BezHladovění.cz

Zpovídáme fitness food blogerku Olgu: Trvalo mi 20 let, než jsem našla způsob, jak vypadat dobře a přitom nedržet dietu

Dnes jsme pro vás vyzpovídali ženu mnoha tváří. Jmenuje se Olga, rozumí grafice, ráda vaří, fotí a s činkami se mazlí. Za sebou má řadu přešlapů i pádů, ale také vzestupů a úspěchů. Je důkazem toho, že když se chce, všechno jde!

Obsah článku:

1. Kým byla Olga, než vstoupila do světa fitness?

Fitness, resp. cvičení v posilovně, jsem se začala věnovat už jako studentka kolem sedmnácti. Než jsem ale vstoupila do světa fitness vaření a blogování, tak jsem 8 let pracovala na městském úřadě, odboru sociálních dávek.

Od mala jsem ale byla kreativní a práce v kanceláři mě vůbec nenaplňovala, takže jsem následně změnila obor a začala se jako živnostník věnovat grafice, tvorbě webů a internetovému marketingu, což dělám už 12 let.

V posledních letech jsem to omezila, abych mohla rozběhnout projekt o fitness vaření.

2. Co tě přimělo na sobě (po fyzické stránce) intenzivně pracovat?

Hýbala jsem se a cvičila víceméně celý život, ale ten největší zvrat nastal před pár lety po rozchodu, který mě hodně zasáhl.

De facto všechny velké zvraty v mém životě byly způsobené rozchodem, šlo vždy asi o jakousi reakci na pocit ublížení a méněcennosti.

3. Se svojí vahou jsi poměrně dlouho bojovala, a to i přesto, že jsi byla odjakživa sportovní typ. V čem tkvěl onen problém?

Nemůžu říct, že bych bojovala s vahou. Asi je spousta lidí, kteří by byli naprosto spokojení s postavou, kterou já mám „standardně“, ale já jsem chtěla mít perfektní vysportovanou postavu bez tuku.

Až po mnoha letech jsem přišla na to, že to celou dobu nefungovalo hlavně proto, že jsem se nestravovala správně a dlouhodobě udržitelně.

4. Aktivně ses účastnila kulturistických soutěží, na něž se připravit pro mnohé znamená striktní omezení ve stravě. Bylo tomu tak i ve tvém případě?

Soutěžní ambice jsem z vlastní vůle ani moc neměla, ale majitel fitka v Přerově, který byl celorepublikově známý přípravou juniorů na závody, mě do toho naverboval, a to jsem necvičila ani půl roku.

O tréninku ani stravě jsem toho pořádně ještě moc nevěděla, takže jsem vše dělala tak, jak mi řekl.

Tehdy byla v módě závodní dieta tzv. sacharidové vlny. Pro mě jako pro milovníka sacharidů to byl opravdu záhul s následným výrazným jo-jo efektem. Člověk cítí skoro permanentní hlad a musí mít obrovskou vůli.

5. Jak se na předzávodní dietu díváš s odstupem času? Doporučila bys obdobný způsob stravování ostatním dívkám, které účast na soutěžích teprve zvažují?

Dnes hodnotím celý nápad se závoděním jako špatně uchopený.

Člověk, který cvičí půl roku, by podle mě na žádné závodění pomýšlet neměl, ale místo toho na sobě pár let pracovat, pravidelně cvičit, správně jíst a vzdělávat se v tomto směru, aby se dostal do bodu, kdy bude mít dost svalové hmoty a slušnou formu i bez striktních diet.

Sacharidové vlny bych nedoporučovala nikomu, ani závodníkům, ani lidem, kteří chtějí zhubnout, a už vůbec ne, pokud neví nic o stravě a svém těle, tj. jak reagují na změny ve stravování.

6. S jakými negativními zkušenostmi (vyjma jojo efektu) se mohou fitness závodnice před i po soutěži potýkat?

Je to 18 let zpátky a od té doby se ohledně závodění dost změnilo. Alespoň mám ten pocit, i když to nějak detailně nesleduju.

