12 otázek pro foodblogerku Marii (Mary’s Kitchen Love)

Marie alias Mary's Kitchen Love propadla zdravému životnímu stylu, o který se ráda dělí s ostatními prostřednictvím svého food blogu. Vedle dobrého jídla ale miluje i kávu a kavárenský život. Před nedávnem si tedy otevřela svou vlastní kavárnu, čímž si splnila svůj mnohaletý sen.

1) Tvá cesta ke zdravému životnímu stylu i vaření si vyžádala mnoho překážek, pádů a nezdarů. Co bys poradila ženám, které se zdravým stravováním právě začínají? Jak si podle tebe zdravý životní styl zamilovat a zároveň v něm dlouhodobě setrvat?

Asi jako každá z nás, i já jsem si prošla obdobím zaručených diet z časopisů a rádoby odborných serverů radících, jak jednou pro vždy zhubnout. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem si uvědomila, že tudy cesta nepovede. Nechtěla jsem svůj život zasvětit zákazům, omezování se a výčitkám.

Všem bych proto poradila, aby nezačínali se zdravým stravováním jen kvůli nízkému číslu na váze. Důležité je si uvědomit, že tělo je tím nejcennějším pokladem, který máme. Pokud mu budeme dávat to nejlepší, vrátí nám to. Možná to bude právě ten vysněný úbytek na váze, dobrá nálada, nebo příval nové energie. V každém případě budeme zdravější a spokojenější.

Důležité je se nenutit do věcí, které vám nechutnají, ale najít si jiné zdravé alternativy, které vaše chutě uspokojí stejným způsobem. Každý je originál, a tak by k sobě měl i přistupovat.

Pokud si chcete zdravý způsob stravování dlouhodobě udržet, berte ho jako životní styl. Nápady hledejte třeba na Facebooku nebo Instagramu, kde je tolik skvělých a inspirativních lidí. Hýbejte se, jezte dostatek ovoce a zeleniny a hlavně najděte harmonii sami v sobě.

2) Součástí zdravého životního stylu je také každodenní pohyb. Jak jsi na tom se sportem ty?

Upřímně, posledních několik měsíců pohybu moc nedám. Od té doby, co jsme otevřeli kavárnu, nemám na sport čas ani náladu. Určitě to ale neznamená, že bych se nehýbala.

Snažím se chodit všude pěšky, každé volno trávíme procházkami nebo projížďkou na kole, a všechny schody poctivě šlapu po svých. Poslední dobou jsem si také zvykla zacvičit si krátké posilovací cvičení ještě před odchodem do práce. Ten následný pocit je vždy k nezaplacení.

3) Máš pocit, že zdravá, nutričně vyvážená strava ovlivňuje nastavení mysli a celkový přístup k životu? Jak si danou souvislost vysvětluješ?

Určitě! Jsem přesvědčená, že složení stravy se odráží nejen na našem zevnějšku, ale především na našem jednání a uvažování. Člověk, který jí kvalitní suroviny a dodává tělu vše potřebné, má dostatek energie na fungování během dne.

Okolní svět a společnost klade na člověka velké nároky. Dává nám za příklady ideály krásy v časopisech, módní trendy ve výlohách, ideální životy a dokonalá manželství v hollywoodských filmech. A přesně takové situace nás na každém kroku vystavují stresovým situacím.

Člověk, který žije zdravým životním stylem, je spokojený sám sebou. Miluje své tělo takové, jaké je. Tohle vidím jako největší vliv a přínos zdravého stravování, co se psychiky týče.

4) Potraviny nakupuješ převážně na farmářských trzích. Jaká tržiště máš nejvíce v oblibě? Mohla bys dát našim čtenářkám pár osvědčených tipů, kde a co nakoupit za rozumnou cenu?

Miluju farmářské trhy, představují pro mě určitou oázu klidu a pohody. Dřív jsem často chodila na trhy na Jiřák, sedla jsem si na lavičku, koupila si kávu a něco dobrého k snědku. Zároveň jsem sledovala ten neuspěchaný ruch.

Stejní organizátoři ale organizují každou středu a sobotu také trhy na Náplavce. Jiřák to sice není, ale to místo u Vltavy je kouzelné a prodejci stejně milí. Ovoce a zeleninu se snažím kupovat lokální a nakupuji ji nejraději právě tady. Ceny jsou tu příjemné a hlavně přesně víte, odkud mrkev máte a kdo ji vypěstoval.

Pro nákup suchých plodů můžu rozhodně doporučit bezobalovou prodejnu Bezobalu, kousek od I. P. Pavlova. Neutrácíte zde za zbytečná lákadla. V srpnu budou také otevírat novou velkou prodejnu na Hradčanské, a já už se nemůžu dočkat, až si tam zajdu pro oříšky.

Pokud chcete ušetřit, sledujte slevy v obchodech. Nekupujte banány a avokáda, když je jejich cena astronomická. Počkejte si týden a uvidíte, že je seženete za polovinu. Exotické ovoce jsem se naučila kupovat před zavíračkou, kdy obchody většinu zralého ovoce prodávají se slevou.

