Lipedém a hubnutí: Když diety nestačí

Není to jen pár kil navíc. Lipedém je chronické onemocnění tukové tkáně, které mění „pravidla hry” při hubnutí. Proč na lipedém nezabírají běžné diety a co na něj naopak funguje? Radí nutriční specialistka.

Co je lipedém a proč tělo reaguje na hubnutí jinak

Lipedém je chronické onemocnění tukové tkáně, které se téměř výhradně vyskytuje u žen. Nejčastěji postihuje boky, stehna, lýtka a někdy i paže, zatímco trup zůstává poměrně štíhlý. Lipedémový tuk je na dotek bolestivý, měkký až hrbolatý, často se v jeho okolí objevují modřiny a otoky, které se během dne zhoršují.

O lipedému se ještě donedávna téměř nemluvilo a moc toho ani nevědělo. Mnoho žen s lipedémem roky slýchalo, že mají jen silnější nohy, že málo cvičí nebo že kdyby se víc snažily, zhubnou. Přitom se potýkaly s poruchou, při které běžné rady na hubnutí tak jednoduše nefungují.

Důležité je zdůraznit jednu zásadní věc – lipedém není důsledkem lenosti, přejídání ani nedostatkem vůle. Jedná se o onemocnění s hormonálními, genetickými a zánětlivými souvislostmi. Tukové buňky se při lipedému chovají jinak než běžná tuková tkáň. Hůře reagují na kalorický deficit a snadno se v nich zadržují tekutiny.

Lipedém vs. obezita

Lipedém je velmi často zaměňován s obezitou. To má bohužel zásadní dopad nejen na léčbu, ale i na psychiku žen, které s lipedémem žijí. Přestože se tato dvě onemocnění mohou překrývat, nejde o totéž a nesmíme k těmto problémům přistupovat stejným způsobem.

• Obezita je stav charakterizovaný nadměrným množstvím tělesného tuku v celém těle, který vzniká kombinací genetických predispozic, životního stylu a prostředí. Tuková tkáň je relativně rovnoměrně rozložená a obvykle dobře reaguje na změny stravy a pohybu.
• Lipedém je naopak onemocnění tukové tkáně s typickým symetrickým ukládáním tuku na dolních končetinách (případně pažích), relativně štíhlým trupem, bolestivostí, otoky, snadnou tvorbou modřin a minimální reakcí postižených oblastí na hubnutí.

Zatímco u obezity obvykle dochází k úbytku tuku z celého těla, u lipedému se při hubnutí mění hlavně horní polovina těla.

Pokud je lipedém považován „jen“ za obezitu, ženy často dostávají nevhodná a příliš drastická dietní doporučení a jsou tlačeny do extrémně nízkokalorických diet. Tím pádem zažívají opakovaná selhání a zhoršují si vztah k jídlu i k vlastnímu tělu.

Nicméně, lipedém a obezita se může kombinovat. To znamená, že žena může mít lipedém a zároveň nadváhu nebo obezitu. V takovém případě je opravdu nezbytné pracovat na snížení celkové tělesné hmotnosti, protože se tím sníží zátěž kloubů, podpoří metabolismus a zmírní alespoň část příznaků lipedému.

Proč běžné diety na lipedém nefungují?

Problém u lipedému nespočívá v nedisciplinovanosti ani v nedostatku vůle. Problém je v tom, že klasické diety nepočítají se zánětem, zadržováním vody a specifickým chováním lipedémové tukové tkáně.

Běžné redukční diety totiž vycházejí z předpokladu, že veškerá tuková tkáň reaguje na kalorický deficit a pohyb stejným způsobem. U lipedému tomu tak ale není. Jedná se o biologicky podmíněné onemocnění tukové tkáně, které je spojeno se specifickými změnami její struktury a funkce.

Tuková tkáň postižená lipedémem se chová odlišně od běžného tuku. Na snížení energetického příjmu a zvýšení pohybu reaguje výrazně méně, a proto je hubnutí v postižených oblastech obtížnější. Neznamená to, že by úbytek hmotnosti nebyl možný, ale změněná tuková tkáň na běžné strategie hubnutí odpovídá jen omezeně.

V lipedematózních oblastech jsou tukové buňky často zvětšené a jejich uspořádání je nepravidelné. Nejde jen o vyšší množství tuku, ale i o změny vlastností samotné tkáně. Ta bývá tužší, méně pružná a hůře prostupná pro metabolické procesy. V praxi to znamená, že i při energetickém deficitu se tuk z těchto oblastí uvolňuje jen minimálně.

