Alergie na mléko × intolerance laktózy. V čem je rozdíl?

Trápí vás po konzumaci mléka a mléčných výrobků nepříjemné potíže? Důvodů může být hned několik. Mezi časté příčiny patří i laktózová intolerance a alergie na mléčnou bílkovinu. Řešením přitom není vždy vyřazovat z jídelníčku všechny mléčné výrobky. 

Mléko a mléčné výrobky jsou totiž výborným zdrojem vápníku, vitaminů D a A, kvalitních bílkovin a probiotik. Neuvážené vyřazení mléčných výrobků proto může vést k řadě výživových nedostatků a zdravotních problémů. Jak rozeznat laktózovou intoleranci od alergie na mléko a jak postupovat při změně jídelníčku? 

Dvě různá onemocnění s podobnou příčinou

Laktózová intolerance a alergie na mléčnou bílkovinu bývají často mylně zaměňovány. Mnoho lidí si dokonce myslí, že se jedná o jeden a ten samý problém. Jde přitom o dvě zcela odlišná onemocnění, která mají ovšem podobnou příčinu – mléko a mléčné výrobky.

Alergie na mléko (správně alergie na bílkovinu kravského mléka) je nepřiměřená imunitní reakce na bílkoviny nacházející se v mléce. V případě intolerance laktózy naopak mluvíme o neschopnosti organismu strávit mléčný cukr (laktózu). Laktózová intolerance tedy není alergie, ale forma přecitlivělosti. Pojďme se spolu podívat, jaké jsou rozdíly v projevech i opatřeních při laktózové intoleranci a které při alergii na mléko.

Alergie na mléko (mléčnou bílkovinu)

Alergie na mléko neboli alergie na bílkovinu kravského mléka je nepřiměřená reakce organismu na bílkoviny v kravském mléce. Imunitní systém těla reaguje na specifické bílkoviny v mléce, které rozpoznává jako nebezpečné a spouští tvorbu protilátek k jejich neutralizaci.

Při dalším kontaktu s těmito bílkovinami je specifické protilátky IgE rozpoznají jako “škodlivé” a signalizují imunitnímu systému, aby uvolnil histamin a další chemikálie. To způsobí řadu alergických příznaků a symptomů typických pro potravinovou alergii.

Na rozdíl od laktózové intolerance, alergie na mléko postihuje imunitní systém. Jednoduše řečeno, organismus reaguje na bílkoviny v kravském mléce a mléčných výrobcích, jako by pro něj byly nebezpečnou látkou.

V kravském mléce jsou dvě hlavní bílkoviny, které mohou způsobit alergickou reakci:

• Kasein, který je hlavní bílkovinou v mléce a tvoří asi 80 % mléčné bílkoviny.
• Syrovátkové bílkoviny (zejména beta-laktoglobulin, alfa-laktalbumin a sérový albumin), které tvoří zbylých 20 % mléčné bílkoviny.

Tabulka 1: Rozdíly mezi alergií na mléčné bílkoviny

Alergie na kasein	Alergie na syrovátkovou bílkovinu (beta-laktoglobulin)
Převaření mléka nemá vliv na snížení účinku alergenuTato bílkovina nepřechází do mateřského mléka a kojící maminky mohou normálně konzumovat mléko i mléčné výrobkyAlergie na tuto bílkovinu je dlouhodobá a někdy i celoživotní	Převaření mléka snižuje účinek alergenuU kojících žen tyto bílkoviny přecházejí ze stravy matky do mateřského mléka a maminka musí dodržovat bezmléčnou dietuAlergie na tuto bílkovinu většinou sama vymizí do 3 let věku

Příznaky alergie na mléko

Příznaky alergie na mléčnou bílkovinu jsou pestré, protože onemocnění postihuje více orgánových systémů. Hlavními příznaky jsou:

• kožní problémy (vyrážka, kopřivka, otoky rtů a obličeje, atopický ekzém)
• dýchací problémy (sípání, potíže s polykáním, dušnost, rýma, kýchání)
• trávicí potíže (průjem nebo naopak zácpa, břišní koliky, zvracení, nadýmání, nevolnost, stolice s příměsí hlenu nebo krve)
• anafylaktický šok (vážná, život ohrožující alergická reakce)

Některé příznaky se objevují krátce po pozření alergenu (otok, kopřivka, nevolnost a zvracení), jiné naopak až po delší době (průjmovitá stolice, atopický ekzém).

