10 otázek pro foodblogerku Kristinu (Děvče u plotny)

Kristina alias Děvče u plotny pochází z Moravy a k pečení ji v dětských letech přivedla její babička. Dnes se pyšní živnostenským listem v oboru a svou vlastní cukrářskou provozovnou. Kromě toho píše blog, kde se o své báječné recepty dělí s řadou fanoušků.

1) Jaký vztah máš k výživě a pohybu? Je těžké udržet si štíhlou linii při profesi cukrářky?

Zajímám se o to, co jím a snažím se jíst zdravě. Mám ale i pár slabostí jako burgery nebo domácí hranolky.

S pohybem je to u mě horší, zatím jsem nenašla žádný sport, u kterého bych dlouhodobě vydržela. Jeden čas jsem chodila na horolezeckou stěnu, běhala, chodila na balet a pilates, ale momentálně na to vůbec nemám čas.

Co se postavy týče, nevím, jak to mají jiné cukrářky. Já jsem byla štíhlá odjakživa.

2) Stane se ti někdy, že se ocitneš v momentě, kdy sladkému zkrátka a jednoduše nemůžeš odolat?

Když peču, sladké mě už neláká. A čím víc peču, tím méně sladkého pak jím. V podstatě už na sladké moc chutě nemívám, ale ráda ochutnávám sladkosti, které pekl někdo jiný.

3) Máš nějaký trik, který ti pomáhá chutě na sladké překonat?

Překonat chuť na sladké mi vždycky pomohl čtvereček dobré vysokoprocentní čokolády.

4) Jako vysokoškolská studentka skandinávských studií jsi zasvětila svůj život pečení. Kdy a kde se v tobě tahle touha probudila? Bylo pro tebe snadné rozhodnout se pro jiný životní směr?

Měla jsem babičku, které ráda pekla a tak nějak se tahle vášeň přenesla i na mě.

Když jsem začínala se svým foodblogem Děvče u plotny, vůbec jsem netušila, jak úspěšným se stane. Při studiu jsem si proto udělala rekvalifikaci na cukráře a pak už to šlo samo.

S přítelem jsme našli vhodné místo pro provozovnu, ve které nyní peču.

makový dort s citrónovým mascarpone

5) V čem je lepší/horší skandinávská kuchyně ve srovnání s českou? Inklinují Skandinávci ke zdravému stravování? Máš nějaký oblíbený recept, který sis přivezla domů do Čech?

Obecně jsou potraviny ve Skandinávii v lepší kvalitě. Jejich kuchyně si potrpí na lokální suroviny. Velmi často konzumují například ryby a spoustu zeleniny. A samozřejmě se v ní objevují vlivy mezinárodních kuchyní. Já mám ráda jejich šnečky kanelbubbar z kynutého těsta se skořicí.

Tradiční česká kuchyně je naopak velmi těžká, máme tu mnoho jídel z mouky a brambor, je dost sytá.

6) Jaký názor zastáváš k alternativním způsobům stravování? Víš o někom, komu přechod na bezmasá jídla pomohl především po zdravotní stránce?

Sama za sebe jsem nikdy o vegetariánství neuvažovala, na druhou stranu pokud to jiným lidem vyhovuje, proč ne. Mám ráda maso a nevidím důvod, proč ho přestat jíst.

Za mnohem důležitější aspekt považuji dobrý původ masa od menších chovatelů, u kterých zvířata prožijí dobrý život.

7) Uvažovala jsi někdy o vegetariánství, veganství či frutariánství?

Ráda zkouším nové věci, často vařím vegansky, v poslední době jsem si oblíbila raw koláče. Ale ani u jednoho nebo druhého typu alternativního stravování bych nevydržela dlouho, mám ráda pestrost v jídle.

karamelové cupcakes

8) Přejděme teď ke tvému blogu. Prozrazuješ na něm mimo jiné i svou filozofii, jejíž součástí je výrok „Z dobrých věcí budou dobré dorty“. Jak bys po chuťové stránce charakterizovala dobrý dort? Co by měl jednoznačně obsahovat?

Řekla bych spíš, co by obsahovat neměl. Rozhodně v něm nesmí být umělá aromata, barviva nebo éčka prodlužující jeho trvanlivost.

Své dorty peču z másla, vajec, používám smetanu a skvělou belgickou čokoládu. A to se na výsledné chuti odrazí, proto se ke mně mí zákazníci vracejí.

9) Po takovém gastronomickém zážitku se nabízí dát si šálek kvalitní kávy. Ty se navíc netajíš tím, že by sis ráda otevřela svou vlastní kavárnu. Co všechno takový byznys obnáší?

K založení cukrářské provozovny je potřeba hodně zařizování, papírování a následných kontrol z několika úřadů jako třeba hygienická stanice nebo hasiči.

Všechny své zkušenosti jsem sepsala do článku „Jak si zařídit cukrářskou provozovnu„.

10) Tvá práce patrně vyžaduje spoustu energie. Všechny své recepty fotíš, fotky upravuješ a následně je publikuješ na web. Je práce foodblogerky časově i fyzicky náročná? Bez jakých vlastností by podle tebe nebylo možné tuto profesi vykonávat?

Ano, psaní foodblogu vyžaduje spoustu času. Mě to i po téměř čtyřech a půl letech pořád baví úplně stejně, jako když jsem začínala a mám stále více čtenářů, kteří moji práci ocení.

Děkujeme Kristino za prima rozhovor a přejeme ti, ať tě láska k pečení neopouští a čtenářů tvého blogu, ať i nadále přibývá.