Nenabízím líbivá řešení, ale pomoc něco změnit, říká nutriční terapeutka Ing. Jana Kroutilová

Základem je rovnováha, neexistuje zdravé a nezdravé jídlo. Tak zní sympatické motto výživové poradny Zdravá změna, kterou Jana vede s kolegyní Mgr. Michaelou Gorčíkovou. Jak ale dlouhodobě udržitelné rovnováhy dosáhnout? I to prozrazuje v následujícím rozhovoru.

Jani, jaké problémy s klienty nejčastěji řešíte a jak dlouho většinou taková spolupráce trvá?

Obecně nejčastějším problémem mých klientů je asi nespokojenost s jejich vlastním tělem, která pramení z nadváhy nebo obezity a s nimi souvisejícími zdravotními problémy. Klienti mají často zkušenosti s různými krátkodobými dietami a ke mně se dostávají unavení, někdy až deprimovaní z nekonečného kolečka hubnutí a opětovného nabírání.

Spolupráce bývá několikaměsíční, může ale trvat rok či déle. 

Záleží na typu klienta. Někomu bude stačit vyloženě „pár“ konzultací a společně s edukačními materiály si dokáže velmi dobře poradit sám. 

Jiný naopak dlouhodobé a pravidelné setkávání potřebuje. Ať už kvůli motivaci, zpětné vazbě a nebo pocitu, že „jsme na to dva“. 

Práce je samozřejmě vždy na klientovi, ale vědomí, že za týden nebo za 14 dní máme společný hovor, dokáže namotivovat k tomu, aby na sobě dotyčný pracoval opravdu každý den a neodkládal to na zítřek.  

V různých oborech se dnes hovoří o tzv. evidence based přístupu. I vy s ním pracujete. Co to přesně znamená v rámci nutričního poradenství?

To znamená, že moje práce s klienty je založena na faktech, vědeckých výzkumech a klinických studiích. Opírám se o základy fyziologie a o to, jak reálně funguje lidský organismus. 

Neradím klientům podle nejnovějších trendů nebo nějakého pocitu, že by něco mohlo fungovat, protože to přeci fungovalo mně či někomu z mého okolí.

V praxi to znamená, že nenabízím jednoduchá, líbivá a rychlá řešení. Nabízím klientům pomoc něco na sobě změnit. Dokážu navést a zorientovat se v tom, co konkrétně bude pro daného člověka funkční a přinese mu požadované výsledky.

Ke zdravému tělu a spokojenosti vede podle vás cesta přes kvalitní dlouhodobé návyky ve výživě, pohybu i spánku. Jak dlouho trvá, než člověk plně najede na nový, správný režim?

To jednoznačně nelze říct. Tvorba nových návyků obecně může trvat týdny, ale i dlouhé měsíce. Záleží na startovní čáře, kolik a jak velké změny by dotyčný měl podstoupit. 

Také v jakém prostředí žije, jestli má podporu v rodině, práci atd. No a samozřejmě je velký rozdíl mezi jednotlivými lidmi. 

Pro někoho jsou obecně změny lépe uchopitelné než pro jiného. Zatímco první je schopný během několika týdnů zařazovat jeden nový návyk po druhém a za dva měsíce tak nový režim vnímat jako úplně přirozený a automatický, jiný člověk bude postupovat mnohem pomaleji a osvojování si nových návyků tak, aby pro něj byly opravdu přirozené, bude proces na dlouhé měsíce.

A kdy vidí vaši klienti první změny k lepšímu? Jde to vůbec říct obecně, nebo je to čistě individuální záležitost?

Tady je odpověď podobná jako v předchozí otázce. Je to velmi individuální. Nicméně v prvním měsíci se často stává, že se klient minimálně cítí lépe. Někdo může v prvním měsíci vidět už i úbytky hmotnosti a zmenšování tělesných obvodů. U jiného se tohle dostaví až v měsíci následujícím. 

Máte za sebou praxi v řadě specializovaných ambulancí, mimo jiné obezitologické. Jak zahajujete spolupráci s klienty s opravdu velkou nadváhou?

Pokud se ke mně dostane klient s obezitou vyššího stupně, snažím se společně s ním dostat k příčině problému. Je totiž klíčové, aby si klient uvědomil, jak se k dané hmotnosti dopracoval. 

Proč, kde a jak hluboko jeho problém vězí. Jen tak jsme schopni jej trvale vyřešit. 

Vysvětlení základních pravidel, jak funguje hubnutí a nabírání je nezbytné pro pochopení problematiky, nicméně to nestačí v momentě, kdy nejen u člověka s extrémní obezitou pravý problém vězí někde hlouběji. 

Řídíte se pravidlem 80:20. O co jde v rámci zdravé výživy? Představuje tento postup cestu, jak udržet rovnováhu a přitom si jídlo i užívat?

Pravidlo 80/20 v praxi znamená, že 80 % našeho celkového energetického příjmu by mělo být složeno z nutričně hodnotných resp. zdravých potravin, které zajistí to, že naše tělo dostane veškeré potřebné živiny pro jeho správné fungování. 

Zbylých 20 % energie je potom možné doplnit z méně hodnotnějších potravin nebo nápojů, jako jsou například sladkosti, slané pochutiny, fast food nebo třeba alkohol.

