Nutriční terapeutka Denisa Lamačová: Naučte se vnímat své tělo a začnou se dít zázraky

Studovala nutriční terapii i genetiku. Dnes pracuje jako nutriční koučka se zaměřením na jednoduchý, laskavý přístup k vaření i životu. Co radí vám, našim milým čtenářům?

Tvé heslo zní „Méně je více. Nejen v jídle.“ Nás ale zajímá hlavně to jídlo. Přiblížíš koncept minimalistické kuchyně?

Moc ráda 🙂 O minimalismu se totiž v poslední době mluví čím dál víc jako o trendu moderní doby. Promítá se hodně do životního stylu, do designu, šatníku a právě i do stravování, což mě hodně nadchlo. Není to nic nového pod sluncem, dá se říct, že klíčem minimalistického stravování je návrat k přirozenosti a zdravému selskému rozumu. 

A týká se to nejen jídla jako takového, ale právě i té kuchyně, jak jsi zmínila v otázce. Nejde jen o to, co jíme, ale také v jakém prostředí jídlo připravujeme, jak se v tom prostoru cítíme. Vše je o našem vnímání a cítění, všechny naše pocity předáváme do jídla a tím si tvoříme budoucnost toho, jak bude naše tělo vypadat a jak zdravě se budeme cítit. 

Minimalistické jídlo je jednoduché, vyvážené, z přirozených surovin, lehce stravitelné, svěží a chutné.

Hodí se tvůj minimalistický přístup pro všechny? Jaké výhody přináší třeba alergikům nebo lidem s jiným omezením?

Ano, hodí se naprosto pro všechny. Samozřejmě kromě vážných situací, kdy jsou nezbytná dietní opatření. To se týká spíše akutních stavů, například člověk po operaci nebo když chytneme nějakou střevní virózu. 

Nejde se starat pouze o jídlo. Všechno se vším souvisí. To je jedna z hlavních zásad života. Vždy jde o náš pocit. My musíme trochu zpomalit a začít poslouchat hlas našeho těla. Ono s námi každý den mluví, dává nám jasné signály, ale my často přes všechny ty povinnosti neslyšíme. 

A to je ta nejdůležitější výhoda, o které chci mluvit. Totiž spojení se s naším tělem. Pokud se tohle naučíme (a už jsme to uměli, jen jsme to zapomněli), staneme se každý sám sobě tím nejlepším lékařem, psychologem, nutričním odborníkem i životním koučem. A kromě toho, můžeme se vyhnout spoustě zdravotních problémů, na které nás tělo dávno předem upozorňuje.

A ty alergie?

Když má člověk nějaké alergie nebo intolerance, je tedy přecitlivělý na složky některých potravin, tím spíš je důležité, aby začal vnímat svoje tělo. Při sestavování zdravé stravy to ale nijak neomezuje. Člověk získá od svého těla přesný návod, jak jíst.

Sama trpím na alergie, vím, jak nepříjemné to může být. Trvalo mi taky pěkně dlouho, než jsem to pochopila. Dokonce ještě i dnes se občas vychýlím z rovnováhy a okamžitě to poznám. Vzhledem k mým denním zápiskům hned vím, kde se stala chyba. Pořád je co se učit. 

Co hubnutí? Jde skloubit minimalistickou kuchyni se snahou shodit nadbytečné kilogramy?

Hubnutí není přímým záměrem, ale když začnete jíst kvalitní, přirozené a co nejméně zpracované potraviny, spoustu ovoce, zeleniny a zdravých tuků, tělo na to samozřejmě zareaguje a důsledkem je právě upravení hmotnosti na optimum.

To už popisuje mnoho výživových směrů, které upřednostňují čistou přírodní stravu, což nutně neznamená vegetariánství, pokud by to někoho napadlo 🙂

Stačí jíst přiměřeně od každého kousek ve správné kombinaci.

Tedy kvalitní bílkoviny, sacharidy a zdravé tuky. Když tělo dostane každý den dávku živin v rozmanité a přiměřené podobě, má možnost vzít si přesně to, co potřebuje. Nic víc, nic míň. 

Cesta k harmonickému životu vede podle tebe skrz přírodu, naše tělo a srdce. Popiš nám to trochu v praxi. Co může udělat od pohledu přepracovaný, vystresovaný člověk hned dneska?

