Jak snížit zdravou stravou riziko kardiovaskulárních onemocnění? Komplexní průvodce od nutriční specialistky

Kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí ve většině vyspělých zemí včetně té naší. Přestože zde hraje velkou roli genetika, až 80 % rizikových faktorů souvisí s životním stylem – zejména se stravou a pohybem. Co dělat, abyste riziko jejich vzniku snížili?

Kardiovaskulární onemocnění: Co se v těle vlastně děje?

Kardiovaskulární (srdečně-cévní) systém tvoří srdce, které funguje jako pumpa, a cévy, kterými proudí krev do všech částí těla. Aby tento systém fungoval správně, musí být cévy:

• čisté (bez usazenin)
• pružné (aby se uměly roztáhnout a stáhnout)
• nepoškozené (bez zánětu)

Pokud ale roky jíme stravu, která tělu nesvědčí, málo se hýbeme, trpíme dlouhodobě stresem nebo máme nadváhu, cévy se postupně poškozují. To vede k tomu, že cévy ztrácejí svou pružnost, zužují se a tvrdnou. Když se tyto změny rozvinou příliš, mohou vyústit v infarkt, mozkovou mrtvici nebo další kardiovaskulární onemocnění.

Tento proces probíhá pomalu a nenápadně

Většina lidí nemá dlouhé roky žádné viditelné potíže. Cévy se však mezitím mění „zevnitř“. V jejich stěnách se mohou tvořit drobná mikropoškození, do kterých se snadněji ukládají tukové částice a vápenaté usazeniny. Tělo se sice snaží vše opravovat, ale pokud na něj klademe příliš velkou zátěž, nestačí to.

Výsledkem je chronický zánět v cévách a postupná tvorba aterosklerotických plátů, které brání volnému proudění krve. Srdce pak musí pracovat intenzivněji, aby krev protlačilo dál, což zvyšuje krevní tlak a ještě více zatěžuje celý systém. V určité fázi může stačit málo – náhlé prasknutí plátu nebo krevní sraženina – a proudění krve se zablokuje úplně. To je okamžik, kdy vzniká infarkt myokardu nebo mozková mrtvice.

Dobrou zprávou je, že většinu těchto nežádoucích změn lze ovlivnit životním stylem

Úprava stravy, více pohybu, práce se stresem a udržování zdravé váhy dokážou cévy chránit a často i výrazně zlepšit jejich zhoršený stav. I malé každodenní kroky mohou mít velký dopad a čím dříve začneme, tím lépe pro naše srdce i celkové zdraví.

Rizikové faktory vzniku srdečně-cévních onemocnění

Na rozvoji srdečně-cévních onemocnění se podílí celá řada faktorů, z nichž mnohé můžeme ovlivnit svým životním stylem. 

Mezi nejvýznamnější patří nezdravá strava s nadbytkem nasycených a trans tuků, cukru a soli, nedostatek pravidelného pohybu a dlouhodobý stres. Velkou roli hraje také kouření, které poškozuje cévní stěny a zrychluje tvorbu usazenin. 

Riziko zvyšuje i nadváha, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a cukrovka. K neovlivnitelným faktorům pak patří věk, genetická predispozice a pohlaví. 

Čím více rizikových faktorů se u člověka spojí, tím vyšší je pravděpodobnost, že se časem objeví zdravotní komplikace – a o to důležitější je prevence a včasná péče o vlastní zdraví.

Proč strava hraje tak důležitou roli?

Správně zvolená strava dokáže ovlivnit hned několik hlavních rizikových faktorů vzniku kardiovaskulárních onemocnění najednou, a proto je jedním z nejúčinnějších nástrojů prevence a nedílnou součástí jejich léčby.

Zdravá strava:

• pomáhá snižovat hladinu LDL (tzv. špatného) cholesterolu a triglyceridů (krevních tuků)
• snižuje krevní tlak
• přispívá k dosažení zdravé hmotnosti
• snižuje zánět
• zlepšuje elasticitu (pružnost) cév
• pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi

Zdravá strava tak není jen o tom „jíst méně tuků a více zeleniny“ – jde o komplexní přístup, který ovlivňuje fungování těla od samotných základů a dokáže výrazně snížit riziko srdečně-cévních onemocnění.