Dalším faktorem je snížená citlivost tukové tkáně na hormony, které se běžně podílejí na odbourávání tuku. U zdravé tukové tkáně spouštějí hormony, jako je adrenalin a noradrenalin, proces lipolýzy.

U lipedému je tato hormonální odpověď oslabená, takže tukové buňky na tyto signály reagují méně účinně. Důsledkem je typický obraz hubnutí, kdy se snižuje množství tuku především v horní části těla, zatímco nohy a boky zůstávají téměř beze změny, a to i při dlouhodobém dodržování diety.

Lipedematózní tuková tkáň je navíc často spojena s chronickým nízkoúrovňovým zánětem. Ten narušuje běžné metabolické procesy, může podporovat další ukládání tuku a zároveň zvyšuje citlivost tkáně na tlak a bolest. Zánětlivé prostředí tak přispívá k začarovanému kruhu, ve kterém se tuková tkáň nejen špatně odbourává, ale má tendenci se dále patologicky rozšiřovat.

Významnou roli hraje také porucha mikrocirkulace a lymfatického systému. V postižených oblastech bývá zhoršené prokrvení a zpomalený odtok lymfy, což vede k hromadění tekutin a metabolických zplodin. Tkáně jsou hůře okysličené a jejich regenerace je omezená. To dále snižuje schopnost těla efektivně reagovat na snahu o redukci hmotnosti.

Na rozdíl od běžného přibírání, kdy se tukové buňky převážně zvětšují, může u lipedému docházet i ke zvýšení jejich počtu. To znamená, že ani při úbytku tělesné hmotnosti nemusí dojít k výraznému zmenšení objemu postižených oblastí.

Tukové buňky mohou pouze částečně zmenšit svůj objem, ne ale úplně zmizet. Z tohoto důvodu klasické hubnutí sice zlepšuje celkový zdravotní stav, ale samo o sobě obvykle nevede k výraznému úbytku tuku v lipedematózních oblastech, jako jsou nohy a boky.

Redukce hmotnosti neodstraní lipedémovou tukovou tkáň, pouze sníží množství běžného metabolického tuku a zánětlivou zátěž organismu. To neznamená, že byste dělali něco špatně.

Doporučujeme

Konzultace se specialistou

Znáte svůj Index hubnutí?

Jen 390 Kč

Díky jednoduchému rozboru krve odhalíte skutečný stav svého metabolismu i příčiny, proč se vám nedaří zhubnout.

Biochemický rozbor krve

Měření % tuku a svalů

Startovací jídelníček

Garance spokojenosti

Benešov Beroun Břeclav Brno – Čechyňská Brno – Horova Česká Lípa České Budějovice Cheb Chomutov Děčín Frýdek-Místek Havířov Havlíčkův Brod Hodonín Hradec Králové Jablonec nad Nisou Jičín Karlovy Vary Karviná Kladno Liberec Litoměřice Mělník Mladá Boleslav Olomouc Opava Ostrava Pardubice Písek Plzeň Poděbrady Praha 1 – Vodičkova Praha 11 – Háje Praha 2 – Vinohrady Praha 4 – Budějovická Praha 5 – Anděl Praha 5 – Butovice Praha 6 – Dejvice Praha 8 – Karlín Praha 9 – Prosek Příbram Prostějov Rokycany Šumperk Svitavy Teplice Třinec Trutnov Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Valašské Meziříčí Zlín

Recenze klientů

Hubnutí v pohodlí domova

Videokurz hubnutí s Petrem Havlíčkem

Petr Havlíček vás naučí hubnout bez diet a jo-jo efektu díky jednoduchému a srozumitelnému systému.

9týdenní variabilní jídelníček

34 videolekcí (cca 11 hodin)

21 dní na vyzkoušení

Můžete začít ihned

Více informací

Zdravé jídlo na váš stůl

Hubnutí, které nemusíte řešit

My vaříme, plánujeme i počítáme za vás. Vy jen jíte vyvážená jídla a hubnete zdravě – bez hladovění, stresu a zbytečné námahy.

Více než 10 programů

Různé energetické varianty

Rozvoz do více než 162 měst

Vyzkoušejte na 1 týden

Více informací

Naše recenze

Dá se při lipedému vůbec hubnout?

