BezHladovění.cz

Jak se při nákupu potravin orientovat podle nutričních hodnot?

Nejprve si řekneme, jaký význam pro nás mají nutriční hodnoty na obalech výrobků a jakou by měly mít podobu.

Obsah článku

Nutriční neboli výživová hodnota nám svými množstevními údaji sděluje, jak je ta či ona potravina výživná pro lidské stravování. Obvykle se vyobrazuje v podobě dobře čitelné tabulky. Musí obsahovat seznam základních živin (tuků, bílkovin, sacharidů) a jejich množství v potravině na např. 100ml, nebo 100g. V České Republice musí být uvedena v českém jazyce.

Některé tabulky uvádí i podrobnější složení, které sice není povinné, ale povětšinou hraje ve prospěch potraviny. Jako příklad si můžeme dát doplnění tabulky o přítomnost cenných nenasycených mastných kyselin, cholesterolu, aminokyselin, vitaminů, minerálních látek, vlákniny,…atd.

Širší popis složení nám řekne více informací, podle kterých můžeme zařídit při nakupování. Součástí bývá i parametr obsažené energie v kJ a/nebo kcal. Obsah složek uvedených na obalu je průměrný, z důvodu jejich přirozeného kolísání, proto je berte orientačně.

Složení nám v mnohém napomůže! Jednotlivé složky musí být totiž jmenovány od nejvíce zastoupené složky po tu nejméně zastoupenou složku v potravině.

Pro každou věkovou skupinu, často dokonce i pro jednotlivce, je vhodná jiná skladba jídelníčku. Záleží na pohybové aktivitě, věku (ve stáří je metabolismus pomalejší, nižší nároky na energii), zdravotním stavu a dalších faktorech.

Masné výrobky

Pokud se máme bavit o zdravé stravě, bohužel zde nemůžu vyzdvihovat pro Čechy populární salámy typu „lovečák“ a Herkules. Z legislativního hlediska se na výrobu Loveckého salámu používají: hovězí maso s obsahem tuku do 10%, vepřové maso s obsahem tuku do 20%, vepřový řez s obsahem tuku do 30% a 50% a vepřovou slaninu. Naše populace trpí z 60% nadváhou, se sklonem k srdečně-cévním onemocněním a prevence v podobě omezení tučných výrobků, je tudíž zcela nutná!

Ve výsledcích již proběhlého hodnocení několika vybraných salámů, Lovecké salámy ani nesplňovaly požadavky, zejména díky vyššímu obsahu tuků (až o 12,2%).

Obdobným problémem jsou šunky, párky, masové konzervy. Tady je orientace ve výživových hodnotách také velmi užitečná. U pultového prodeje si můžeme vyžádat obal výrobku, ale většinou nechceme zatěžovat ostatní zákazníky ve frontě. Jednou variantou je pak zrakové zhodnocení. Zrak nám poskytuje 80% informací o okolním prostředí, proč ho nevyužít?!

Vybírat se doporučuje z výrobků, které nejsou na první pohled prorostlé tukem, u balených šunek se vyvarovat obsahu masa pod 70%. Platíme navíc zbytečně za vodu a přidané škroby na zahuštění, okrajem toho nejsou ani senzoricky chutné. Čím větší obsah masa, na úkor přidaných konzervantů a sádla (např. konzervy), tím lépe. Když u konzervy uvidíme na prvním místě ve složení vepřové sádlo, obloukem se jí vyhneme a zkusíme najít jinou, která bude mít v čele maso. Mělo by nám to evokovat, že je konzerva ochuzená o maso a sádlo ho v poměru k němu převyšuje.

Mléčné výrobky

Obecně bychom měli vyhledávat sýry s obsahem tuku v sušině do 30% a preferovat spíše polotučné varianty. U dětí ve vývinu (pokud nemají diagnostikovanou obezitu), není třeba volit z nízkotučných/polotučných variant, mají vyšší spotřebu energie.

Jogurty nejlépe polotučné, raději než smetanové. Pro naše zažívání jsou dobrou volbou jogurty s živými jogurtovými kulturami, působí příznivě na střevní mikroflóru. Pozor na ovocné jogurty, které mají ovocnou složkou nahrazenou pouze ovocným aroma.

Pekárenské a mlýnské výrobky

V nutriční tabulce u těchto výrobků uvidíme kromě obsahu vlákniny i energetickou hodnotu, obsah sacharidů, bílkovin a tuků. Co u nich sledovat?

Vlákninu, resp. složení mouk. Denně bychom měli pokrýt 25-30g vlákniny. Pekárenské výrobky jsou ideálním zdrojem a k tomu, je zařazujeme do jídelníčku každý den. Z mlýnských výrobků vynikají svým obsahem vlákniny ovesné vločky, z pekárenských výrobků podle názvu chleby z celozrnné a žitné mouky.

Celozrnný výrobek musí obsahovat minimálně 80% celozrnných mouk nebo jim odpovídající množství upravených obalových částí obilky. Kdybychom zaměnili celozrnný chléb za rohlík z pšeničné mouky chudé na vlákninu nebo si do jogurtu nasypali hrst vloček, byl by doporučený příjem z části pokryt. Vláknina zpomaluje trávení, vyprázdnění žaludku, ve střevech působí preventivně proti vzniku rakoviny střev a snižuje vstřebávání cholesterolu a tuků

Pitný režim

Není-li to nezbytně nutné, pijeme neochucené neperlivé vody. Dobré je to různě kombinovat z důvodů odlišného složení minerálních látek. Chceme-li zhubnout nebo se držet zdravých zásad, je zbytečné tělu dodávat prázdnou energii ve formě slazených vod. To si radši dejte kus ovoce, které je daleko hodnotnější.

Popravdě lze říci, že neexistují zdravé a nezdravé potraviny, ale pouze zdravě a nedravě konzumovaná množství!

Zakázat mlsání je nesmysl, troufám si tvrdit, že by to nevydržel ani sebevíc disciplinovaný jedinec! Podstatné je udržet mlsání se na uzdě, v přiměřeném kvantu. Pokud si najdeme tento balanc, máme v podstatě vyhráno…Je to dokolečka omílaný princip vyrovnaného příjmu a výdeje energie! Přičemž, když příjem převažuje, váhu nabíráme.

Reference

  • MUKAŘOVSKÁ, Veronika, Jan PIVOŇKA a Rudolf ŠEVČÍK. Hodnocení kvality loveckých salámů na českém trhu. Výživa a potraviny: časopis Společnosti pro výživu. 2013, roč. 68, č. 3.
  • Praktický lékař. 2011, roč. 91, č. 3.
  • KADIDLOVA, Helena, František BUŇKA a Jan HRABE. Výživová hodnota sterilovaných hotových pokrmů. Výživa a potraviny: časopis Společnosti pro výživu. 2009, roč. 64, č. 3.
  • SLUKOVA, Marcela, Lenka RAKOVA. Vláknina potravy a cereální výrobky. Výživa a potraviny: časopis Společnosti pro výživu. 2010, roč. 65, č. 5.
Jak se při nákupu potravin orientovat podle nutričních hodnot?
5 (100%) 1 hlasů

Ing. Tereza Pechová

Ing. Tereza Pechová

Vždy jsem tíhla k dobrému jídlu a trávení času v přírodě při nejrůznějších sportovních aktivitách. Právě zájem o zdravý životní styl a zjištění, na kolik je naše zdraví ovlivněno tím co jíme, mě přivedlo k absolvování oboru Nutriční terapie.