Poruchy příjmu potravy: Proč vznikají, jaké jsou důsledky a kdy zpozornět?

Spousta lidí touží po krásnějším, štíhlejším a svalnatějším já. Touha po hezkém těle se ale někdy může zvrtnout, stát posedlostí a přerůst v nebezpečné poruchy příjmu potravy.

V případě poruch příjmu potravy se často z nevinného hubnutí stává ta největší priorita, která může vážně ohrozit fyzické i duševní zdraví. Jak rozpoznat poruchy příjmu potravy a co dělat, když ji odhalíme u sebe nebo u svých blízkých?

Co jsou poruchy příjmu potravy?

Poruchy příjmu potravy (zkráceně PPP) jsou psychické poruchy spojené s patologickým stravovacím chováním a negativním vnímáním vlastního těla. Pokud se včas neléčí, mohou způsobit vážné zdravotní následky, a dokonce i úmrtí. 

Poruchy příjmu potravy ve skutečnosti patří k nejsmrtelnějším duševním chorobám. Nemusí jít přitom pouze o odmítání jídla z důvodu hubnutí, ale i o další nepřiměřené jídelní chování, které ohrožuje člověka na zdraví.

Poruchy příjmu potravy začínají nenápadně. Kdo je nejvíce ohrožen?

Poruchy příjmu potravy se často rozvíjejí pomalu a nenápadně. 

1. Zpočátku jde o mírnější změny v jídelníčku, které může okolí vnímat pozitivně jako zdravou snahu o lepší postavu – např. omezení cukru, sladkostí, tučných uzenin, smažených jídel a bílého pečiva. 
2. Časem se přidává čím dál více omezení a přerůstá to v drastické postupy, které vedou k výrazným výživovým nedostatkům a ohrožují člověka na zdraví (vyřazení celých skupin potravin až úplné hladovění).

Lidé s poruchami příjmu potravy nevnímají jídlo jako potřebný zdroj energie ani jako potěšení, ale jako prostředek k dosažení nízké tělesné váhy. Kontrola nad jídlem a hubnutím dělá lidem s poruchami příjmu potravy dobře a dodává jim pocit sebevědomí. 

Časem se ale strach ze ztráty kontroly nad jídlem a z tloušťky může stát tou nejdůležitější věcí v životě. Celý život se točí kolem jídla a přizpůsobuje se mu, což může vést k řadě zdravotních i psychických problémů.

Poruchy příjmu potravy postihují až 5 % populace. Nejčastěji se rozvíjejí v dospívání a mladé dospělosti.¹ Některé poruchy příjmu potravy, zejména mentální anorexie a mentální bulimie, jsou častější u mladých žen. Poruchy příjmu potravy však mohou postihnout kohokoliv bez ohledu na věk nebo pohlaví. Přesná příčina se odhaluje jen těžko, ale k poruchám příjmu potravy může přispívat celá řada faktorů.

Rizikové faktory poruch příjmu potravy

• Osobnostní rysy – perfekcionismus, neuroticismus, impulzivita, nízké sebevědomí, potřeba pozornosti
• Nespokojenost s vlastní postavou – nadváha, dospívání a změny postavy
• Nevhodné stravovací zvyklosti v rodině – neustálé dodržování diet, poruchy příjmu potravy v rodině
• Psychické potíže – sociální izolace, traumatické zážitky (úmrtí v rodině, sexuální zneužívání, těžký rozchod)
• Sociální tlak a kult štíhlosti – propagace módních diet, zesměšňování nadváhy, šikana kvůli nadváze a vzhledu
• Esteticky nebo váhově zaměřené sporty a aktivity – balet, gymnastika, tanec, bojové sporty, vytrvalostní běh, modeling

Příznaky poruch příjmu potravy. Jak je poznat a na co dát pozor?

Různé typy poruch příjmu potravy mají různé příznaky, ale všechny souvisí s nezdravým zaujetím jídlem a svou tělesnou hmotností. Jaké jsou běžné známky poruch příjmu potravy, podle kterých je můžeme rozpoznat?

• výrazný úbytek hmotnosti až vyhublost
• obavy ze stravování na veřejnosti
• neschopnost sníst jídlo, které připravil někdo jiný
• časté výmluvy, proč se vyhnout jídlu (například „už jsem jedl/a venku“)
• zaujetí vlastní tělesnou hmotností, jídlem, kaloriemi, gramy tuku nebo dietou
• intenzivní strach z přibírání na váze nebo tloustnutí
• výrazné omezování množství a druhů konzumovaných potravin
• odmítání určitých potravin
• fixace na velmi úzký výběr „bezpečných“ potravin
• časté popírání pocitu hladu
• nesnášenlivost chladu
• oblékání ve vrstvách a příliš volném oblečení, aby člověk zakryl svou hubenost
• letargie nebo naopak nadbytek energie
• neustálé vaření jídel pro druhé (snaha o zakrytí špatného vztahu k jídlu)
• extrémní zájem o vzhled své postavy
• nadměrné cvičení (zejména po jídle)

Základní formy poruch příjmu potravy

Rozlišujeme v zásadě tři hlavní formy poruch příjmu potravy. K nejznámějším poruchám příjmu potravy patří mentální anorexie, mentální bulimie a záchvatovité přejídání. Poměrně „novou“ poruchou je také ortorexie. Jednotlivé poruchy příjmu potravy se vzájemně liší, ale jedno mají společné – narušený vztah k jídlu a k sobě sama.

Mentální anorexie (anorexia nervosa)

Mentální anorexie je pravděpodobně nejznámější poruchou příjmu potravy. Vyznačuje se výrazným omezením příjmu stravy a dobrovolným hladověním, které má za následek extrémně nízkou tělesnou hmotnost.

