Zácpa: Jak se jí efektivně zbavit?

Jako člověka se zácpou si často představíme někoho, kdo má problém s pravidelným vyprazdňováním. Ve skutečnosti se ale zácpa může projevovat hned v několika různých podobách. Ženy postihuje zhruba 2 až 3× častěji než muže a celkově jí trpí přibližně pětina naší populace. 

Co zácpu způsobuje a jak se jí efektivně zbavit? Na to se podíváme v dnešním článku.

Co je zácpa a jaké jsou její příčiny?

Zácpa, jinak také konstipace, je soubor symptomů, mezi které patří snížení frekvence stolic pod 3 za týden, obtížné vyprazdňování stolice, bolesti při vyprazdňování, tuhá až bobkovitá stolice, pocit nekompletního vyprázdnění po defekaci a nebo pocit obstrukce v oblasti konečníku. 

Jakmile se voda ve stolici sníží pod 70 %, stane se stolice příliš tuhou a její průchod trávicím traktem začne váznout. Velká část pacientů trpících zácpou proto nemusí mít vůbec problém s pravidelností vyprazdňování, ale trápí je komplikace a nepříjemné pocity při defekaci. 

Zácpa při dovolené většinou odezní návratem

Co naopak za zácpu jako takovou neoznačujeme je stav, kdy má člověk problém dojít si na toaletu v průběhu například týdenní dovolené. Pokud se pravidelnost vyprazdňování po návratu z dovolené opět vrátí do normálu, jedná se o přechodnou poruchu vyprazdňování, nikoli o zácpu v pravém slova smyslu. U pacienta, který trpí zácpou musí dané potíže přetrvávat alespoň 3 měsíce v průběhu posledního roku. 

Příčiny zácpy

Zácpa může být primárni, sekundární nebo kombinovaná. 

1. Primární, resp. funkční zácpa je způsobena poruchami střevní motility, jako jsou např. zpomalený tranzit, syndrom líného střeva apod. Dále může být způsobena poruchou v oblasti pánevního dna nebo v anorektální oblasti. U určité části pacientů jsou příčiny funkční zácpy při zachování motility střev neznámé. 
2. Zácpa sekundární, resp. symptomatická se může objevit jako nežádoucí účinek léků, může být projevem neurologických, psychiatrických, endokrinních, metabolických nebo nádorových onemocnění, popřípadě může být způsobena obstrukcí či anatomickými změnami tračníku. 

Jak si pomoci od zácpy?

Pokud se chcete zbavit zácpy, je důležité znát její příčinu a podle toho nastavit léčbu. U primární zácpy spočívá především v režimových a dietních opatřeních. Až v momentě, kdyby i po 2 měsících neustupovala, přechází se na farmakologickou léčbu. 

Pokud trpíte sekundární zácpou, je třeba postupovat na základě primárního onemocnění, režimová a dietní opatření jsou podpůrná.

Režimová a dietní opatření při zácpě

Příjem vlákniny 

Jednou z hlavních příčin zácpy je nedostatek vlákniny ve stravě. Vláknina je nezbytná pro správnou funkci střev, podporuje peristaltiku, zvyšuje objem stolice a usnadňuje její průchod. 

Doporučený denní příjem vlákniny je přibližně 30 g. Většina české populace toto doporučení bohužel nesplňuje a není žádnou výjimkou, že lidé nedosáhnou ani na polovinu doporučeného denního příjmu. Proto se o to víc při problémech se zácpou zaměřte na potraviny bohaté na vlákninu. 

Mezi takové potraviny patří:

• ovoce a zelenina,
• celozrnné obiloviny: ovesné nebo jiné vločky, pšeničné otruby, dále různá sypaná müsli, granola či jiné celozrnné snídaňové cereálie (u těchto výrobků ale opravdu koukejte na složení a kontrolujte, zda obsahují alespoň 6 g vlákniny na 100 g, aby byly opravdu významným zdrojem vlákniny),
• celozrnný kuskus, celozrnné těstoviny, bulgur, celozrnná tortilla, natural rýže, kroupy, quinoa, pohanka apod.,
• celozrnné pečivo, žitné, případně žitno-pšeničné pečivo, knäckebroty apod.,
• ořechy a semínka,
• luštěniny. 

