Bezhladoveni.cz

Závislost na jídle může signalizovat prožité trauma, říká nutriční terapeutka a psycholožka Mgr. Ing. Valéria Kolcunová

Psychické problémy mohou ublížit tělu a naopak. To věděl už známý lékař a psychoterapeut C. G. Jung. Doba se mění, ale pravidlo „ve zdravém těle zdravý duch“ pořád platí. Ale jak onoho zdravého ducha dosáhnout? O tom si dnes popovídáme s odbornicí – Mgr. Ing. Valérií Kolcunovou.

reklama

Jak úzce spolu souvisí problémy s (nad)váhou a psychika? Kolik % klientů z vaší praxe má problémy s výživou spojené i se strastmi duše?

Ve své praxi nutriční psycholožky se často setkávám s lidmi, u kterých potíže s váhou nebo obecně s jídlem naznačují nějaký “problém duše” nebo nespokojenost v životě. Přibližně s třetinou klientů, kteří přicházejí za mnou jako za nutričním terapeutem se práce překlopí v psychoterapii a o jídle se ve finále téměř vůbec nebavíme. Pravděpodobně se nebude jednat o reprezentativní vzorek v populaci, lidi se na mne často vědomě (ale i nevědomě) obracejí pravé proto, že jim je sympatická kombinace mých oborů.

Obecně si nemyslím, že každý kdo potřebuje řešit potíže s jídlem potřebuje i pomoc psychologa.

Když vezmeme příklad. Mám třeba trvalé průjmy a nechutenství. Existují signály, které jednoznačně poukazují na původ v psychice? Samozřejmě za předpokladu, že lékař jiné příčiny vyloučil.

V případě, že dojde k vyloučení somatické příčiny a problémy stále trvají, jsou tito pacienti často za psychologem odesláni. Nechutenství se například často objevuje u depresí, psychogenní průjem u somatoformních poruch atp. 

Doporučuji podívat se na svůj problém ze širší perspektivy. Můžeme se ptát sami sebe, co teď prožívám, jak se vlastně na tom světě mám, jestli mi něco chybí nebo naopak něčeho přebývá… Jaké krize aktuálně řeším nebo jaké bych měl řešit.. somatické potíže nám obecně můžou pomoct zorientovat se v našem životě, mohou být i vodítkem, že je potřeba něco změnit. 

A co obávané přejídání a noční luxování ledničky, to asi často souvisí s psychikou? Jaké bývají nejčastější spouštěče?

Troufám si říct, že s nějakou formou přejedení se má zkušenost téměř každý. Někdy je to proto, že jídlo je opravdu tak dobré, že ho jednoduše nejde přestat jíst. Může taky nastat případ, kdy jsme se nestihli během dne pořádně najíst a doma, večer, kdy všechny povinnosti všedního dne pominou, se ozve náš hlad a ten je tak obrovský, že člověk sní téměř všechno, co vidí. 

Někteří se přejídají od útlého dětství a tento nešvar si odnáší do dospělosti. V mnohých rodinách se jídlem řeší spousta problémů. Už malé děti uklidňujeme jídlem. Dítě se například vzteká, je nám to nepříjemné, nevíme co s tím, a nabídneme mu napŕíklad čokoládu: dítě se uklidní (místo toho abychom dítěti pomohli emoce přijmout, regulovat je a zpracovat). 

Paradoxně nenabízíme dítěti mrkev, ale většinou něco méně zdravého a ono to zabírá! A takto se z ojedinělých záchvatů stává zvyk, kdy nepříjemné emoce (smutek, vztek, strach, bezmoc…), které prožíváme, zajídáme i v dospělosti.

TIP: Přečtěte si další rady, jak řešit záchvatovité přejídání.

Problém s jídlem může maskovat jiný, větší problém či nespokojenost v našem životě. Jak to poznat a co dělat?

Jedná se především o lidi, kteří dobře ví, jak by správný jídelníček měl vypadat, vystřídali už hodně odborníků a opakovaně se problém s jídlem vrací. Nabízí se varianta, že to pravděpodobně nebude o jídle, ale o jejich vztahu k jídlu, o vztahu samých k sobě, o přijetí takového, jaký jsem. 

Přínosné je zabývat se tím, co mi jídlo v životě kompenzuje, proč trpím obezitou. Zároveň je dobré si položit otázky: Čím kvantum nezdravého jídla nahradím? Jak se dokážu jinak uspokojit, odměnit, potěšit? A toto, když nedokáže například hubnoucí najít, pravděpodobně problém s jídlem nevyřeší.

Závislost na jídle nebo přejídání může být signálem i prožitého traumatu.

V první fázi doporučuji navštívit odborníka na výživu s dobrou kvalifikací pro tento obor: nutriční terapeut, nutriční specialista, obezitolog. Tito lidé nenabízí rychlé a zázračné řešení a v případě, že je problém v psychice, pravděpodobně doporučí i návštěvu psychologa. V ideálním případě člověk navštěvuje oba odborníky a problém se řeší komplexně.

Jak poznat, že už přejídání, nebo naopak odmítání jídla, přerostlo v problém? Co dělat v takovou chvíli?

