BezHladovění.cz

Hlíva ústřičná

Obliba hlívy ústřičné v poslední době stále narůstá a lidé objevují další a další možnosti jejího využití v kuchyni i mimo ni. Kromě výborných receptů jsou oceňovány její výjimečné vlastnosti pozitivně působící na organismus.

Tato dřevokazná houba z čeledi hlívovitých je široce známá pro využití v polévkách (dršťková), omáčkách, guláších, ale bývá také nakládána, sušena, využívána jako náhrad masa v rizotech, salátech apod.

Hlíva je parazitem zejména listnatých dřevin a své druhové jméno získala podle zbarvení, které nápadně připomíná afrodiziakální mořskou delikatesu – ústřici.

Vliv hlívy ústřičné na zdraví

Masového rozšíření se tato houba dočkala teprve před několika desetiletími, kdy se jejímu pěstování začali věnovat maďarští mykologové, kterým na tomto poli patří místo průkopníků. Dnes se tato houba průmyslově pěstuje po celém světě a díky tomu, že si lidé povšimli jejího potenciálu, existuje i dostatek studií prokazujících její příznivé účinky na lidský organismus. V těchto vlastnostech pravděpodobně nemá mezi běžnými houbami konkurenci.

Jedno z nejvýznamnějších látek, které hlíva obsahuje, je mukopolysacharid Beta-glukan, či přesněji Beta 1,3 D-glukan, jenž je z Beta-glukanů nejaktivnější. Ten se uplatňuje při prevenci běžných virových i závažnějších onemocnění, včetně onkologických onemocnění. Má velmi příznivý vliv na lidskou imunitu a dokáže regulovat množství cholesterolu v krvi. Disponuje antioxidačními účinky a podporuje tvorbu červených krvinek. Jeho přínos spočívá také ve stimulaci buněk makrofágů, které likvidují virové a rakovinné vlivy. Beta-glukan má však i přímý účinek na nádorové buňky.

Podle některých teorií hovořících o škodlivosti záření počítačů, mobilních telefonů, televizorů je tato látka i vhodnou obranou proti nim. Zjištěno však bylo s jistotou, že účinky Beta-glukanu představují vhodnou součást profylaxe proti četným druhům škodlivých záření (jako je gamma, UV,…) a nemocem z ozáření.

Přípravky s látkou Beta 1,3 D-glukan se používají:

  • Ke kompenzaci negativních účinků radioterapie, chemoterapie apod.
  • K podpoře hojení ran či popálenin
  • K celkové podpoře imunity, léčbě infekčních nemocí, …
  • Při léčbě nádorových onemocnění
  • K ochraně před UV zářením
  • Při dermatologických potížích, plísních, ekzémech, hemeroidech,…
  • Apod.

Významnou výhodou této látky je její nezávadnost. Dosud nebyly odhaleny žádné nežádoucí účinky či kontraindikace.

Kromě Beta-glukanů je hlíva ústřičná také zdrojem látek ze skupiny tzv. statinů, jež se řadí mezi hypolipidemika, tedy látky, které regulují hladiny některých lipidů (tuků) v krvi a používají se k regulaci cholesterolu. Dále houba skrývá terpen pleurotin, který má antibiotické a antitrombotické účinky.

Aby toho nebylo málo, hlíva může nabídnout také škálu vitamínů a minerálních látek: D, C, K, B, železo, jód, chrom, zinek, selen a další.

Hlíva ústřičná však obsahuje také látku arabitol, která může u některých lidí vyvolat střevní potíže, ale jedná se spíše o výjimečné případy. Někdy může mít hlíva také projímavé účinky.

Pěstování hlívy ústřičné

Hlíva ústřičná není příliš náročná, a přestože je k jejímu pěstování potřeba specifické prostředí, docílit optimálních podmínek může téměř kdokoli doma, ve sklepě či na zahradě. Proto je amatérské pěstování této houby stále populárnějším sportem.

Hlívu lze pěstovat na špalcích listnatých stromů (osika, topol, jasan, ořech,…), ale také na speciálních substrátech či prostě na slámě nebo kukuřičných palicích.

Čerstvé špalky se naočkují trouchnivým dřevem již nakaženým houbou (anebo koupenou sadbou) a uloží se do teplého a velmi vlhkého prostředí (vlhkost vzduchu 90 – 100%, teplota ideálně okolo 25°). Ze začátku je vhodné špalky uložit do umělohmotných pytlů. Poté, až houba proroste do dřeva, špalky zasadíme z jedné třetiny do půdy, a to na stinném místě, ideálně v závětří, aby vítr dřevo nevysoušel. Houba vytváří plodnice na podzim.

Hlíva ústřičná v kuchyni

Jak již bylo řečeno, hlíva se v kuchyni uplatňuje všestranně. Je možné ji použít jako náhradu masa v mnoha pokrmech, typicky například v guláších, dršťkové polévce, rizotech a studených či těstovinových salátech nebo omeletách, vynikající je také v pokrmech asijské kuchyně či nakládaná v octě (typické pro ruskou kuchyni).

Čerstvou hlívu lze dnes již zakoupit prakticky po celý rok, zejména ve větších obchodních řetězcích, ale také na trzích. Její kuchyňská úprava je velmi snadná, hlívu pouze omyjete a pokrájíte na požadovanou velikost. Je však nutné vybírat hlívu s hladkým, nepoškozeným povrchem a dbát na čerstvost. Čerstvá má také poměrně nízkou trvanlivost a maximálně do 2 nebo 3 dnů je třeba ji zkonzumovat.

Další kapitolou je sušená hlíva, která má výraznější aroma než čerstvá a lze z ní připravit vynikající kořenící přípravek. K tomuto účelu se hodí zejména třeně, které jsou tužší. Ke zpracování začerstva naopak využíváme převážně klobouky. Hlívu ústřičnou se nedoporučuje zamrazovat, přichází o chuťové vlastnosti i o cenné látky.

Jak se vám článek líbí?

Redakce

Redakce

Každý den vám přinášíme novinky a zajímavosti ze světa zdravého životního stylu a hubnutí.