Dřív existovaly pouze kulturistické a fitness soutěže. Dnes je těch kategorií mnohem víc a požadavky jsou na každou jiné.

Nicméně striktní dieta pro mě byla strašně náročná na psychiku a i na celkové fungování v běžném životě. Nedokázala jsem myslet na nic jiného, než na jídlo a kdy si konečně budu moct znovu dát rýži. O nějaké sladké dobrotě ani nemluvě. Do toho jsem musela cvičit a normálně fungovat v práci.

Pak týden před závody jsou tam další věci ohledně solení a odvodňování, nebo tak to alespoň bývalo dřív. Dnes už se to asi tak moc neaplikuje.

Další negativní pocity přišly na samotných závodech, když jsem viděla konkurenci, a že tam vůbec nepatřím 😀 Musela jsem předvádět kulturistickou sestavu a připadala jsem si jako blbec.

Po soutěži se znovu naběhlo na dietu, protože za týden nebo 14 dní byla další soutěž. A až to všechno skončilo, tak jsem byla tak vyhladovělá, že jsem se začala nekontrolovatelně přejídat, takže nakynutí bylo zaručené. 🙂

Tehdy jsem byla asi nejvíc oplácaná za celý svůj život a trvalo několik měsíců, než jsem se vrátila do normálu.

7. Jakou změnou sis musela projít, abys dosáhla dlouhodobě udržitelných výsledků?

Dlouhodobě udržitelné výsledky co nejbližší mojí představě mi zajistilo až vlastní fitness vaření, resp. stravování, které pro mě neznamená žádné omezování se v sacharidech, navýšení anaerobního (silového) cvičení a vynechání náročného aerobního cvičení a místo toho zařazení více přirozeného nízkofrekvenčního pohybu (chůze, procházky se psem, úklid, vaření).

A důležitá je i psychika, člověk musí být psychicky v pohodě. Jakmile mám stresovější období, začnu polevovat ve cvičení i stravě. Je potřeba si v takovém období cíleně povolit vybočování ze svého režimu a znovu se do něho vrátit, jakmile je stres pryč.

Právě píšu e-book zdarma o tom, jak jsem zhubla a vyformovala si postavu. Pokud někoho zajímá přesný návod, může požádat o jeho zaslání zde https://www.bajolafit.cz/ebook/

Bajoly proměna fit bez diet

8. Kdo nebo co ti v období pokusů a omylů nejvíce pomohl/o?

Vzdělávání se formou čtení článků, knih a sledování českých a zahraničních youtuberů. A k tomu občasné porady s pár kamarády, kteří se věnují fitness životnímu stylu déle než já a mají výstavní postavy.

Pokud bych od někoho chtěla profesionální rady, musí sám vypadat perfektně, resp. tak, jak bych chtěla vypadat já.

Kdo neumí svoje rady aplikovat na sebe, nemá dle mě dostatečné zkušenosti radit někomu jinému.

9. Svých cílů bys pravděpodobně nedosáhla nebýt úpravy jídelníčku. Kolik receptů z tvého webu jej skutečně tvoří, a které z nich řadíš mezi příležitostné „prohřešky“?

Moje stravování je založené hlavně na bílkovinách a sacharidech s omezováním tuků. 99 % receptů na mém webu toto splňuje. Některé recepty jsou trošku vytuněné větším množstvím čokolády nebo ořechů atp. Jsou to většinou nějaké jednorázovky, které jím jenom příležitostně, třeba na narozeniny nebo Vánoce.

Nicméně v základu se dá říct, že můj jídelníček zahrnuje vše, co mám na webu. Vařím a jím podle svého webu s tím, že neustále vymýšlím nové recepty.

fitness špagety od Bajoly

10. Když jsme u těch prohřešků, je těžké ovládat své chutě při pobytu v USA, kde trávíš určitou část roku?

Jezdím do USA už hodně let, takže já v USA nějaká větší lákadla než v ČR neshledávám. Nicméně co chci, tak prostě ochutnám.

Díky cvičení a vybudování svalové hmoty jsem už ve fázi, kdy mi ani častější vybočení ze svého obvyklého jídelníčku nijak významně neublíží. Čím víc poctivě posiluju, tím víc můžu sníst, protože svalová hmota potřebuje více kalorií.

