Prášky na hubnutí: Účinná pomoc nebo vyhozené peníze?

Rychlé a bezbolestné hubnutí bez námahy – to zní lákavě, že? Není divu, že se dnešní trh hemží „zázračnými” doplňky stravy na hubnutí. Ale jsou prášky na hubnutí skutečně účinnou pomocí, nebo jen marketingovým trikem tahajícím z lidí peníze?

Co jsou prášky na hubnutí a jak fungují

Prášky na hubnutí jsou doplňky stravy nebo léky určené ke snížení tělesné hmotnosti. Tyto preparáty většinou fungují na jednom z následujících čtyř mechanismů, případně na jejich kombinaci.

• Potlačovače chuti k jídlu (anorektika) – snižují hlad a chuť na jídlo, takže se po nich člověk cítí plnější a sní tak obvykle méně kalorií za den.
• Termogenika a stimulanty – zvyšují tělesnou teplotu nebo metabolismus, čímž přispívají k většímu energetickému výdeji a podporují spalování tuků.
• Blokátory tuků a sacharidů – snižují vstřebávání některých živin, takže si tělo z jídla bere méně energie, ale bohužel také méně vitaminů, minerálních látek a dalších důležitých živin.
• Diuretika a laxativa – odvodňují tělo, čímž dochází k dočasnému úbytku hmotnosti (úbytek váhy však nepochází z tuku).

Léky na hubnutí na předpis: Kdy přicházejí ke slovu?

Tabletky na lékařský předpis předepisují lékaři zejména lidem, kteří trpí obezitou a jejich BMI odpovídá hodnotě 30 a více.

Chcete zjistit, jak na tom jste?

BMI kalkulačka od BezHladovění.cz vám číslo během chvíle prozradí. Rozmezí 30–35 představuje mírnou obezitu, 35–40 střední obezitu a BMI přes 40 značí život ohrožující morbidní obezitu.

BMI však nebere v potaz věk, zdravotní stav, procento tělesného tuku, množství svalové hmoty a řadu dalších faktorů. Podle BMI tak může vyjít obezita i sportovci nebo kulturistovi s vysokým množstvím svalové hmoty a minimálním zastoupením tuku.

Rizikové je přitom právě procento tělesného tuku a mělo by se zohledňovat při zvažování léků na hubnutí. Za vysoké riziko se považuje množství nad 32 % tělesného tuku u žen a nad 25 % tělesného tuku u mužů.  

Pro koho mohou být léky na hubnutí vhodné:

• Pro lidi s těžkou obezitou (BMI > 30), kterým hrozí závažné zdravotní komplikace
• Pro osoby s cukrovkou 2. typu, u kterých hraje redukce hmotnosti zásadní roli v léčbě
• Pro jedince s nadváhou, kterým se nepodařilo zhubnout úpravou životního stylu, a kteří jsou zároveň pod odborným dohledem (nutriční terapeut, diabetolog, lékař)

Pro koho léky na hubnutí nejsou vhodné:

• Pro zdravé lidi s mírnou nadváhou, kteří hledají rychlé řešení a zkratky
• Pro osoby s poruchami příjmu potravy (např. bulimií, anorexií, záchvatovitým přejídáním)
• Pro těhotné a kojící ženy, děti a dospívající bez lékařského dohledu

Druhy prášků na hubnutí s lékařským předpisem

Na rozdíl od volně prodejných doplňků stravy jsou léky na hubnutí s předpisem pod dohledem lékaře, podléhají schválení regulačními úřady (v EU např. EMA – European Medicines Agency = Evropská agentura pro léčivé přípravky) a jejich účinky a bezpečnost byly klinicky testovány.

Toto preparáty nejsou určeny pro každého a mají se používat opravdu jen při léčbě obezity nebo nadváhy se zdravotními komplikacemi. Používají se jako součást komplexního programu redukce hmotnosti – spolu s dietou, pohybem a behaviorální terapií. Lékař navíc musí pravidelně hodnotit jejich účinnost a pokud pacient nezhubne alespoň 5 % hmotnosti do 12 týdnů, léčba se obvykle ukončuje.