Rozhodně ano – ale jinak, než běžnou redukční dietou. Při kalorickém deficitu tělo nejprve využívá tuk z metabolicky aktivnějších oblastí. Tedy z míst, kde tukové buňky lépe reagují na hormonální signály. U lidí s lipedémem se úbytek tuku obvykle projevuje především v oblasti trupu, obličeje a horní části těla.

Naopak lipedematózní oblasti se často zmenšují jen velmi málo nebo vůbec, a to i při výrazném celkovém úbytku hmotnosti. Proto mnoho žen s lipedémem popisuje zkušenost, kdy zhubnou několik kilogramů, ale obvod stehen, boků nebo lýtek zůstává téměř stejný.

Tato nerovnoměrná reakce těla může vést k opakovanému zklamání. Ženy se pak často dostávají do bludného kruhu opakovaného omezování příjmu potravy: dojde ke krátkodobému úbytku hmotnosti, který se projeví hlavně v horní části těla, zatímco dolní končetiny zůstávají beze změny. To může vést k únavě, zvýšeným chutím, podrážděnosti a postupné ztrátě motivace, po níž často následuje návrat hmotnosti.

Nerovnoměrné hubnutí je u lipedému běžné a nepředstavuje selhání. Klíčové je proto mít realistická očekávání a vyhýbat se drastickým nízkokalorickým dietám, které mohou celkový stav spíše zhoršit než zlepšit.

Cílem hubnutí u lipedému není za každou cenu „zhubnout nohy a boky“, ale dlouhodobě stabilizovat hmotnost.

Diety a hladovky lipedému neprospívají

Jednou z častých chyb při snaze zhubnout s lipedémem je dlouhodobé podjídání. Mnoho žen má pocit, že čím méně budou jíst, tím spíše se tělo „poddá“. U lipedému se ale často děje pravý opak.

Drastické nízkokalorické diety lipedémový tuk neodstraňují a mohou celý problém zhoršit. Tuková tkáň postižená lipedémem nelze jednoduše „vyhladovět“ a extrémní omezení příjmu energie obvykle vede spíše ke zvýšené únavě, hormonální nerovnováze a zhoršení schopnosti těla regenerovat. Lipedém je navíc často spojený s nízkoúrovňovým zánětem, na který příliš restriktivní diety nepůsobí příznivě.

Dlouhodobý výrazný kalorický deficit představuje pro organismus stres. Tělo se přizpůsobuje zpomalením metabolických procesů, omezením regenerace a u některých lidí i zvýšeným zadržováním tekutin. To může vést k pocitu, že navzdory velké snaze se výsledky nedostavují, nebo se stav dokonce zhoršuje.

Hubnutí při lipedému: Žádné diety, ale vyvážený přístup ke stravě

Přestože je hubnutí při lipedému složitější, má smysl se o redukci hmotnosti snažit – ne kvůli dokonalým proporcím, ale kvůli zmírnění bolesti, otoků a zánětu, podpoření funkce lymfatického systému a zlepšení kvality života. Velkou roli v tomto ohledu hraje právě strava.

Dostatek energie je základ

Jedním z nejčastějších problémů je příliš nízký kalorický příjem. Pokud tělo dlouhodobě nemá dostatek energie, funguje v permanentním stresu, zhoršuje se metabolismus a mohou se prohlubovat zánětlivé procesy. Prvním krokem proto často není další omezování jídla, ale naopak stabilizace energetického příjmu a zavedení pravidelnosti ve stravování.

Při dlouhodobě velmi nízkém příjmu energie se tělo snaží chránit a přizpůsobuje se těmto pro něj nepříznivým podmínkám. To může vést ke:

• zpomalení metabolismu
• zhoršení zánětlivých procesů v těle
• zvýšenému zadržování tekutin
• horší regeneraci a celkové únavě

Místo očekávaného úbytku tuku se pak často objevuje stagnace, otoky a pocit, že i přes veškerou snahu se výsledky nedostavují. U lipedému je proto zásadní jíst dostatečně, pravidelně a přiměřeně úrovni své fyzické aktivity. Nehladovět, ale poskytovat tělu energii, kterou potřebuje k běžnému fungování i zlepšení zdravotního stavu.

Při lipedému paradoxně platí, že čím méně tělo stresujeme, tím lépe reaguje.