5) S myšlenkou založit si vlastní food blog sis pohrávala delší dobu. Co pro tebe bylo tím zlomovým okamžikem a impulsem zároveň, své recepty představit světu?

Už si nevzpomínám, kdy přesně jsem si začala pohrávat s myšlenkou založit si food blog. Myslím, že to bylo ještě někdy při studiu na vysoké. Nadšeně jsem sedla k počítači, našla si návod „jak založit blog na blogspot.cz“ a myslela jsem si, že mám vyhráno. Nejsem ale technický typ, takže jsem se nedostala ani přes základní nastavení. Tím moje snaha skončila a s ní i moje pokusy a blogování.

Druhým zlomem bylo stěhování se do vlastního bytu a pořízení si nového telefonu. Stáhla jsem si Instagram a postla první fotku snídaně. Hrozně mě to chytlo. Dychtivě jsem čekala na každý like a srdíčko u fotky, bylo to tak vzrušující! Založila jsem si Facebook a Instagram s názvem Mary's Kitchen Love.

Zhruba po půl roce jsem cítila, že prostor Facebooku a Instagramu je moc malý a nechala jsem si vytvořit webovky, ze kterých mám opravdu radost. Jsou čisté a jednoduché, přesně tak, jak to mám ráda.

6) Prošla sis nějakým vzdělávacím kurzem vaření nebo fotografování před tím, než sis založila blog, nebo ses vše naučila tak říkajíc za pochodu?

Řekla bych, že celý můj život je jedna velká škola. Všechny drobnosti, setkání a zkušenosti mě obohatily v trošku jiném směru. Společně se ale podílely na tom, kde a proč jsem dnes.

Co se vaření týče, moje láska ke gastronomii se zrodila už při studiu na hotelové škole. Díky ní jsem měla možnost dostat se do prostředí špičkových hotelů a restaurací, a mohla tak obdivovat úchvatný foodstyling a nevšední kombinace surovin.

Nějakými kurzy jsem si prošla, např. cukrářským, přípravou ryb nebo kurzem zaměřeným na přípravu čokoládových lanýžů. Nejlepším kurzem je ale život sám.

A fotografování? Koupila jsem si zrcadlovku, zaplatila si pár hodin s báječnou lektorkou, ale stejně se pořád učím. Stále hledám ideální kompozice a nastavení světla. Mám ráda objevování nových funkcí a jsem nadšená jako malá holka, když se naučím něco nového.

7) Tvou velkou vášní jsou kuchařky, jimiž se také čas od času inspiruješ. Dáváš přednost českým receptům, nebo máš v oblibě spíše zahraniční kuchyně?  

Kuchařky jsou momentálně asi moje nejoblíbenější literatura! Nedokážu říct, jestli mám raději české nebo zahraniční autory, protože každý má svou specifičnost a originalitu. Když o tom ale tak přemýšlím, většina mých kuchařek je právě od zahraničních autorů.

Mezi mé nejoblíbenější patří rozhodně knihy od Deliciously Ella a Jamieho Olivera. Používají čerstvé a přirozené suroviny a jejich jídla jsou zdravá, rychlá, plná barev, chutí a vůní. Mám na nich ráda právě to, že ukazují, že i zdravá strava není nudná, ale naopak hýří pestrostí a rozmanitostí.

Je zvláštní, že dřív jsem milovala tu rádoby italskou kuchyni, těstoviny se sýrovou omáčkou plnou smetany a pizzu se slaninou. Dnes ale nedám dopustit na luštěninová a zeleninová jídla. Miluju indický dhal, thajské kari, asijské rýžové nudle se zeleninou, tamari omáčkou a čerstvými bylinkami.

8) Které jídlo patří mezi tvé nejoblíbenější? Je naopak nějaké, kterému nemůžeš přijít na chuť?

V tomto případě jsem nerozhodný člověk. Jídlo, které ale opravdu miluji a jím ho velmi často, je cizrnové kari s kokosovým mlékem, zeleninou a jasmínovou rýží. Taky nedám dopustit na hummus a avotoust.

A jídlo, kterému nemůžu přijít na chuť? Nikdy mi nechutnaly matesy a jiné nakládané kyselé rybičky. Mám husí kůži jen při pomyšlení na ně.

9) Ve tvých receptech figurují i pokrmy alternativních způsobů stravování (bezlepková, vegetariánská, veganská strava). Jak se k těmto výživovým směrům stavíš ty sama? Prošla sis někdy nějakou dietou, vyřazovala jsi určité potraviny z jídelníčku?

Donedávna jsem jedla všeho s mírou. Pak jsem ale vyzkoušela být několik týdnů na rostlinné stravě, abych tělu ulevila a pročistila ho. Po relativně krátké době se u mě však projevilo zlepšení dlouhodobého zdravotního problému a já se rozhodla v tomto stylu stravování pokračovat. Myslela jsem, že mi běžná strava bude chybět, ale není tomu tak.