Léky na předpis s účinnou látkou orlistat

• Jak funguje: Blokuje enzym lipázu, který rozkládá tuky v trávicím systému. Zjednodušeně řečeno, brání tukům v ukládání. Podle výrobce se zhruba 25 až 30 % přijatého tuku nevstřebá a vyloučí se stolicí. Orlistat sice nezpůsobuje rychlejší zasycení ani vás nezbaví hladu, ale zabraňuje významné části přijatých tuků v jejich ukládání do podkožních zásob. Problém je v tom, že za ukládání tělesného tuku nemohou jenom tuky přijaté ze stravy, ale také nadbytek sacharidů v jídelníčku. A to tento přípravek nevyřeší.
• Účinnost: Průměrný úbytek váhy je cca 3–5 % tělesné hmotnosti za 6 měsíců až rok.
• Nevýhody: Časté zažívací potíže – mastná stolice, plynatost, průjem, bolesti břicha, snížené vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E a K – doporučuje se doplňovat multivitaminy).

Léky na předpis s účinnou látkou liraglutid

• Jak funguje: Lék napodobuje účinek přirozeného hormonu zvaného GLP-1 (glukagonu podobný peptid-1). Tento hormon hraje důležitou roli v regulaci hladiny cukru v krvi, chuti k jídlu a trávení. Zpomaluje vyprazdňování žaludku, potlačuje chuť k jídlu, zvyšuje pocit sytosti a přispívá ke stabilní hladině cukru v krvi. Podává se injekčně jednou denně.
• Účinnost: Klinické studie ukazují, že lidé na liraglutidu zhubnou v průměru 5–10 % své tělesné hmotnosti za několik měsíců (v kombinaci s dietou a pohybem). Efekt přetrvává, pokud se lék užívá dlouhodobě.
• Nevýhody: Nevolnost, zvracení, průjem nebo zácpa, bolesti břicha, vyšší cena, nutnost aplikace injekcí.

Léky na předpis s účinnou látkou semaglutid

• Jak funguje: Semaglutid je v současnosti jeden z nejúčinnějších léků na hubnutí, a patří do stejné skupiny jako liraglutid – tzv. GLP-1 agonisté. Podobně jako liraglutid zpomaluje vyprazdňování žaludku, potlačuje chuť k jídlu, zvyšuje pocit sytosti a pomáhá stabilizovat krevní cukr. Působí delší dobu a stačí jedna injekce týdně.
• Účinnost: Velmi slibné výsledky, průměrně 15–20 % úbytek tělesné hmotnosti za 2 měsíce.
• Nevýhody: Vysoká cena, nutnost dlouhodobého užívání, zažívací potíže.
• Poznámka: V ČR jsou dostupné, ale často omezeně a za vysokou částku (cca 3 000–5 000 Kč měsíčně, bez úhrady pojišťovny)

Léky na předpis s účinnou látkou Naltrexon + Bupropion

• Jak funguje: Působí na mozkové centrum hladu a sytosti, snižuje chuť k jídlu a touhu po jídle, mírně zvyšuje výdej energie. Pomáhá i lidem s emočním přejídáním.
• Účinnost: Průměrný úbytek hmotnosti: 5–9 % za rok.
• Nevýhody: Možné neurologické a psychické vedlejší účinky, interakce s jinými léky.

Přípravky s léčivou látkou ibutramin – zakázané a nelegální

• Jak funguje: Působí na centrální nervový systém – zvyšuje hladiny serotoninu a noradrenalinu, což vede k pocitu sytosti a snížení chuti k jídlu.
• Účinnost: Průměrný úbytek hmotnosti: 5–10 %.
• Nevýhody: Zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence, zvýšené riziko infarktu a cévní mozkové příhody, nespavost, úzkost, bolesti hlavy, negativní vliv na psychiku
• Důvody stažení: Zvýšené riziko kardiovaskulárních příhod (infarkt, mrtvice). V roce 2010 byla léčba sibutraminem zakázána v celé EU i USA. Navzdory zákazu se tyto přípravky občas nelegálně prodávají na internetu – jejich užívání je rizikové a potenciálně život ohrožující!

Zatím neschválená léčivá látka fentermin

• Jak funguje: Tato látka je centrálně působícím stimulantem a výrazně potlačuje chuť k jídlu. Chemicky je fentermin příbuzný s amfetaminy a má i podobné vedlejší účinky. V některých zemích je zakázán nebo silně regulován. V minulosti byl v ČR běžně předepisován, dnes velmi omezeně – lékaři ho většinou nahrazují bezpečnějšími alternativami. Kvůli vedlejším účinkům se většinou používá krátkodobě (do 12 týdnů)
• Účinnost: Průměrný úbytek hmotnosti: 5–10 % během 3–6 měsíců.
• Nevýhody: Vysoký návykový potenciál, riziko nervozity, nespavosti, zvýšeného tlaku, bušení srdce.