„U onemocnění srdce a cév je rizikovým faktorům životního stylu přisuzováno až 80 % vzniklých onemocnění“ (SZÚ, 2014)¹

Doporučujeme

Konzultace se specialistou

Znáte svůj Index hubnutí?

Jen 390 Kč

Díky jednoduchému rozboru krve odhalíte skutečný stav svého metabolismu i příčiny, proč se vám nedaří zhubnout.

Biochemický rozbor krve

Měření % tuku a svalů

Startovací jídelníček

Garance spokojenosti

Benešov Beroun Břeclav Brno – Čechyňská Brno – Horova Česká Lípa České Budějovice Cheb Chomutov Děčín Frýdek-Místek Havířov Havlíčkův Brod Hodonín Hradec Králové Jablonec nad Nisou Jičín Karlovy Vary Karviná Kladno Liberec Litoměřice Mělník Mladá Boleslav Olomouc Opava Ostrava Pardubice Písek Plzeň Poděbrady Praha 1 – Vodičkova Praha 11 – Háje Praha 2 – Vinohrady Praha 4 – Budějovická Praha 5 – Anděl Praha 5 – Butovice Praha 6 – Dejvice Praha 8 – Karlín Praha 9 – Prosek Příbram Prostějov Rokycany Šumperk Svitavy Teplice Třinec Trutnov Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Valašské Meziříčí Zlín

Recenze klientů

Hubnutí v pohodlí domova

Videokurz hubnutí s Petrem Havlíčkem

Petr Havlíček vás naučí hubnout bez diet a jo-jo efektu díky jednoduchému a srozumitelnému systému.

9týdenní variabilní jídelníček

34 videolekcí (cca 11 hodin)

21 dní na vyzkoušení

Můžete začít ihned

Více informací

Zdravé jídlo na váš stůl

Hubnutí, které nemusíte řešit

My vaříme, plánujeme i počítáme za vás. Vy jen jíte vyvážená jídla a hubnete zdravě – bez hladovění, stresu a zbytečné námahy.

Více než 10 programů

Různé energetické varianty

Rozvoz do více než 162 měst

Vyzkoušejte na 1 týden

Více informací

Naše recenze

Zásadní je redukce nadváhy

Ptáte se: „Na kolik kilo bych měl/a vlastně zhubnout?“ Už i úbytek pouhých 5–10 % původní váhy dokáže vyvolat výrazné změny v celkovém zdraví, jako je:

• snížení krevního tlaku, a tím i zátěže na srdce a cévy
• pokles LDL cholesterolu, který je klíčový pro zpomalení aterosklerózy
• zlepšení citlivosti na inzulin, což snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu
• redukce viscerálního tuku, metabolicky nejaktivnějšího a nejrizikovějšího typu tukové tkáně

Pro kardiovaskulární zdraví není ale zásadní jen dosažení „ideální“ hmotnosti podle tabulek. Zaměřit se je potřeba i na složení těla, ne jen na kilogramy. Pro srdce je mnohem důležitější úbytek viscerálního (útrobního) tuku než celkové číslo na váze. Proto i člověk, který zůstane váhově „mírně nad normou“, může mít dobré srdečně-cévní parametry, pokud zlepší kvalitu své stravy, přidá pohyb a omezí další rizikové faktory.

Sečteno a podtrženo, redukce nadváhy není jen estetická záležitost. Je to jeden z nejefektivnějších kroků, které může člověk udělat pro své srdce a cévy. Aby byly výsledky trvalé, je zapotřebí změnit své dlouhodobé stravovací návyky.

