S jídlem se pojí i emoce nebo vzpomínky, říká Týnka z TOJIDLO

Náš první rozhovor s Týnkou Skalickou sklidil loni velký úspěch. Proto jsme se rozhodli úspěšnou blogerku znovu vyzpovídat a zjistit, co je u ní nového. Možná vás to překvapí, ale svou pozornost kromě zdravé výživy nově zaměřila i na nezdravá jídla. Proč právě na ně?

Neuběhl ani rok od našeho posledního rozhovoru. Jak se máš a co je u tebe nového?

Ahoj, děkuji za optání. Za rok se toho stalo na jednu stranu hrozně moc, ale na druhou stranu je vše dobré stále při starém. Stále platí, že mým největším zaměstnáním, ale i zálibou, je rozvoj projektu @tojidlo a stále platí to, že se věnuji zdravému životnímu stylu, ale ráda si dám i čokoládu nebo skleničku prosecca :).

Nedávno jsi publikovala svou první tištěnou knihu o zdravém životním stylu. V čem se liší od ostatních na trhu?

Je to tak. Dokonce teď v květnu nás čeká dotisk dalších kusů. Moc mě těší, že knížka vzbudila takový ohlas. Máš pravdu, kniha je o zdravém životním stylu, ale pojatá trošku jinak. Pokud si chce někdo přečíst o tom, jak si sestavit dokonalý jídelníček, jak si spočítat makroživiny, pak tato kniha nebude pro něj. V knížce je nastíněná filozofie, která se ve spojení se mnou ustálila pod hashtagem  #jimnormalne.  

Cílem knihy je vnuknout myšlenku, že náš jídelníček nemusí být perfektní, nemusíme si zakazovat oblíbená jídla a můžeme jíst jednoduše normálně. Kniha se nese v odlehčeném pohledu na jídlo a zdravý životní styl, ostatně stejně jako celý projekt @tojidlo. Snažila jsem se podtrhnout, že k životu je důležité mít nejen zdravé tělo, ale i zdravý rozum.

V čem je jiná v porovnání s tvým e-bookem?

Řekněme, že e-book, který je ještě stále za symbolickou cenu k dostání na mém webu nebo instagramu @tojidlo je taková ochutnávka knihy. V gastronomickém názvosloví můžeme říct, že e-book je takový předkrm. Kniha a e-book nejsou totožné, ale myšlenka  je stejná 🙂

Prostor v knížce věnuješ zdravé výživě, ale i nezdravým jídlům. Proč právě jim?

Žádné jídlo pro mě není nezdravé. Takže proto mají v knize prostor všechna jídla. Na jídelníček se dívám jako na komplex. Když si představíš zeleninu, ze své podstaty jí vnímáme jako zdravou surovinu.

Kdybychom ale jedli jen zeleninu, nebylo by to úplně ideální a můžeme říct, že by to nebylo zcela zdravé.

Proto se raději dívám na jídelníček jako na celek a nemám tendence vytrhávat jedno jídlo z kontextu a označovat ho za nezdravé.

Můžeme se i na nezdravé jídlo dívat z pozitivního úhlu pohledu?

Určitě. Jídlo má mnoho funkcí. Jídlo nejsou jen sacharidy, bílkoviny a tuky. S jídlem se pojí vzpomínky, události, emoce. To jsou také důležité aspekty, které ovlivňují naše jídlo a požitek z něho.

V knize odtajňuješ své oblíbené recepty. Na jakých kritériích, kromě toho, že jsou nutričně vyvážené, závisel konečný výběr?

Na spooooustě kritériích. Zohledňuji nejen nutriční parametry, ale i předchozí jídlo, situaci, velikost hladu, náladu, emoce, fyzickou námahu ten daný den. Je naprosto normální, že každý den můžeme mít jiné preference, protože každý den může být jiný. Proto nemám moc ráda předepsané jídelníčky přesně na danou denní dobu a den, protože postrádají prostor pro flexibilitu. Jídlo by mělo kopírovat a podporovat náš režim. Ne podle jídla náš režim měnit.

Téma výživy otevíráš také v podcastu Dáme jídlo. Co tě přimělo k rozhodnutí promlouvat k lidem právě skrze tuto platformu?

Prvotní myšlenka vzešla ze strany holek z marketingu Dáme jídlo. Spolupracujeme spolu už dlouhou dobu a za sebe můžu říct, že je to velmi příjemná spolupráce, nastavená na přátelské rovině. Když holky přišly s tímto nápadem, nenapadlo mě váhat. Celkově platforma podcastu je mi příjemnější, než třeba vystupovat před kamerou. Myslím, že každý tvůrce by měl vědět, kde se cítí přirozeně a co například  pro něj vyžaduje větší “štelování”. Pro mě je příjemnější právě mluvené slovo.

