BezHladovění.cz

Co jíst, abychom byli chytřejší

Přemýšleli jste někdy o tom, do jaké míry je pravda, že jsme to, co jíme?

Lidé, kteří si dávají záležet na tom, co do úst vkládají, jsou ve skutečnosti mnohem spokojenější a šťastnější, protože není nic lepšího než pocit, že jsme udělali něco pro sebe a své zdraví.

Jídlem si můžeme nejenom zlepšit náladu, ale pokud budeme na skladbu jídelníčku dbát dlouhodobě, můžeme tak předcházet obezitě či nadváze a mnohým populačním chorobám.

Správnou volbou jídelníčku si můžeme dopomoci k vyššímu věku, ale také k lepší fyzické i psychické kondici.

Cítit se dobře ve svém těle, mít dobrou náladu a být zdravý – takový pocit je nenahraditelný, co myslíte?

Objevte sílu hodnotných potravin

Vhodným jídelníčkem také můžeme posílit imunitu či podpořit pevnost kostí, dnes se ale zaměříme na činnost našich mozkových závitů.

Co tedy jíst a čemu se vyhnout, abychom podpořili svou paměť a myšlení tou nejvíce přírodní cestou?

Existuje několik potravin, které mají na náš mozek opravdu blahodárný vliv, a proto bychom je pro jeho správnou funkci měli do jídelníčku zařazovat častěji a to nejenom při zvýšené psychické námaze při studiu, či intenzivnějším přemýšlení v zaměstnání.

Správnou výživou mozku můžeme pozvednout naše výkony, aniž bychom museli sahat po často nebezpečných psychofarmakách.

Na rychlé cukry zapomeňte

Nejdůležitějším palivem mozku je bezpochybně glukóza, tedy cukr, což ale neznamená, že svému mozku uděláme dobře pojídáním sladkostí.

Právě naopak, pokud budeme ve zvýšené míře konzumovat jednoduché cukry, budeme se vystavovat nadměrnému kolísání glykémie (hladiny krevního cukru) během dne, což může mít v důsledku naprosto opačné výsledky.

Po takovém jídle plném nehodnotných jednoduchých sacharidů se pak místo energie dostaví ospalost, vznětlivost, bolesti hlavy či ztráta koncentrace.

Preferujte proto v jídelníčku pomalé cukry – polysacharidy, které nalezneme například v celozrnných produktech, bramborách, rýži, zelenině a jiných přílohách.

Takto přijatá energie se bude uvolňovat postupně a vy se tak vyhnete rozkolísané hladině krevního cukru, která by mohla mít neblahý vliv nejenom na vaší mozkovou činnost.

Dostatek esenciálních mastných kyselin

Věděli jste, že padesát až šedesát procent mozku tvoří tuky? Někteří lidé tuky ze stravy zbytečně vylučují, protože se domnívají, že pro náš organismus neudělají nic přínosného.

Opak je však pravdou, tuky jsou v našem jídelníčku opravdu nezbytné. Měli bychom však umět rozlišovat tuky, které jsou pro naše tělo vhodné, a upřednostňovat je před těmi nezdravými.

Co se týče mozkové činnosti, měli bychom si dávat pozor na poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin, které ve stravě přijímáme v nesprávném množství.

Správný poměr by měl být něco kolem 6:1 ve prospěch omega-6 mastných kyselin, v našem jídelníčku se však tyto kyseliny často objevují v nadbytku.

Nepoměr těchto esenciálních mastných kyselin může mít za následek poruchy nervové činnosti, mezi které se řadí například hyperaktivita u dětí, či deprese u dospělých.

Omega-6 mastné kyseliny jsou celkem stabilní a proto se dnes vyskytují ve většině rafinovaných olejů a margarínech, které bohužel konzumujeme v přebytečném množství.

Abychom zvýšili příjem omega-3 mastných kyselin, kterých máme naopak nedostatek, měli bychom do jídelníčku zařadit více mořských tučných ryb jako je makrela, losos či tuňák.

Zdravé tuky, důležité pro činnost mozku, najdeme ale také ve vlašských ořechách, dýňových či lněných semínkách a vejcích.

Jezte stravu bohatou na vitamíny

Pro mozek jsou také nezbytné některé vitamíny a minerály, zejména vitamíny skupiny B, které napomáhají správnému přenosu informací v nervových spojeních.

Dbejte ve stravě na dostatek kyseliny listové, která je důležitá zejména pro těhotné ženy, u nichž má vliv na správný vývoj plodu.

Dostatečný přísun kyseliny listové, kterou najdeme třeba v zelené listové zelenině a fazolích může být také skvělou prevencí před vznikem depresí nebo Alzheimerovy choroby v pozdějším věku.

Pro správnou nervovou funkci je také nezbytný hořčík, který rovněž napomáhá předcházet neurologickým obtížím a pomáhá nám lépe zvládat stres a jiné zátěžové situace.

Hořčíku má dnes většina lidí nedostatek, najdeme ho například v zelenině, ovoci, obilovinách, semenech či bramborách. Zdrojem hořčíku však mohou být i minerální vody, či doplňky stravy zakoupené v lékárně.

Opomenout bychom neměli ani flavonoidy, které se v potravinách vyskytují nejčastěji jako rostlinná barviva. Tyto látky podporují koncentraci, zlepšují paměť a své místo mají i v prevenci mozkových mrtvic.

Flavonoidy najdeme v ovoci, zelenině a semenech, ale rovněž se s nimi můžeme setkat i v některých čajích. Mozkovou činnost také podpoříte lecithinem, který najdete mimo jiné hlavně ve vaječných žloutcích, sóje a vnitřnostech.

Zkuste pro příště vynechat preparáty na povzbuzení či nadměrnou dávku kofeinu a raději se zamyslete nad svým stravováním. Budete překvapeni, co vše lze změnit pouhou skladbou jídelníčku. Od nynějška vám to bude myslet jedna báseň!

Jak se vám článek líbí?

Mgr. Sandra Figalová

Mgr. Sandra Figalová

Zdravý životní styl je mojí zálibou už delší dobu, kromě studia oboru Nutriční terapie na 1. lékařské fakultě se o výživu a sport zajímám i ve volném čase. Zastávám přístup, že každý jsme trochu jiný a máme jiné individuální potřeby, na které bychom měli brát vždy ohled.