První věc je, že si ten člověk musí uvědomit, že to, jak žije, už je nad jeho síly. Musí dojít k závěru, že život není o neustálém stresu a povinnostech. To není snadné, protože je na nás kladen v posledních letech obrovský nátlak, zaměstnavatelé mají vysoké požadavky, splácíme dluhy, hypotéky, staráme se o děti, o jejich vzdělání a na sebe nám většinou už nezbývá čas. Ani na zdravé jídlo, natož na naše koníčky a radosti. 

Zajímalo by mě, kolikrát se za den usměje průměrný dospělý člověk a jak často se věnuje aktivitám, které má rád, které ho skutečně těší a není to práce, péče o domácnost nebo hraní s dětmi. 

Takže moje rada je jednoduchá, jako ostatně celý minimalismus 🙂 Prostě si hned dnes vyhraďte na sebe 1 hodinu svého času, kdy se seberete a odejdete sami do parku, do lesa, na louku, kamkoliv do přírody, kde nebudete rušeni. Vypněte mobilní telefon a přestaňte přemýšlet o tom, kolik “důležitých” hovorů zmeškáte.

Zkuste zjistit, že když budete 1 hodinu nedostupní, že se Země opravdu nepřestane otáčet. Začněte vnímat zvuky a vůni přírody, pozorujte barvy kolem. Zdá se to jednoduché, věřím ale, že to pro mnohé bude pořádná výzva. Protože hodně lidí žije v zakletí, že čas jsou peníze a hodinu nicnedělání si nedokáže představit. Jsou stále v jednom kole a klíčem je právě to kolo nejdříve zastavit a pak z něho vystoupit. 

Vše má ale svůj čas. A myslím, že dřív nebo později to dojde nám všem. Mně to taky trvalo, dnes už ale vím, že příroda je dokonale sestavená stejně jako lidské tělo a pokud chceme žít harmonicky, musíme trávit čas v přírodě co nejvíce to jde. Příroda nejsou jenom stromy, tráva, kytky, mech a houby, je to dokonale vytvořený systém, kterého jsme součástí a čím dřív si to začneme uvědomovat, tím lépe pro nás. 

Provázíš klienty prvními kroky na cestě ke změně. Jak vypadají takové první schůzky?

Prvním krokem je zhodnocení aktuální situace. Mluvíme s klientem o jeho současném životě, o jeho zdraví, o práci, o rodině, o vztazích. Jistě, že probíráme podrobně také jeho současné stravování, ale bez těch ostatních věcí by to k ničemu nebylo.Zajímá mě, jak se klient cítí, jestli je šťastný, jestli dělá to, co ho baví. 

Postupně odkrýváme následky krátkodobých i dlouhodobých frustrací, které se mohou projevit právě třeba nadváhou. Nadváha a obezita je rozhodně důsledkem poruchy vnímání vlastního těla. Na vině bývá nízká sebehodnota, i když to tak zpočátku nemusí vypadat a můžete se mnou nesouhlasit. Na vině bývá podvýživa nebo dlouhodobě příliš vysoký energetický příjem. Vždy jde o extrémy, které se musí někde projevit. 

Někdo není geneticky předurčen o obezitě, ale pokud nežije vyrovnaný život, projeví se tento nesoulad zkrátka někde jinde, v jiném orgánu nebo psychice.  

Vraťme se ještě k signálům našeho těla. Jaké bývají první příznaky, že máme zvolnit nebo obecně něco děláme špatně?

Signály našeho těla jsou velmi různorodé. Týkají se všech našich smyslů a všech částí těla. Budu je postupně rozepisovat v mém dalším ebooku, který bude ke stažení na mém webu Denisa Lamačová.

Když se budeme bavit o signálech našeho trávicího ústrojí, často to jsou příznaky jako břišní dyskomfort před nebo po jídle, nadýmání, zácpa nebo průjem, bolesti břicha, silné pocity hladu nebo naopak přejedení.

Střeva jsou klíčovým orgánem naší imunity. Poruchy trávení nemusí vždy znamenat, že jsme snědli něco špatného. Zácpa nebo průjem tradičně provázejí silný stres nebo strach. Je tam zkrátka více možností, jak si daný signál vyložit. Vždy záleží na frekvenci obtíží. 

Jednorázový problém znamená nějakou aktuální chybu, oproti déletrvajícím obtížím, které značí skrytý hlubší problém. 