Ideální procento tělesného tuku u mužů^{2, 3}

• Zdravé rozmezí: 10–24 %
• Fyzicky aktivní muži a sportovci: 14–17 %
• Atleti: 6–13 %
• Nadváha: 25–29 %
• Obezita: 30 % a více

Ideální procento tělesného tuku u žen^{2, 3}

•  Zdravé rozmezí: 18–30 %
• Fyzicky aktivní ženy a sportovkyně: 21–24 %
• Atletky: 14–20 %
• Nadváha: 32–39 %
• Obezita: 40 % a více

7 jednoduchých principů výživy pro zdravé srdce

Jak snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění pomocí stravy? Odpověď je překvapivě jednoduchá: osvojit si takový způsob stravování, který dlouhodobě podporuje zdravé cévy, správnou funkci srdce a optimální tělesnou hmotnost. Nejde přitom o složité diety ani přísné restrikce, ale o několik ověřených a snadno udržitelných pravidel, která může do každodenního života zařadit každý.

Pojďme se společně podívat na základní pilíře stravy pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění – principy, které vycházejí z moderních výživových doporučení a současných vědeckých poznatků.

1. Snižte příjem nasycených tuků a eliminujte transmastné kyseliny

Nadměrný příjem nasycených tuků zvyšuje hladinu LDL cholesterolu – často označovaného jako „špatný cholesterol“. Jeho vyšší koncentrace v krvi urychluje tvorbu aterosklerotických plátů, které postupně zužují cévy, zhoršují průtok krve a zvyšují riziko infarktu i mozkové mrtvice.

Kde se nasycené tuky vyskytují:

• tučné maso a uzeniny (salámy, párky, klobásy)
• paštiky a masové pomazánky
• plnotučné mléčné výrobky (plnotučné mléko, smetana, tučné jogurty)
• máslo
• sádlo
• tučné sýry (čedar, gouda, ementál, hermelín, brynza)
• smetanové dezerty a zmrzliny
• kokosový a palmový tuk
• průmyslově zpracované potraviny

Ještě větším rizikem než nasycené tuky jsou transmastné kyseliny. Tyto látky nejen zvyšují hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a snižují hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu, ale zároveň v organismu podporují zánětlivé procesy, které poškozují cévní stěny.

Dokonce i malé množství transmastných kyselin významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, a proto je vhodné jejich příjem co nejvíce omezit – ideálně je z jídelníčku zcela vyloučit.

Zdroje transmastných kyselin:

• sladkosti
• trvanlivé zákusky a dezerty
• balené sušenky a oplatky
• levné čokoládové a tukové polevy
• čokolády s nízkým obsahem kakaa
• dorty a koláče
• listové těsto vyrobené z částečně ztužených tuků
• smažená jídla
• fast food
• chipsy, krekry
• výrobky obsahující částečně ztužené rostlinné oleje (hydrogenované tuky)
• instantní polévky a hotová jídla
• mražené polotovary (např. smažené rybí prsty, krokety)

Doporučení pro praxi:

• preferujte přirozené, minimálně průmyslově zpracované potraviny
• čtěte etikety a vyhýbejte se položkám typu „částečně ztužené tuky“
• nahrazujte máslo kvalitními rostlinnými oleji (olivový, řepkový, avokádový)
• vybírejte mléčné výrobky s nižším obsahem tuku (polotučné, nízkotučné)
• upřednostňujte libové maso a omezte uzeniny na minimum (s výjimkou libové šunky)
• sledujte obsah nasycených tuků na etiketách
• omezte smažení – místo toho volte pečení, dušení, vaření v páře nebo grilování
• pokud už smažíte, používejte oleje vhodné pro vyšší teploty (řepkový) a nikdy nepřepalujte tuk
• připravujte si více jídel doma, abyste měli kontrolu nad použitými tuky
• místo kupovaných sladkostí dejte přednost domácím dezertům, kde si můžete složení ovlivnit sami

2. Zvyšte příjem nenasycených tuků

Nenasycené tuky (mastné kyseliny) patří mezi složky stravy s prokázaně příznivým účinkem na srdce. Na rozdíl od nasycených tuků podporují pružnost cév, tlumí zánětlivé procesy v organismu a pomáhají snižovat hladinu LDL („špatného“) cholesterolu. Díky těmto účinkům patří nenasycené tuky mezi ochranné faktory zdravého kardiovaskulárního systému a jejich pravidelná konzumace je doporučována jako součást preventivní výživy.