Jak si nastavit příjem kalorií při lipedému? 

Základem je vycházet z reálných potřeb těla, ne z univerzálních dietních doporučení. Prvním krokem je orientačně zjistit svůj udržovací energetický příjem – tedy množství energie, při kterém si tělo udržuje hmotnost. Ten se odvíjí od věku, výšky, hmotnosti, množství svalové hmoty a úrovně pohybu.

U žen s lipedémem je často vhodné začít spíše na udržovacím nebo jen mírně sníženém příjmu kalorií, ne v hlubokém kalorickém deficitu. Pokud hubnete, mělo by to být pozvolné (obvykle ne více než 10–15 % pod udržovacím kalorickým příjmem). Důležité je souběžně sledovat reakce těla, zejména otoky, únavu, bolestivost a celkovou energii během dne.

Protizánětlivě laděný jídelníček

Lipedém bývá spojený se zánětem, a proto hraje důležitou roli i skladba stravy. Vhodné je zaměřit se na potraviny s protizánětlivým potenciálem, jako jsou:

• tučné mořské ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny (např. losos, sardinky, makrela, čerstvý tuňák, ančovičky)
• kvalitní olivový olej
• listová a barevná zelenina
• bobulové ovoce
• ořechy a semínka
• kvalitní bílkoviny (ryby, vejce, luštěniny, fermentované mléčné výrobky, tofu)

Naopak je vhodné omezit vysoce průmyslově zpracované potraviny, sladkosti, rafinované sacharidy a alkohol, které mohou zánětlivé procesy v těle podporovat.

TIP nutriční specialistky: Při lipedému je vhodné inspirovat se středomořskou dietou, která má přirozeně protizánětlivý charakter. Je založena na pravidelné konzumaci zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, luštěnin, kvalitního olivového oleje, ryb bohatých na omega-3 mastné kyseliny a omezení průmyslově zpracovaných potravin, cukru a nasycených tuků.

Přiměřený příjem sacharidů

Sacharidy nejsou nepřítelem, přestože bývají u lipedému často démonizované. Jejich úplné vyřazení může tělo dostat do dalšího stresu, což se může projevit únavou, zhoršenou regenerací nebo zvýšeným zadržováním vody. Důležité není sacharidy vyloučit, ale volit kvalitní, přirozené zdroje a přizpůsobit jejich množství individuálním potřebám, životnímu stylu a úrovni pohybové aktivity.

Vhodnými zdroji sacharidů jsou například celozrnné obiloviny a výrobky z nich, zelenina, ovoce (v přiměřeném množství), luštěniny, kvalitní přílohy (kuskus, bulgur, pohanka, hnědá rýže, jáhly, quinoa) a brambory.

Dostatek bílkovin

Bílkoviny jsou důležité nejen pro svaly, ale i pro stabilní hladinu energie a pocit sytosti. Při lipedému pomáhají s regenerací tkání a podporou metabolismu. Každá porce jídla by měla obsahovat nějaký zdroj bílkovin. Mezi vhodné zdroje bílkovin patří ryby a mořské plody, libové maso, fermentované mléčné výrobky, vejce, luštěniny, tofu a tempeh.

Pravidelný pitný režim

Dostatečný příjem tekutin je důležitý nejen u lipedému. Paradoxně i nedostatek tekutin může přispívat k otokům, protože tělo má tendenci vodu zadržovat. Vhodné je pít průběžně během dne, upřednostňovat čistou vodu a neslazené čaje a omezit slazené nápoje a alkohol.

Příjem tekutin je vhodné přizpůsobit tělesné hmotnosti, ročnímu období a míře fyzické aktivity. 

Obecně se doporučuje přijímat přibližně 30–40 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti denně. Například při hmotnosti 70 kg to odpovídá zhruba 2,1–2,8 litru tekutin denně. V horkém počasí, při zvýšené fyzické aktivitě, pocení nebo horečce může být potřeba tekutin vyšší.

Udržitelnost je důležitější než dokonalost

Cílem při lipedému není „jíst perfektně“, ale jíst dlouhodobě udržitelným způsobem. Velké výkyvy ve stravování, jako je střídání hladovění a přejídání nebo střídání jedné diety za druhou, zvyšují stresovou zátěž organismu a mohou zhoršovat otoky i zánět. 

