Bezhladoveni.cz

Chroničtí dietáři vyžadují v hubnutí jiný přístup, říká nutriční poradkyně Ing. Eva Hanzalová

Ve své praxi se primárně zaměřuje na low carb high fat přístup, paleo stravování s možností různých kombinací s jiným styly a tzv. racionální stravu dle WHO. Jak to funguje a komu mohou tyto přístupy pomoci? Čtěte celý rozhovor s Ing. Evou Hanzalovou.

reklama

Co znamená onen LCHF – low carb high fat – přístup? Hodí se pro každého?

LCHF (LC) je zkrácený název pro stravování se sníženým obsahem sacharidů a zvýšeným příjmem tuků ve stravě, v ČR se spíš setkáváme s pojmem nízkosacharidová strava. Omezuje se tedy celkový příjem vysokosacharidových potravin, jako jsou obiloviny, luštěniny a vysokosacharidového ovoce. Co je ale zásadní, v LC se vyřazují průmyslově zpracované potraviny. 

LCHF je kontraindikovaná u vrozených poruch metabolismu tuků, primární hyperlipoproteinémie, porfyrie, chronické pankreatitidy a u dalších stavů spojených s malabsorpcí tuků. Tato strava také není vhodná při neschopnosti udržet dostatečný kalorický příjem, tedy u poruch příjmu potravy.

Dokáže z vaší zkušenosti low carb strava pomoci i při zdravotních problémech? Jakých konkrétně?

Pokud je tato strava správně nastavená, tak určitě. Zejména bych vyzdvihla snížení celkového zánětu v těle. S tím pak souvisí další benefity, jako je např. remise prediabetu, diabetu II. typu, úprava cholesterolu (rozsáhlá problematika, kdy již neplatí hra na hodný HDL a zlý LDL cholesterol a je potřeba sledovat jiné markery), snížení vysokého tlaku, úprava trávení/intolerancí a PCOS.

Doporučujete LC stravu třeba  i „chronickým dietářům“, kteří ne a ne zhubnout?

U chronických dietářů je vhodný odlišný přístup, než u lidí, co se změnou stravy začínají nebo zkoušeli 2 až 3 diety za svůj život. Problém většiny dietářů je většinou “v hlavě” a nadváha/obezita může být psychosomatický projev jiného problému (ochrana či obrana před něčím). 

Problémy s váhou dietářů většinou sahají do dětství a návyků v rodině. Takže jako první musí být edukace, vysvětlení stravy jako takové, vyvrácení mýtů ve výživě a až následně se individuálně vybírá strava či směr, kterým by se mohl člověk vydat. 

Vyzkoušela jste na sobě i spoustu dalších výživových směrů – Whole30, autoimunitní protokol, paleo nebo nízkofrekvenční stravování. Které svědčilo vašemu tělu nejvíc? Byly i reakce, které vás překvapily?

Mně osobně je nejlépe při držení programu Whole30. Whole30 ale patří mezi krátkodobé diety a není dle mého názoru dlouhodobě udržitelný. Právě udržitelnost stravovacího stylu je velmi důležitá pro to, aby člověk neměl tendence k “odbíhání” k jiným stravovacím stylům a nevhodným kombinacím jídel.

Důležité je najít si individuálně to, co vám vyhovuje. 

První kolo Whole30 jsem absolvovala v roce 2017 a až zpětně jsem zjistila, jak je možné, že tak dobře reaguji na vyřazení určitých potravin: u mě mléčných výrobků, konkrétně laktózy. 

Od roku 2019 se věnuji také nutrigenomice (aplikace stravy podle výsledků z genetiky) a mám tak prokázanou intoleranci na laktózu. Dříve jsem měla i citlivost na lepek, ale od doby, co jsem si dala do pořádku střevo, nemám problémy. V současné chvíli si kombinuji různé stravovací styly dle potřeby, ročního období a s ohledem na měsíční cyklus, což je u žen velmi důležité. 

Který výživový styl doporučujete při problémech s rozhozenou psychikou? Jde to vůbec takhle obecně říct?

Obecně se to nedá říci, ale celkově psychiku ovlivňují: jednoduché cukry (negativně), krmí zejména kvasinky. Dále omega 3 mastné kyseliny (pozitivně) a celková péče o střevní mikrobiom. Pokud chceme pozitivně ovlivnit mikrobiom a tím i psychiku, doporučuji doplnit fermentované potraviny, jako je kysané zelí, kimchi, řepný kvas, kefír s tibi houbiček apod. Střevo s mozkem komunikuje skrz tzv. bloudivý nerv. Ve střevech se vytváří i serotonin, jeden z hormonů štěstí. Celá problematika by vydala minimálně na další článek.

Podle jakého klíče vybíráte vhodný výživový styl pro konkrétního klienta? Na co všechno se při tom ptáte?

