reklama
eshop-zlevneni-proteinoveho-chleba-0519-cz-1558426415.jpg
BezHladovění.cz

Dagmar Protivínská z Peču na to: Vyřádím se na každém dortu

Usměvavá Dáša Protivínská se jednoho dne přistihla, že nějak moc peče”. A řekla si, proč schovávat dobroty jen pod pokličkou, když mohou udělat radost i ostatním?

Začneme otázkou, kterou bys určitě nečekala. 🙂 Jak ses dostala k pečení?

Už od mala jsem mamce pomáhala v kuchyni. Pekly jsme spolu. Vánoce, víkendy, vždycky u nás bylo napečeno: buchty, bábovka… Je to pro mě tradice. Těším se, až budu mít děti a budu jim to předávat.

Učila ses jen od mamky, nebo jsi chodila na nějaké kurzy?

Učila jsem se sama, metodou pokus omyl. Možná bych to neměla říkat, ale do teď peču od oka. Můj dort je pokaždé jiný. 


Každý dort je jiný

Takže nikdy nevíš, jestli to vyjde…

Už mám vychytané, co je dobré a co vyjde. Občas se ale pořád stane, že to nevyjde. 🙂

Vypadá to, že ti pečení šlo hned o začátku…

Jsem toho názoru, že se dá vždycky všechno zachránit. A že pokud tam dáš samé dobré věci, tak z toho vyjde dobrý výsledek. 

Základ je tedy mít dobré suroviny?

Přesně. Chuť je primární vždycky. Jak to vypadá, to už je takový bonus. 


Dort k 25. narozeninám

Jsou nějaké suroviny, které vyloženě nepoužíváš?

Snažím se vybírat opravdu kvalitní suroviny. Mascarpone, vajíčka z podestýlek (snažím se nekupovat z klecí), nepoužívám ztužovače, umělá barviva vůbec.


Umělá barviva nejsou potřeba

Vzpomeneš si na svůj první dort?

Vzpomenu. První dort, který jsem dělala pro sebe, byl cheesecake s jahodama nahoře. Hrozně jsem ho chtěla ozdobit mátou, jako se to dělá na fotky. Ale neměla jsem ji, tak jsem místo ní dala petrželku 🙂

A první dort na zakázku?

To byl také dort s jahodami. Světlý piškot, tvarohový krém, přes kilo jahod. Tatínek chtěl svěží dort a holčička téma „Walking dead”. To byla výzva.

Jak vůbec vzniklo Peču na to?

Hodně jsem si pekla, i kamarádům. A začala jsem si všímat, že mi fotky dortů zahlcují osobní Instagram. 

Odjela jsem na Erasmus do Portugalska, kde jsem chtěla péct. Pracovala jsem pro jednu firmu, která vyrábí produkty s cvrččí moukou. Já jsem pro ně měla vymýšlet recepty. Měli jsme v plánu, že v průběhu Erasmu vymyslím různé vánoční recepty, aby z toho vznikla kuchařka do Německa.

Jenže jsem přijela na Erasmus a my jsme tam neměli troubu. Takže všechny ty mouky, co jsem měla s sebou, jsem si zase přivezla zpátky. A tam jsem dělala jen nepečené dorty. 

Když jsem se vrátila, tak jsem se rozhodla, že už si nechci zahlcovat svůj Instagram, že fotky budu směřovat jinam. 

Řekla jsem si, že si založím nový účet, kam budu dávat svoje pečení, kterého pořád přibývalo. Všimla jsem si, že když jsem dávala na Instagram svoje pečení, tak jsem hodně prokrastinovala o zkouškovém. 


Čokoládový dort Miluju tě

V jednu ráno jsem přidala fotku bábovky a k tomu napsala “Peču na to učení”. Takhle jsem to našla asi třikrát. 

Tak říkám:  „Tyjo, tak se to bude jmenovat Peču na to.”

Lidem se ten název začal líbit. A teď kamarádi pořád chtějí, abych něco upekla. 

Blbé je, že hodně cestuji a nemám na to tolik času. A nerada bych to dělala masově, protože si myslím, že by mě to nebavilo.