Omega-3 mastné kyseliny (EPA, DHA, ALA)

Omega-3 mastné kyseliny jsou silným spojencem zdravého srdce. Pomáhají snižovat riziko srdečního infarktu a cévní mozkové příhody, mají výrazný protizánětlivý účinek a podporují stabilní srdeční rytmus. Mezi nejbohatší zdroje omega-3 mastných kyselin patří tučné mořské ryby, jako jsou losos, sardinky či makrela. Rostlinnými alternativami jsou lněná a chia semínka, vlašské ořechy nebo řepkový olej.

Omega-9 (mononenasycené tuky)

Mononenasycené mastné kyseliny, známé také jako omega-9, pomáhají snižovat hladinu cholesterolu a podporují zdraví cév. Najdeme je především v olivovém oleji, avokádu, mandlích a kešu oříšcích. Jejich pravidelná konzumace je jednoduchým a účinným způsobem, jak posílit kardiovaskulární systém.

Jak tyto tuky zařadit do jídelníčku?

Zařazení nenasycených tuků do každodenní stravy patří mezi nejdůležitější kroky pro zdravé srdce. Nemusí jít o žádné složité změny, stačí několik jednoduchých kroků:

• používat kvalitní rostlinné oleje při vaření a dochucování jídel
• přidávat ořechy a semínka do jogurtu, salátů nebo kaší
• dopřát si dvakrát týdně porci tučné ryby, bohaté na omega-3

3. Zvyšte příjem vlákniny na 30–40 g denně

Vláknina je nepostradatelná složka stravy pro zdravé srdce. Podporuje rovnováhu střevního mikrobiomu, čímž přispívá ke snižování zánětu v těle, a zároveň omezuje vstřebávání cholesterolu ve střevech. Její další výhodou je schopnost prodloužit pocit sytosti, což usnadňuje kontrolu nad tělesnou hmotností, a schopnost udržovat stabilní hladinu krevního cukru. Vyšší příjem vlákniny tak pomáhá zasáhnout hned několik klíčových rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění najednou.

Rozpustná vláknina – účinná v boji s cholesterolem

Rozpustná vláknina má schopnost tvořit gelovitou strukturu, která zpomaluje trávení a snižuje vstřebávání cholesterolu, zejména LDL („špatného“ cholesterolu). Pravidelná konzumace rozpustné vlákniny tak přispívá k ochraně cév a prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Mezi hlavní zdroje patří:

• Oves a ovesné vločky
• Ječmen
• Jablka a hrušky (zejména se slupkou)
• Luštěniny – čočka, fazole, cizrna, hrách
• Psyllium – ideálně ve formě otrub nebo doplňku stravy

Nerozpustná vláknina – pro zdravé trávení a cévy

Nerozpustná vláknina nezpůsobuje gelovitou strukturu, ale zvyšuje objem stolice a podporuje pravidelné vyprazdňování, čímž přispívá k zdraví střev a prevenci zácpy. Navíc zdravá střevní mikroflóra a pravidelná stolice mají nepřímý pozitivní vliv i na kardiovaskulární zdraví. Hlavními zdroji nerozpustné vlákniny jsou:

• Celozrnné obiloviny – celozrnný chléb, natural rýže, celozrnné těstoviny a kuskus, otruby
• Zelenina – brokolice, květák, mrkev, listová zelenina
• Ořechy a semínka – hlavně mandle, vlašské ořechy, lněná semínka, chia semínka

Tip nutriční specialistky: Snažte se, aby každé jídlo obsahovalo nějaký zdroj vlákniny. Prakticky to může znamenat přidat ke snídani ovoce nebo ovesné vločky, k obědu porci zeleniny či luštěnin a během dne zařadit hrst ořechů nebo celozrnné pečivo. Tak se k doporučeným 30–40 g vlákniny denně přiblížíte snadno a přirozeně.