Pokud klient sám neví, jakou cestou se vydat a jaký stravovací styl si vybrat, před konzultací zasílám propracovaný několikastránkový dotazník a na podrobnosti se doptávám během konzultace. Na základě těchto podkladů vydávám doporučení. V pokročilé diagnostice využívám nástroje funkční medicíny, které jsou založeny na znalosti spouštěčů, mediátorů (zprostředkovatelů) a antecedentů (předcházejících okolností). Bere se v potaz anamnéza, sociální, emoční, environmentální, rodinná a genetická predispozice a hledají se skryté souvislosti.

Při tvorbě jídelníčků se zaměřujete mimo jiné na vynechání nejčastějších alergenů. Jaké to z vaší zkušenosti jsou?

Nejčastěji to jsou enzymatické nedostatečnosti, tedy intolerance, nejčastěji na laktózu. Co se týče alergií (probíhá imunitní reakce), jedná se nejčastěji o bílkovinu kravského mléka, lepek (celiakie), ořechy, ale i sezónní alergie. 

Zde bych dodala, že laktózová intolerance je velmi častá a reaguje na ní více než půlka populace. 

Laktázovou perzistenci (sníženou schopnost těla produkovat laktázu a štěpit tak mléčný cukr) má v dospělosti cca 40 % lidí a je dána zejména geneticky.

Přibývá alergií/intolerancí v posledních letech? Pokud ano, jakých?

V posledních letech přibývá intolerancí na histamin. Nepovažuji ji za intoleranci jako takovou, ale za ukazatel toho, že není v pořádku trávení jako celek. S histaminovou intolerancí se dá taky pracovat a stav lze stabilizovat.

Na svých stránkách slibujete, že plánování jídla podle vašich jídelníčků zabere pár minut zhruba 2× týdně. To zní slibně. Kolik času zhruba zabere vaření?

Většina klientů má zájem o výživový plán, kde si vybírají z jídelních variant. Mám jak pracné recepty, jako je třeba guláš, nebo také “rychlovky” do 15 minut, slané i sladké varianty. Každý si vybírá dle časových možností a surovin, co má zrovna doma. V minimálně polovině případů si lidé vaří “svoje” recepty a já dávám mantinely, ve kterých se pohybovat. Mám vždy radost, když mi klienti posílají své výtvory a já je pouze usměrňuji a doplňuji.


Ukázka pizzy podle Evy

Počítání kalorií tedy nefandíte?

Popravdě, nejsem fanoušek počítání kalorií a dle mého je lepší se zaměřovat na kvalitu, ne kvantitu. Za mě je podstatnější hormonální rovnováha (inzulin, leptin, ghrelin, kortizol..). Opravdu velmi důležitou roli ve všech ohledech hraje spánkový režim a stres: Opět jsou zde hormonální odpovědi na nedostatek spánku a zejména chronický stres.

Kalorické tabulky jsou vhodné pro začátečníky nebo pro lidi, kteří nemají tušení, kolik a co vlastně jedí, nebo jsou tabulky vhodné pro občasnou kontrolu. Ale nevidím důvod, proč trávit čas psaním do kalorických tabulek. Nicméně měla jsem i klienty, kteří se v tom vyžívali.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ
Zdravý jídelníček stojí na základních potravinách, říká biochemička RNDr. Michaela Bebová

Mění se nějak vaše výživová doporučení podle sezóny? Třeba teď tu máme pro mnohé náročné letní počasí…

Ano, rozhodně. Přes léto doporučuji klientům celkově navýšit sacharidy, sluneční záření zjednodušeně napomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi, takže si lidé mohou dopřávat i meloun a pod. Jsem pro to, aby se jedla sezónní a lokálně dostupná strava: např. přes léto lehčí jídelníček s vyšším podílem syrové zeleniny a přes zimu hodně vývarů, tepelně upravená zelenina, prorostlejší maso apod.

Někdo může přes zimu přirozeně inklinovat ke ketogenní stravě. Ale jak jsem psala výše, ženy by měly brát ohledy na svůj cyklus a i při ketogenní stravě navyšovat v poovulační fázi sacharidy alespoň o 30 g sacharidů/den pro tvorbu progesteronu. 

Paní inženýrko, děkujeme za úžasné povídání a spoustu cenných tipů.

 

Zjistěte za pár vteřin, zda máte na svou výšku optimální váhu

Jsem . Je mi let.

Vážím kg. Měřím cm.


Zuzana Veselá

Jsem vystudovaná právnička, ale nyní se naplno věnuji psaní. Mám ráda českou, italskou, indickou a mexickou kuchyni. Miluji ochutnávání nových druhů exotického ovoce a (nealko!) nápojů. Od vyváženého jídelníčku z poctivých surovin se podle mě odvíjí i naše celková pohoda.

Nenechte si ujít

reklama
reklama