Experimentální léčivá látka amycretin

Amycretin působí na dva hormony – GLP-1 a amylin. GLP-1 a amylin hrají roli v regulaci chuti k jídlu, pocitu sytosti a metabolismu glukózy. 

Tím se napodobují účinky těchto hormonů, což by mělo vést ke snížení chuti k jídlu, zpomalení vyprazdňování žaludku a zvýšení pocitu sytosti. Vyrábí se ve formě perorální tablety a injekčního roztoku. Zatím se používá pouze pro klinické studie a ztráta tělesné hmotnosti může být i více než 20 %.

Tabulka: Komplexní srovnání léků na hubnutí

Léčivá látka	Jak působí?	Průměrný úbytek hmotnosti	Forma a dávkování	Schváleno v ČR	Hlavní výhody	Hlavní nevýhody / rizika
Semaglutid	Zvyšuje pocit sytosti, snižuje chuť k jídlu, stabilizuje hladinu krevního cukru	12–15 % (i více)	1× týdně injekce	Ano (omezená dostupnost)	Nejvyšší účinnost, zlepšení glykémie a krevního tlaku	Nevolnost, vysoká cena, injekční podávání
Liraglutid	Zvyšuje pocit sytosti, snižuje chuť k jídlu	5–10 %	1× denně injekce	Ano	Účinný, bezpečný	Nevolnost, nutnost denní injekce, vysoká cena
Orlistat	Blokuje vstřebávání tuků ve střevě	3–5 %	Tablety 3× denně s jídlem	Ano (Alli i bez receptu)	Neovlivňuje negativně nervový systém	Mastná stolice, průjem, nutnost dodržovat dietu
Naltrexon + Bupropion	Ovlivňuje centra hladu a sytosti v mozku	5–9 %	Tablety (postupné navyšování dávky)	Ano	Vhodné i pro emoční přejídání	Nevolnost, nespavost, nevhodné u epilepsie
Fentermin	Potlačuje chuť k jídlu	5–10 %	Tablety (krátkodobé užívání)	Ne	Silný účinek, výrazné potlačení hladu	Riziko závislosti, psychické obtíže
Sibutramin	Snižuje chuť k jídlu, mírně zvyšuje výdej energie	5–10 %	Tablety	Ne (stažen od 2010)	Dříve účinný	Zvýšené riziko infarktu, mrtvice
Fentermin	Snižuje chuť k jídlu, navozuje pocit sytosti	8–10 %	Tablety	Ne	Účinné, delší efekt	Psychické a srdeční problémy
Amycretin	Snižuje chuť k jídlu a zpomaluje vstřebávání živin	i více než 20 %	Tablety i injekce	Ne (jde zatím o experimentální lék)	Vyšší účinek na hubnutí než ostatní léky	Trávicí potíže

Prášky na hubnutí bez předpisu

Kromě tablet na předpis můžete sehnat i volně prodejné prášky na hubnutí. Volně prodejné prášky na hubnutí slibují rychlé spalování tuků, potlačení chuti k jídlu nebo zrychlení metabolismu. Ne všechny však tyto účinky opravdu mají. Jaké látky tyto přípravky nejčastěji obsahují a jak vlastně fungují?

10 nejčastějších látek obsažených ve volně prodejných prášcích na hubnutí

1. Kofein

Jedna z nejčastějších a nejdéle používaných látek v přípravcích na hubnutí. Stimuluje centrální nervový systém, zvyšuje výdej energie a potlačuje chuť k jídlu. Může mít ale vedlejší účinky jako nespavost, nervozita či zvýšený krevní tlak.

2. Glukomannan

Glukomannan je rozpustná vláknina získávaná z kořene rostliny Amorphophallus konjac. Ve střevním traktu absorbuje značné množství vody a bobtná, čímž zvyšuje objem střevního obsahu. Tento proces vede k pocitu sytosti a snížení příjmu potravy.