Tento přístup by měl zajistit, že se člověk necítí svázaný nějakou dietou, ale ví, že pokud se většinu času stravuje podle zásad zdravého životního stylu, nemusí si vyčítat občasné hřešení. Ať už ve formě pizzy, brambůrků, sklenky vína, půllitru piva a nebo si zkrátka ušetří  stresování se z úzkostného počítání kalorií na týdenní dovolené. 

Zdarma ke stažení nabízíte nákupního průvodce zdravými potravinami. V čem v tomto směru lidé nejvíce tápou?

Obecně je asi největší problém to, že klienti nečtou složení potravin a nesledují tabulku výživových hodnot. Obal může být velmi lákavý, ale složení potraviny tomu vůbec nemusí odpovídat. 

Důležitá je proto počáteční edukace, aby klient věděl, co je u kterých potravin na obalech důležité sledovat, aby vybral ty vhodnější. 

Problematický pak může být samotný nákup ve stavu, když je člověk hladový. 

V takovém případě má totiž tendence vybírat méně nutričně hodnotné potraviny s vyšší energetickou hodnotou. 

No a v poslední řadě je obecně dobré nakupovat s jasnou představou, co je třeba doma doplnit. Pokud si člověk nenapíše seznam potravin, může na něco jednoduše zapomenout a následně doma takzvaně vařit z vody anebo z hladu sníst něco méně hodnotného. :))

Stáhněte si nákupního průvodce i vy.

Učíte klienty neřešit, co sní o svátcích a oslavách, ale zaměřit se na zdravou stravu po zbytek roku. To zní sympaticky. Řešíte s klienty třeba i otázku toho, jak sám sebe nehodnotit a nevyčítat si občasná zhřešení? Zároveň ale musí držet rozumnou míru, to je jasné…

Rozhodně. Psychika má na výsledek velký vliv. Pokud si klient stále něco vyčítá, soustředí se více na nezdar, může ho to v progresu brzdit. Naopak když se bude radovat ze sebemenšího úspěchu, bude to pro něj pohon a příjemná motivace k dalšímu pokroku. 

Řešíte s klienty i pohyb? Jaký doporučujete začátečníkům s nadváhou až obezitou?

Pohyb je nejen při hubnutí, ale hlavně pro zdravý životní styl velmi důležitý, takže rozhodně ano. Při každé spolupráci se snažím s klientem přijít na to, jaká forma pohybu bude vhodná právě pro něj. 

Pokud se jedná o klienta s nadváhou bez zdravotních omezení, není žádné omezení ani v pohybu. 

Tam doporučuji ideálně kombinaci silového cvičení se cvičením aerobním. 

To proto, aby docházelo jednak ke tvorbě svalů, které pomáhají zvyšovat bazální energetický výdej těla, současně také k podpoře dobré nálady, kardiovaskulárního a celkového zdraví.

Bavíme-li se o klientech s vysokou obezitou, pravděpodobně budou ze začátku více profitovat z méně náročných sportů na klouby, jako je například rychlá chůze nebo z tzv. nordic walking (chůze s holemi). 

Dalšími vhodnými aktivitami jsou plavání, jízda na kole nebo rotopedu apod. Společně se snižující se hmotností a zvyšující se kondicí pak může klient přecházet na další aktivity, objevovat, zkoušet a zjišťovat, co ho baví. 

A to slovo baví je velmi důležité. Často se na začátku setkávám s větou „Mě sport nebaví“. Pokud má klient takové nastavení, jde to hůře. Proto je potřeba, aby byl ochotný bez zbytečných předsudků a s otevřenou myslí zkoušet. 

Protože pokud dá pohybu šanci, většinou se dříve nebo později najde alespoň jedna aktivita, kterou si klient zamiluje a nemusí se do ní nutit.  

Co spánek, další důležitý pilíř zdravého hubnutí? Řešíte s klienty i ten? Co jim radíte?

Rozhodně. Spánek je asi ten nejvíce podceňovaný faktor při hubnutí. Spousta klientů si neuvědomuje, jak negativně se nekvalitní a nedostatečný spánek odráží jednak na celkovém zdraví, a už vůbec je nenapadne, že také ztěžuje samotný proces hubnutí. 

Nevyspalý člověk je více unavený, nemá proto energii na pohyb, zároveň má ale větší tendence svoji únavu dohánět jídlem, přepadávají ho častěji chutě na sladké nebo slané, takže si vybírá méně vhodné potraviny pro hubnutí. 

Tělo nevyspalého člověka také špatně regeneruje. Proto vždy v první řadě doporučuji upravit délku spánku na 7 až 9 hodin. Ne vždy to v daný okamžik lze hned. Zde může pomoci zlepšit alespoň kvalitu spánku. 

Sem spadají:

• Omezení modrého světla 90 minut před spaním. 
• Pravidelné vstávání a uléhání do postele. 
• Zatemněná ložnice, teplota v ložnici ideálně do 20°C. 
• Poslední jídlo před spaním cca 2 až 3 hodiny. 

Každý z těchto bodů může podpořit kvalitu spánku, tím i celkové zdraví a rychlost hubnutí.

Jani, děkujeme za spoustu skvělých tipů a s radostí vás vítáme mezi autory Bezhladoveni.cz. 🙂