Časem se k tomu nakonec i ta kamera přidala, takže, kdo má raději i vizuální vnímání, naše podcasty si může pustit i na YouTube, ale tím, že to šlo postupně, cítím se už i před kamerou komfortněji a na každé natáčení podcastu se moc těším. Zrovna teď vyšel nový díl na téma prevence rakoviny a celkově prevence zdraví. Pokud někdo neslyšel, doporučuji.  🙂 Zaznívá tam spousta cenných, praktických rad, jak předcházet nemocem a jak se o sebe starat.

U rozvozu potravin i hotových jídel ještě na chvilku zůstaňme. V čem vnímáš největší výhody i úskalí online nákupu potravin?

Výhody jsou celkem zřejmé, je to rychlé, pohodlné a pestré. A obzvlášť teď v dnešní době, kdy jsme ochuzeni o kulinářské zážitky restaurací, jsou tyto služby možnost, jak ochutnat jídlo, které si například neumíme připravit a nebo si ulehčit od každodenního vaření. Nevýhodu v tom nevidím. Dnes už není dovoz jídla jen o pizze, jak tomu například bylo dřív. Nabídka je ze spousty jídel plných barev, chutí a struktur. A pokud mě náhodou zláká i ta pizza, tak to je proto, že na ni prostě mám chuť. Nevidím na ni nic špatného, protože si ji neobjednávám každý den 🙂

Doporučila bys online nákup potravin lidem, kteří chtějí zhubnout nebo jíst zdravěji?

Trošku jsem na to odpověděla v předchozí otázce. Je skvělé, že se rozšiřuje základna restaurací, kterým záleží na kvalitních surovinách, lehkých a dobrých jídlech. Takže i v rámci dovozu jídla máme možnost vybrat si zdravé, vyvážené jídlo. A druhá strana této otázky, kterou bych chtěla zmínit, pokud chci zhubnout, nemusím se  vzdát oblíbených, nutričně méně bohatých jídel jako je pizza, burger… Vždy záleží na tom, co je v našem jídelníčku z větší části, než co si dáme občas.

Využíváš e-shopy s potravinami?

Ano, tyto služby mi v rámci týdenního rytmu velmi usnadňují život. Dovoz hotového jídla využívám buď ve chvíli, kdy mě tlačí čas, když mám chuť na něco, na co mé kuchařské schopnosti nestačí a nebo když si večer zahrajeme s kamarády deskovky, to by bylo bez pizzy trochu smutné no ne? 🙂

Stejně tak využívám i dovoz potravin. Chození po obchodu a vybírání potravin nebyla nikdy má oblíbená činnost, takže využívám i online službu čistě na nákup potravin a děkuji chytrým hlavám, které u nás tyto služby zavedly.

Jak vypadá tvůj běžný online nákup (potravin)?

Nakupuji zpravidla na celý týden. Předem mám v hlavě připraveno, co chci následující týden vařit a podle toho si nakoupím na hlavní chody. Nemyslím si, že tu spolu odhalíme něco jiného, než nakupuje někdo jiný. Můj jídelníček se zakládá na zelenině, ovoci. Snažím se nakupovat sezóně a podporovat naše lokální farmáře a výrobce mléčných výrobků. Mám ráda jogurtové nápoje, řecké jogurty, sýry. 

Dále vejce, maso, ale i alternativy rostlinných bílkovin na zpestření jídelníčku. Miluju čerstvý kváskový chléb. Do kávy mi chutná mandlové mléko, ne že bych měla něco proti kravskému mléku, jednoduše mi mandlové v kávě chutná víc. Nějakou granolu, přílohy všeho druhu a něco dobrého. Zmrzlina se v mrazáku neztratí. Přihazuji do virtuálního košíku i jednu colu zero, vychlazená sklenička s ledem mi dodá víc potěšeni, než že by mohla napáchat škodu.

Zdravý životní styl v sobě nezahrnuje jen výživu a pohyb, ale také pitný režim, kvalitní odpočinek nebo třeba pozitivní mysl. Jak se v této nelehké době udržuješ v dobré náladě?

Myslím, že nebudu jediná, kdo pocítil, že zachovat si pozitivní myšlení nyní vyžaduje trošku více úsilí. Mně pomáhají všední maličkosti. Každý den jsem si nějakou takovou maličkosti potřebovala dopřát. Někdy to byla procházka na novém místě, zakončená kávou do ruky, někdy mi stačilo najít novou písničku a uložit si ji do playlistu. Byly dny, kdy přicházet na denní potěšení bylo snadné, ale i dny, kdy to vyžadovalo o něco větší snahu.

Všichni jsme si museli zvykat na nový rytmus.

I pohybová rutina se mi změnila, ale teď jsem za to vlastně ráda. 