3. Extrakt ze zeleného čaje

Extrakt ze zeleného čaje obsahuje kofein a polyfenoly zvané katechiny. Katechin EGCG (epigalokatechin galát) podporuje spalování tuků a zrychluje metabolismus, ale má i antioxidační účinky.

4. Extrakt z guarany

Guarana obsahuje vyšší koncentraci kofeinu než káva, který stimuluje metabolismus a zvyšuje oxidaci tuků. 

Některé studie naznačují, že kofein může zrychlit metabolismus o 3 až 11 % a zvýšit spalování tuků až o 29 %. Guarana také zlepšuje koncentraci a dodává energii, avšak u citlivých jedinců může vyvolat nežádoucí účinky jako zvýšený srdeční tep či pocení.

5. Extrakt ze zelené kávy

Zelená kávová zrna nejsou pražená, což umožňuje zachovat vysoký obsah kofeinu a kyseliny chlorogenové. Kyselina chlorogenová má protizánětlivé účinky a může zlepšovat metabolismus glukózy. Několik klinických studií potvrdilo, že doplňky se zelenou kávou vedly k průměrnému úbytku hmotnosti přibližně o 2,5 kg více než u placeba.

6. Extrakt z garcinie kambodžské

Garcinie kambodžská obsahuje hydroxycitronovou kyselinu (HCA), která může omezovat vstřebávání tuků a snižovat chuť k jídlu. 

Nicméně užívání přípravků s extraktem z garcinie může být spojeno s nežádoucími účinky, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, kožní vyrážky, zvýšená náchylnost k infekcím, hypoglykémie a zažívací potíže. Před užíváním je proto vhodná konzultace s lékařem.

7. L-karnitin

L-karnitin je aminokyselina nezbytná pro transport mastných kyselin do mitochondrií, kde dochází k jejich přeměně na energii. Podporuje metabolismus tuků, regeneraci svalů a imunitní systém. Účinnost L-karnitinu při hubnutí bývá ale často přeceňována.

8. Synefrin (extrakt z hořkého pomeranče)

Synefrin je alkaloid získávaný z hořkého pomeranče, který zvyšuje metabolismus tuků a snižuje únavu. Je chemicky podobný efedrinu, avšak s mírnějšími účinky. Podle studií může potlačovat chuť k jídlu a podporovat termogenezi. Pacienti se srdečně-cévními onemocněními by však měli být opatrní, protože synefrin může zvyšovat krevní tlak a srdeční frekvenci. Rovněž existuje riziko závislosti.

9. Kapsaicin

Aktivní složka pálivých papriček, která může mírně zvýšit spalování kalorií a zlepšit metabolismus tuků díky svému termogennímu efektu.

10. Orlistat (přípravek Alli)

Jediná látka bez předpisu s klinicky ověřeným účinkem. Blokuje vstřebávání části tuků z potravy. Účinek je sice mírný (úbytek cca 3–5 % tělesné hmotnosti), ale reálný – ovšem jen při dodržení nízkotučné diety, jinak hrozí nepříjemné zažívací potíže.

Fungují prášky na hubnutí aspoň trochu?

Podle mnoha vědeckých studií mají některé léky na hubnutí (např. orlistat, liraglutid, semaglutid) prokazatelný účinek, pokud jsou užívány pod dohledem lékaře a ve spojení s úpravou životního stylu. Tyto látky však obvykle nejsou volně prodejné (až na výjimky) a jejich užívání podléhá pod přísné indikace – například obezitu nebo cukrovku 2. typu.

Volně prodejné doplňky stravy (např. extrakt ze zelené kávy, garcinie kambodžská, CLA, L-karnitin apod.) mají většinou slabé nebo žádné prokázané účinky. Většina studií u těchto látek buď nemá dostatečnou metodologickou kvalitu, nebo ukazuje jen mírné zlepšení, často na úrovni placeba.

Zdravé tělo není výsledkem chemie, ale každodenních rozhodnutí a zdravého životního stylu.

Velkou roli v účinku prášků na hubnutí hraje totiž psychika. Placebo efekt, tedy pozitivní výsledek založený na víře v účinnost léčby, může být velmi silný. Když člověk věří, že mu prášek pomůže, začne se často více hlídat, lépe jíst, více se hýbat – a výsledky se dostaví, ale ne díky samotnému preparátu.