Výskyt alergie na mléčnou bílkovinu 

Jedná se o jednu z nejrozšířenějších potravinových alergií, která se většinou projeví už v prvním roce života. Alergií na mléko trpí zhruba 2–6 % kojenců, v dospělosti se tato potravinová alergie objevuje velmi vzácně.¹

Diagnostika alergie na mléko 

Při podezření na alergii na bílkovinu kravského mléka se doporučuje provést alergologické vyšetření, které zahrnuje kožní testy, odběr krve a laboratorní vyšetření, případně eliminační a expoziční test (test s vyloučením mléka z jídelníčku a jeho následným opětovným zavedením).

Jídelníček při alergii na mléko 

Dietní opatření spočívají v kompletním vyřazení mléka a mléčných výrobků z jídelníčku. Pokud máte alergii na mléčnou bílkovinu, budete se muset vyhnout všem mléčným výrobkům a dalším potravinám, které obsahují mléčnou složku. To většinou znamená nutnost číst etikety potravin se složením. Mléčné bílkoviny se totiž nacházejí v mnoha potravinách, ve kterých bychom to nečekali.

V případě alergie na mléko nestačí pouze jíst potraviny se sníženým obsahem laktózy, je potřeba se opravdu vyhnout všem mléčným výrobkům. Řešením není ani kozí nebo ovčí mléko, protože mají podobnou alergenicitu (schopnost vyvolávat alergickou reakci). Nejspolehlivější cestou je proto důsledně dodržovaná bezmléčná dieta, jejíž délku určuje lékař.

• Jídelníček bez mléka I.
• Jídelníček bez mléka II.
• Dietní jídelníček bez mléka

Nevhodné potraviny:

• mléko a mléčné výrobky (mléko, tvaroh, jogurt, smetana, máslo, sýry, kefír, syrovátka, zákys, tvarůžky)

Rizikové potraviny:

• sladké a slané pečivo
• energetické a proteinové tyčinky s polevou
• instantní jídla
• některé uzeniny
• mléčná čokoláda
• některé léky
• některé energetické nápoje

Vzhledem k vyřazení mléčných výrobků je nutné dbát o dost více na správnou skladbu jídelníčku. Mléko a mléčné výrobky jsou především zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitaminů a hlavně vápníku, které musíme doplnit z jiných zdrojů. Z tohoto důvodu je důležité zařadit do jídelníčku pravidelně ryby, maso, vejce, luštěniny, ořechy, mák a různé druhy zeleniny.

Někteří lidé s alergií na mléčnou bílkovinu nahrazují mléko za rostlinná “mléka”. Tyto nápoje vypadají jako vhodná alternativa, ale většina z nich obsahuje málo bílkovin. Nejsou proto plnohodnotnou náhradou kravského mléka. S dostatečným příjmem bílkovin mohou kromě masa, ryb, vajec a luštěnin, pomoci i proteinové doplňky stravy (např. rýžový, hrachový nebo konopný).

Některé z bílkovin mohou přecházet ze stravy do mateřského mléka. Kojící maminky dětí s alergií na mléčnou bílkovinu proto musí striktně dodržovat bezmléčnou dietu. Kojenci na umělé výživě potom využívají buď hypoalergenní mléko s vysoce štěpenou syrovátkovou bílkovinou nebo speciální přípravky obsahující směs aminokyselin.

Intolerance laktózy

Laktózová intolerance je porucha charakterizovaná nedostatečnou funkcí enzymu laktázy, který pomáhá trávit mléčný cukr – laktózu. Není to tedy reakce imunitního systému jako v případě alergie na bílkovinu kravského mléka, ale metabolického. Při laktózové intoleranci nemůže trávicí systém plně strávit mléčný cukr, takže místo toho, aby byla laktóza strávena a vstřebána, zůstává ve střevech a způsobuje nepříjemné trávicí potíže.

Příznaky laktózové intolerance

Příznaky laktózové intolerance se vztahují hlavně na trávicí systém. Objevují se v důsledku bakteriální fermentace (kvašení) nestrávené laktózy v tlustém střevě, která vede k trávicím potížím. Tyto potíže se objevují 30 minut až 2 hodiny po konzumaci potraviny s obsahem laktózy. 

Hlavní příznaky laktózové intolerance:

• nadýmání 
• průjem
• bolesti nebo křeče břicha 
• nevolnost
• plynatost
• zvracení
• bolesti hlavy
• závratě
• únava a slabost 

Výskyt laktózové intolerance

Laktózová intolerance postihuje poměrně velkou část celosvětové populace. Laktózovou intolerancí trpí přibližně 20 % celosvětové populace. Nejvíce jsou intolerancí laktózy zasaženi Afroameričané a Asiaté (70 až 100 % populace), stejně jako populace západoafrického, židovského, řeckého a italského původu.