Tip: Zdrojem vlákniny je např. i inulin, který lze zařadit jako možnost doslazování ve formě čekankového sirupu. 

Jen pozor, pokud jste dosud byli zvyklí na minimální množství vlákniny, střeva mohou ze začátku reagovat nadýmáním nebo pocitem plnosti. Proto není dobré změnu jídelníčku uspíšit a radikálně např. zdvojnásobit množství vlákniny. Raději potraviny bohaté na vlákninu přidávejte postupně, aby si střeva na nové složení stravy mohla zvyknout. 

Jako doplněk stravy může být prospěšné i psyllium nebo jiná prebiotická forma vlákniny v prášku. Tyto doplňky stravy mohou pomoci, pokud nejste ze stravy schopni přijmout dostatečné množství vlákniny. Neměly by ale potraviny bohaté na vlákninu nahrazovat, používejte je pouze jako podpůrné pomocníky a nezapomeňte je užívat s dostatečným příjmem tekutin.

Pitný režim

Nedostatečný příjem tekutin může způsobit nadměrnou tuhost stolice, která znepříjemní proces vyprazdňování. Doporučený příjem tekutin se pohybuje okolo 30 ml na 1 kg tělesné hmotnosti, v případě většího pocení v důsledku sportu či horkého počasí nebo v těhotenství se doporučení zvyšuje až na 45 ml na 1 kg hmotnosti.

Průměrně se tedy doporučuje vypít okolo 2 až 3 litrů tekutin denně. Základem pitného režimu by měla být kohoutková voda či neochucené minerálky. Čaj, káva a jiné nápoje by měly být pouze doplňkem.

Pozor! Pitný režim je nutné upravit i v souvislosti se zvyšováním množství vlákniny ve stravě. Pokud by došlo pouze ke zvýšení vlákniny ve stravě a pitný režim by zůstal v nezměněné podobě na minimu, vyšší příjem vlákniny by místo úlevy mohl problém se zácpou ještě více prohloubit. Proto pitný režim upravujte společně se stravou. 

Pohyb

Fyzická aktivita má přímý vliv na motilitu a peristaltiku střev. Sedavý způsob života a nedostatek fyzické aktivity zpomalují střevní peristaltiku a tím zvyšují riziko potíží při defekaci. 

Nejen v případě zácpy proto platí, že jakýkoliv pohyb se počítá. U sedavého zaměstnání pomůže pravidelné zvednutí se, protažení, nebo pár kroků, pokud je to možné. Místo výtahu volte raději schody, pokud stoupáte do vysokých pater, ujděte po svých alespoň část. 

Z auta nebo MHD vystupte o něco dál a dojděte na místo po svých. Najděte si pohyb, který vás bude bavit a zařaďte jej na pravidelné bázi do svého běžného režimu.

Jaký pohyb vybrat?

Nemusí to být hodina strávená ve fitku, existuje spousta jiných kolektivních sportů, skupinových cvičení a nebo individuálních sportovních aktivit typu plavání, běh, brusle, cyklistika, nebo cvičení doma s vlastní vahou či na různých přístrojích. 

Možností je v dnešní době nepřeberné množství, jen je potřeba dát pohybu šanci, zkoušet, objevovat a zjistit, jaká aktivita je vhodná právě pro vás. 

Nácvik defekačního reflexu

Pro návrat pravidelné stolice je důležitý nácvik defekačního reflexu. Jedná se o rituál, kdy se ráno po probuzení, případně i večer před usnutím, vypije 250 až 300 ml chladné vody nebo salinické minerálky (např. Šaratica nebo Zaječická hořká). 

Po 15 až 30 minutách následuje snídaně a je možné zavést i glycerinový čípek. Po dalších 20 až 30 minutách je rituál zakončený pokusem o defekaci. 

Tento rituál opakujte každý den do té doby, kdy se defekační reflex navrátí opět do normálu. V procesu, kdy se pocit nutkání na stolici navrací, postupně snižujte podávání glycerinových čípků i salinických minerálek. 

Důležité! Pro správný návrat a upevnění defekačního reflexu je nutné se vyhnout jakémukoli zadržování stolice. Proto neignorujte nutkání na stolici a vždy se snažte v případě potřeby o defekaci pokusit.

Dodržujte správnou polohu na toaletě

Mělo by se jednat o tzv. polohu na bobku s přitaženými stehny k břichu. Pokud doma nemáte, pořiďte si k toaletě stoličku, která zajistí, aby pro vás byla tato poloha jednoduše dosažitelná.