Navíc v okamžiku, kdy přestane prášky užívat, často dojde k tzv. „jojo efektu“ a váha se vrácí zpátky. Skutečné změny musí být dlouhodobé a komplexní – žádná pilulka nezmění naše návyky za nás. A bohužel, najdou se i takové přípravky, které mohou být vyloženě nebezpečné.

Jsou prášky na hubnutí bezpečné?

Léky na předpis bývají testovány a schvalovány regulačními úřady (EMA, FDA), což zajišťuje určitou míru bezpečnosti. U volně prodejných přípravků ale často chybí kontrola kvality, účinnosti i čistoty. Některé z nich mohou obsahovat nebezpečné látky, které jsou v EU i USA zakázané (např. sibutramin nebo DNP).

Závěr: Zázrak v pilulce neexistuje

• Prášky na hubnutí mohou být v některých případech pomocným nástrojem, ale nikdy ne hlavním řešením. Bez komplexní změny životního stylu nejsou samy o sobě schopny přinést trvalé výsledky. 
• Účinnost prášků na hubnutí je často podmíněna celkovým životním stylem – především vyváženou stravou a pravidelným pohybem. 
• Některé látky mohou mít navíc vedlejší účinky, zejména při kombinaci s jinými léky nebo při dlouhodobém užívání. 
• Nejúčinnější „prášek na hubnutí“ stále zůstává rovnováha mezi příjmem a výdejem energie.

