10 otázek pro blogerku Leni (Life Food Travel)

Leni není mezi blogerkami žádným nováčkem. O svých zážitcích z cest se dělí s ostatními, stejně jako s recepty domácí i zahraniční kuchyně. Kromě psaní, vaření a cestování také ráda cvičí. V rámci zdravého životního stylu má blízký vztah k ekologii a ochraně životního prostředí.

1) Kromě tvé největší vášně, jíž je cestování, ráda vaříš. Kde nejčastěji sbíráš nápady na nové recepty? Přivážíš si je právě ze svých cest nebo jsou převážně výsledkem tvé vlastní fantazie?

Je to různé. Vařím denně, takže vymýšlím recepty „za pochodu“ a tam moje fantazie hraje hlavní roli.

Z cestování jsem si už pár receptů a inspirací také přivezla. Cestování pro mě znamená nejen poznávání země, kultury, památek a lidí, ale i objevování nových chutí a receptur.

2) Jak řešíš stravování na cestách? Sázíš na místní podniky nebo nic neponecháváš náhodě a jídlo si raději připravuješ sama?

Většinou cestuju proto, abych mohla ochutnat místní jídlo, takže si s sebou nic neberu a hledám na internetu tipy na různá bistra či kavárny. Maximálně hodím do batohu nějakou zdravou tyčinku nebo pár oříšků, pro případ, že by mě přepadl hlad.

Když ale jedeme někam, kde vím, že jídlo nebude k dispozici, vezu si ho s sebou. V Norsku jsme skoro týden chodili po horách. Tam jde zdravé stravování většinou stranou, protože nosit s sebou kila ovoce a zeleniny je dost nepraktické. V takovém případě si s sebou beru konzervy, sušené ovoce, ořechy, proteinové tyčinky a různé krekry.

3) Ať už doma nebo v zahraničí, přeci jenom navštěvuješ restaurace, kavárny a jiná místa nabízející něco zdravého k snědku. Podle jakých kritérií tato místa vybíráš?

Většinou dám na doporučení ostatních. O dobrých podnicích se člověk dozví, aniž by je musel složitě hledat na internetu. Když mě podnik zaujme natolik, že na tu návštěvu ještě několik dní myslím, napíšu o něm článek.

Na blogu jsem založila rubriku „Kde se najím“. Dávám sem tipy na zajímavá místa, kde se člověk nejen dobře nají, ale celkově má z návštěvy zážitek. Je pro mě samozřejmě důležitá i obsluha a prostředí. Celkově mi to prostě musí „sedět“.

4) Mezi tvé zájmy patří mimo jiné i zdravá výživa. Co pro tebe pojem „zdravá strava“ konkrétně znamená?

Já jsem si prošla hodně směry ve stravování, až jsem došla tam, kde jsem teď – k primal paleo stravě. Znamená to pro mě cítit se dobře, být zdravá, usměvavá a šťastná.

Moje motto je „Jídlem ke kráse a zdraví“. Můj názor je, že každý je jiný a každému tak sedí jiné stravování. Proto jsou mezi námi sportovci na veganské či paleo stravě, ale i ti, kteří jsou vegetariáni a mají zdravotní problémy.

Spousta lidí na sebe z hlediska stravování vůbec nedbá. Buď jedí velmi nezdravě, nebo se jídlu vyhýbají a mají poruchy příjmu potravy. Zdravý duch a zdravé jídlo jdou společně ruku v ruce a tuto rovnováhu by měl každý nalézt. Je jedno, zda ji nalezne ve stravě veganské, raw, vegetarianské či paleo.

5) Na svém webu také publikuješ recepty, které spadají pod alternativní výživové směry (paleo stravování, veganství,…). Máš ty osobně, kromě již zmíněné paleo stravy, s nějakými z nich svou vlastní, dlouhodobější zkušenost?

K veganství jsem se dostala asi před 2 lety přes moji sestru, která byla striktním veganem. Když mi čas od času něco uvařila, tak mi to moc chutnalo. Začala jsem se více zamýšlet nad spotřebou masa a živočišných produktů a pak jsem si dala sama sobě výzvu „Měsíc veganem“.

Celý listopad jsem dodržovala veganské stravování. Pro masožrouta jako já, to bylo opravdu těžké, ale zvládla jsem to. Pak jsem zase živočišné produkty začala jíst, ale už ne v takové míře, jako předtím.

