Injekce na hubnutí: Pomoc, nebo nesmysl? Názor nutriční specialistky

V posledních letech zaznamenal svět výživy a farmakologie výrazný posun v oblasti léčby obezity. Mezi nejdiskutovanější metody patří tzv. injekce na hubnutí. Jde opravdu o revoluci v léčbě obezity nebo se jedná o další módní trend s pochybnou účinností?

Co jsou injekce na hubnutí?

Injekce na hubnutí představují formu farmakologické léčby obezity, při které jsou do těla aplikovány látky ovlivňující metabolismus, chuť k jídlu nebo vstřebávání živin. Většina těchto přípravků patří mezi GLP-1 agonisty, tedy látky napodobující účinek přirozeného hormonu glukagon-like peptidu-1. Tento hormon reguluje hladinu cukru v krvi, zpomaluje vyprazdňování žaludku a tlumí chuť k jídlu.

Mezi nejznámější přípravky patří:

• Injekce na hubnutí Liraglutid (Saxenda®) – původně byl vyvinut pro léčbu cukrovky 2. typu, později byl schválen i pro léčbu obezity.
• Injekce na hubnutí Semaglutid (Ozempic®, Wegovy®) – také jde původně o antidiabetikum (lék na cukrovku), ale dnes se používá i pro účely snižování hmotnosti.
• Inejkce na hubnutí Tirzepatid (Mounjaro®) – novější přípravek kombinující účinek GLP-1 a GIP agonistů se silnějším efektem na redukci váhy.

Jak fungují injekce na hubnutí

Mechanismus účinku těchto léků spočívá v ovlivňování hormonů, které regulují chuť k jídlu a metabolismus. Účinek se přitom dostavuje až při dlouhodobém a pravidelném užívání. Injekce na hubnutí:

• zvyšují pocit sytosti
• snižují pocit hladu
• zpomalují vyprazdňování žaludku, takže se člověk cítí plnější na delší dobu
• u diabetiků navíc regulují hladinu cukru v krvi

Pro koho je tato léčba vhodná a pro koho ne?

Injekční léčba obezity není určena pro každého. Vhodnost jejího podávání stanovuje lékař na základě několika faktorů:

• BMI nad 30 (obezita)
• BMI nad 27 (nadváha) spojené s dalšími rizikovými faktory (např. vysoký krevní tlak, cukrovka, metabolický syndrom)
• Dlouhodobě neúspěšné pokusy o snížení hmotnosti změnou životního stylu

Je nutné podotknout, že injekce na hubnutí nejsou samy o sobě zázrakem. Pro úspěch léčby obezity je důležitý komplexní přístup zahrnující správně nastavenou redukční dietu, pohybovou aktivitu a případně behaviorální terapii.

Pro koho je tato léčba nevhodná? 

Tyto léky nejsou určeny pro „hubnutí do plavek“ nebo pro snižování mírné nadváhy. Rozhodně by se k tomuto řešení neměly uchylovat těhotné a kojící ženy, děti a dospívající, pacienti s onemocněním ledvin nebo jater a lidé s poruchou příjmu potravy.

Výsledky a účinnost

Nelze popřít, že tyto léky mohou být pro některé lidi velmi efektivní – zejména pro ty, kteří dlouhodobě bojují s obezitou a pro které běžná dieta a pohyb nevedly k výsledkům. V kombinaci s odborným vedením může léčba přinést výrazné zdravotní benefity, včetně snížení rizika cukrovky, kardiovaskulárních chorob a zlepšení kvality života.

Klinické studie prokázaly, že při kombinaci s úpravou životního stylu může dojít k průměrnému úbytku 10–20 % tělesné hmotnosti během 1 roku. Účinnost je ovšem individuální a závisí na dodržování léčby, vstupní váze, genetice a dalších faktorech.

Rizika a vedlejší účinky

Žádná léčba není bez rizika. Nejčastější vedlejší účinky injekcí na hubnutí zahrnují:

• nevolnost
• zvracení
• zácpa nebo průjem
• bolesti hlavy
• únava
• zvýšené riziko zánětu slinivky břišní (pankreatitida)
• problémy se žlučníkem

Riziko vážnějších komplikací je sice nízké, ale léčbu je nutné pečlivě sledovat pod lékařským dohledem. Z pohledu nutričního terapeuta nelze ignorovat i další rizika:

• Psychická závislost: Někteří lidé mohou začít spoléhat výhradně na medikaci místo změny životního stylu.
• Krátkodobý efekt: Po vysazení léků se často vrací původní hmotnost, pokud nedojde k trvalé změně stravovacích a pohybových návyků.
• Finanční náročnost: Cena injekcí na hubnutí a celkově léčby obezity touto cestou může být vysoká a často není hrazená pojišťovnou.

Hubnutí přirozenou cestou, tedy úpravou jídelníčku a pohybem, je nejzdravější řešení. 

Typy dostupných injekcí

Přípravek	Účinná látka	Frekvence podání	Hlavní použití	Účinnost
Saxenda	Liraglutid	1× denně	Léčba obezity	Redukce hmotnosti 5 až 10 % za rok
Ozempic	Semaglutid	1× týdně	Léčba obezity a cukrovky 2. typu	Redukce hmotnosti 15- až 20 % za rok
Wegovy	Semaglutid	1× týdně	Léčba obezity	Redukce hmotnosti až 15 % za rok
Mounjaro	Tirzepatid	1× týdně	Léčba cukrovky 2. typu	Redukce hmotnosti i přes 20 % za rok

Kdo a kde aplikuje injekce na hubnutí

Injekce se obvykle aplikují subkutánně (podkožně) do oblasti břicha, stehna nebo paže. Aplikaci se pacient učí buď sám (formou pero-injekce), nebo je zajištěna ve zdravotnickém zařízení.