4. Jezte více ovoce a zeleniny (alespoň 500 g denně)

Ovoce a zelenina tvoří základ jídelníčku podporujícího zdravé srdce. Obsahuje antioxidanty, vitaminy, minerální látky a fytochemikálie – přírodní látky, které chrání buňky před poškozením a zpomalují procesy spojené s chronickým zánětem. 

Pravidelná konzumace zeleniny a ovoce pomáhá snižovat krevní tlak díky vysokému obsahu draslíku, zlepšuje pružnost cév a celkově posiluje obranyschopnost organismu.

Praktická doporučení

• Dbejte na barevnost talíře. Různé barvy znamenají různé antioxidanty a dohromady poskytují širší spektrum ochranných látek.
• Polovina talíře jako zelenina. K hlavnímu jídlu se snažte mít vždy přibližně polovinu talíře tvořenou zeleninou – čerstvou, dušenou nebo pečenou.
• Jedná porce ovoce denně. Ovoce dodá vitaminy i vlákninu a představuje snadno dostupnou, přirozeně sladkou svačinu.

5. Omezte jednoduché cukry a ultra-zpracované potraviny

Nadměrná konzumace jednoduchých cukrů a vysoce průmyslově zpracovaných potravin patří mezi hlavní faktory, které narušují metabolické zdraví. Častá konzumace potravin z bílé mouky, sladkostí, sladkých nápojů, instantních jídel a polotovarů zvyšuje hladinu triglyceridů v krvi, zhoršuje citlivost na inzulin a podporuje ukládání viscerálního (útrobního) tuku. 

Právě tento typ tuku je úzce spojený s vyšším rizikem srdečních onemocnění, aterosklerózy i cukrovky 2. typu.

Hlavní problematické potraviny

• slazené nápoje a limonády
• bílé pečivo a další výrobky z bílé mouky
• sladkosti a dezerty
• instantní jídla
• vysoce zpracované potraviny

Postupné nahrazování ultra-zpracovaných potravin přirozenými, nutričně hodnotnými variantami pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi, podporuje zdravou váhu a výrazně přispívá k ochraně kardiovaskulárního systému.

Víte, že můžete začít hubnout přirozeně už jen díky tomu, že přejdete na kvalitnější, méně průmyslově zpracovanou stravu? A to bez extrémního omezování kalorií. 

Proč? Nutričně bohaté potraviny mají nižší energetickou hustotu, lépe zasytí a podporují stabilní hladinu hormonů regulujících hlad a sytost. Díky tomu se přirozeně sníží celkový energetický příjem, aniž by měl člověk pocit hladu nebo ochuzení.

6. Dbejte na dostatek draslíku, hořčíku a vápníku

Draslík, hořčík a vápník tvoří základní trojici minerálních látek, která významně podporuje regulaci krevního tlaku – jednoho z důležitých ukazatelů kardiovaskulárního zdraví. Dostatečný příjem těchto minerálních látek pomáhá uvolňovat cévní stěny, podporuje správnou funkci srdečního svalu a snižuje riziko vzniku či zhoršování hypertenze.

Kde je najdete?

• Draslík: banány, brambory, avokádo, luštěniny
• Hořčík: ořechy, semínka, celozrnné obiloviny
• Vápník: kefír, jogurty, sýry, tvaroh, sardinky, tofu

Zařazení těchto potravin do jídelníčku je snadné – klíčem je pestrost a pravidelnost. Když budete střídat různé druhy ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, luštěnin a celozrnných produktů, pokryjete potřebné denní množství minerálních látek i bez složitého plánování.

7. Dodržujte pitný režim

Správná hydratace je často podceňovaný, ale zásadní prvek péče o zdravé srdce. Dostatek tekutin podporuje optimální krevní objem, ovlivňuje viskozitu krve a tím i její průtok cévami. Naopak dehydratace zvyšuje zátěž pro srdce, může zhoršovat krevní tlak a zpomalovat cirkulaci.

