Redakce
Pokud sníte jednou za čas sáček bramborových lupínků při sledování u televize, či se přejíte v průběhu nějaké párty, pravděpodobně tím nezpůsobíte žádnou škodu. Špatné ale je, pokud se tyto akce opakují a stane se z toho zlozvyk.
Špatné stravovací návyky souvisí s výskytem některých druhů onemocnění. Především jde o kardiovaskulární a nádorové choroby, ale i o další onemocnění související s přejídáním a následnou obezitou.
Abychom byli schopni se zbavit špatných stravovacích návyků, je důležité si přesně specifikovat, co chceme změnit.
Zdravou a správnou stravou zlepšíte kvalitu svého života. Pokud ke správné zdravé stravě přidáte vhodnou formu pohybu, odložíte cigaretu a zbytečný stres, budete žít plnohodnotným aktivním životem.
Obsah článku:
1. Vynechání snídaně
Absence snídaně patří mezi nejčastější stravovací návyky. Přitom je snídaně považována za nejdůležitější jídlo dne. Měla by činit 20 až 25 % z celkového denního příjmu energie. Náš organismus je po dlouhém spánku připraven přijmout energii, která slouží pro aktivitu celého dne. Pokud nebudeme snídat, pravděpodobně se naše jídlo soustředí do večerních hodin.
Většinou se vymlouváme na nedostatek času a raději déle spíme. Každý máme 24 hodin denně a záleží jen na nás, jak s časem naložíme. Pokud opravdu něco chceme, čas si na to uděláme.
Příčinou vynechání snídaně může být i nechuť po ránu na jídlo. Důvodem je, že jsme zvyklí několik let nesnídat a máme tak zažitý určitý stereotyp. Zkuste po nějakou dobu zařadit alespoň lehčí snídani, třeba jogurt nebo banán.
Některé studie naznačují, že lidé, kteří vynechávají snídaně, většinou mají celkově horší skladbu jídelníčku. Během dne zkonzumují více tuků a méně důležitých látek potřebných pro náš organismus. Lidé bez snídaní mají větší sklon k rozvoji obezity.
Při vynechání snídaně se budeme cítit během dne unavení, nesoustředění a budeme tloustnout.
2. Nepravidelnost v jídle
Dlouhodobé hladovění nám zaručeně neprospívá. Nepravidelná strava nám zatěžuje organismus. Pokud nebudeme ochotni jíst pravidelně, budeme „ujídat“ v průběhu celého dne, což bude vést ke zvyšování hmotnosti a navíc se nebudeme cítit uspokojeni a nasyceni.
Váš jídelníček by měl být rozdělen do pěti až šesti menších porcí denně. Je to z toho důvodu, že se nám rovnoměrně rozloží příjem energie za den. Tudíž, tělo si potom neukládá energii do zásob a netvoří se tuky v těle. Organismus si tak nebude energii šetřit na dobu, kdy se mu energie nebude dostávat.
Proto nesmíme zapomínat na menší svačiny mezi hlavními jídly. Pokud svačiny vynecháme, budeme před hlavními jídly pociťovat hlad, což je nepříznivé. Pokud do jídelníčku mezi hlavními jídly zařadíme nějaké ovoce, zeleninu, nebo třeba jogurt, omezíme tím večerní či noční přejídání, např. při sledování u televize.
Měli bychom se stravovat po 3 až 4 hodinách. Pokud naše strava nebude pravidelná, organismus nebude mít v průběhu dne dostatek energie.
Poslední jídlo bychom měli konzumovat s pauzou alespoň 2 hodiny před spánkem.
3. Konzumace jídla ve spěchu
Důležité je si na jídlo udělat čas a jíst v klidu a pohodě. Pokud budeme jíst ve spěchu, hrozí, že neodhadneme množství a zkonzumujeme více, než naše tělo potřebuje. Pocit nasycení se dle složení jídla dostavuje přibližně po dvaceti minutách.
4. Nedostatek čisté vody
Naše populace je ohrožena nadměrnou konzumací slazených nápojů, limonád, kolových nápojů, ochucených a slazených minerálních vod, energetických nápojů apod. V těchto nápojích je vysoké množství řepného cukru, který dodává pocit žízně a po kterém tloustneme.
Nejzdravějším nápojem je čistá voda, můžeme si však dopřát pestřejší skladbu nápojů. Ke stálému pití jsou nejvhodnější tedy čisté vody – pitné z vodovodu nebo studny, nebo balené kojenecké, pramenité a slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého. Ke vhodným nápojům dále řadíme i vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené a ne moc silné čaje – doporučovány jsou zvláště čaje zelené.
Dostatečným příjmem tekutin zajistíme nejen látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin (vylučování škodlivých látek vznikajících v těle), ale umožníme také plnou výkonnost ostatních orgánů, tělesných i duševních funkcí a podpoříme i normální vzhled pokožky.
Pokud nebudeme mít dostatek tekutin, pravděpodobně nás začne bolet hlava, budeme unavení, malátní a dojde k poklesu fyzické a duševní výkonnosti.
Většinou se dočítáme, že bychom měli vypít 2 až 3 nebo dokonce 4 litry vody. Pro většinu populace je to však nesprávné a nadsazené doporučení. Potřeba tekutin je velmi individuální záležitostí, která závisí na mnoha faktorech. Potřeba tekutin se může pohybovat od méně než jednoho litru za den až po několik litrů za den. Musíme dbát na to, abychom během dne nepociťovali žízeň.
5. Sladkosti
Nejlepším způsobem, jak ovládnout chutě na sladké, je zkrotit je ještě dřív, než přijdou. To dosáhneme příjmem kvalitních bílkovin a správně vyváženým jídelníčkem. Důležité je také mít všechny sladkosti pryč z vašeho dosahu.
Reference
- KUNOVÁ, V. Zdravá výživa v otázkách a odpovědích, Havlíčkův Brod: Grada, 2005, 136 s.
- KOŽÍŠEK, F., Pitný režim, Státní zdravotní ústav, Praha 2008.
- JELIGOVÁ, H., KOŽÍŠEK, F. Pitný režim: proč, kolik a co vlastně pít?, Interní medicína, 2010, vol. 12, s. 388 – 389.
- SVAČINA, Š. et al. Klinická dietologie, Praha: Grada, 2012, 384 s.
- DAŇKOVÁ, Š., ÚZIS ČR, Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2002, 4 s.
- http://www.stobklub.cz/clanek/kdyz-nam-chybi-snidane/ cit. dne 8.12.2013
- http://www.ulekare.cz/clanek/jidlo-ve-stresu-skodi-zdravi-12300 cit. dne 8.12.2013
CHCI ZHUBNOUT
CHCI PŘIBRAT