rostlinné potraviny jako jsou například kysané zelí, kimchi, tempeh, miso, fermentované sójové produkty  a další. Tyto rostlinné potraviny navíc obsahují spoustu bioaktivních rostlinných látek, které mají pozitivní vliv nejen na kardiovaskulární systém, snižují krevní tlak, zlepšují pružnost cév a podporují celkové zdraví organismu. 
• Fermentované potraviny rovněž obsahují probiotika, která pozitivně ovlivňují střevní mikrobiotu, metabolismus cholesterolu a snižují zánět.
• Některé ze zmíněných potravin rovněž obsahují i vlákninu, která působí blahodárně na zdraví střev i srdečně-cévních onemocnění. 
• Proto vedle ostatních mléčných výrobků a rostlinných potravin zařazujte jako součást  prevence fermentované produkty do svého jídelníčku ideálně každý den.

Zelenina a ovoce

• Antioxidanty v ovoci a zelenině, jako jsou vitaminy C, E, beta-karoten, flavonoidy, polyfenoly) neutralizují volné radikály, které poškozují cévní endotel a podporují ukládání cholesterolu v cévních stěnách. Snížení oxidačního stresu dále brání oxidaci LDL cholesterolu. Bioaktivní látky jako jsou flavonoidy, antokyany, karotenoidy a další, snižují zánětlivé procesy spojené s aterosklerózou. Přítomnost vlákniny pomáhá snižovat LDL a naopak zvyšovat HDL cholesterol. Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny také napomáhá zlepšovat funkci cévních stěn, regulovat hladinu cukru v krvi a je prevencí vzniku obezity. 
• Z těchto důvodů se snažte zařazovat zeleninu či ovoce ke každému jídlu, abyste celkově docílili příjmu alespoň 500 g zeleniny + ovoce na den (např. 300 g zeleniny + 200 g ovoce).

Ryby a mořské plody

• Ryby jsou bohatým zdrojem omega-3 polynenasycených mastných kyselin. Ty mají významný ochranný účinek proti ateroskleróze díky svému vlivu na lipidový profil, snižují hladinu triacylglycerolů v krvi a pomáhají zvyšovat hladinu HDL (tzv. hodného) cholesterolu v krvi, dále snižují zánětlivé procesy v těle, krevní tlak a také pomáhají zlepšovat funkce endotelu. Proto se snažte ryby do svého jídelníčku zařazovat pravidelně ideálně 2 až 3× do týdne. 

Luštěniny

• Luštěniny obsahují vlákninu, fytosteroly a další bioaktivní látky, které pomáhají snižovat hladinu celkového a LDL cholesterolu v krvi, podporují regulaci krevního tlaku, protizánětlivé účinky,  a díky nízkému glykemickému indexu mohou napomáhat stabilizovat i hladinu krevního cukru. Podobně jako ryby proto luštěniny zařazujte do svého jídelníčku alespoň 2 až 3× týdně.  

Ořechy a semena

• Ořechy a semínka jsou podobně jako luštěniny zdrojem vlákniny a mnohých rostlinných bioaktivních látek, které podporují kardiovaskulární zdraví. Dále obsahují polynenasycené mastné kyseliny, které mají rovněž blahodárný vliv na zdraví srdce a cév. Proto do své stravy denně zakomponujte malou hrst ořechů a semínek (cca 25 až 30 g). 

Nejvyšším podílem omega-3 mastných kyselin obsahují vlašské ořechy, ze semínek jsou potom nejvýznamnějším zdrojem lněná, chia a konopná semínka.

Celozrnné obiloviny

• Celozrnné potraviny obsahují podobně jako jiné rostlinné potraviny (ovoce, zelenina a luštěniny) mnohé prospěšné bioaktivní látky a tvoří významnou část příjmu vlákniny s celkovým protektivním vlivem na kardiovaskulární zdraví. Proto se snažte upřednostňovat celozrnné potraviny na úkor necelozrnných variant. 
• Jedná se např. o celozrnné obiloviny: ovesné, žitné nebo ječné vločky. 
• Celozrnné přílohy: pohanka, bulgur, quinoa, celozrnná tortilla, celozrnný kuskus, či celozrnné těstoviny, kroupy nebo natural rýže. 
• Celozrnné pečivo: např. celozrnný chléb, housky, rohlíky, bagety, grahamové pečivo, žitný či žitno-pšeničný chléb apod.  