Probiotika 

Mimo vlákniny působí při zácpě příznivě i probiotika, proto do jídelníčku zařazujte kysané mléčné výrobky jako je jogurt, kefír, kefírové či acidofilní mléko apod. Stejně tak jsou prospěšné i jiné fermentované nebo kysané výrobky, jako je například kysané zelí, okurky, kimchi atd. 

Pozor! Nezaměňujte kyselé okurky vs. kysané okurky. Pokud si koupíte okurky konzervované v octu (= kyselé okurky), neobsahují živé bakterie a nepůsobí tedy ani jako probiotikum. 

Probiotika je samozřejmě možné doplnit i v tabletách, snažte se nicméně přijmout co nejvíce probiotik ze stravy. Pokud chcete množství probiotik ve stravě navýšit, klidně si doplněk stravy kupte. Věřte ale, že pestrá strava, do které potraviny s obsahem probiotik patří, vašemu tělu dodává mnohem více, než probiotika kupovaná, proto je opravdu volte pouze jako doplněk, nikoli náhradu vyvážené stravy.

Laxativa

Kromě potravin bohatých na vlákninu mohou pomoci při zácpě podpůrné potraviny a byliny, které mají laxativní účinek. Patří mezi ně například švestky, fíky nebo aloe vera. Dále sem patří lněná a chia semínka. 

Pokud se je však rozhodnete zařadit, myslete na dostatek tekutin, ideálně nechejte semínka nabobtnat a ta lněná nezapomeňte předem rozmělnit. Pokud preferujete podávání nápojů, podpůrně působí odvar ze senny, krušiny olšové, kopřivy, řebříčku a nebo kozlíku lékařského. 

Osmotická laxativa a další pomocníci z lékárny

Dalšími šetrnými pomocníky při zácpě jsou takzvaná osmotická laxativa. Mezi ně patří laktulóza a nebo makrogoly. Působí tak, že zvyšují množství tekutiny ve střevech, zvětšují objem stolice a usnadňují její průchod trávicím traktem. Seženete je v lékárnách. Protože se jedná o šetrnou formu laxativ, jsou vhodná jako léčba zácpy pro děti, seniory i pro těhotné ženy. 

Kromě těchto zmíněných samozřejmě existují i další farmakologické formy laxativ, jejich užívání je nicméně vhodné konzultovat s lékařem. 

Závěr: Léčbu zácpy urychlíte celkovým zklidněním

• Zácpa, podobně jako jiné zažívací a zdravotní obtíže, dokáže pěkně znepříjemnit život. Proto se společně s režimovými a dietními opatřeními zaměřte i na míru vašeho psychického stresu.
• V dnešní době je téměř nemožné stres úplně eliminovat, přesto se jej snažte alespoň částečně snížit. Pokud se povede, zácpa vás opustí o to rychleji. 
• Naopak  pokud by se ani přes dodržování veškerých opatření vaše problémy nesnižovaly, nebo se ještě zhoršovaly, navštivte lékaře. Provede nezbytá vyšetření, aby vyloučil případnou závažnější příčinu vašich potíží.

Zdroje:

CASKOVÁ, Petra. Léčivé byliny v České republice a jejich využití v závislosti na obsažených účinných látkách. Bakalářská práce, vedoucí Soldán, Zdeněk. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra biologie a environmentálních studií, 2022.

Doko, Flora; Aliu, Erda; and Qazimi, Bujar, „Use of natural-based laxatives on the constipation treatment: A survey of the pharmacists perspective“ (2020). UBT International Conference. 294.

KOTOLOVÁ, Hana. Nezávažné trávicí potíže a možnosti samoléčení. Praktické lékárenství. 2019; 15(1): 46–53.

MARTINÁSKOVÁ, Jana. Samoléčba běžných trávicích obtíží. Praktické lékárenství. 2016; 12(6): 240–243.

TACHECÍ, Ilja. Zácpa a její farmakoterapie v ordinaci praktického lékaře. Medicína pro paxi. 2019; 16(2): 85–88.

TACHECÍ, Ilja. Zácpa a její léčba v ordinaci praktického lékaře. Medicína pro paxi. 2013; 10(6–7): 231–234