Každopádně v USA je ve srovnání s ČR mnohem větší výběr potravin bez cukru a tuku, v restauracích dokonce mívají kalorické hodnoty.

Mně osobně nepřijde, že by v USA bylo složitější odolávat nástrahám než kdekoliv jinde.

11. Měníš za oceánem své stravovací návyky?

Nějak výrazně se nemění, stále si vařím svoje jídla, ale musela jsem se zorientovat na americkém trhu potravin.

Všechno, co objevím, dávám do svojí facebookové skupiny Fitness a zdravé potraviny v USA, tipy na potraviny v ČR najdete v mé druhé facebookové skupině Fitness a zdravé potraviny v ČR.

Jinak jednou až dvakrát týdně zajdu na večeři ven, nicméně nejčastěji vítězí sushi, které je v USA opravdu top a nesrovnatelně lepší než v ČR. Na hodně místech dělají poameričtěné verze, tzv. specialty rolls. Jakmile jsem ochutnala tyhle speciální americké druhy sushi, už mi v ČR sushi moc neleze. 🙂

12. Co se ovšem zdá být návykové, jsou všechny ty dobroty, které sdílíš s ostatními. Je skoro těžké uvěřit, že tě vaření chytlo teprve před 3 lety. Stalo se tvou novou životní náplní?

Myslím, že ano. Fitness food blog spojuje kreativitu s copywritingem a internetovým marketingem, kde můžu využít všechno, co znám a co mě baví, a zároveň se pořád učím novým věcem.

13. Pouštíš se i do jiných dobrot, jež nenesou označení „nízkokalorické“?

Hodně výjimečně, spíš vůbec. Pokud už něco vařím, chci, abych to mohla využít pro blog.

Pokud vím, že to bude jíst i někdo, kdo fitness stravě moc neholduje, použiju trochu tučnější ingredience, ale cíleně klasická „nezdravá“ jídla nevařím.

Naopak se snažím okolí ukazovat, že fitness strava může být taky chutná a že se po ní člověk cítí mnohem líp.

fitness bublanina od Bajoly

14. Co si pod charakteristikou „nízkokalorické“ představit?

Nízkokalorické v mém podání znamená jídlo, které je oproti standardu méně kalorické hlavně díky nižšímu obsahu tuku a jednoduchého cukru.

Téměř u všech receptů používám bezkalorická nebo nízkokalorická sladidla. Souběžně dbám ale na dostatečný obsah bílkovin a komplexních sacharidů.

V poslední době se snažím i více pracovat se zeleninou, kterou všeobecně moc nemusím, ale ze zdravotního hlediska je zelenina určitě plus.

15. Jakou představu máš o své budoucnosti coby blogerky/food blogerky?

Můj projekt s fitness recepty www.bajolafit.cz začal jako koníček, ale ráda bych ho překlopila do výdělečného projektu, který mě bude živit. Sice je to běh na dlouhou trať a šíleně moc práce, ale věřím, že se to začne vyplácet, jakmile vytvořím vlastní produkty. Jedním z prvních bude tištěná kuchařka.

Jinak bych ráda navázala spolupráce s firmami, které zapadají do mého konceptu a s jejichž produkty se ztotožním.

Děkujeme za rozhovor a přejeme, ať se tvoje všechny dosavadní představy co nejdříve uskuteční!

Zpovídáme fitness food blogerku Olgu: Trvalo mi 20 let, než jsem našla způsob, jak vypadat dobře a přitom nedržet dietu
5 (100%) 7 hlasů

Mgr. Andrea Hrečková

Mgr. Andrea Hrečková

Nejsem kuchařka ani fotografka. Přesto vařím, peču a fotím s láskou a nadšením pro věc. Také věřím ve zdravotní benefity rostlinné stravy v její nejpřirozenější podobě. Mé recepty jsou čistě veganské, někdy raw i bezlepkové, vždy ale plné vitamínů, minerálů, zdravých tuků, komplexních sacharidů a plnohodnotných bílkovin.