Vystudovala nutriční terapii na Univerzitě Karlově v Praze. Podle svých slov je jedním z mála nutričních terapeutů, kteří se nebojí řešit i těžké nemoci stravou. Vychází přitom z vlastních osobních zkušeností. Co všechno jde podle ní zdravým jídelníčkem vyřešit?
Obsah článku:
Renato, přiblížíte nám svou osobní zkušenost s rakovinou v rodině? Jak tehdy pomohla strava a jaká konkrétní opatření jste v ní udělali?
Ve chvíli, kdy se v mé rodině začalo řešit téma rakovina, nastupovala jsem teprve na gymnázium. Postupně se toto období natáhlo až na 10 let a za tu dobu jsem měla možnost vidět, jakým způsobem se léčí lidé s tímto onemocněním u nás i ve světě, co jim je doporučováno a co naopak není.
Bohužel tento příběh neskončil šťastně, zasáhl mne však natolik silně, že jsem začala hledat možnosti a cesty, díky kterým může člověk sám nejen těmto onemocněním předcházet, ale i se z nich vyléčit.
Například epigenetika, o které se v posledních letech mluví čím dál víc, je za mne velmi dobrá cesta, ne však jediná. Vše je se vším propojeno, takže jednoduše řečeno: Je třeba si udělat pořádek v jídelníčku, denní pohybové aktivitě, vztazích (včetně přístupu sám k sobě), spánkovém režimu a relaxaci/odpočinku. Není to lehká cesta a je potřeba komplet změnit osobní nastavení ve všech směrech, odměnou je však člověku to nejdražší na světě: zdraví.
Jsou nemoci, které jde z vaší zkušenosti vyřešit čistě jen zdravou stravou? Které to jsou?
Pokud by se člověk do tématu zdraví ponořil opravdu z hluboka, začne nacházet doslova divy světa.
Třeba:
- Lidi, co nejedí, jen pijí a jsou přitom zdravější než kdokoli jiný na běžné stravě (breathariáni).
- Člověka, který má přerušenou páteř a chodí.
Tzv. spontánní uzdravení jsou poměrně na denním pořádku. Jen se o tom z nějakého důvodu moc nepíše.
Lékaři se většinou posmívají alternativním způsobům léčby (sem je zařazena i léčba pomocí speciální diety), ale nejsou schopni na druhou stranu vysvětlit, jak ke spontánnímu uzdravení došlo.
Pakliže vám vyloženě nechybí nějaký orgán, či gen apod. jsem přesvědčena o tom, že je možné onemocnění řešit a vyřešit.
Uzdravení ale závisí na daném člověku. Ten musí pochopit, že to za něj nikdo jiný neudělá, protože nemůže. Jsme nemocní z komfortu této doby: Problematika civilizačních onemocnění je hezký příklad.
Roste také počet lidí trpících různými alergiemi, problémy se štítnou žlázou, u žen gynekologickými problémy. I tady můžeme částečně hledat příčinu i řešení ve stravě? Odkud začít tohle spletité klubko rozplétat?
Mám spoustu klientek, které neustále řeší různé gynekologické problémy. Spíše bych však měla říct, že téměř nemám klientky, které by něco takového neřešily.
Velmi často lékař doporučí léky a následně chirurgický zákrok. Ty ženy, se kterými jsem měla tu možnost řešit jejich problémy změnou životního stylu, měly do ½ roku pokoj od silného nekontrolovatelného krvácení v průběhu celého měsíce, přestala jim anémie, vytratila se cysta, přestaly mít problematický přechod, po dlouhé době zkoušení konečně otěhotněly…
Štítná žláza se dá také řešit zdravým životním stylem, u žen je to většinou známka dlouhodobého vyčerpání. Alergie vnímám jako odraz doslova jedovatého jídla, které je nám aktuálně nabízeno. Vysoce upravené, předpřipravené potraviny, enormní množství pečiva, mléka, cukru, tuku.
Na svých stránkách píšete, že trvalou štíhlost nejde nastavit bez změny pohledu na život a utřídění si priorit. Takže je hubnutí i psychologická záležitost?