Nicméně, u obyvatel severoevropského původu není intolerance laktózy tak častá. Laktózovou intolerancí trpí přibližně 10–15 % obyvatel Čechů. Pro severoevropské země je totiž typická tzv. laktázová perzistence. Jedná se o genetickou mutaci, která umožňuje schopnost trávit laktózu i v dospělosti v důsledku přetrvávající aktivity enzymu laktáza.

Typy laktózové intolerance 

Existují čtyři různé typy intolerance laktózy:

1. Primární intolerance laktózy – Nejběžnější typ laktózové intolerance, který je geneticky podmíněný. V tomto případě dochází k postupnému úbytku enzymu laktáza v tenkém střevě.
2. Sekundární intolerance laktózy – Přechodný stav, který vzniká v důsledku oslabení tenkého střeva kvůli infekci, potravinové alergie nebo chronického onemocnění (neléčená celiakie, Crohnova choroba, nádorová onemocnění).
3. Vývojový deficit laktázy – Týká se předčasně narozených dětí, protože buňky vyplavující enzym laktázu v tenkém střevě se vyvíjejí až později ve třetím trimestru.
4. Vrozená intolerance laktózy – Extrémně vzácný dědičný stav, při kterém tenké střevo od narození produkuje málo nebo vůbec žádný enzym laktázu.

Diagnostika laktózové intolerance

Intolerance laktózy lze zjistit pomocí několika metod:

• Laktózový dechový test – Rychlý a neinvazivní test, který měří obsah vodíku ve vydechovaném vzduchu po konzumaci laktózy.
• Laktózový toleranční test – Krevní test, při kterém se hodnotí zvýšení hladiny cukru v krvi po konzumaci laktózy. V případě, že nedojde ke zvýšení hladiny krevního cukru, tělo nedokáže efektivně trávit a vstřebávat laktózu.
• Genetický test – Hodnotí se genetické variace spojené s perzistencí laktázy (laktózová tolerance) a neperzistencí laktázy (laktózová intolerance). Z důvodu vysoké ceny se neprovádí moc často.
• Střevní biopsie – Odběr vzorku střevní tkáně, při kterém se hodnotí aktivita enzymu laktázy ve střevě. Jedná se o invazivní zákrok, avšak přesný.
• Test kyselosti stolice – Provádí se u miminek a malých dětí, které nemohou být testovány jinak. Hodnotí se hladina kyseliny mléčné ve stolici, která může být způsobená rozkladem nestrávené laktózy v tlustém střevě.

Jídelníček při laktózové intoleranci 

Cílem dietních opatření při laktózové intoleranci je omezit příjem laktózy v jídelníčku. Rozhodně však není nutné odstraňovat všechny mléčné výrobky ze stravy. Spousta mléčných výrobků má přirozeně nízký obsah laktózy v důsledku mléčného kvašení, při kterém se laktóza rozkládá na jednodušší cukry.

Kromě toho, většina lidí s intolerancí laktózy obvykle bez větších obtíží snese malé množství laktózy ve formě mléka nebo mléčných výrobků. Obvykle bývá tolerováno 12 g laktózy (cca 250 ml mléka), které je rozděleno na více dávek během dne. Pouze ve vzácných případech jde o absolutní nesnášenlivost, při které je nutné příjem laktózy snížit na úplné minimum.

Při laktózové intoleranci lze bez problémů konzumovat zakysané mléčné výrobky (bílý jogurt, zákys, podmáslí, kefír) a tvrdé i zrající sýry (čedar..). Některým lidem nevadí ani máslo, které obsahuje pouze malé množství laktózy.

Mléčné výrobky je lepší nekonzumovat na lačno a kombinovat je s dalšími potravinami. Do jídelníčku můžeme zařadit také speciální výrobky s označením “bez laktózy” nebo „s nízkým obsahem laktózy“. Pro nejmenší děti jsou k dispozici speciální kojenecká mléka bez laktózy.

Užívat lze také speciální kapky, tablety nebo kapsle s obsahem aktivního enzymu (laktáza). Ty se používají při konzumaci mléčných výrobků, protože pomáhají rozkládat mléčný cukr. Pozitivně při laktózové intoleranci působí také probiotika. 