Častým mimostřevním signálem, kterým na nás tělo mluví, je bolest hlavy nebo únava, také bolest kloubů nebo dokonce i menší či větší úrazy a zranění. Tady už nám tělo bliká jasným červeným světlem a většinou nás nutí zpomalit tak, abychom díky nemoci měli čas přemýšlet nad sebou samým.  

Když tělo neposlechneme, co se stane dál?

To můžu krásně popsat na svém vlastním příkladu, i výše jsem už trochu naznačila, co se stane. Pokud dlouhodobě ignorujeme volání těla o pomoc a odmítáme mu poskytnout péči, jakou potřebuje, začne nám to dávat najevo čím dál silnějšími signály.

Ty signály mohou být fyzického nebo psychického původu. Můžeme se začít cítit duševně čím dál hůř, méně spokojení, podráždění, náladoví (tady jenom chci říct u té náladovosti, že když je například žena hodně náladová, dříve označováno hysterická, nemusí to být hned tím, že má rozladěné hormony nebo je prostě taková od přírody. Často je to právě tím, že ona není spokojená se svým vlastním životem, ale nemá sílu to změnit.) 

Nebo hlava začne bolet silněji, objeví se třeba migréna a vy si řeknete no jooo, moje babička měla migrénu, tak ji mám taky. Což je nebezpečné, protože se tím přestanete dál zabývat. 

Pokud byste se podívali do hloubky problému, zjistili byste, že možná už příliš dlouho děláte práci, kde není příjemný kolektiv nebo vám šéf dává nesplnitelné úkoly. A nebo, když to vztáhneme na to stravování, že nemáte čas se v práci ani v klidu najíst. Že vám to nikdy nevadilo? Tak věřte tomu, že vašemu tělu to zatraceně vadí celou dobu. 

Můj život byl také jednu dobu strašně stresový, už toho bylo tolik, že jsem vůbec nevnímala kdo jsem, kde jsem. Ještě k tomu jsem v tu dobu dělala věci, o kterých jsem vnitřně nebyla úplně přesvědčená a moje tělo mi krásně ukazovalo signály, že je nespokojené, že nejsme v souladu. V jednom případě to došlo až k zánětu ledvin a celkové sepsi. Každé tělo je jinak citlivé na tyto podněty. Je nutné získat trochu citu pro sebe sama. Trochu toho pochopení. 

Kdo jiný vám ho v dnešní době dá, než vy sami? 

Prozradíš pár typických receptů z tvé minimalistické kuchyně, které se hodí i při hubnutí?

Podle mého názoru se hodí při hubnutí snad všechny 🙂 Kromě těch, které si dám pouze jednou za čas. O těch budu mluvit za chvíli. 

V mé kuchyni se vaří velmi jednoduše a z přirozených surovin. Základem jsou celozrnné produkty, těstoviny, rýže, brambory, libové maso, ryby, olivový olej, hodně zeleniny podle sezóny a snažím se, aby nechyběly čerstvé bylinky nebo zelené natě.

Pokud se vám vybavily suroviny středomořské kuchyně, tak máte pravdu. Středomořská kuchyně je jedna z nejzdravějších na světě, je vyvážená, pestrá i chuťově zajímavá a do minimalistického pojetí stravování se mi hodí ze všeho nejvíce zároveň s asijskou kuchyní. 

Je ale pravda, že využívám hlavně naše tuzemské suroviny, aby byly co nejpřirozenější. Potravinám z dovozu se spíše vyhýbám a ráda podporuji menší farmářské obchody. Když kupuju ovoce a zeleninu, vždy si k ní v obchodě přičichnu. Vůně nám totiž o čerstvosti prozradí mnoho. 

Základem zdravého vaření je nakupování.

Mým oblíbeným receptem jsou špagety s rajčaty, kuřecím masem, cuketou, česnekem a bazalkou, cizrnový burger, drůbeží jatýrka na pórku s rýží nebo asijské nudle pad thai s uzeným tofu a čerstvým koriandrem. 

Oblíbenou surovinou je také avokádo, které využívám buďto ve formě dipu jako doplněk jídla, nebo jím ozdobím minimalistickou Buddha misku. To je miska, kde si nakombinujete všechny možné potraviny tak, aby výsledek byl vyvážený, například libové maso, rýže, pečená dýně, různá semínka, avokádo, jogurtový dip, čerstvá zelenina, klíčky apod.

