Na kolonoskopii radši vyrazte o chvíli dřív, radí Jaroslav Kysilko v roli pacienta

Ženatý táta 3 dětí, kriticky uvažující o smyslu života a směřování lidské společnosti, se jednoho dne ocitl na vyšetření střeva zvaném kolonoskopie. Jak probíhala příprava a jaké zkušenosti si Jaroslav odnáší? Čtěte celý rozhovor, ať se nebojíte zbytečně.

Jaroslave, co vedlo lékaře k tomu, že se rozhodl poslat vás na kolonoskopii?

Doporučení na kolonoskopii přišlo poté, co již několik let trpím pravidelnými bolestmi břicha na různých místech. Podle všech krevních výsledků a výsledků klasických zobrazovacích metod (RTG, ultrazvuk) bych měl být zcela zdráv, nicméně bolest břicha se stala nedílnou součástí mého života. Proto tedy lékař na gastroenterologii navrhnul, že by mi udělal toto nepopulární vyšetření, aby bylo možné zjistit, zda-li není něco v nepořádku v této oblasti. 

Zároveň s kolonoskopií jsem s odstupem 2 dnů absolvoval rovněž gastroskopii, takže jsem tomu začal soukromě říkat “gastro dvojboj”. Byl to po všech stránkách zajímavý týden. Mé rozhodnutí spojené se souhlasem bylo spontánní a přirozené. Člověk chce vědět, proč ho něco bolí a také nechce nic zanedbat, aby pak nemusel poslouchat, že měl přijít dřív.

Jak vám lékař radil ohledně přípravy na kolonoskopii?

Lékař neměl čas a žádná doporučení mi osobně nedával. Od zdravotní sestry jsem obdržel poměrně dobře čitelnou kopii pokynů a doporučení, co a jak dělat před vyšetřením s tím, že na konci instrukcí bylo napsané telefonní číslo, kam si mohu zavolat, pokud bych něčemu nerozuměl. 

Trvalo mi několik dní, než jsem za pomocí internetu nastudoval vše potřebné a také jsem si udělal poznámky toho, co jsem považoval za zásadní a důležité. Zároveň jsem se rozhodl pro jeden z doporučovaných postupů, tedy začít s přípravou už 7 dnů před vyšetřením, a vybral jsem si z doporučených jídel a nápojů ty, které budu konzumovat já. 

Musím říct, že to bylo na jednu stranu zajímavé, dozvědět se něco nového, na druhou stranu trochu nepříjemné v tom, že jsem mohl něco přehlédnout nebo pochopit nesprávně. K tomu všemu je důležité říct, že přípravky pro vyčištění střeva se od sebe odlišují způsobem i časem podání. Samozřejmě jsou odlišné i reakce organismu na jejich požití. Někomu fungují téměř okamžitě, někdo čeká delší dobu, než je proces čištění započatý. 

Můj přípravek například v pokynech z gastro ordinace nebyl vůbec uvedený. 

Musel jsem si tedy načíst příbalový leták a vymyslet vlastní načasování. 

Jaká přesně byla dieta před kolonoskopií? Jak dlouho dopředu jste ji držel?

S dietou jsem po prostudování pokynů společně se všemi dostupnými podklady na internetu započal přesně týden před kolonoskopií. Samotný přípravek k očištění střeva, který jsem si koupil v lékárně, jsem začal užívat den před vyšetřením brzy odpoledne a končil jsem ve 2 hodiny ráno v den vyšetření. 

Ohledně diety jsem si vybral z doporučených bezezbytkových potravin, tedy takových, které neobsahují žádná semena ani zrníčka. Já osobně jsem si na týden vystačil s vařenou rýží, vařeným kuřecím masem, v posledních 3 dnech pak už pouze s vanilkovými pacholíky, řeckým jogurtem s medem, světlými rohlíky (bez posypu), čajem, instantní kávou s mlékem a vodou. Posledních 48 hodin jsem si už k pití nedal ani kávu s mlékem. Den před vyšetřením jsem už nejedl nic a pouze pil vodu a čaj.

dieta před kolonoskopií

PŘEČTĚTE SI TAKÉ
Dieta a příprava před kolonoskopií

Jak probíhala příprava na kolonoskopii bezprostředně před vyšetřením?