Vypijte 30–35 ml vody na každý kilogram tělesné hmotnosti denně. Příjem tekutin navyšujte, pokud sportujete, jste fyzicky aktivní nebo trávíte čas v horku. 

A co pít? Nejvhodnější volbou je čistá voda, případně neslazené minerální vody nebo neslazené čaje.

Výživové směry, které přispívají k prevenci kardiovaskulárních onemocnění

Následující výživové směry patří mezi nejlépe prozkoumané a nejčastěji doporučované pro prevenci a podporu léčby srdečně-cévních onemocnění. Tyto přístupy se navzájem nevylučují, spíše se v mnoha bodech překrývají a doplňují.

Společným rysem všech těchto diet je větší podíl rostlinných potravin, kvalitních tuků a celkově přirozené stravy – tedy změn, které jsou klíčové pro ochranu srdce, stabilizaci krevního tlaku a prevenci civilizačních onemocnění.

Není přitom nutné striktně dodržovat jednu konkrétní dietu. Důležitější je osvojit si jejich základní principy a postupně je začlenit do každodenního jídelníčku.

Středomořská strava

Středomořská strava je považována za zlatý standard v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Jde o nejlépe vědecky podložený model, který se opírá o desítky kvalitních studií. Charakterizuje ji:

• vysoký příjem ovoce a zeleniny
• zdravé tuky, zejména olivový olej
• ryby 2–3× týdně
• velmi omezené množství červeného masa
• ořechy a semínka
• luštěniny
• celozrnné obiloviny

Dlouhodobé dodržování středomořské stravy je spojováno se snížením rizika infarktu až o 30 %, což z ní dělá jeden z nejúčinnějších výživových přístupů pro podporu zdravého srdce.

DASH dieta

DASH dieta (Dietary Approaches to Stop Hypertension) byla původně vytvořena jako nutriční model pro přirozené snižování krevního tlaku. Dnes se řadí mezi nejdoporučovanější jídelníčky pro ochranu srdce a cév. Její hlavní principy zahrnují:

• snížený obsah soli
• vysoký příjem draslíku, hořčíku a vápníku
• velké množství ovoce a zeleniny
• nízkotučné mléčné výrobky
• omezení červeného masa

Flexitariánská strava

Flexitariánská strava je ideální pro ty, kteří chtějí zvýšit podíl rostlinných potravin, ale nechtějí se zcela vzdát masa. Její hlavní výhody spočívají v jednoduchosti a dlouhodobé udržitelnosti. Flexitariánský přístup pomáhá přirozeně snižovat příjem nasycených tuků a kalorií, zároveň ale ponechává flexibilitu, která mnoho lidí motivuje k dlouhodobému dodržování. Pro flexitariánství je typické:

• převaha rostlinných potravin
• maso spíše jako doplňková, nikoli každodenní složka
• vysoká výživová hodnota díky rozmanitosti ovoce, zeleniny, luštěnin, obilovin a ořechů

Ukázkový jídelníček pro zdravé srdce

Tento vzorový jídelníček vychází z principů středomořské stravy, DASH modelu a flexitariánského přístupu. Je bohatý na vlákninu, nenasycené tuky, antioxidanty a minerální látky podporující zdraví srdce.

Den 1

• Snídaně: Ovesná kaše se lněným semínkem, borůvkami a jogurtem
• Dopolední svačina: Hrst vlašských ořechů, kefír
• Oběd: Pečený losos s dušenou zeleninou a brambory
• Odpolední svačina: Knäckebrot s hummusem
• Večeře: Celozrnný chléb s cottage sýrem a zeleninou

Den 2

• Snídaně: Žitný chléb s avokádem, vejcem natvrdo a kapkou citronu
• Dopolední svačina: Bílý jogurt s kiwi a chia semínky
• Oběd: Čočkový salát – vařená čočka, cherry rajčata, okurka, olivový olej, citron, bylinky
• Odpolední svačina: Ředkvičková pomazánka z tvarohu, celozrnný toust
• Večeře: Tofu stir-fry se zeleninou (brokolice, mrkev, paprika) s celozrnnou rýží