Dřív jsem chodila cvičit hlavně do fitka a ano, sem tam nějaké brusle, běh atd. Teď se posilování a ostatní sportovní aktivity vyrovnaly, za cílem udělat si ty dny pestřejší. Začátek tohoto období byl pro nás pro všechny velká změna, ale i příležitost. Sama jsem na začátku pocítila, že je to velká příležitost k tomu dělat něco víc, být produktivnější, pustit se do koníčků, které jsem delší dobu odkládala (pro mě to byla hra na piano), ale postupem dnů, týdnů, jsem si uvědomila, že nemusíme z tohoto období vyjít jako super lidi s novými znalostmi a dovednostmi a tohle uvědomění mi pomohlo naučit se i více odpočívat.

Jakou radu bys dala lidem, kteří si dobrou náladu navozují alkoholem, nezdravými pochutinami apod.?

První krok je asi uvědomit si, proč to děláme. Pokud si tím opravdu zvedáme náladu nebo kompenzujeme nudu a uvědomíme si to, pak s tím můžeme něco dělat a můžeme přejít k akci a najít aktivitu nebo jen obejmutí od blízkého, které nám aktuální potřebu naplní.

Je normální chtít se cítit dobře a jídlo nebo alkohol v tom může pomoci, ale jen na velmi krátkou chvíli a počítám, že ta až uplyne, spíš se budeme cítit hůř.

Asi poslední, co bys jim doporučila, by bylo vyčítat si, že návyku podlehli. Proč bychom si neměli vyčítat občasné prohřešky spojené s konzumací nezdravého jídla?

Máš pravdu, výčitky většinou pak vystřídá nějaký další extrém. Neřeší příčinu,  kterou si kompenzujeme jídlem, ale naopak nás můžou dostat ještě hlouběji v rámci své nespokojenosti. Pokud je jídlo tou nejpříjemnější částí našeho dne – pokud je to jediná věc, se kterou přichází potěšení, může to být těžké se tohoto návyku zbavit, ale není to nemožné. 

Pomáhá uvědomit si, že nepotřebujeme dokonalý život, postavu, práci, ale potřebuje ve svém životě další zdroje potěšení – například koníček, vlastní projekt (renovace bytu, tvoření rukama, kreativní činnosti, domácí mazlíčci), které nám to potěšení přinesou. Není nic špatného na tom, dát si něco dobrého nebo si dát skleničku prosecca, ale jde o to s jakým cílem to děláme. Pokud je to  kvůli kompenzaci nějaké vlastní nespokojenosti, hledala bych jiný zdroj radosti.

Někteří staví jídlo do popředí svých zájmů. Je to dobře?

Kdo jsem, abych mohla jednoznačně říct, kdy je to dobře nebo kdy už ne. Myslím, že je tam spoustu proměnných, které můžou znamenat, že je to čistě zájem a je to v pořádku, ale může být i tenká hranice mezi tím, kdy už to signalizuje nevyvážený nebo nezdravý vztah k jídlu. Zkusím to popsat na svém příběhu. Když jsem se začala věnovat výživě, naplnila výživa a jídlo celý můj pracovní i volný čas. Během práce jsem mluvila o výživě, učila se o výživě a ve volném čase jsem se dovzdělávala o výživě, hledala nové recepty, zkoušela nová jídla, studovala složení potravin.

Najednou se vše točilo okolo toho jak mám jíst já, co budu jíst, co poradím ostatním, co si uvařím, jak z nějakého jídla udělám nutričně bohatší jídlo, kde vyšel nějaký nový článek o výživě a ještě sledovat videa svých oblíbených zahraničních youtuberek zaměřených na zdravý životní styl.  V tu chvíli mě to strašně bavilo, ale s odstupem času dokáži zhodnotit, že toto už nebylo v pořádku a každý extrém není nikdy dobrý.

Dobré je zachovat si zdravý rozum, a to i v případě, jde-li o jídlo. Jakou radu bys dala všem, kteří o zdravý rozum v souvislosti s jídlem občas přicházejí?

Zastavit se a položit si pár otázek. Dokážu si představit takhle jíst za měsíc, dva, tři, rok, tři roky, pět let? Chutná mi moje jídlo? Těším se na něj? Zapadá do mého režimu? Naplňuji tím své cíle? Udělat si takovou svojí vlastní revizi a pokud tam jsou nějaké pochybnosti, postupně udělat kroky směrem k větší spokojenosti. Ještě bych dodala, hledat informace u věrohodných zdrojů a samozřejmě nebrat to jídlo až tak vážně 🙂

Kdy naopak bys doporučila rozhodovat se srdcem a ne rozumem?

V jakýchkoli spontánních situacích, které nezažíváme každý den a s kterými je i jídlo spojené.

Jakou nejlepší radu ohledně zdraví (kromě „neber to jídlo tak vážně, je to jen jídlo“) bys dala našim čtenářům?

Zdravý vztah k jídlu chce čas. Není kam spěchat, protože když  pak najdeme ten způsob, který nám vyhovuje, je to na celý život.

Týnko, i tentokrát děkujeme za skvělé povídání a těšíme se na další 🙂