BezHladovění.cz

Adam z Taste of Red: Cokoliv dělám v kuchyni, je jeden velký nezdařilý pokus

Dnes píše knihu plnou příběhů. Ten největší mu ale píše život sám. Stal se vítězem kategorie Objev roku v soutěži Food blog roku 2019. A to i přesto, že je jeho tvorba, jak sám říká, jedna velká recese.

1. Adame, můžeš se v krátkosti představit našim čtenářům?

Hrozně nerad představuju sám sebe, protože je to vždycky hodně zkreslené. Tak snad jen, že jsem foodbloger, který neumí vařit a dysgrafik, který píše.

2. Jak ses dostal k vaření a kolik nezdařilých pokusů v kuchyni máš za sebou?

Musím říct, že jsem si tak nějak zkoušel vařit už jako malý. Ale celkově mě k tomu přivedla Kateřina (přítelkyně) v okamžiku, kdy jsem na ni chtěl udělat dojem a zjistil jsem, že už pár let má spolu s Lucií blog Taste of Place.


Ty saláte! + Adamův roastbeef

Pak se ke mně dostalo i to, že jezdí s Gastrokroužkem, a to jsem chtěl taky. K tomu ale člověk potřebuje blog, a tak jsme si ho (tehdá ještě s kamarádem Milanem) založili.

Ohledně nezdařilých pokusů je to jednoduché. Cokoliv dělám v kuchyni je jeden velký nezdařilý pokus.

3. Kdy ses rozhodl přeměnit vaření, koštování dobrot a blogování coby koníček ve výdělečnou činnost?

To byl můj cíl hned od začátku. Dostávat věci zadarmo, nebo nedej bože si za své kulinářské „umění“ nechat platit.

Do toho jsem měl ještě dva cíle: Poznat Lukáše Hejlíka z Ošklivky Katky (seriál) a uzavřít smlouvu s Bentley. Půlka toho je splněna, teď už čekám jen na to auto.

4. Jsi výhercem kategorie Objev roku v soutěži Food blog roku 2019. Napadlo tě v minulosti pomýšlet na tak krásné umístění?

Nenapadlo, ale přijde mi to takové krásné završení toho, jak svůj blog chápu. Jedná se o jednu velkou recesi a tak, když vyhraje Objev roku v soutěži Food blog roku někdo, kdo neumí moc vařit, tak mi to přijde jako krásné zadostiučinění.


Špenátové lasagne podle Adama

5. Kde bereš inspiraci pro vlastní tvorbu?

Tak to absolutně nevím. Různě, vždycky třeba něco vidím v televizi, čtu, nebo to ochutnám, a pak si to doma rád zkusím. Ovšem chci tam dát nějaký prvek, který je jiný a změní ráz jídla, což se nesetkává s nadšením mojí Kateřiny, protože ta na rozdíl ode mě umí vařit a ví, jak kombinovat chutě.

Většinou si vymyslím nějakou blbost, kterou pak přetvořím do ještě větší blbosti.

6. V procesu tvorby je také tvá knížka. O čem bude a co všechno vydání knihy v tvém případě obnáší?

Jsem rád, že v otázce stojí knížka, protože říkat tomu čistokrevná kuchařka by bylo z mé strany troufalé. Půjde o knihu, kde bude pár povídek a ty budou doplněné recepty.

Nyní jsme ve stádiu příprav. Sepisuji všechny věci, které chci, aby tam byly a Kateřina mi je vymlouvá.

Teď mě a celý team čeká hodně práce, ale je to něco jako věšení ozdob na stromeček – je to sice pracný, ale těšíte se na to.

7. Co tě motivovalo k tvorbě knížky?

Vždycky mě bavilo psát a jako všichni foodblogeři nebo herci vím, že se vydání kuchařky (nebo vlastní televizní show o vaření) nevyhnu.

Hodně lidí mi psalo na Instagram, že je baví moje texty, že bych měl napsat knížku a že si ji určitě koupí.

Se mnou je to jednoduché, stačí mi pošimrat moje ego a udělám pro vás všechno. Jestli si ji lidé ale nakonec nekoupí, tak budu pěkně nas… (smutný pozn. redakce).