Dovedeš si představit, že bys pekla ve velkém, třeba pro kavárny?

Mě baví zpětná vazba od lidí. Když mi posílají fotky nebo videa, jak jim to chutná. 

Zároveň mě baví, že jsou to většinou lidé, které znám nebo díky pečení poznám někoho nového. Například, kamarád objedná dort pro svého kamaráda. Já mu ho donesu na oslavu. Potkám se s tím člověkem osobně.

Kdybych pracovala pro kavárny, tak by lidé ani nevěděli, kdo to upekl. A to nechci. 

Navíc mě baví, když je každý dort originál. Na každém se vyřádím trošku jinak, což do kavárny není potřeba. 

Jsou nějaké dorty, které pečeš opravdu ráda?


Narozeninový dort ke 30

Strašnou radost mi dělá, když si někdo objedná dort na kulatiny. Třicetiny, dvacetipětiny, padesátiny mi přijdou výjimečné. 

A že chtějí dort ode mne, to pro mě znamená hodně. 

Je to výzva, protože vím, že dort musí být fakt hezký a dobrý. 

Nejvíc mě baví péct čokoládové dorty. Ty jsou hodně vděčné. Lidé milují čokoládu. 

Máš vysledované i další suroviny, které lidem chutnají?

Jahody. Všichni chtějí jahody. Přichází zima a všichni chtějí jahody, borůvky a maliny. 

Já jsem z malého města a většinou je neseženu. Máme tam dva obchody. Když není, tak není. Takže já jim musím napsat “Sorry, nejsou jahody. Budou borůvky”. A oni, “Jo, v pohodě. Dej tam co chceš.”. A tím pádem je pak z toho jiný dort. 🙂 

Ono i jahody jinak chutnají v zimě a v létě. To se lidem také snažím vysvětlit.

Ty sama dorty jíš?

Jo. Když peču pro sebe, tak vždycky udělám zdravou alternativu. Ale hodně prasím, když peču na zakázku. Dojídám zbytky. „Zero waste pečení.”

Buď z nich udělám nepečený dort: Nakrájím korpusy, které mi zbyly. Přidám zbytek krému, hodím na to ovoce a rodina má dezert ke kafi. 

Nebo to sním já v průběhu pečení. Takže pak vím, jak dort bude chutnat. Pořád ochutnávat je pro mě hodně důležité.

Proč bychom si u tebe měli dort objednat?

Kvalitní suroviny, o tom žádná. 


Kreativní dort z kvalitních surovin

Budu se snažit co nejvíce vyhovět vašemu přání, zvlášť když to bude zdravá alternativa. Vím, co by mělo být zdravé a po výživové stránce nutričně vyvážené. Když tohle přání budete mít, splním vám ho.

Na kolik takový dort vyjde?

To je můj velký problém. Neumím si pořádně říct. Neumím se ocenit. Většina lidí, pro které peču, jsou pořád kamarádi. Nechci je obírat o peníze. Když si to přepočítám na čas nebo celkovou náročnost, tak to absolutně neodpovídá.

Standardně si říkám 800 až 1 000 Kč.

Záleží na surovinách, na velikosti a náročnosti.

Kolik trávíš času na “průměrném” dortu?

To je těžké říct. Lidi většinou nevidí práci za tím. 

Když něco maluji, tak si to musím předkreslit. Vytisknout. Já v Praze nemám tiskárnu. Musím to jít tisknout do Alberta. Tam mi to vytisknou v jiném formátu, než potřebuji. Takže to stejně doma překresluji. 

Občas dort musí ležet přes noc v lednici. Jeden den udělám korpus. Udělám si krém, pařížská šlehačka musí také tuhnout přes noc…takže tak den minimálně. 

Čistého času se to hrozně blbě odhaduje. Někdy ho mám ozdobený hned, někdy se s ním piplám půl dne. 

Dorty mají stigma hříchu. Myslíš, že se dá hubnout i s dorty?

Kdybych nesportovala a nedělala zdravé alternativy, tak si myslím, že už mám 100 kilo. 🙂


Dáša rozhodně 100 kg neváží

Ale určitě to není tak, že když chce člověk hubnout, že by si měl všechno zakázat. To vůbec. Já jsem zastánce zlaté střední cesty. Dopřát si všechno, ale s mírou. 