Předpis a dohled nad léčbou zajišťuje:

• Praktický lékař
• Endokrinolog
• Diabetolog
• Obezitolog

V České republice jsou některé přípravky částečně hrazené z veřejného pojištění pouze při léčbě cukrovky 2. typu (Ozempic). Jiné přípravky jsou většinou plně hrazené pacientem (Wegovy, Saxenda, Mounjaro). Cena injekční terapie se pohybuje v řádu tisíců korun měsíčně, což může být pro mnohé pacienty překážkou.

Závěr: Jsou injekce na hubnutí pomoc nebo nesmysl?

• Injekce na hubnutí představují účinný nástroj v boji s obezitou, ale nejsou zázračným řešením. Jejich efektivita je prokázaná, pokud jsou správně indikované a kombinované s úpravou životního stylu.
• Nejde o náhradu pohybu nebo zdravé výživy, ale o podporu v případech, kdy ostatní metody selhávají. Pro některé pacienty mohou znamenat zásadní změnu kvality života, pro jiné pouze krátkodobé řešení s rizikem návratu hmotnosti po vysazení.
• Odpověď na otázku, zda jde o pomoc, nebo nesmysl, tedy závisí na přístupu – odborném, odpovědném a individuálně cíleném. Pokud proto přemýšlíte o této cestě, poraďte se nejen s lékařem, ale i s kvalifikovaným nutričním terapeutem, který vám pomůže nastavit zdravý, realistický a dlouhodobě udržitelný výživový plán.

Zdroje

1. Wadden TA, Bailey TS, Billings LK, et al. “Efficacy and safety of semaglutide 2.4 mg once weekly in adults with overweight or obesity: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial.” Lancet. 2021;397(10278):1716–1726.
2. Davies MJ, Bain SC, Charbonnel B, et al. “Semaglutide 2.4 mg for the treatment of obesity in people without type 2 diabetes: a randomized, double-blind, placebo-controlled, phase 3 trial.” Lancet. 2021;398(10296):41–50.
3. Wilding JPH, Batterham RL, Calanna S, et al. “Once-weekly semaglutide in adults with overweight or obesity.” N Engl J Med. 2021;384(11):989–1002.
4. Rubino DM, Abrahamsson N, Davies M, et al. “Effect of subcutaneous semaglutide vs placebo on weight loss in patients with overweight or obesity: a randomized clinical trial.” JAMA. 2021;326(3):239–249.
5. Drucker DJ. “The biology of incretin hormones.” Cell Metab. 2006;3(3):153–165.
6. Marso SP, Daniels GH, Brown-Frandsen K, et al. “Semaglutide and cardiovascular outcomes in patients with type 2 diabetes.” N Engl J Med. 2016;375(19):1834–1844.
7. Buse JB, Wexler DJ, Tsapas A, et al. “Semaglutide treatment effects in people with type 2 diabetes and cardiovascular risk factors: a systematic review and network meta-analysis.” Lancet Diabetes Endocrinol. 2020;8(5):377–389.
8. Lingvay I, Catarig AM, Frias JP, et al. “Efficacy and safety of tirzepatide versus semaglutide in patients with type 2 diabetes (SURPASS-2): a double-blind, randomised, phase 3 trial.” Lancet. 2021;398(10303):484–495.
9. Frías JP, Davies MJ, Rosenstock J, et al. “Efficacy and safety of semaglutide 2.4 mg once weekly in patients with obesity: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial.” Lancet. 2021;397(10278):1716–1726.
10. Rubino DM, Abrahamsson N, Davies M, et al. “Effect of subcutaneous semaglutide vs placebo on weight loss in patients with overweight or obesity: a randomized clinical trial.” JAMA. 2021;326(3):239–249.
11. Müller TD, Finan B, Bloom SR, et al. “The new biology of obesity.” Nat Med. 2018;24(6):779–789.
12. Müller TD, Nogueiras R, Tschöp MH. “The role of GLP-1 in the regulation of energy balance.” Mol Metab. 2015;4(6):367–377.
13. Nauck MA, Meier JJ. “Incretin hormones: their role in health and disease.” Diabetes Obes Metab. 2018;20(1):5–21.
14. Baggio LL, Drucker DJ. “Biology of incretins: GLP-1 and GIP.” Gastroenterology. 2007;132(6):2131–2157.
15. Baggio LL, Huang Q, Brown TJ, et al. “A role for the glucagon-like peptide-1 receptor in the regulation of insulin sensitivity.” Endocrinology. 2004;145(3):1155–1164.
16. Drucker DJ. “The biology of incretin hormones.” Cell Metab. 2006;3(3):153–165.
17. Müller TD, Finan B, Bloom SR, et al. “The new biology of obesity.” Nat Med. 2018;24(6):779–789.
18. Finan B, Clemmensen C, Zhu Z, et al. “The GLP-1 receptor agonist semaglutide reverses obesity and type 2 diabetes in rodents.” Endocrinology. 2018;159(3): 1213–1225.
19. Finan B, Clemmensen C, Zhu Z, et al. “The GLP-1 receptor agonist semaglutide reverses obesity and type 2 diabetes in rodents.” Endocrinology. 2018;159(3): 1213–1225.
20. Müller TD, Nogueiras R, Tschöp MH. “The role of GLP-1 in the regulation of energy balance.” Mol Metab. 2015;4(6):367–377.
21. FDA. “Ozempic (semaglutide) injection, for subcutaneous use.” FDA Label. 2020.
22. FDA. “Saxenda (liraglutide) injection, for subcutaneous use.” FDA Label. 2020.
23. FDA. “Wegovy (semaglutide) injection, for subcutaneous use.” FDA Label.