Znovu bych doporučovala, dívat se na problém komplexně. Za prvé brát v potaz časové hledisko: jak dlouho přejídání nebo odmítání jídla trvá, jak se mi daří s tím zacházet. Často se ptám, do jaké míry vám problém s jídlem (nebo jakýkoliv jiný problém) zasahuje do fungování normálního života. 

V případě, že se problematika jídla stává centrem mého života, neustále nad jídlem přemýšlím, zabývám se výběrem potravin, počítáním kalorii, ale paradoxně (vzhledem k vynaloženému času) nad jídlem ztrácím kontrolu, tak je pravděpodobně něco špatně. 

V té chvíli si člověk už zpravidla sám nepomůže, pak je důležité být k sobě laskavý a říct si o pomoc, což je zpravidla ta nejtěžší věc. 

I pro dospělé bývá problém poznat, že trpí poruchou příjmu potravy. A co teprve děti. S jakými problémy se nejčastěji setkáváte u nich a v jakém věku?

Nejčastěji pracuji s poruchami příjmu potravy, a to především s mentální anorexií. Mám klienty přibližně od 12 let. Vývoj nemoci bývá zpočátku velmi nenápadný, mladý člověk experimentuje s různými alternativními výživovými směry, snižuje příjem jídla nebo se orientuje výhradně na zdravé potraviny a přebírá kontrolu nad jídlem. U většiny to takto končí a vrací se k normálnímu stravování, u některých se přidává excesivní cvičení a v průběhu měsíců se dostanou na váhu, která je na hranici přežití.


Výživa u dětí hraje důležitou roli pro jejich budoucnost

Setkala jsem se i s případem 5letého dítěte, jehož rodiče procházeli rozvodovým řízením a které odmítalo jídlo úplně. Chlapec neměl žádné potíže somatického rázu, tímto způsobem reagoval na zásadní změny v rodině. 

Pojďme ještě k té nadváze, nebo dokonce obezitě. Příčin většinou bývá více. Jak to celé rozplést a vydat se na správnou cestu ke spokojenosti se svým tělem a celkovému zdraví?

Na začátku bych doporučovala dopřát si čas. Promyslet si a uvědomit si, jestli je ta správná doba (jestli neřeším nějaké krize, jestli mám vhodné podmínky, se hubnutí aktuálně věnovat…) a vyhledat někoho, kdo mi s tím pomůže (důležitá je i spolupráce rodiny). 

Nečekat rychlou změnu, ale vydat se na dobrodružnou cestu za zdravým životním stylem, kdy se můžete o sobě hodně nového naučit a lépe se poznat. Za velmi podstatné považuji uvědomění, že když začnu měnit svůj životní styl, tak to nebude časově ohraničené období, ale něco, s čím bych měl žít trvale. Proto extrémní a zázračné diety nemůžou fungovat. A v neposlední řadě je důležité se mít rád, takový jaký jsem (i s těmi kily navíc) a dělat v životě, to, co mne těší. 

Radíte všem spolupracovat při hubnutí s odborníkem? Nebo to jde i svépomocí?

Je to individuální. Nejčastěji doporučuji vyhledat pomoc lidem, kteří mají nějaké zdravotní potíže, užívají nějaké léky a taky lidem, kteří rychle podléhají různým mýtům a zázračným dietám a se svým tělem tak trochu experimentují. Stává se potom, ze se střídají období, kdy hubnou – přibírají – hubnou… Negativně se to odráží na jejich psychice, sebehodnocení. Najdou se i tací, kterým stačí kvalitní zdroje informací (spolehlivé weby, literatura) a zvládnou to i svépomocí.


Mgr. Ing. Valérie Kolcunová

Zabýváte se i stravou u diabetiků. V čem je jiná oproti „běžné“ populaci?

Obecně se dá říct, že u diabetiků je větší nárok na omezení jednoduchých sacharidů ve prospěch kvalitních polysacharidů (celozrnných obilovin s vysokým obsahem vlákniny, zeleniny) a kvalitních tuků. Někteří můžou těžit i z nízkosacharidové diety, nicméně je vhodné tento typ stravování konzultovat s lékařem a odborníky na výživu. Pro diabetiky a pro všechny obecně doporučuji snížit příjem průmyslově zpracovaných potravin a zaměřit se na výběr kvalitních potravin.

Blížíme se pomalu ke konci léta a začátku podzimu. Radíte svým klientům nějak upravit v tomto období stravu? Pokud ano, proč a jak?

Klienty se snažím motivovat k sezónnímu výběru potravin a s úbytkem slunečných dnů apeluji na zvýšený příjem vitaminu D. 

Děkujeme za spoustu skvělých tipů a přejeme samé spokojené klienty a klientky 🙂

 

Zjistěte za pár vteřin, zda máte na svou výšku optimální váhu

Jsem . Je mi let.

Vážím kg. Měřím cm.


Zuzana Veselá

Jsem vystudovaná právnička, ale nyní se naplno věnuji psaní. Mám ráda českou, italskou, indickou a mexickou kuchyni. Miluji ochutnávání nových druhů exotického ovoce a (nealko!) nápojů. Od vyváženého jídelníčku z poctivých surovin se podle mě odvíjí i naše celková pohoda.

Nenechte si ujít

reklama
reklama