K alternativním stylům stravování se tedy stavím velmi kladně a zastávám názor, že je každého věc a jeho osobní rozhodnutí, jak se stravuje. Pokud člověku vyhovuje strava založená na velkém množství živočišných výrobků a zná všechna její negativa i pozitiva, nemám důvod ani právo takového člověka přesvědčovat o opaku.

To samé však čekám i já od ostatních. Jsem přesvědčená, že pokud má člověk správě sestaven alternativní jídelníček a dbá na přísun všech živin, nemůže svému tělu nijak uškodit.

Rostlinná strava mě naučila nikdy neříkat nikdy. Jezme tedy tak, jak to vyhovuje našemu tělu, naslouchejme mu a mějme se rádi.

10) Patříš mezi milovnice výběrové kávy. Jakým druhům holduješ a kolik šálků denně vypiješ? Byla káva vždy tvým oblíbeným mokem?

Káva je moje velká láska a závislost. Ne vždy jsem ale vyhledávala jen výběrovku. Ještě před několika lety jsem si pod slovem káva představila hrnek instantní kávy dolité z poloviny mlékem. Poté jsem se postupnými kroky dostala k výběrové kávě. Ta je jako víno, najdeme v ní tisíce chutí.

Nikdy mě nepřestane fascinovat, jak chuť kávy může ovlivnit způsob její přípravy, teplota nebo třeba její namletí.

Já osobně preferuji africké kávy, které jsou krásně ovocné a květinové. Přítel má ale raději naopak Ameriku, která je čokoládovější a ořechová.

Kávu piju pouze bez mléka. Ráno po snídani si dám většinou espresso, ale když mám čas si kávu vychutnat, dám si hrozně ráda filtr, kde chutě kávy mnohem víc vyniknou.  Denně vypiju asi tak tři kávy, což mi přijde tak akorát.

11) Nedávno sis splnila svůj velký sen – otevřela sis svou vlastní kavárnu. Nabízíš zde kromě kávy také sladké dobroty, jejichž jsi ty sama tvůrcem. Musí být časově náročné vést podnik a blog zároveň, k tomu ještě nepřetržitě vařit a péct. Jak to všechno časově skloubit a nezbláznit se z toho?

Sen mít kavárnu jsem měla v hlavně už strašně dlouho, ale tak nějak jsem nedoufala, že by se mohl stát skutečností. Zlom nastal ve chvíli, kdy jsem potkala Vaška, mého přítele. Společně jsem se do kávy a do myšlenky otevřít si vlastní kavárnu nadchli a sen zrealizovali.

V kavárně pracujeme jen my dva. Baví nás budovat si vztah s našimi zákazníky a předávat jim skrze kávu nebo právě nějaký dortík kus nás a naší lásky k této práci. Nebudu lhát, že je to vždy lehké jako peříčko, že nejsme unavení a že jsme pořád fresh. Občas meleme z posledního, někdy spolu nemluvíme a jindy přijde nějaká ta krize. To ale k životu, práci i podnikání patří. Největší odměnou pro nás je spokojený host, který se znovu vrátí. V tu chvíli víme, že jsme se rozhodli jít správnou cestou.

Dalo se počítat, že práce na kavárně mi sebere veškerý čas na blogování, což se také stalo. Blogování, vaření a focení už mi ale po několika měsících chybělo, a tak jsme se rozhodli na jeden den v týdnu přijmout brigádničku Bětku. Teď mám tedy středy vyhrazené na vaření a focení receptů na blog a jsem neuvěřitelně šťastná, že se nám podařilo vše skloubit dohromady.

12) S foodblogy i kavárnami se v poslední době roztrhl pytel. Jak se podle tebe nejlépe vypořádat s konkurencí v oboru?

Je pravda, že za přibližně poslední dva roky se blogová i kavárenská scéna neuvěřitelně rozrostla. Nevnímám to ale jako větší konkurenci, naopak. Kavárna a blog si jsou vlastně hodně podobné. Myslím, že je důležité hledat v nových podnicích inspiraci. Nekopírovat je, nesnažit se být jako ostatní, ale najít si svou vlastní cestu a styl, který lidi zaujme, a pro který si vás najdou a oblíbí.

Nejlepším způsobem, jak se vypořádat s konkurencí, je podle mě nevnímat ji jako konkurenci. A právě to se mi hrozně líbí na české food blog scéně, kde se holky vzájemně znají, podporují a fandí si. A stejně tak funguje i většina nových kaváren. Společně tvoří rozrůstající se rodinu a komunitu, která šíří společnou myšlenku a snaží se předat lidem povědomí o skvělé kávě a životním stylu.

Nejdůležitější je dělat svoji práci primárně pro radost, ne pro zisk. Ostatní to poznají a vaši radost vám vrátí, ať už třeba v podobě nového followera na Instagramu nebo hosta, který se znovu zastaví pro ten skvělý dortík.

Děkujeme Marii za příjemný rozhovor a do budoucna přejeme mnoho čtenářek a spokojených zákaznic.