Očištění střeva po požití přípravku probíhalo v souladu s informacemi v příbalovém letáku. Po 2 hodinách čekání se dostavilo nutkání na stolici, které se zastavilo asi 3 hodiny po vypití poslední dávky přípravku. V mezičase jsem byl na toaletě přibližně 20×, ale přiznám se, že jsem to nepočítal. 

Jak jste se cítil po noci, kdy vám společnost dělalo hlavně záchodové prkénko?

Noc to byla dlouhá a náročná. Z mého pohledu nemělo smysl chodit spát, takže jsem zapnul televizi, ačkoliv myšlenky bloudily kdesi v budoucnosti. Postupně se přidávala únava z nevyspání. Na druhou stranu bych řekl, že se tělo adaptovalo dobře a reagovalo tak, jak jsem očekával. Břicho bylo nafouklé a bolelo, nicméně se to dalo bez problémů vydržet. 

Hodně jsem si hlídal, abych opravdu dost pil, a to nad rámec doporučeného objemu. Střídal jsem vodu a čaj. Záleželo mi na tom, aby to střevo bylo čisté a přehledné. Považoval jsem to za nezbytný krok k tomu, aby vyšetření a celá ta příprava měly vůbec smysl. Také jsem celou noc doufal, že budu na kolonoskopii odjíždět bez bolestí břicha a bez pocitu, že se mi chce na záchod. To se mi nakonec splnilo. I přesto jsem se na cestu podle mého již předem vymyšleného plánu vydal dříve, abych si mohl případně ještě dojít, kdyby bylo potřeba. Už jenom pro ten pocit. Bylo to dobré rozhodnutí.

Asi nejčastější obavou našich čtenářů je, že po důkladné přípravě na vyšetření ani nedojdou. Co byste jim vzkázal pro rozptýlení obav?

Tohle je jedna z věcí, které se myslím opravdu nemusí nikdo vůbec obávat. Po týdnu příprav, kdy dost omezíte svoje způsoby stravování a po 12 hodinách prožitých pravidelnými návštěvami toalety to prostě chcete mít za sebou. Nechcete ten čas jen tak zahodit a hlavně, nechcete tím brzy procházet znovu. Pokud na vyšetření nepůjdete, tak vás to pravděpodobně někdy v budoucnu bude stejně čekat. A tím pádem budete muset uskutečnit znovu celou přípravu, bez které to jednoduše nejde. 

Vědomí, že na kolonoskopii pravděpodobně nebudete muset nejméně dalších 10 let, je samo o sobě dobrou motivací a spolehlivým rozptylovačem různých pochybností. Kromě toho, že prostě chcete vědět, jestli je všechno v pořádku.

Druhou nejčastější obavou pak je strach z bolesti při kolonoskopii. Je podle vás tato obava na místě? Jasně, že každé tělo je jiné a reaguje jinak…

Osobně si myslím, že strach z tohoto vyšetření má dvě roviny. Člověku je z podstaty většinou nepříjemná už představa vyšetření v této intimní oblasti. A zároveň nikdo předem neví, jak moc to bude bolet, jestli to zvládne a vydrží. Na internetu najdeme mnoho příběhů, kdy to lidé zlehčují, protože oni to zvládli bez léků a úplně v pohodě, ale také takových, v nichž lidé popisují hroznou bolest srovnatelnou nebo dokonce horší než porodní bolesti. 

Řekl bych, že je určitě potřeba do toho jít odvážně, s důvěrou v erudici lékaře, s odhodláním spojeným s dobrou motivací.

Pokud má člověk velký strach, měl by určitě investovat do nabízených léků a přípravků, které by měly přinést psychickou úlevu a zmírnění nepříjemných pocitů včetně bolesti. Je možné, že pak člověk vyšetření téměř nebo zcela prospí a nebo je úplně v pohodě. Jenom v takovém případě potřebujete doprovod, který nemusí být vždy k dispozici. Když doprovod nemáte, musíte si vystačit (jako já) s těmi prostředky, po kterých je možné z vyšetření odejít samostatně. 

Každý člověk reaguje individuálně s ohledem na jeho momentální zdravotní stav, ale vyšetření je to relativně rychlé a i bez tišících prostředků (moje zkušenost) je možné nárazovou bolest během vyšetření bez problémů zvládnout.

kolonoskopie

Můžete s odstupem času zhodnotit průběh kolonoskopie?