Naprosto. Pokud chce být člověk dlouhodobě přirozeně fit a štíhlý, musí mít v pořádku „hlavu“. Úzkostní lidé se buď přejídají, nebo nejedí vůbec…Když jedí, pak nelpí ve většině na opravdu zdravém jídle, nemají chuť si zdravě vařit a láskyplně o sebe pečovat.
Extrémně důležitý je spánek a pohybová aktivita: zdraví stojí na několika hlavních pilířích. To vše ovlivňuje produkci hormonů, která má dalekosáhlý dopad na celé tělo.
Tělo prostě neošidíte. S klienty jsem velmi často ve velmi blízkém vztahu, protože psychika a tělo je ve výsledku celek a je třeba jej jako celek i „ozdravit“.
Zdravý člověk je podle vás přirozeně štíhlý. Když si tedy srovnáme život, priority i stravu, přijde i vysněná štíhlá postava?
Ano. Každý máme však jiný typ postavy a je třeba s tím počítat. Když má např. žena boky, nelze je vyretušovat, vždy bude pánev širší, nicméně širší neznamená „tučná“.
Čím z vaší zkušenosti sami sobě nejčastěji bráníme v úspěšném hubnutí? Je to špatnou stravou? Psychikou? Nebo obojím dohromady?
Všichni se nesmírně honíme za úspěchem, spěcháme a pak se zanedbáváme, špatně jíme, nespíme, nesportujeme. Srovnáváme se s někým na soc. sítích, kdo možná v dnešní době ani neexistuje či je mimo kameru velmi nešťastný, to však už nevidíme a máme dojem, že chceme žít život někoho jiného.
Žijeme v minulosti či budoucnosti a zapomínáme být teď a tady.
Co vidím jako obrovský problém, je sociální dieta: Nemáme dostatečný přímý kontakt s přáteli, rodinou a vše je zejména online. V médiích nevidíme lidi, jak si pochutnávají na salátu, ovoci, vidíme fast food, léky a sladké nápoje. Špatný příklad má na myšlení obrovský dopad.
Jste tu pro všechny, kdo opravdu chtějí něco změnit. Jak spolupráce s vámi probíhá?
Od doby covidu pracuji ve své nutriční poradně online. Domluvíme se na videocallu (do té doby mi noví klienti vyplní anamnestický dotazník, záznam aktuálního jídelníčku a dojdou si na vyšetření krve), pak už následuje konzultace o délce 1,5 až 2 h a okamžité individuální doporučení.
Poté je se mnou klient ve spojení ještě velmi intenzivně alespoň po dobu 1 měsíce a posílá mi každodenní report (jídelníček, pohyb, pitný režim, otázky) většinou prostřednictvím Whatsappu. Máme tak možnost ihned řešit případná nedorozumění a drobná škobrtnutí při nastavování nového režimu.
Pracujete také s dětmi s neurodiverzitou. V čem se liší práce s těmito, jak se říká, jinými dětmi?
Je to hodně o rodičích. Dohlížejí na dodržování režimu, chystají jídlo. Každé dítě je úplně jiné a je třeba vymyslet strategii, jak na něj, aby se vše podařilo. Bavíme se velmi často o doplňcích stravy, které děti nezřídka potřebují, protože mají stravovací deficity různého druhu.
Co byste na závěr vzkázala těm, kdo na své postavě chtějí něco změnit, ale nemohou se odhodlat k návštěvě odborníka?
Vyberte si někoho, kdo vám povahově sedí a komu věříte. Jeho doporučení musí dávat smysl a sedět vám režimově. Nechoďte jen tak někam, protože mezi výživovými poradci jsou obrovské rozdíly a byla by škoda, pokud by vám to zrovna z tohoto důvodu nevyšlo. Pokud si s odborníkem lidsky sednete, krásně vás dokáže nasměrovat až do kýženého cíle.
Renato, děkujeme za úžasné povídání a spoustu cenných tipů pro naše čtenáře. Přejeme co nejvíce spokojených klientů.