Bezhladoveni.cz

Holky, nebojte se cyklistiky, motivuje Pavlína z Holky na kole

pavlina z holky na kole

Nadšené „pionýrky městské cyklistky“ už přes 6 let motivují a učí užívat si jízdu na kole po Praze i v přírodě. A že jim to jde! Každý týden se k nim přidávají nové a nové zájemkyně z řad začátečníků i pokročilých. Jak to celé funguje a jak se přidat, vám dnes poví spoluzakladatelka a organizátorka vyjížděk Pavlína Fricová.

Díky za tenhle super nápad. Jak to celé vzniklo?

Zakladatelkou Holky na kole je má kolegyně a cyklistka Jana Trávníčková. Prvním impulsem k založení čistě dámské cyklistické komunity bylo před 6 lety její náhodné setkání s kamarádkou v centru Prahy, kde zrovna probíhal fashion week. Obě dvě holky tam přijely na obyčejných dámských “retro” kolech a nadšeně si sdělovaly své zážitky z jízdy na kole po městě. No, a tam to Janu napadlo! 


Holky na kole

Určitě musí být takových holek jako jsou ony dvě mnohem víc! A tak vznikl nejdříve hashtag “holkynakolevpraze” a následně uzavřená facebooková skupina, kde se začala utvářet silná komunita stejně smýšlejících žen cyklistek. Další aktivitou byl blog a sociální sítě, kde Holky na kole radilly a dodávaly kuráž ostatním ženám, které do toho ještě “nešláply”. Poté se uskutečnilo několik pilotních vyjížděk a společných setkání, ale vše bylo zatím takové poloorganizované. 

Kdy se to změnilo?

Zlomový byl pro nás rok 2020, kdy jsme se do toho rozhodly šlápnout naplno a připravily pro cyklistky členský program. Nyní aktivně tvoříme komunitu cyklistek, které se pravidelně jednou týdně potkávají na vyjížďkách (silničních nebo bikeových). V komunitě si předáváme rady a vychytávky “jak na to” a sdílíme své prožitky spojené s jízdou na kole. 

Díky kolům tak vznikla nová přátelství, která by jinak asi ani nenastala. Pro holky pořádáme víkendové cyklopobyty s jógou, výlety a cyklistické workshopy. Letos se dokonce Holky na kole zúčastní svého vůbec prvního závodu L'Etape Czech Republic by Tour de France. 


Vyjížďka na silničních kolech

Jsou vaše vyjížďky „girls only“, nebo berete do party i kluky?

Ze začátku projektu byly všechny vyjížďky čisté dámské. Není tomu tak, že bychom mezi námi děvčaty kluky nechtěly, ale pro holku, která s cyklistikou teprve začíná, je důležité se obklopit cyklistkami, které už mají na kole něco naježděno, ale taky holkami, se kterými se může ztotožnit a probrat společně všechny otázky a nejasnosti, které na začátku má. Holky jsou v tomhle mnohem ohleduplnější než chlapi, navzájem na sebe na vyjížďkách čekáme, navzájem si sdílíme rady a tipy a dokážeme se více podpořit. 

V chlapských skupinách je atmosféra trochu odlišná, více “závoďácká”. Nám je zkrátka příjemnější se během společné vyjížďky nehonit za rekordy, dělat zastávky a vychutnávat si jízdu s ohledem na každou z nás. Každá naše vyjížďka má nějaký cíl, ať už je to nějaká přírodní zajímavost nebo třeba nová kavárna. A právě proto je většina vyjížděk čistě dámská. Chlapi jsou obecně zaměřeni více na výkon, vyjížďku berou více jako trénink než společný zážitek a naše časté stavění na společnou fotku nebo dortík by je znervozňovalo. 😀 

Přesto jsme se ale letos rozhodly smíšené vyjížďky zařadit, z mužských řad našich fanoušků o ně byl velký zájem. 😀 Vždy první sobotu v měsíci tak vyrážíme z našeho zázemí v Kolovně v Troji na společný švih s chlapama. Na smíšených vyjížďkách ale máme jasně daná pravidla, chlapi musí brát ohled na nás holky a jako na jiných jízdách na sebe vždy na kopci všichni čekáme. Smíšené vyjížďky máme za sebou už dvě, první vyjížďky na prvního máje se zúčastnil rekordní počet 28 cyklistů.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ
Horská kola pro ženy: Zhubněte s úsměvem

Jak říkáte na svém Instagramu @holkynakolevpraze, jezdit jde v každém věku. O tom žádná. Ale co kondice: Zvládne vyjížďky opravdu každý, i když si zatím nevěří?