Nyní se již půlroku stravuji podle zásad paleo stravování (občas primal – což znamená, že zařazuji tučné mléčné výrobky). Maso zde hraje podstatnou roli. Vybírám si ale maso v BIO kvalitě a vajíčka domácí či od slepic ve volném výběhu. Uzeniny jím minimálně.

Paleo strava mi naprosto vyhovuje. Nejenže člověk více méně zhubne bez námahy, ale přináší i spoustu zdravotních výhod, které na sobě pociťuji. Zlepšil se mi spánek, mám kvalitnější vlasy, lepší pleť…

6) Přejděme k běžnému stravování. Jak sama přiznáváš, čas od času nepohrdneš ani českou klasikou. Jaký náš národní pokrm tedy patří mezi tvůj nejoblíbenější?

Nejraději mám výpečky, kachnu, špenát nebo zelí. A nejlepší na tom je, že to vlastně všechno spadá do palea. To, co jsem si roky odpírala, si teď můžu bez výčitek dát.

7) Napadlo tě někdy původně nezdravé české jídlo přetvořit v jeho zdravější variantu?  Pokud ano, jaké konkrétní suroviny se obvykle snažíš při jeho vaření/pečení nahradit a proč?

Ano, dřív jsem nahrazovala hodně. Často jsem k zahušťování omáček používala namleté ovesné vločky nebo jsem pekla ze špaldové mouky. Nyní už moc přetvářet nemusím.

U té opravdové klasiky, jakou je „knedlo-zelo-vepřo“, si jen odeberu „knedlo“ a nahradím ho více „zelo“. Pokud mám chuť na řízek, obalím ho místo ve strouhance v mandlové mouce nebo parmazánu. Občas se mi ale zasteskne po smažáku. V takovém případě si ogriluju hermelín nebo halloumi sýr.

Paleo pro mě vlastně není žádnou dietou. Na pečení používám kokosovou nebo mandlovou mouku.

8) Bez jakých potravin si svůj jídelníček nedokážeš představit?

Rozhodně bez vajíček, která miluji a můžu je jíst na tisíc způsobů. Dále jsou pro mě důležité oříšky, avokádo a zelenina.

9) Je pro tebe vaření „pouhým“ koníčkem, nebo máš, jako řada foodblogerek, ambici založit si v budoucnu svůj vlastní podnik – restauraci, kavárnu, bistro?

Vaření a samozřejmě blogování je můj koníček a tím by byla i kavárna či bistro, pokud bych je někdy založila. S tou myšlenkou si pohrávám už docela dlouho, ale doteď jsem se k tomu neodhodlala.

Chtěla bych lidem více přiblížit paleo stravování, protože neznalí jedinci mají pocit, že vlastně nemám co jíst. Myslí si, že se cpu jen masem, vajíčky a zeleninou, což vůbec není pravda.

10) Lásku k jídlu je třeba kompenzovat pravidelným pohybem. Ty sama se v kondici udržuješ převážně proto, že tě sport baví, nebo se díky němu snažíš předcházet nadváze, celulitidě a jiným problémům, jež jsou výsledkem kil navíc?

Sport mě baví a vždycky bavil. Sportovala jsem od malička. Hrála jsem závodně volejbal, s tátou jsem v zimě lyžovala, a to prý ještě dřív, než jsem se naučila pořádně chodit. I když jsem sportovala, moje stravování nemělo se zdravým jídlem skoro nic společného, a tak jsem nikdy nebyla hubená.

Cvičit pravidelně jsem začala až zhruba před 4 lety, kdy jsem narazila na populární 30 Day Shred od Jillian Michaels, které slibovalo rychlé zhubnutí. Hrozně mě to chytlo, odcvičila jsem od ní většinu programů a nacházela stále další a další „online“ trenéry, jakými jsou Bob Harper, Shaun T nebo Zuzka Light.

Nyní ráda jezdím na kole, hraju badminton, běhám, jezdím na běžkách a snowboardu a občas si doma pustím i nějaké to video. Vzhledem k tomu, že přes týden moc času na cvičení kvůli zaměstnání a blogu nemám, oblíbila jsem si krátká HIIT cvičení, která nezaberou více než 20 minut.

Děkujeme za příjemný rozhovor a přejeme, ať se všechny tvé sny a přání stanou skutečností!