Výběr tuků 

• Kromě ryb, ořechů a semínek zařazujte do svého jídelníčku další zdroje nenasycených mastných kyselin, s důrazem na zdroje omega-3 mastných kyselin. Z olejů jsou jimi např. řepkový, lněný a konopný. Méně bohatým olejem z hlediska omega-3 mastných kyselin je olej olivový, nicméně i přesto je jeho konzumace velmi prospěšná a vítaná, lze jej dokonce považovat za významnou součást zdravého stravování. Díky vysokému obsahu mononenasycených mastných kyselin se podílí na snižování LDL cholesterolu, antioxidanty a polyfenoly pomáhají snižovat zánět v těle a antioxidanty chrání buňky před poškozením volnými radikály.
• Významné zdroje nasycených mastných kyselin, tedy živočišné tuky z masa a mléčných výrobků konzumujte v umírněném množství tak, aby nedocházelo k převaze nasycených mastných kyselin ve vašem jídelníčku. Jejich nadbytek mají na srdečně cévní onemocnění neblahý vliv. Proto z masa volte častěji libovější druhy  (jako jsou drůbež, libové části hovězího a vepřového masa či zvěřinu), méně často si dopřávejte tučnější části masa (jako jsou bůček, žebra či krkovice). Z mléčných výrobků konzumujte častěji polotučné nebo plnotučné výrobky (jogurty, sýry apod), na úkor těch smetanových. Uzeniny, jako salámy, slanina či klobásy je vhodné zařazovat ve velmi omezené míře (nebo zcela výjimečně) jejich konzumace je totiž spojena s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. 
• Nevhodné z hlediska kardiovaskulárního zdraví jsou také trans nenasycené mastné kyseliny. Zvyšují hladinu triacylglycerolů v krvi, LDL cholesterol a naopak HDL cholesterol snižují. Dále podporují zánětlivé procesy v těle, oxidační stres, zvyšují inzulinovou rezistenci a narušují funkci endotelu. Tyto trans tuky se vyskytují v některých vysoce průmyslově zpracovaných potravinách, jako jsou různé smažené snacky, sladkosti, či instantní směsi (polévky, omáčky atd).

Pitný režim 

• Konzumace kávy nebo zeleného či černého čaje (2 až 3 šálky denně) může být prospěšná v rámci prevence aterosklerózy díky jejich antioxidačním a protizánětlivým účinkům. Nejvýraznější pozitivní vliv má zelený čaj.
• Slazeným nápojům je lepší se spíše vyhýbat a je vhodné pít především čistou vodu. S kardiovaskulárním rizikem mohou být spojeny i různé ovocné šťávy a džusy. Rozhodně  není vhodnější popíjet ovocné šťávy jako náhradu pitného režimu.  Vysoký obsah cukru v nápojích může zvyšovat hladinu krevního cukru a inzulinovou odpověď, fruktóza z ovocných šťáv se může podílet na dyslipidémii a inzulinové rezistenci. 

Sůl

• Jako prevence aterosklerózy je vhodné zohlednit příjem soli. Vysoký příjem soli přispívá k hypertenzi a zvyšuje se tak riziko KVO. 

Doporučený denní příjem soli by měl být do 5 g, což je polovina, pro některé třetina jejich běžného příjmu. Pokud rádi solíte ještě před tím než jídlo ochutnáte, zkuste tento návyk odbourat a naučte se více používat bylinky, které dodávají jídlu potřebnou chuť a aroma [5, 6, 8].

Zdravý životní styl v prevenci aterosklerózy v bodech

1. Zaměřte se na vhodné tuky

Preferujte nenasycené tuky z rostlinných olejů, ořechů a ryb. Snižte příjem nasycených tuků a vyhněte se trans nenasyceným mastným kyselinám.

2. Zvyšte příjem vlákniny

Zařaďte více rostlinných potravin, ovoce, zeleninu a luštěniny a upřednostňujte celozrnné potraviny.

3. Omezte sůl a cukr

Sledujte skrytý obsah soli a cukru v průmyslově zpracovaných potravinách. Preferujte neslazené nápoje.