Cyklistika má jednu velkou výhodu, že ji zvládne opravdu každý. Po koordinační stránce se jedná o zcela nenáročný sport a většina má s kolem alespoň nějakou zkušenost z dětství. Co se týká kondice, tak věřím, že naši vyjížďku pro začátečníky zvládne ujet každá žena, které žije aktivně a je zvyklá na pohyb, i přesto, že s cyklistikou zatím nemá třeba tolik zkušeností.

Bikeové vyjížďky pro začátečníky jsou dlouhé cca 20 až 30 kilometrů a jedou se v pohodovém tempu, stavíme a kocháme se. Pokud je některý úsek náročnější, tak zastavíme, povíme si, jak na něj a klidně si ho několikrát zkusíme. Není se opravdu čeho bát, holky! Na vyjížďkách na sebe čekáme a tempo skupiny je vždy přizpůsobeno.

A co ten věk?

Cyklistika je vytrvalostní sport, věk zde nehraje až zas takovou roli, na vyjížďky s námi jezdí i ženy, kterým je přes 50 let a v pohodě předjíždějí dvacetileté holky. Takže s cyklistikou jde začít opravdu v každém věku. Navíc při cyklistice nejsou tak velké nárazy, je tak pro tělo a klouby mnohem šetrnější aktivitou než třeba takový běh nebo chůze, proto je vhodná i pro starší ženy. Pokud si ale někdo stále netroufá, tak není žádná ostuda nejdříve začít na elektrokole, najet nějaké kilometry a pak pomalu přejít na klasické kolo. 

Jak se k vám mohou připojit další zájemkyně? A jak objektivně posoudit svou výchozí cyklo úroveň?

Úplně jednoduše, stačí když na našem webu vyplní poptávkový formulář v sekci členství a můžou s náma hned začít jezdit! 

Naše komunita funguje na principu ročního placeného členství, které členkám přináší řadu výhod. Všechny oficiální členky Holky na kole od nás dostanou cyklistickou čepičku z limitované edice a mohou se účastnit všech organizovaných vyjížděk, jak na silničních, tak horských kolech. Dále je součástí členství roční předplatné na sdílená kola Nextbike, účast na cyklistickém workshopu dle svého výběru (servis, technika jízdy, výživa atd.), 25% sleva na servis kola v Kolovně a proteinová tyčinka Sens na každou vyjížďku. 

Pokud si holky chtějí ježdění s námi nejdříve vyzkoušet, tak máme pro všechny zájemkyně první jízdu zdarma. 

Co se týká výkonnosti, tak ještě než s námi jakákoliv holka začne jezdit, tak musíme dopředu vědět, jak na tom fyzicky je, abychom jí mohli doporučit, s jakou skupinou jezdit, aby si vyjížďku mohla maximálně užít. Na webu proto máme detailně definované 4 různé cyklo úrovně, podle kterých cyklistka posoudí svou výchozí situaci a poté ví, na jakou jízdu se v našem rezervačním systému na Reservio.cz přihlásit. 


Servis v Kolovně musí být

Co když nemám svoje vlastní kolo? Je to problém?

Bohužel, zatím půjčení kol na vyjížďky v týdnu neposkytujeme. Vzhledem k rostoucí popularitě cyklistiky v souvislosti s pandemií COVID-19 je poptávka po kolech větší než nabídka, a tak ani naše partnerská prodejna nemá letos tolik kol na půjčení. Rády bychom tohle ale do příští sezóny změnili a byly schopné začínajícím cyklistkám půjčení silničního nebo horského kola zajistit. 

Má jízda na kole nějaká technická pravidla, nebo stačí prostě jen jezdit a jezdit a ujeté kilometry začnou stoupat samy?

Jak říkáš, čím víc kilometrů na kole najedeš, tím snazší pak další kilometry jsou. Rychleji ale kilometry ubíhají na silničním kole, přece jenom po hladkém asfaltu je najíždění objemů jednodušší než v terénu. Stejně tak s najetými kilometry jde ruku v ruce zlepšení techniky, člověk si je na kole mnohem jistější a tolik se nebojí, ať už na silničce v rychlých sjezdech nebo na horském kole při překonávání nerovností a překážek. Ať se jedná o silničku, nebo horáka, tak bych všem ženám chtěla vzkázat, ať se nebojí zkusit nášlapné pedály. Díky nim při šlápnutí zabíráte i při pohybu nohy nahoru a efektivita se výrazně zvyšuje. Kilometry vám pak budou stoupat skoro samy. 

Téma městské cyklistiky je u nás zatím dost tabu. Čím to je? Proč to třeba v Holandsku funguje lépe?