Z pohledu hubnutí se zdá avokádo nevhodné, obsahuje totiž velké množství tuků. Jsou to ale tuky nenasycené, pro zdraví příznivé. Mým klientům jsem nikdy nezakazovala žádnou potravinu, spíše jsme upravovali množství a kombinaci. 

Z tvého Instagramu to vypadá, že se žádným jídlům nebráníš – jíš hamburgery i smažená jídla. Je to tak?

Ano, jsem gurmán tělem i duší. Držím se zásady jez přiměřeně všechno, nic nevynechávej. U mě různé diety typu Paleo strava nebo podle Atkinse nemají šanci. 

Veškeré diety považuji za hazard s lidským tělem. Tím nejdůležitějším, co tady máme a měli bychom se k němu podle toho chovat. Proto jím vše, na co mám zrovna chuť. Podmínkou je ale dlouhodobě kvalitní a stabilní výživa. Musíme tělu denně vytvořit to nejlepší zázemí. Je to jako s kytičkou na zahradě. Musíme ji pravidelně zalévat a zbavovat plevele, aby mohla růst, dýchat a kvést. Stejné je to s naším tělem. Pokud jsem zodpovědná ke svému tělu, doplňuji mu každý den několikrát správné živiny, tak potom se vůbec nic nestane, když jednou sním něco, co není zrovna na titulce zdravé životosprávy, třeba i smažák 😀 

Výhodou je, že když se o naše tělo hezky staráme, tak sice si můžeme dát jednou za čas něco nezdravého, co milujeme, ať už je to cokoliv, ale musím upřímně říct, že nám po tom nebude zrovna nejlépe. 

Tohle mi hodně klientů nevěřilo, když jsem jim řekla, že už nebudou chtít jíst párek, protože jim po něm bude trochu špatně. A stalo se tak 🙂 Mluvím vždy z vlastní zkušenosti. Pokud už si chci dát něco nezdravého, dám si pouze malé množství a doplním porcí čerstvé zeleniny.

Ta je našemu tělu přirozená, pomůže trávení a budeme se cítit lépe. To je důvod, proč si ke smaženému řízku dám vždy kousek okurky, rajčátka a papriky. Je to jednoduché pravidlo, díky kterému mi je po jídle dobře.

V poslední době se hojně skloňuje téma metabolického typování. I to jsi studovala. Prozraď tvůj názor. V čem se hodí znát svůj metabolický typ? Nakolik jde této metodě věřit? Víc průkazných studií zatím chybí…

Pracovala jsem ve firmě, která se zabývala výživou podle metabolické typologie. Nutrigenetika je zajímavý, zatím ale velmi mladý obor, alespoň u nás. Na fakultě přírodních věd jsem se tímto tématem chtěla zabývat. Tehdy ale nebyl nikdo, kdo by se tomu věnoval a tak jsem studium předčasně ukončila.

Dávno jsem si ale všimla, že na stejnou stravu reaguje každý člověk jinak. 

V této firmě jsem se dozvěděla více o genetice v souvislosti s obezitou. Existují například geny, které kódují sklon k nadváze a obezitě. To ale není zdaleka všechno. Záleží na tom, jestli je daný gen aktivní nebo ne. To určuje, jak moc a zda vůbec se tloušťka u člověka projeví. Genetika může odhalit i například předpoklady k nízké hladině různých vitaminů nebo sklony k přejídání. Že existují geneticky podmíněné nemoci, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak, už asi nikoho nepřekvapí. V genech je toho ukryto daleko víc. Jak už jsem ale řekla, jsme zatím na začátku této vzrušující cesty k poznání.

Studovalas také antropologii a genetiku člověka. Co ti studium dalo pro praxi výživové poradkyně? Co z poznatků by se mohlo hodit i našim čtenářům?

Antropologii a genetiku člověka jsem studovala rok v navazujícím magisterském programu. Dozvěděla jsem se toho celkem dost. Hlavně jsem ale v této době začala pořádně poslouchat svoje tělo, takže pro mě to bylo zcela zásadní období. Náročné studium na katedře molekulární genetiky mi postupně vzalo všechny síly a energii. 

Cítila jsem se pod tlakem a ani přes jasné signály jsem nebyla ochotná něco ve svém životě opustit. Nakonec mě okolnosti donutily studium předčasně ukončit a bylo to to nejlepší, co se mi mohlo stát. 