4. Dodržujte pravidelný pohyb

Fyzická aktivita zlepšuje lipidový profil a podporuje zdraví cév. Vybírejte takový pohyb, který vám přináší radost a jste schopni jej provádět pravidelně a opakovaně. Druhy fyzické aktivity libovolně kombinujte a střídejte.

5. Myslete na duševní hygienu

Snažte se snížit míru stresové zátěže. Celkové zdraví a psychickou pohodu podporujte dostatečným odpočinkem a kvalitním spánkem.

6. Nekuřte

7. Choďte na pravidelné preventivní prohlídky k lékaři

Závěr: Prevence aterosklerózy představuje dlouhodobý proces

• Ateroskleróza se rozvíjí dlouhodobě, stejně tak prevence není jednorázová záležitost.
• Zahrnuje zdravý životní styl, vyváženou stravu a pravidelné monitorování zdravotního stavu. Každý z těchto uvedených faktorů má svůj podíl na snížení rizika vzniku aterosklerózy a jejich komplikací. 
• Zásadní roli hraje uvědomění, že každodenní volby v jídle, pohybu a péči o sebe a své duševní zdraví jsou klíčové pro udržení celkového zdraví včetně zdravého srdce a cév.

Zdroje:

1. Berliner, J., Navab, M., Fogelman, A., Frank, J., Demer, L., Edwards, P., Watson, A., & Lusis, A. (1995). Atherosclerosis: Basic mechanisms. Oxidation, inflammation, and genetics. Circulation, 91(9), 2488–2496. https://doi.org/10.1161/01.CIR.91.9.2488
2. Bentzon, J., Otsuka, F., Virmani, R., & Falk, E. (2014). Mechanisms of plaque formation and rupture. Circulation Research, 114(12), 1852–1866. https://doi.org/10.1161/CIRCRESAHA.114.302721
3. Falk, E. (2006). Pathogenesis of atherosclerosis. Journal of the American College of Cardiology, 47(8 Suppl), C7–C12. https://doi.org/10.1016/J.JACC.2005.09.068
4. Jebari-Benslaiman, S., Galicia-Garcia, U., Larrea-Sebal, A., Olaetxea, J., Alloza, I., Vandenbroeck, K., Benito-Vicente, A., & Martín, C. (2022). Pathophysiology of atherosclerosis. International Journal of Molecular Sciences, 23. https://doi.org/10.3390/ijms23063346
5. Riccardi, G., Giosuè, A., Calabrese, I., & Vaccaro, O. (2021). Dietary recommendations for prevention of atherosclerosis. Cardiovascular Research. https://doi.org/10.1093/cvr/cvab173
6. Vesnina, A., Prosekov, A., Atuchin, V., Minina, V., & Ponasenko, A. (2022). Tackling atherosclerosis via selected nutrition. International Journal of Molecular Sciences, 23. https://doi.org/10.3390/ijms23158233
7. Vinkers, D., Stek, M., Mast, R., Craen, A., Cessie, S., Jolles, J., Westendorp, R., & Gussekloo, J. (2005). Generalized atherosclerosis, cognitive decline, and depressive symptoms in old age. Neurology, 65, 107–112. https://doi.org/10.1212/01.wnl.0000167544.54228.95
8. Wei, T., Liu, J., Zhang, D., Wang, X., Li, G., Chen, R., Lin, X., & Guo, X. (2021). The relationship between nutrition and atherosclerosis. Frontiers in Bioengineering and Biotechnology, 9. https://doi.org/10.3389/fbioe.2021.635504
9. WHO. (2021). Cardiovascular diseases (CVDs) – Fact Sheet. World Health Organization. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/cardiovascular-diseases-(cvds)
10. Česká společnost pro aterosklerózu. (2021). Druhý konsenzus EAS o lipoproteinech o nízké hustotě: Stanovisko výboru České společnosti pro aterosklerózu. Athero Review, 6(1). Dostupné z: https://www.prolekare.cz/casopisy/athero-review/2021-1/druhy-konsenzus-eas-o-lipoproteinech-o-nizke-hustote-stanovisko-vyboru-ceske-spolecnosti-pro-aterosklerozu-125826