Hlavním důvodem je naše infrastruktura, která je cyklodopravě přizpůsobena zatím jen minimálně. Pro lidi je tak největší překážkou strach z hustého provozu a neohleduplných řidičů. Síť cyklostezek je u nás nedostatečná, systém cyklistických tras neucelený a lidé se tak na kole ve městě necítí prostě bezpečně. 

Integrace cyklistů do provozu se u nás řeší pomocí zřizovacích cyklopruhů, které jsou ale na mnoha místech nesouvislé a v nejobtížnějších bodech, jako jsou křižovatky, cyklistu nechávají často bez pomoci. Cyklistická infrastruktura je konkrétně v Praze stavěna „salámovou metodou“, tedy stylem: „Postavme to, kde to zrovna jde, ono se to ve funkční ucelenou síť jednou propojí.“ Tak to ale nemůže fungovat, výsledkem jsou pak akorát rozkouskované cyklopruhy a osamocené červené cyklo boxy v křižovatkách.

Další překážkou je pak nemožnost bezpečně zaparkovat kolo v cíli cesty, veřejných cyklistických stojanů je zde málo, stejně tak koláren v práci. 

V Holandsku to funguje jinak, na kole po městě tam jezdí téměř všichni. Řidiči se s cyklisty navzájem respektují, na rozvoj cyklistické infrastruktury v porovnání s námi věnují mnohonásobně větší rozpočet a kolo zde můžete zaparkovat téměř na každém rohu. 

Po jakých městech jsi ty osobně už jezdila a v čem se lišila?

Když jsem studovala na severu, tak jsem měla možnost jezdit na kole po norském Oslu a také v Dánsku v Kodani, kde je cyklistická kultura jednou z nejvyspělejších. Z těchto dvou měst se mi na kole rozhodně lépe jezdilo v Kodani. Oslo je příliš kopcovité.

Kdybych měla porovnat Kodaň s Prahou, tak největší rozdíl zde vidím ve vnímání kola. Pro lidi v Kodani je kolo zcela běžnou součástí všedního života. Jezdí na něm téměř všichni: mladí, staří a to téměř kamkoliv. Přijet na kole například do práce a mít ho kde zaparkovat, je tam prostě úplně normální. 

Navíc v Kodani je jedna z nejlepších infrastruktur, která je cyklodopravě maximálně přizpůsobena: rozsáhlá síť cyklostezek, inovativní mosty tvořící „cyklistické superdálnice“ přes město, „kodaňské“ pásy (cyklopruhy ve formě vyvýšených jednosměrných pásů mezi parkujícími auty a chodníkem) a téměř všude parkovací místa pro cyklisty. Cyklistika je zde hluboce zakořeněnou součástí dánské kultury. To potvrzuje i fakt, že ve špičce je zde úplně normální na silnicích vidět stejný, ne-li vyšší počet cyklistů než aut. 

Jaký je rozdíl jezdit na kole po městě a do přírody?

Při ježdění po městě musí být cyklisté mnohem obezřetnější, dávat si pozor na auta, tramvaje a hlavně koleje, z nich mívají holky většinou největší strach. Pokud ale na koleje najedete pod správným úhlem, ideálně kolmo, tak se není čeho bát. 😉 Extra pozor je potřeba si na nich také dávat, když je mokro, to pak kloužou jak blázen. Další záludností města jsou kočičí hlavy, speciálně v pražském centru je takových úseků hned několik. Proto na ježdění po městě doporučuji buď horáka nebo gravel: Kola, která mají širší pláště. 

Pro mě osobně je ježdění po městě rychlým a efektivním způsobem dopravy. Na městském kole jezdím už druhým rokem a nejvíce mě na dojíždění na kole po městě baví ta nezávislost. Kolo je pro mě dopravní prostředek, který mě doveze prostě kdykoliv kamkoliv. 

A navíc mám vždy hned lepší náladu, když po ránu místo čekání na MHD nebo stání v zácpě šlápnu do pedálů. 🙂

Naopak do přírody se vydávám buď na silničním kole nebo na horáku. Silniční kolo je pro mě svoboda, prostředek k objevování nových míst. Na silničce mám ráda rychlé sjezdy, ale ještě více si užívám pocit při zdolání náročného kopce. Na horském kole mě zase baví, že se na něm dostanu do míst mimo cyklostezky, nepočítám na něm ujeté kilometry a naplno si užívám atmosféru přírody. Všechny typy kola mají něco do sebe a každý si najde to své. Pro mě je kolo už životní styl.

Jak píšete na svém Instagramu, každá vyjížďka je jiná. Jaký sranda zážitek se vám vybaví jako první? 