Nevhodné potraviny:

• mléko (plnotučné, polotučné, odstředěné, sušené)
• tvaroh
• sušená syrovátka
• smetana
• pomazánkové máslo
• šlehačka
• smetanové jogurty
• mléčné dezerty

Potraviny, které mohou obsahovat laktózu:

• polotovary a instantní výrobky
• sladké pečivo
• dezerty, moučníky a dorty
• klobásy
• potraviny v trojobalu
• sušenky
• sladkosti a cukroví
• některé margaríny
• zmrzlina
• konzervované krémy
• mléčná čokoláda
• některé léky

Shrnutí: Rozdíly mezi alergií na bílkovinu kravského mléka a intolerancí laktózy 

Přehledně je shrnuje následující tabulka:

Tabulka 2: Alergie na bílkovinu kravského mléka vs. intolerance laktózy

Alergie na bílkovinu kravského mléka
Výskyt	Objevuje se hlavně u kojenců a postihuje 2 až 5 % kojenců. Ve většině případů vymizí do tří let věku.
Příznaky	Trávicí potíže (průjmy, koliky, břišní křeče, zvracení), kožní projevy (kopřivka, atopický ekzém), dýchací problémy (alergická rýma, sípání, astma), neprospívání a chudokrevnost (anémie).
Výživová opatření	Striktní dodržování bezmléčné diety s vyloučením mléka a veškerých výrobků obsahujících mléko. U nekojených dětí se používá speciálně upravené kojenecké mléko s vysoce naštěpenou (hydrolyzovanou) bílkovinou.

Intolerance laktózy
Výskyt	Postihuje přibližně 10 až 15 % české populace.
Příznaky	Trávicí potíže (bolesti břicha, průjem, nadýmání, nevolnost).
Výživová opatření	Dodržování jídelníčku s nízkým obsahem laktózy:Není vhodné pít klasické kravské mléko.Z mléčných výrobků lze zařazovat zakysané výrobky a tvrdé sýry.Do jídelníčku zařazujeme potraviny s nižším obsahem laktózy označované jako „bez laktózy“ nebo „se sníženým obsahem laktózy“.Mléčné výrobky se nedoporučují jíst nalačno.Mléčné výrobky ideálně kombinujeme s jinými potravinami (zpomalí se tím průchod laktózy tenkým střevem).Vhodné je užívat laktázu v kapkách nebo tabletách při jídle.U kojenců na umělé výživě volíme kojenecké mléko bez laktózy.

 Zdroje

1. https://dietitiansondemand.com/the-difference-between-lactose-intolerance-versus-milk-protein-allergy/
2. https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/laktazova-perzistence-a-piti-mleka.pdf
3. https://www.nutriklub.cz/clanek/rozdil-mezi-alergii-na-bilkovinu-kravskeho-mleka-a-intoleranci-laktozy
4. Gerbault, P., Liebert, A., Itan, Y., Powell, A., Currat, M., Burger, J., Swallow, D. M., & Thomas, M. G. (2011). Evolution of lactase persistence: an example of human niche construction. Philosophical Transactions of the Royal Society B, 366(1566), 863–877.
5. Itan, Y., Powell, A., Beaumont, M. A., Burger, J., & Thomas, M. G. (2009). The origins of lactase persistence in Europe. PLoS Computational Biology, 5(8), e1000491.
6. Ranciaro, A., Campbell, M. C., Hirbo, J. B., Ko, W. Y., Froment, A., Anagnostou, P., Kotze, M. J., Ibrahim, M., Nyambo, T., Omar, S. A., & Tishkoff, S. A. (2014). Genetic origins of lactase persistence and the spread of pastoralism in Africa. American Journal of Human Genetics, 94(4), 496–510.
7. Swallow, D. M. (2003). Genetics of lactase persistence and lactose intolerance. Annual Review of Genetics, 37, 197–219.
8. Edwards, C. W., & Younus, M. A. (2022). Cow Milk Allergy. [Updated 2022 Jun 27]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2022 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK542243/
9. Flom, J. D., & Sicherer, S. H. (2019). Epidemiology of Cow's Milk Allergy. Nutrients, 11(5), 1051.
10. Lifschitz, C., & Szajewska, H. (2015). Cow's milk allergy: evidence-based diagnosis and management for the practitioner. European Journal of Pediatrics, 174(2), 141–150.
11. Mousan, G., & Kamat, D. (2016). Cow's Milk Protein Allergy. Clinical Pediatrics, 55(11), 1054–1063.