U mentální anorexie dochází ke zkreslenému vnímání vlastního těla. Lidé s anorexií se obecně považují za osoby s nadváhou, i když mají nebezpečnou podváhu. Mají tendenci neustále sledovat svou hmotnost, vyhýbat se konzumaci určitých druhů potravin a výrazně omezovat příjem kalorií. Snaha o hubenost bývá podporována také nadměrným cvičením.

Extrémní omezování jídla u mentální anorexie je řízeno intenzivním strachem z přibírání na váze nebo ztloustnutí. Přestože někteří jedinci s anorexií řeknou, že chtějí a snaží se přibrat, jejich chování tomu neodpovídá. Mohou například jíst jen malá množství nízkokalorických potravin a nadměrně cvičit. Není neobvyklé, že lidé s anorexií sní za celý den jen jedno jablko a některé dny nejí vůbec.

Existují dva podtypy mentální anorexie:

• Restriktivní (omezující) typ. Osoby s restriktivní formou anorexie kontrolují svou váhu omezováním příjmu potravy (dietami, půstem) a nadměrným cvičením.
• Purgativní (očistný) typ. Osoby s purgativní formou anorexie používají očistné techniky – zvracení, laxativa nebo diuretika, aby zabránili nárůstu hmotnosti.

Mezi běžné příznaky mentální anorexie patří:

• velmi omezené stravovací návyky
• neustálé myšlenky na jídlo
• obavy ze stravování na veřejnosti
• intenzivní strach z přibírání na váze
• neúnavná honba za hubeností
• neochota udržet si zdravou váhu

Mentální bulimie (bulimia nervosa)

Mentální bulimie je charakteristická pravidelnými epizodami přejídání, které doprovázejí pocity viny a ztráty kontroly nad příjmem potravy. Lidé s mentální bulimií se potom ve snaze zabránit přibírání ubírají ke kompenzačním postupům, jako je zvracení, zneužívání laxativ a diuretik, hladovění a nadměrné cvičení.

Příznaky mentální bulimie mohou být velmi podobné příznakům záchvatovitého přejídání nebo purgativního (očistného) podtypu mentální anorexie. Jedinci s bulimií si však obvykle udržují relativně normální váhu nebo mají dokonce nadváhu.

Mezi běžné příznaky mentální bulimie patří:

• opakující se epizody záchvatovitého přejídání s pocitem nedostatku kontroly
• pravidelné kompenzační techniky pro vypuzení jídla – zvracení, laxativa, diuretika
• nízké sebevědomí
• nezdravá fixace na svou váhu a tělesnou stavbu
• vedlejší účinky zvracení – bolest krku, oteklé slinné žlázy, opotřebovaná zubní sklovina, zubní kaz

Mentální bulimie je stejně nebezpečná jako jiné poruchy příjmu potravy, i když nemusí být spojena s podváhou. V závažných případech může bulimie způsobit nerovnováhu v hladinách elektrolytů, jako je sodík, draslík a vápník. To může vést k vážným zdravotním komplikacím.

Záchvatovité přejídání

Stejně jako u mentální bulimie, také u záchvatovitého přejídání se vyskytují epizody přejídání a následného pocitu viny, ztráty kontroly a selhání. Na rozdíl od bulimie však nedochází ke kompenzačnímu chování.

Lidé s poruchou přejídání neomezují kalorie ani nepoužívají očistné chování, jako je zvracení, půsty nebo nadměrné cvičení, aby kompenzovali své přejídání. Přesto záchvatové přejídání může vést k vážným zdravotním komplikacím, včetně obezity, cukrovky, hypertenze a kardiovaskulárních onemocnění.

Důsledky a komplikace poruch příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy mohou vést k celé řadě zdravotních komplikací, které souvisejí hlavně s úbytkem hmotnosti a s nedostatečně vyváženou stravou.

• podváha
• ztráta svalové hmoty
• citlivost na chlad
• potíže se soustředěním
• neustálá únava
• zhoršení kvality pleti
• řídnutí a vypadávání vlasů
• lámavost nehtů
• oslabený imunitní systém
• zácpa a jiné trávicí potíže
• nízký krevní tlak
• spánkové potíže
• špatné hojení ran
• poruchy krevního oběhu
• srdeční poruchy
• osteoporóza
• poškození jater
• anémie (chudokrevnost)
• ztráta menstruace u žen
• poruchy plodnosti

Závěr: Jak řešit poruchy příjmu potravy?

• Na léčbě poruch příjmu potravy se podílí praktický lékař, psycholog nebo psychiatr a nutriční specialista. 
• Ovšem prvním a nejtěžším krokem je přiznat si svůj problém. Nemocnému nestačí vysvětlit, že má poruchu příjmu potravy a poradit mu, že by měl normálně jíst.

Léčba poruch příjmu potravy je často dlouhá a náročná, proto by měl mít člověk dostatečnou podporu i ve své rodině. Důležité je, aby měl člověk možnost se někomu svěřit. Obrátit se proto může také na Centrum Anabell, které nabízí pomoc a podporu osobám s poruchami příjmu potravy i jejich blízkým.

Zdroje

1.      https://www.psychiatry.org/patients-families/eating-disorders/what-are-eating-disorders

2.      Balasundaram P, Santhanam P. Eating Disorders. [Updated 2022 Sep 3]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2022 Jan-. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK567717/

3.      Eating disorders: recognition and treatment. London: National Institute for Health and Care Excellence (NICE); 2020 Dec 16. (NICE Guideline, No. 69.) Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK568394/

4.      Davis LE, Attia E. Recent advances in therapies for eating disorders. F1000Res. 2019 Sep 26;8:F1000 Faculty Rev-1693. doi: 10.12688/f1000research.19847.1. PMID: 31598212; PMCID: PMC6764116.