Den 3

• Snídaně: Řecký jogut (0%) s nepřislazovaným müsli, jahodami a mandlemi
• Dopolední svačina: Smoothie z listové zeleniny, banánu, chia semínek a vody
• Oběd: Kuřecí prsa v rajčatové omáčce, basmati rýže
• Odpolední svačina: Tvaroh s lesním ovocem a kešu ořechy
• Večeře: Zeleninová polévka s mozzarellou light

Závěr: Zdravé srdce a cévy úzce souvisí s jídelníčkem

• Zdravé srdce se z velké části opírá o každodenní rozhodnutí, která děláme při výběru jídla.
• I drobné změny, jako více zeleniny, celozrnných potravin, kvalitních tuků a luštěnin, se časem sčítají a významně snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění. 
• Zdraví srdce a cév není otázkou dodržování drastických diet nebo přísných omezení ve stravě, ale výsledkem dlouhodobě udržitelných stravovacích a pohybových návyků.

Zdroje

1. SZÚ. (2014). Zdravotní stav české populace – studie EHES 2014. Státní zdravotní ústav.
2. American Council on Exercise. (n.d.). Body fat percentage chart. ACE. Retrieved from https://www.bodyspec.com/blog/post/what_is_a_healthy_body_fat_percent
3. Macek, P., et al. (2020). Optimal Body Fat Percentage Cut-Off Values in Predicting the Obesity-Related Cardiovascular Risk Factors: A Cross-Sectional Cohort Study. Journal (název časopisu).
4. Srikanthan, P., et al. (2021). Sex Differences in the Association of Body Composition and Cardiovascular Mortality. Journal of the American Heart Association.
5. Bonekamp, N. E., Cruijsen, E., Geleijnse, J. M., Winkels, R. M., Visseren, F. L. J., Morris, P. B., & Koopal, C. (2024). Diet in secondary prevention: The effect of dietary patterns on cardiovascular risk factors in patients with cardiovascular disease. Nutrition Journal, 23, Article 18.
6. Schwingshackl, L., Bogensberger, B., Bernhard, W., & Knüppel, S. (2023). Diet quality and cardiovascular outcomes: A systematic review and meta-analysis of cohort studies. Nutrition & Dietetics.
7. Wu, Y., Zhang, D., & Jiang, X. (2024). The effects of Mediterranean diet on cardiovascular risk factors, glycemic control and weight loss in patients with type 2 diabetes: A meta-analysis. BMC Nutrition, 10, Article 59.
8. Schwingshackl, L., & Hoffmann, G. (2020). Dietary factors and risks of cardiovascular diseases: An umbrella review. Journal of Human Nutrition and Dietetics.
9. Knuppel, S., et al. (2019). Dietary components and risk of cardiovascular disease and all-cause mortality: A review of evidence from meta-analyses. European Journal of Preventive Cardiology, 26(13), 1415–1430.
10. Martínez‑González, M. A., et al. (2023). Effect of Mediterranean diets on cardiovascular risk factors and disease in overweight and obese adults: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Journal of the American College of Cardiology.
11. Schwingshackl, L., & Hoffmann, G. (2022). Effect of dietary patterns on cardiovascular risk factors in people with type 2 diabetes: A systematic review and network meta-analysis. Nutrition, Metabolism & Cardiovascular Diseases.
12. Schwingshackl, L., et al. (2021). Evaluation of the quality of evidence of the association of foods and nutrients with cardiovascular disease and diabetes: A systematic review. Nutrition & Diabetes.
13. Jakobsen, M. U., et al. (2024). Impact of very low carbohydrate ketogenic diets on cardiovascular risk factors among patients with type 2 diabetes: A GRADE-assessed systematic review and meta-analysis. Nutrition & Metabolism, 21, Article 50.
14. Tuso, P., Ismail, M. H., Ha, B. P., & Bartolotto, C. (2013). Nutritional update for physicians: Plant‑based diets. The Permanente Journal, 17(2), 61–66.