Stabilita a rovnováha mají větší význam než snaha o stoprocentní dodržování přísných pravidel. Důležité je vědět i to, že hubnutí při lipedému není lineární. Cílem není dosáhnout dokonalé postavy, ale cítit se lépe.

Pohyb při lipedému: který pomáhá a co naopak škodí?

Pohyb při lipedému prospívá, ale ne v podobě extrémního cvičení nebo neustálé posedlosti „spalování kalorií“. Naopak. Příliš intenzivní nebo dlouhodobě neudržitelný pohyb může zvyšovat stres v těle, zhoršovat zánět a vést k větším otokům nebo bolesti. 

Cílem pohybu při lipedému není tělo trestat, ale podpořit lymfatický systém, krevní oběh a rozumně navýšit energetický výdej.

Vhodný pohyb při lipedému

• chůze
• plavání
• jízda na kole
• jóga
• pilates
• přiměřený silový trénink

Čemu se vyhýbat

• dlouhý běh po tvrdém povrchu
• vysoce intenzivní tréninky bez regenerace
• cvičení přes bolest

Nejde o to „spálit co nejvíc kalorií“, ale podpořit lymfatický systém, svalovou hmotu a celkovou funkčnost těla.

Další možnosti léčby lipedému

Péče o lymfatický systém

Lipedém je úzce propojen s fungováním lymfatického systému. Pokud lymfa neodtéká správně, zhoršují se otoky, bolest i pocit těžkých nohou. Práce s lymfou zahrnuje pravidelný pohyb a dostatečný pitný režim, používání kompresních pomůcek a manuální nebo přístrojovou lymfodrenáž. Tyto kroky lipedém sice nevyléčí, ale mohou výrazně zmírnit jeho projevy.

Liposukce

V současnosti neexistuje lék, který by lipedém vyléčil. Liposukce je jediný zákrok, který dokáže cíleně odstranit lipedémovou tukovou tkáň. Nejde o kosmetickou proceduru, ale o léčebný zákrok, který má svá pravidla.

Kdy dává liposukce smysl?

• při pokročilejších stádiích lipedému
• pokud konzervativní léčba nepřináší úlevu
• při výrazné bolesti a omezení pohybu

Co od liposukce čekat a nečekat?

• liposukce neléčí příčinu onemocnění
• neřeší vztah k jídlu ani metabolické zdraví
• vyžaduje následnou péči (komprese, pohyb, zdravou stravu)
• výsledky jsou nejlepší u žen, které dodržují zdravý životní styl

Liposukce může výrazně zlepšit kvalitu života při lipedému, ale není náhradou za komplexní změnu životního stylu.

Psychologická podpora

Lipedém má silný dopad na psychiku žen. Dlouhodobý pocit selhání, frustrace, stud za vzhled těla a opakované dodržování drastických diet zanechávají na psychice stopy. Práce s psychikou, sebepřijetí a realistická očekávání jsou nezbytnou součástí léčby. Je důležité přestat se obviňovat, nastavit realistická očekávání, vnímat pokrok i mimo váhu, dopřát si odpočinek a uvědomit si, že lipedém není vaše vina.

Co si z článku odnést

• Lipedém není o hladovění a extrémních dietách, je o změně přístupu ke stravě i vlastnímu tělu. Znamená to méně tlaku na sebe, méně extrémů, více respektu k vlastnímu tělu a více trpělivosti.
• Lipedém není selhání. Je to zdravotní stav, který vyžaduje jiná pravidla než klasické diety. 
• Když přestanete s tělem bojovat a začnete s ním spolupracovat, mohou přijít změny, které mají skutečnou hodnotu – nejen na váze, ale hlavně v každodenním životě.

Důležitá poznámka na závěr

Žádný jídelníček sám o sobě lipedém nevyléčí. Ale správně nastavená strava může výrazně ovlivnit, jak se cítíte. Například kolik máte energie, jak silné jsou otoky, jak zvládáte bolest nebo jaký máte vztah k jídlu i svému tělu. A právě to je při lipedému důležité – nejít proti tělu, ale s ním.