Nebezpečné je množství. Máslo je kvalitní, ale když ho sníte kostku, tak to také není dobře. 

Pokud celý dort nesníte sami, tak na něm nevidím nic špatného. Nejsou v něm škroby, éčka, stabilizátory, atd. Je z poctivých surovin.

Doporučila bys nějaký dort „na hubnutí”?

Jde udělat opravdu nízkokalorický. Krém je z bílků a piškot z tvarohu. Low carb a high protein. 

Pak je skvělý makový dort. Ten jde také udělat úplně bez lepku. Není v něm mouka. Na druhou stranu, mák je pro někoho hodně kalorický, protože to jsou tuky. 

Zase, není úplně nezdravá surovina. Jde o množství.

Ideální dort: světlý piškot, tvaroh, ovoce.

I slazení má spoustu alternativ. 

Co miluju a nikdo nepozná, že je to zdravý dort, je mrkváč. 

Teď abych neprozradila svoje know-how…:)

Ořechy, mrkev, skořice nebo perníkové koření skvěle zamaskují, že v něm není cukr. 

Tak já to svoje know-how prozradím…

Je super, když se rozmixují rozinky nebo datle na pastu, která se do toho celá spojí. S tím kořením to vytvoří strašně dobrou směs. Jde to udělat bez lepku. A krém, to už je moje tajemství. 🙂

Každopádně mrkvový dort jde udělat zdravě.

Píšeš bakalářku na téma „Vliv pohybové aktivity a zdravého stravování na psychiku člověka”. Co jsi zatím zjistila?

V dnešní době trpí hodně lidí psychickými nemocemi a depresemi. A vůbec si neuvědomují, že příčina může být v jejich životním stylu.

Přijde mi smutné, že si lidé pořád neuvědomují, že zdravý životní styl je vlastně strašně jednoduchý. Jenom v tom všichni vidí něco hrozně složitého. 

Pestrá strava, pravidelnost, dostatek pohybu, spánek, odpočinek. To je hrozně důležité. A pitný režim. Nic víc není potřeba k tomu, aby byl člověk v pohodě.

Co byl impuls, že ses začala zajímat o zdravou stravu?

Můj taťka měl ve 43 letech infarkt. Je typický příklad člověka, který nesportuje. Pochází z Moravy, takže vyrůstal na české kuchyni. Miluje maso (to je také důvod, proč jsem přestala jíst maso). Začala jsem se zajímat, co maso způsobuje v těle, když je ho moc. U nás bylo dennodenně ve velkém množství.

Když jsem viděla jeho…vím, že je to blbá motivace, ale je to motivace, jak nechci dopadnout. To byl ten impuls. A paradoxně se na tom pořád nic nezměnilo.

Nepřesvědčilas ho na zdravou stravu?

On už ví, co by měl dělat. Jí i moje zdravé dorty. A když jsem u rodičů, tak se snažím dělat zdravější alternativy.

Neříkám jim, že jsou třeba z fazolí. Vždycky zmizí a chutná jim. Takže se jim to snažím takhle nenápadně podstrkovat.

Táta nemá problém, že by nejedl zeleninu, ale jsou tam tyhle zásady..pravidelnost, jí i málo. 

To je velký problém. 

Lidé, kteří chtějí zhubnout, si myslí, že klíčem je nejíst. Přitom 90 % těchto lidí jí málo a nepravidelně. 

Ty sama zásady zdravého životního stylu dodržuješ? 

Mám ráda pivo. Mám ráda víno. I sladké. Ale od všeho s mírou. A když si můžu vybrat mezi nezdravou a zdravou variantou, tak si vždycky vyberu tu zdravou. Někdy jdeme na pivo a dáme si k tomu chipsy, ale není to každý den.

Děkujeme za super povídání a tipy pro ostatní. Ať se ti podaří každý kousek, na který sáhneš 🙂

Redakce

Redakce

Každý den vám přinášíme novinky a zajímavosti ze světa zdravého životního stylu a hubnutí.

reklama