Tady mě napadá jedna situace z minulé vyjížďky, když jsem zrovna jela s naší rychlejší skupinkou. Jely jsme hezky pohromadě, jak se říká v cyklistice “v balíku” a v kopci se nám podařilo předjet houževnatého cyklistu. Při předjíždění jsme si samozřejmě nemohly nechat ujít provokativní narážku, ať se za nás “zahákne”, že ho holky do kopce vytáhnou. 

…Jeho pohled byl k nezaplacení. 😀 Samozřejmě si to nenechal dlouho líbit, několikrát šlápnul a byl fuč, ale jeho výraz, když ho předjížděla banda vysmátých holek v kopci, za to rozhodně stál. 

Zárukou srandy jsou na vyjížďkách také situace, když se holky snaží popsat nějaký technický problém s kolem. Holčičí kreativita při popisu jednotlivých částí kola nezná meze. Místo převodníku říkáme malý nebo velký kolečko, kazetu popisujeme jako těch víc koleček vzadu a o pedálech se mluví samozřejmě jen jako o šlapkách. Výrazy jako přesmykač nebo hlavové složení jsou pak už úplně cizí slova. Nejlepší na tom ale je, že si navzájem rozumíme. Myslím si, že bychom mohly pro všechny chlapy v cykloservisu vydat dámský cyklistický slovník. 😀


Holky cyklistky jsou dobrá parta

Kam po Praze nejradši jezdíte a proč?

Hmmm, to je těžká otázka. Úplně si netroufám říct, že máme s Holky na kole nějakou nejoblíbenější destinaci. Snažíme se stále vymýšlet nové trasy, abychom vždy jely někam jinam, ukázaly holkám nová a něčím zajímavá místa. Co se týká silničních vyjížděk, tak asi nejčastěji vyrážíme z Prahy na sever přes Klecany směrem na Kralupy nad Vltavou a okolí nebo naopak na jih směr Černošice nebo Dolní Břežany. Na horských kolech máme oblíbené Prokopské údolí, Hostivař, “Krčák” a “Milíčák”. Zde se dají najít super traily, jak pro pokročilé, tak začínající cyklistky. 

Jezdíte i na pobyty mimo Prahu, nejčastěji do hor. Kde je to nejvhodnější pro začátečníky?

Letos jsme měly v nabídce celkem 3 víkendové cyklopobyty s jógou. Krkonoše, které jsou svým převýšením nejnáročnější, už máme za sebou. Další cyklovíkend nás čeká teď v červenci v Jeseníkách, kde kopce nejsou o moc menší. Tyto dvě destinace jsou vzhledem k náročným stoupáním a délce tras vhodné spíše pro pokročilé cyklistky. Začátečníkům bych doporučila náš poslední zářijový cyklovíkend na Šumavě, kde máme naplánované pohodové trasy kolem Lipna s takovým převýšením, které zvládne i začínající cyklistka. 

Pojďme na závěr naše čtenářky trochu motivovat. Proč by se k vám měly přidat co nejdřív?

Protože ten pocit z jízdy v takhle velké skupině holek je super a určitě to stojí za to si to vyzkoušet. Jízda na kole ve skupině je úplně o něčem jiném, než když člověk jezdí individuálně. Navzájem se s holkama ve skupině podporujeme, předáváme si rady a dokážeme se více vyhecovat. Nejradši mám pohledy cyklistů, když kolem nich projede náš balík někdy i více než 12 cyklistek. Je to prostě taková “GIRL POWER”. 🙂 

Navíc jezdíme opravdu pravidelně, vždy ve stejný den a čas, takže je možné vyjížďkám dopředu přizpůsobit svůj pracovní rozvrh. Je to jak lekce ve fitku, prostě holky vědí, že každé sudé úterý je silniční vyjížďka a každou lichou středu vyjížďka na horských kolech. Na kole se dá většinou bez problému jezdit až do konce října, takže holky, které s námi teď začnou jezdit, čeká ještě spousta vyjížděk, akcí a srandy. 

A nejlepší na tom celém je, že se v komunitě utvářejí nová přátelství, která by jinak ani třeba nevznikla. Holky si ve skupině najdou kamarádky cyklistky, které jsou na tom výkonnostně stejně a mohou společně jezdit i mimo námi organizované akce. 

Pavlíno, díky za řádnou nálož girl power a ať to lítá od pedálů 🙂

Zuzana Veselá

Jsem vystudovaná právnička, ale nyní se naplno věnuji psaní. Mám ráda českou, italskou, indickou a mexickou kuchyni. Miluji ochutnávání nových druhů exotického ovoce a (nealko!) nápojů. Od vyváženého jídelníčku z poctivých surovin se podle mě odvíjí i naše celková pohoda.

Nenechte si ujít