Zdroje

1. Amato, A. C. M., Amato, J. L. S., & Benitti, D. A. (2024). The efficacy of ketogenic diets (low carbohydrate; high fat) as a potential nutritional intervention for lipedema: A systematic review and meta-analysis. Nutrients, 16(19), 3276.
2. Atabilen Pınar, B., Çelik, M. N., Altıntaş Başar, H. B., Ağagündüz, D., & Karaca, O. B. (2025). Current evidence-based clinical nutritional approaches in lipedema: A scoping review. Nutrition Reviews.
3. Aydin, A., & Bilgic, P. (2025). Nutritional approaches and supplementation in lipedema management: A narrative review of current evidence. Current Nutrition Reports, 14(1), 113.
4. Herbst, K. L. (2012). Rare adipose disorders (RADs) masquerading as obesity. Acta Pharmacologica Sinica, 33(2), 155–172.
5. Herbst, K. L., & Kahn, L. A. (2017). Lipedema fat and signs and symptoms of illness, increase with advancing stage. Journal of Obesity, 2017.
6. Forner-Cordero, I., Szolnoky, G., Forner-Cordero, A., & Kemény, L. (2012). Lipedema: An overview of its clinical manifestations, diagnosis and treatment of the disproportional fatty deposition syndrome. International Journal of Dermatology, 51(10), 1143–1150.
7. Bertsch, T., Erbacher, G., & Schmeller, W. (2018). Lipedema: A paradigm shift and consensus. Journal of Wound Care, 27(Suppl 1), S1–S51.
8. Dudek, J. E., Białaszek, W., & Ostaszewski, P. (2016). Quality of life in women with lipedema: A contextual behavioral approach. Quality of Life Research, 25(2), 401–408.
9. Donhauser, G., & Siems, W. (2015). Pathophysiological mechanisms in lipedema. Phlebologie, 44(3), 121–128.
10. Al-Ghadban, S., Cromer, W., Allen, M., Ussery, C., Badowski, M., Harris, D., & Herbst, K. L. (2019). Increased adipose tissue fibrosis in lipedema compared with obesity. Obesity, 27(2), 295–302.
11. Torre, Y. S., Wadeea, R., Rosas, V., & Herbst, K. L. (2018). Lipedema: Friend and foe. Hormone Molecular Biology and Clinical Investigation, 33(1).
12. Child, A. H., Gordon, K. D., Sharpe, P., Brice, G., Ostergaard, P., Jeffery, S., & Mortimer, P. S. (2010). Lipedema: An inherited condition. American Journal of Medical Genetics Part A, 152A(4), 970–976.
13. Wold, L. E., Hines, E. A., & Allen, E. V. (2010). Lipedema of the legs: A syndrome characterized by fat legs and orthostatic edema. Annals of Internal Medicine, 34(5), 1243–1250. (reedice původní práce)
14. Kruppa, P., Georgiou, I., Biermann, N., Prantl, L., Klein-Weigel, P., & Ghods, M. (2020). Lipedema – Pathogenesis, diagnosis, and treatment options. Deutsches Ärzteblatt International, 117(22–23), 396–403.
15. Wollina, U., Heinig, B., Langner, D., & Nowak, A. (2019). Lipedema – Update 2019. Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology, 33(Suppl 4), 3–8.
16. Paolacci, S., Precone, V., Acquaviva, F., Chiurazzi, P., Fulcheri, E., Pinelli, M., & Novelli, A. (2019). Genetics of lipedema: New perspectives on genetic research and molecular pathways. European Review for Medical and Pharmacological Sciences, 23(13), 5581–5594.
17. Reich-Schupke, S., Schmeller, W., Brauer, W. J., Cornely, M. E., Faerber, G., Ludwig, M., & Stücker, M. (2017). S1 guidelines: Lipedema. Journal der Deutschen Dermatologischen Gesellschaft, 15(7), 758–767.
18. Fife, C. E., Maus, E. A., & Carter, M. J. (2010). Lipedema: A frequently misdiagnosed and misunderstood fatty deposition syndrome. Advances in Skin & Wound Care, 23(2), 81–92.
19. Schmeller, W., Meier-Vollrath, I., & Meier-Vollrath, A. (2012). Tumescent liposuction in lipedema yields good long-term results. British Journal of Dermatology, 166(1), 161–168.
20. Allen, E. V., & Hines, E. A. (2010). Lipedema of the legs: Clinical syndrome. Proceedings of the Staff Meetings of the Mayo Clinic. (moderní vydání / reprint)
21. Dudek, J. E., Białaszek, W., & Ostaszewski, P. (2021). The role of diet and physical activity in the management of lipedema. Clinical Obesity, 11(3).