Zdroje

1. Anderson, J. W., Schwartz, S. M., Hauptman, J., Boldrin, M., Rossi, M., Bansal, V., & Hale, C. A. (2006). Low-dose orlistat effects on body weight of mildly to moderately overweight individuals: A 16-week, double-blind, placebo-controlled trial. Annals of Pharmacotherapy, 40(1), 100–108.
2. Bray, G. A., Kelley, D. E., Pi‑Sunyer, F. X., et al. (2002). Clinical efficacy of orlistat therapy in overweight and obese patients with insulin‑treated type 2 diabetes: A 1‑year randomized controlled trial. Diabetes Care, 25(6), 1033–1041.
3. Finer, N., James, W. P. T., Kopelman, P. G., Lean, M. E. J., & Williams, G. (2000). One-year treatment of obesity: A randomized, double-blind, placebo-controlled, multicentre study of orlistat. International Journal of Obesity and Related Metabolic Disorders, 24(3), 306–313.
4. Hollander, P. A., Elbein, S. C., Hirsch, I. B., Kelley, D., McGill, J., Taylor, T., … Hauptman, J. (1998). Role of orlistat in the treatment of obese patients with type 2 diabetes. Diabetes Care, 21(8), 1288–1294.
5. Rössner, S., Sjöström, L., Obesity Study Group, et al. (2000). Weight loss, weight maintenance, and improved cardiovascular risk factors after 2 years treatment with orlistat for obesity. Obesity Research, 8(1), 49–61.
6. Torgerson, J. S., Hauptman, J., et al. (2004). XENDOS: XENical in the prevention of diabetes in obese subjects. Diabetes Care, 27(1), 155–161.
7. Padwal, R., Li, S. K., & Lau, D. C. W. (2003). Long-term pharmacotherapy for obesity and overweight. Cochrane Database of Systematic Reviews, 1, CD003201.
8. Hutton, B., & Fergusson, D. (2004). Changes in body weight and serum lipid profile in obese patients treated with orlistat. American Journal of Clinical Nutrition, 80(6), 1461–1468.
9. Kelley, D. E., Bray, G. A., Pi-Sunyer, F. X., et al. (2002). Clinical efficacy of orlistat therapy in overweight and obese patients with insulin-treated type 2 diabetes. Diabetes Care, 25(6), 1033–1041.
10. Rossner, S., Sjöström, L., Noack, R., Meinders, E., & Noseda, G. (2000). Weight loss, weight maintenance, and cardiovascular risk factors after 2 years of orlistat treatment. Obesity Research, 8(1), 49–61.
11. Hanefeld, M., & Sachse, G. (2002). Effects of orlistat on body weight and glycaemic control in overweight diabetic patients. Diabetes Obesity and Metabolism, 4(6), 415–423.
12. Padwal, R., Li, S. K., & Lau, D. C. W. (2003). Cochrane meta-analysis: Orlistat leads to 2.7 kg greater weight loss. Cochrane Database of Systematic Reviews, CD003201.
13. Anderson, J. W., Konz, E. C., & High, L. (2004). Obesity and disease management: Effects of weight loss on comorbid conditions. Obesity Research, 9(S4), 326S–334S.
14. Greenway, F. L., et al. (2010). Sibutramine cardiovascular outcomes trial (SCOUT): Effect on cardiovascular outcomes. New England Journal of Medicine, 363(10), 914–924.
15. James, P. T., et al. (2011). Maintained intentional weight loss reduces cardiovascular outcomes: SCOUT trial results. American Journal of Medicine, 124(8), 807–814.
16. James, P. T., et al. (2011). SCOUT: Sibutramine produced –4.18 kg vs –1.87 kg after 12 months. American Journal of Medicine, 124(8), 807–814.
17. Mehta, J. L., & Patel, R. S. (2007). Drug treatments for obesity: Orlistat, sibutramine, and rimonabant. The Lancet, 370(9600), 2100–2102.
18. JAMA Meta-analysis (2010). Orlistat: 2.6 kg greater weight reduction; Sibutramine: 4.5 kg. JAMA Internal Medicine, 170(2), 146–154.
19. JAMA Meta-analysis (2010). Fluoxetine, orlistat, sibutramine outcomes in diabetic adults. JAMA Internal Medicine, 170(2), 146–154.
20. Pi-Sunyer, F. X., et al. (2015). Liraglutide 3.0 mg for weight management: 56-week randomized controlled trial. New England Journal of Medicine, 374(10), 941–950.
21. Davies, M., et al. (2015). Cardiometabolic variables improved with liraglutide in obesity management. New England Journal of Medicine, 374(10), 950–960.
22. Davies, M., et al. (2015). Side-effect profile and gallbladder events with liraglutide. New England Journal of Medicine, 374(10), 960–968.
23. Fox, C. K., et al. (2024). Liraglutide in children aged 6–12: BMI reduction of 7.4% vs placebo. New England Journal of Medicine.
24. Fox, C. K., et al. (2024). Children 6–11 on liraglutide: BMI ↓5.8% vs ↑1.6% placebo. New England Journal of Medicine.
25. Janson, A., et al. (2025). Liraglutide and semaglutide weight-loss injections in Swedish children. The Guardian.
26. Lotus, F. A. (2022). Efficacy and safety of liraglutide and semaglutide on weight loss. Clinical Epidemiology, December 2022.
27. Verywell Health (2014). Saxenda (liraglutide): Up to 63% of users experienced significant weight loss. Verywell Health.
28. Verywell Health (2023). Eight FDA-approved weight-loss drugs include orlistat, Saxenda, Contrave, Qsymia, Wegovy, Zepbound. Verywell Health.
29. Nature Reviews Drug Discovery (2022). Once-weekly semaglutide in adults with overweight or obesity. Nature Reviews Drug Discovery, March 2022.
30. Apovian, C. M., et al. (2013). Pharmacological management of obesity: An endocrine society clinical practice guideline. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 98(2), 342–362.
31. Wilding, J. P., et al. (2021). Once-weekly semaglutide in adults with overweight or obesity. New England Journal of Medicine, 384(11), 989–1002.
32. Kushner, R. F., et al. (2020). Evaluation of weight loss medications in clinical practice. Obesity, 28(9), 1611–1619.
33. Gadde, K. M., et al. (2011). Bupropion–naltrexone for weight loss in obese adults. Lancet, 377(9778), 1341–1352.
34. Allison, D. B., et al. (2012). Clinical efficacy of Qsymia (phentermine/topiramate) for weight loss. Obesity, 20(2), 330–338.
35. Garvey, W. T., et al. (2012). Two-year sustained weight loss and metabolic benefits with Qsymia. American Journal of Clinical Nutrition, 95(2), 297–308.
36. Greenway, F. L., Fujioka, K., Plodkowski, R. A., Mudaliar, S., Guttadauria, M., Erickson, J. M., Adrian, T. E., & Smith, S. R. (2014). Anti‑obesity drugs: a review about their effects and safety. Journal of Obesity & Metabolism, 5(2), 55–68.
37. Hausen, M., von Gunten, A., & Heinzelmann, R. (1982). Controlled studies of sibutramine efficacy: a review of clinical outcomes. International Journal of Obesity, 6(4), 259–265.