8. Kromě pozitivních komentářů se autoři kuchařek čas od času potkávají s kritikou. Jak se s ní vyrovnáváš ty sám?

Kritiku nese každý těžko a kdo říká že ne, tak lže. Jelikož mám specifický smysl pro humor, tak je mi jasné, že ne každému se to bude líbit. Zatím jsem se ale s negativními komentáři na svém Instagramu moc nesetkal, tak doufám, že to bude i kolem kuchařky stejné.

Na druhou stranu mě to docela mrzí, protože bych měl rád nějakou svoji Nemesis, se kterou bych se pouštěl do křížku. Tak snad jednou…

9. Instagramový profil plníš směsicí fotek, které v kostce reflektují tvůj osobní i pracovní život. Máš v postování fotek hranice, za které bys nešel?

Já mám tu výhodu, že nemám nastavený nějaký styl a že příspěvky vkládám, kdy chci a jaké chci. Nikdo ode mě nic nečeká, a tak nemám nutkání vkládat nějaký příspěvek, abych se někomu zavděčil.


Pizza podle Adama

Beru to tak, že je na každém z nás, co si vkládá na svůj profil. Hranice mám, třeba bych si na svůj účet nikdy nedal nic spojeného s jógou nebo s hipsterským dokumentem o tetování jelenů, to bych radši viděl hořet Hradčany.

10. Jak vypadá tvůj obyčejný den, když zrovna nevaříš, nesedíš v restauraci a počítač máš vypnutý?

To je různé, hodně věcí se u mě točí kolem počítače, ale pokud bych měl mluvit čistě o tom, že nemusím nijak pracovat nebo koukat do obrazovky (jakéhokoliv druhu), tak se jdeme třeba projít nebo vyrazíme někam na výlet.

Tenhle rok mám třeba v plánu chodit hodně do zoo fotit ptáky, protože jsem tomu trošku propadl a klidně to přiznám takhle veřejně – mám rád ptáky.

Ale rád si přečtu i nějakou knížku, třeba o ptácích, nebo o Severní Koreji.

11. Věnuješ se nějakému sportu nebo pravidelnému pohybu?

I když tak nevypadám a moje postava by se dala popsat jako „lehce obézní“, tak chodíme jednou týdně na tenis s dalšími blogery. S Jirkou z Kitchen story, s Petrem z PG foodies a nebo třeba s Honzou z Taste of Prague.

Samozřejmě hraju tenis i s „normálními“ lidmi. Jinak ještě jednou týdně hraju florbal.

12. Foodblogeři hýbou světem. Jak ty vnímáš jejich vliv?

Já jsem nedávno v jednom z rozhovorů (tento je druhý) zmiňoval to, že mě ty lidi musí hlavně bavit, abych je začal sledovat. Ale v okamžiku, kdy se z nich stává mesiáš, který má názor na všechno a začíná lidi poučovat, můj zájem o něj končí.

Foodblogeři fotí a vaří jídlo, nic víc. Nejsou to chirurgové a nebo vědci, kteří hledají lék na rakovinu, ale rovnají karamelizovanou mrkev na talíři.

13. Co bys poradil lidem, kteří chtějí blogovat, ale nevědí, jak začít?

Podle mě je důležité být originální a nesnažit se někoho napodobovat, protože k čemu je další blog, který vypadá téměř identicky jako tucet mu podobných.

Dalším, a to asi mnohem důležitějším prvkem je to, že to musí bavit hlavně je, protože nikdy se nezavděčí všem.

Mně osobně by se líbil nějaký profil, který fotí jen talíře v okamžiku, kdy se dojedlo. Svým způsobem je to taky foodblog. To bych určitě sledoval, protože nehrozí, že by mě začal poučovat.

Adame, děkujeme za rozhovor a přejeme úspěšný kontrakt s Bentley 🙂

Baví vás žít zdravě? Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout.
Upozornění na nové články, jídelníčky a recepty posíláme 3x týdně (po, st, pá). Z odběru novinek se můžete kdykoli odhlásit.
Mgr. Andrea Hrečková

Mgr. Andrea Hrečková

Nejsem kuchařka ani fotografka. Přesto vařím, peču a fotím s láskou a nadšením pro věc. Také věřím ve zdravotní benefity rostlinné stravy v její nejpřirozenější podobě. Mé recepty jsou čistě veganské, někdy raw i bezlepkové, vždy ale plné vitamínů, minerálů, zdravých tuků, komplexních sacharidů a plnohodnotných bílkovin.

Share via
Send this to a friend