Tahle zkušenost mi do praxe nutriční koučky dala mnoho. Pochopila jsem, že naše tělo, štěstí a vnitřní harmonie je to nejdůležitější a to je také důvod, proč mnoho obézních nemá v hubnutí úspěch. Oni zkrátka nemají motivaci, nebaví je žít, jsou ve stresu, utrápení a jídlo je jediná slast, která jim zbyla. 

Dejte sebe vždy na první místo a dělejte věci, které vás těší. 

Ve volném čase jsi také vášnivou cestovatelkou. Odkud ses naposled vrátila a kam se chystáš?

Cestování a jídlo jsou smyslem mého života. 🙂 Zbožňuju objevování nových přírodních krás a také ochutnávání místních specialit. Moc jsem se těšila na 14denní trip po Maroku, ten byl ale vzhledem k aktuální situaci zrušen, tak zmíním svoji poslední dalekou cestu do Indonésie loni v květnu, na kterou nikdy nezapomenu. 

Průzkum Bali a části Jávy na vlastní pěst ve mě zanechal nesmazatelné vzpomínky, ať už jde o způsob života, překrásnou přírodu nebo jídlo. Vše bylo dokonalé. Indonéská kuchyně je tak úžasná, barevná, přirozená a přitom uvařená za pár minut, to je opravdový minimalismus na talíři. Nasi goreng, sate ayam nebo pečený lilek už navždy zůstanou v mém srdci.

Prozradíš i své nejmilejší lokality v Čechách?

Můj milovaný přítel bydlí přímo v srdci Českého Ráje, s výhledem na Trosky, to je opravdu překrásná lokalita. Ale musím říct, že si umím najít kousek svého ráje kdekoliv. Miluji třeba i Prahu 6, kde bydlím, je tam spousta zeleně a míst, kde nepotkáte téměř nikoho. Baví mě tahle místa objevovat.

Ráda jezdím na kole, poslední výlet byl na zámek Veltrusy s nádherným velkým lesoparkem, mám ráda i okolí Karlštejna. S rodiči jsme jezdívali vždy do Beskyd a tam se chci právě v nejbližší době vrátit. Je těžké vyjmenovat konkrétní místa, protože celá naše země je opravdu výjimečně krásná a hlavně zelená. Chybí mi tu možná tak středomořské olivovníky. 🙂

A obligátní otázka na závěr: Co bys vzkázala našim čtenářkám a čtenářům, kteří se necítí ve svém těle nejlíp, ale neví, kde začít?

Pokud se dlouhodobě necítíte ve svém těle dobře a tuhle skutečnost si uvědomujete, pak vám gratuluji. To je první krok k tomu to změnit. Pokračujte tak, že si vyhradíte každý den čas jen pro sebe, kdy vás nebude nikdo rušit. Tuto dobu využijte ke klidnému přemýšlení, co vás do současného stavu přivedlo. Vezměte si tužku a papír a vše si napište nebo nakreslete, jak se teď aktuálně cítíte.

Následně zavřete oči a představte si, co všechno byste dělali, kdybyste neměli žádné starosti ani pracovní povinnosti. 

Jak byste trávili život? Vybavte si aktivity, které vás bavily v dětství a dospívání. Napište si seznam těchto činností, které můžete jednoduše zařadit do svého života a udělejte to. 

Jaká jídla skutečně milujete? Možná je vyřazujete se svého jídelníčku v domnění, že nejsou zdravá. Přitom máte i tak nadváhu. Začněte pořádně vnímat svoje tělo, k tomu také využívejte čas pro sebe, napište si, co dělá vašemu tělu dobře. Je to masáž, koupel nebo kousek kvalitní čokolády? 

Začněte se postupně seznamovat se svým tělem. Pokud jste ho dlouho zanedbávali, dopřejte mu trochu pozornosti. Jste to přece vy.

Začněte si psát deník, zapisujte si, co jíte, jak se cítíte, jak se vám spalo, co vás dnes bolí a co vás naopak potěšilo, co vás rozesmálo. Tajemství zdravé hmotnosti a spokojeného života spočívá ve vyrovnanosti. Vracejte tělu to, co pro vás dělá každý den. Uvidíte ty zázraky.

Deniso, děkujeme za úžasné povídání. Přejeme spoustu spokojených klientů a šťastně zdolaných kilometrů 🙂