Celkově bylo vyšetření velice rychlé, po 15 minutách jsem stál opět v kabince a oblékal se. Zahájení vyšetření nebolelo vůbec, což mě upřímně hodně překvapilo. Trvalo mi pak nějakou dobu, řekl bych 2 až 3 minuty, než jsem si na ten divný pocit v břiše zvyknul. A pak už to bylo všechno v pořádku. 

Nepříjemné pocity byly krátkodobé a nebyl problém je snášet bez medikace. 

Nakonec jsem si zvykl na průběh vyšetření natolik, že jsem byl schopen soustředěně sledovat práci přístroje uvnitř mého střeva na obrazovce, což bylo velmi zajímavé. Včetně odebírání vzorků, které vypadá v televizi poněkud drsně, ale opravdu vůbec ani trochu nebolí.

Co kromě teplých ponožek doporučujete vzít na vyšetření s sebou?

Pokud máte, určitě vezměte s sebou někoho milého a statečného. Někoho, kdo se toho nebojí více než vy a někoho takového, kdo nebude myslet na to, že je rád, že tam nemusí on sám. Určitě nezapomeňte talisman, přívěšek, plyšáka: cokoliv milého oblíbeného budete mít u sebe, bude pro vás fajn. Nakonec taky pití, nejlépe asi vodu. A doporučuji jemný vlhčený toaletní papír (pro jistotu, kdyby něco).

PŘEČTĚTE SI TAKÉ
Zkušenost s kolonoskopií aneb cesta do hlubin mého já

Jak dlouho trvalo, než se vám trávení vrátilo do normálu? Co radíte jíst po kolonoskopii?

Moje počínání ve dnech bezprostředně po kolonoskopii bylo do značné míry ovlivněno skutečností, že jsem za necelých 48 hodin měl naplánovanou gastroskopii. Asi 3 dny po vyšetření jsem se tedy stravoval v duchu té přípravné diety, jako před vyšetřením, což tedy mohu vřele doporučit. Pacholík, jogurty, bílé rohlíky. 

V den gastroskopie jsem jen později snídal, neboť se provádí nalačno. Poté jsem se již začal pomalu s jídlem vracet do normálního běžného způsobu stravování, ale myslel jsem na to, abych nejedl žádná těžká jídla, spíše ta lehce stravitelná a nesmažená. Během týdne bylo vše v pořádku včetně pravidelné stolice.

Co byste závěrem vzkázal všem, kdo se vyšetření bojí? 

Byl bych moc rád, kdyby se lidé přestali kolonoskopie bát. To byl také hlavní důvod, proč jsem se rozhodl sdílet prostřednictvím článku na idnesu tuto moji dalo by se říci pozitivní zkušenost se všemi aspekty a pocity, které jsou s tímto neoddělitelně spojeny. Nejdůležitější je podle mého názoru důkladná příprava, aby střevo bylo zcela čisté a bylo možné jej během vyšetření kompletně prohlédnout.

Je to také důležité pro ten pocit, že člověk v rámci přípravy udělal vše, co bylo v jeho silách. Zároveň si myslím, že by se měla kolonoskopie stát běžnou součástí prevence. Osobně mám tu zkušenost, že zdaleka ne každý lékař indikuje tento druh vyšetření, a to ani při zjevných déletrvajících obtíží, což je z mého pohledu škoda. Ohledně průběhu vyšetření se určitě není čeho bát a každý je schopen toto vyšetření bez větších problémů a s dobrým pocitem zvládnout. Ale rozhodně před vyšetřením není vhodné číst ty negativní a děsuplné příběhy na internetu, případně mohu doporučit pouze můj povzbudivý článek 🙂 

Děkujeme za povzbuzení i pro naše čtenáře a gratulujeme k negativnímu výsledku. 🙂

 

Zjistěte za pár vteřin, zda máte na svou výšku optimální váhu

Jsem . Je mi let.

Vážím kg. Měřím cm.

Zuzana Veselá

Zuzana Veselá

Jsem vystudovaná právnička, ale nyní se naplno věnuji psaní. Mám ráda českou, italskou, indickou a mexickou kuchyni. Miluji ochutnávání nových druhů exotického ovoce a (nealko!) nápojů. Od vyváženého jídelníčku z poctivých surovin se podle mě odvíjí i naše celková pohoda.

Nenechte si ujít